Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 10. července 2013

Komise navrhuje jednotný mechanismus pro řešení problémů v bankovní unii

Evropská komise dnes navrhla zavedení jednotného mechanismu pro řešení problémů v bankovní unii. Tento mechanismus by doplňoval jednotný mechanismus dohledu (IP/12/953), který po svém uvedení do provozu na konci roku 2014 zajistí, aby Evropská centrální banka (ECB) přímo dohlížela na banky v eurozóně i v jiných členských státech, které se rozhodnou připojit se k bankovní unii. V případě, že by banka podléhající jednotnému mechanismu dohledu měla i přes silnější dohled vážné problémy, jednotný mechanismus pro řešení problémů by umožnil řídit řešení těchto problémů účinným způsobem s minimálními náklady pro daňové poplatníky a reálnou ekonomiku.

Předseda Komise José Manuel Barroso prohlásil: „Díky tomuto návrhu již můžeme projednat všechny prvky k vytvoření bankovní unie, aby toto odvětví získalo pevnější základy, obnovila se důvěra a překonala se roztříštěnost na finančních trzích. Již jsme se dohodli na společném evropském dohledu nad bankami v eurozóně a v ostatních členských státech, které se také chtějí zapojit. Dnešní návrh to doplňuje silným a integrovaným jednotným systémem pro řešení problémů krachujících bank.  Nemůžeme vyloučit riziko úpadků bank v budoucnu, ale s jednotným mechanismem pro řešení problémů a fondem pro řešení problémů by to měly být samotné banky, a nikoli evropští daňoví poplatníci, kdo by měl nést zátěž v podobě ztrát v budoucnosti.“

Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier uvedl: „Viděli jsme, jak rychle se bankovní krize mohou rozšířit přes hranice a způsobit negativní účinky na důvěru v eurozóně. Rovněž jsme mohli pozorovat, jak složitou a matoucí situaci může způsobit zhroucení velké přeshraniční banky: řešení problémů banky Dexia nebylo tím správným modelem. Potřebujeme systém, který umožní rychle a účinně rozhodovat, aby se zabránilo pochybnostem o dopadu na veřejné finance, a s pravidly, která poskytnou jistotu na trhu. To je cílem dnešního návrhu na zavedení jednotného mechanismu pro řešení problémů: tím, že zajistí, aby dohled a řešení problémů byly sladěny na ústřední úrovni se zapojením všech příslušných vnitrostátních účastníků a podepřeny odpovídajícími mechanismy financování řešení problémů, umožní řídit krize bank v bankovní unii účinněji a přispěje k přerušení propojení mezi krizemi států a bankami v úpadku.“

Posílený rámec dohledu jednotného mechanismu dohledu, jakož i zvýšené obezřetnostní požadavky (viz MEMO/13/272), zlepší bezpečnost bank. Ovšem nikdy nelze zcela vyloučit riziko, že se nějaká banka dostane do závažných problémů s likviditou nebo platební schopností. Bankovní dohled a řešení problémů bank musí být sladěny a prováděny na téže ústřední úrovni, aby se zabránilo nejistotě a hromadnému vybírání vkladů i v ostatních částech eurozóny.

Navrhovaný jednotný mechanismus pro řešení problémů bude v bankovní unii používat hmotněprávní ustanovení pro ozdravné postupy a řešení problémů bank (viz IP/12/570), která mají být zanedlouho schválena. Rada ministrů financí EU dosáhla dohody ohledně obecného přístupu k těmto novým pravidlům dne 27. června (MEMO/13/601) a Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu přijal svou zprávu dne 20. května. Brzy budou zahájena jednání mezi Radou a Evropským parlamentem a konečné dohody ohledně směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank by mělo být dosaženo na podzim tohoto roku.

Jednotný mechanismus pro řešení problémů by pracoval takto:

  • ECB jako orgán dohledu upozorní na to, že určitá banka v eurozóně nebo banka se sídlem v členském státě účastnícím se bankovní unie má závažné finanční obtíže, které je nutno řešit.

  • Jednotný výbor pro řešení problémů skládající se ze zástupců ECB, Evropské komise a příslušných vnitrostátních orgánů (ze zemí, kde má banka své ústředí i pobočky a/nebo dceřiné společnosti) připraví řešení problémů této banky. Bude mít rozsáhlé pravomoci k analýze a definici přístupu k řešení problémů banky: jaké nástroje použít a jakým způsobem by se měl zapojit evropský fond pro řešení problémů. Do práce v této oblasti by byly intenzivně zapojeny také vnitrostátní orgány příslušné k řešení.

  • Na základě doporučení jednotného výboru pro řešení problémů nebo ze své vlastní iniciativy Komise rozhodne, zda a kdy zahájit postup řešení problémů u určité banky, a stanoví rámec pro použití nástrojů k řešení problémů a fondu. Z právních důvodů totiž nemůže mít tento výbor poslední slovo.

  • Pod dohledem jednotného výboru pro řešení problémů vykonají plán řešení problémů vnitrostátní orgány příslušné k řešení.

  • Jednotný výbor pro řešení problémů bude na řešení problémů dohlížet. Bude sledovat výkon na vnitrostátní úrovni ze strany vnitrostátních orgánů příslušných k řešení a kdyby vnitrostátní orgán příslušný k řešení požadavky tohoto rozhodnutí nedodržel, může zaslat úřední příkazy přímo do problémových bank.

  • Bude zřízen jednotný fond pro řešení problémů bank pod dohledem jednotného výboru pro řešení problémů, aby zajišťoval dostupnost střednědobé finanční podpory během restrukturalizace banky. Bude financován z příspěvků bankovního sektoru a bude nahrazovat vnitrostátní fondy pro řešení problémů z členských států eurozóny a z členských států, které se účastní bankovní unie, jak stanoví návrh směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank.

Úloha Komise by byla omezena na rozhodnutí zahájit postup řešení problémů určité banky a rozhodnutí o rámci řešení problémů, a tím zajistit jeho provázanost s jednotným trhem a s pravidly EU pro státní podporu a zaručit nezávislost a odpovědnost celého tohoto mechanismu.

Na zasedání Evropské rady ve dnech 27.–28. června si vedoucí představitelé EU stanovili cíl dosáhnout dohody o tomto mechanismu do konce roku 2013, aby mohl být přijat před koncem současného volebního období Evropského parlamentu v roce 2014. Tak by bylo možné začít tento mechanismus používat od ledna 2015 spolu se směrnicí o ozdravných postupech a řešení problémů bank.

Před vstupem navrhovaných pravidel v platnost by jakákoli bankovní krize byla i nadále řízena podle vnitrostátních režimů. Tyto režimy jsou však nastaveny tak, aby čím dál více směřovaly k dohodnutým zásadám řešení problémů, tedy k rozdělování ztrát bank mezi akcionáře a věřitele, a nikoli mezi daňové poplatníky. Toho bude dosaženo na jedné straně revidovanými pokyny pro státní podporu bankám, jež byly rovněž přijaty dnes (viz IP/13/672), a na straně druhé díky možnosti přímé rekapitalizace bank prostřednictvím Evropského mechanismu stability. Obojí vyžaduje odpovídající „sdílení zátěže“ soukromými investory v bance, což bude podmínka pro veřejnou podporu z vnitrostátních zdrojů a ze zdrojů Evropského mechanismu stability.

Souvislosti

Jednotný mechanismus pro řešení problémů avizovala Komise ve svém sdělení „Plán ustavení bankovní unie“ (září 2012) a ve sdělení „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie“ (listopad 2012).

Evropská rada v prosinci 2012 uznala potřebu zřídit jednotný mechanismus pro řešení problémů, který by v bankovní unii doplňoval jednotný mechanismus dohledu. V březnu 2013 se zavázala dokončit bankovní unii řadou kroků a potvrdila, že návrh Komise na vytvoření jednotného mechanismu řešení problémů by měl být prozkoumán přednostně, aby se umožnilo jeho přijetí ještě před koncem stávajícího volebního období Evropského parlamentu v roce 2014.

Evropský parlament soustavně vyzýval k větší integraci v mechanismech pro řešení problémů bank a ve svém usnesení přijatém dne 13. června 2013 vyzval Komisi, aby co nejrychleji přijala návrh na zavedení tohoto jednotného mechanismu pro řešení problémů.

Viz MEMO/13/675 a MEMO/13/679

Další informace:

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/banking-union/index_en.htm

Kontaktní osoby:

Chantal Hughes (+32 22964450)

Carmel Dunne (+32 22998894)

Audrey Augier (+32 22971607)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website