Evropské železnice na křižovatce: Komise přijala návrh čtvrtého železničního balíčku

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 30. ledna 2013

Evropské železnice na křižovatce: Komise přijala návrh čtvrtého železničního balíčku

Evropská komise dnes představila komplexní balíček opatření, který má zlepšit kvalitu a rozšířit nabídku železničních služeb v Evropě. Železnice jsou důležitou součástí dopravy v EU. Zcela zásadní význam mají při řešení rostoucí poptávky po dopravě, dopravního přetížení, zabezpečení dodávek paliv a snižování emisí uhlíku. Řada evropských železničních trhů však dnes stagnuje nebo upadá.

Proto Komise navrhuje dalekosáhlá opatření, kterými chce otevřít domácí trhy osobní dopravy v EU konkurenci, a podpořit tak inovace v evropské železniční dopravě. Zároveň mají být provedeny zásadní technické a strukturální reformy.

Místopředseda Komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Evropské železnice se blíží k velmi důležité křižovatce. Vzhledem ke stagnaci či úpadku železniční dopravy na mnoha trzích v Evropě máme jednoduchou volbu. Buď můžeme nyní přijmout nelehká rozhodnutí, která jsou potřebná pro restrukturalizaci evropského železničního trhu, a podpořit tak inovace a poskytování lepších služeb. Železniční sektor pak bude moci opět růst – ve prospěch občanů, podniků i životního prostředí. Nebo se můžeme vydat po druhé, slepé koleji a přijmout nevratný vývoj do situace, kdy se železnice v Evropě stanou luxusní hračkou několika bohatých zemí a pro většinu ostatních se kvůli nedostatku veřejných prostředků stanou nedostupné.“

Předložené návrhy se zaměřují na čtyři klíčové oblasti:

Fungující normy a povolení

Komise chce snížit administrativní náklady železničních dopravců a usnadnit vstup nových subjektů na trh.

Podle návrhů se Evropská agentura pro železnice změní v jednotné kontaktní místo, které bude dopravcům vydávat celoevropská povolení k uvádění vozidel na trh i celoevropská osvědčení o bezpečnosti. V současné době vydávají tyto dokumenty jednotlivé členské státy.

Navrhovaná opatření by umožnila, aby se doba potřebná ke vstupu nových dopravců na trh zkrátila o 20 % a aby se o 20 % snížily náklady na schvalování kolejových vozidel i zkrátila doba potřebná pro schvalování. Dopravci by tak mohli do roku 2025 celkově ušetřit 500 milionů EUR.

Noví dopravci přinesou kvalitnější služby a bohatší nabídku

Komise navrhuje, aby se vnitrostátní osobní doprava po železnici od prosince 2019 otevřela novým účastníkům a službám. To přinese inovace, efektivitu a hospodárnost.

Dopravci budou moci nabízet vnitrostátní osobní dopravu po železnici v celé EU: Buď budou moci nabízet konkurenční komerční služby, nebo se budou moci ucházet o smlouvy o veřejných službách na železnici, které se vztahují na většinu (přes 90 %) železniční dopravy v EU a na které budou muset být povinně vypisována nabídková řízení.

Tyto návrhy by cestujícím zajistily jednoznačné výhody v podobě lepších služeb a širší nabídky. Spolu se strukturálními reformami by podle odhadů Komise mohly občanům a zapojeným dopravcům do roku 2035 přinést více než 40 miliard EUR a mohlo by díky nim být nabídnuto odhadem až 16 miliard osobokilometrů navíc.

Trhy osobní železniční dopravy jsou v jednotlivých členských státech stále z velké části uzavřené. Plně své trhy otevřely pouze Švédsko a Spojené království. Česká republika, Německo, Rakousko, Itálie a Nizozemsko je otevřely částečně.

Zkušenosti z těchto otevřených trhů ukazují, že dochází ke zlepšení kvality a dostupnosti služeb. Rok od roku se také zvyšuje spokojenost cestujících a v některých případech vzrostla přeprava cestujících v desetiletém období o více než 50 %. Na jiných liberalizovaných trzích přineslo vypisování nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách v dané úrovni služeb úspory ve výši 20–30 %, které mohou být znovu investovány do zlepšování služeb.

Fungující struktura

Nezávislí provozovatelé kolejí (tedy dráhy či „infrastruktury“) musí železniční síť spravovat efektivně a nediskriminačním způsobem, aby měli na železnici všichni přístup za stejných podmínek. A musí také spolupracovat na úrovni EU, aby se mohla vytvořit skutečná evropská síť.

Aby se síť rozvíjela v zájmu všech subjektů a aby se co nejvíce zvýšila provozní efektivita, navrhuje Komise posílit úlohu provozovatelů infrastruktury. Ti by měli do budoucna kontrolu nad všemi stěžejními funkcemi železniční sítě – včetně plánování investic do infrastruktury, každodenního provozu a údržby i zpracovávání jízdních řádů.

Vzhledem k četným stížnostem od uživatelů se Komise domnívá, že provozovatelé infrastruktury musí být provozně a finančně nezávislí na dopravcích, kteří vlaky provozují. To je základním předpokladem, aby se odstranily případné střety zájmů a všichni dopravci získali nediskriminační přístup ke kolejím.

Toho lze nejsnáze a nejprůhledněji dosáhnout institucionálním oddělením, které je v návrhu zakotveno jako obecné pravidlo. Železniční dopravci, kteří budou nezávislí na provozovatelích infrastruktury, získají v roce 2019 okamžitě přístup na vnitřní trh osobní dopravy.

Komise však připouští, že potřebnou nezávislost může zajistit i vertikálně integrovaná neboli „holdingová“ struktura, pokud budou jednotlivé části přísně odděleny „čínskými zdmi“, které zaručí jejich nezbytnou právní, finanční a provozní samostatnost (další podrobnosti uvádí MEMO).

Jak bude tato nezávislost zaručena a kontrolována, aby se mohl trh osobní dopravy v roce 2019 plně liberalizovat? Dopravci, kteří jsou součástí vertikálně integrované struktury, budou smět provozovat služby v ostatních členských státech, jen pokud nejprve Komisi prokáží, že vytvořili všechny pojistky, které v praxi zajistí rovné konkurenční podmínky, a že je na jejich domácím trhu umožněna spravedlivá soutěž.

Kvalifikovaní pracovníci

Dynamický železniční sektor potřebuje kvalifikované a motivované pracovníky. Během příštích 10 let se bude muset železniční odvětví vyrovnat se dvěma úkoly: Bude muset přilákat nové zaměstnance, aby nahradili třetinu pracovníků odcházejících do důchodu, a zároveň reagovat na nové a konkurenčnější prostředí.

Zkušenosti z členských států, které své trhy otevřely, ukazují, že by to mělo vést k vytvoření nových a lepších pracovních míst. Podle regulačního rámce EU budou moci členské státy pracovníky chránit tím, že od nových dopravců budou vyžadovat, aby při převodu smluv o veřejných službách převzali i zaměstnance. To by přesahovalo rámec všeobecných požadavků EU o převodu podniků.

Další kroky

Návrhy Komise musí nejprve schválit Evropský parlament a vlády členských států. Teprve poté budou s konečnou platností přijaty.

Základní fakta a čísla

• Železniční sektor má obrat 73 miliard EUR, což odpovídá 65 % obratu letecké dopravy (112 miliard EUR), a zaměstnává 800 000 osob.

• Železniční doprava má zásadní význam pro hladké fungování evropské ekonomiky. Každý rok se v osobní železniční dopravě uskuteční více než 8 miliard jízd. Po železnici je v Evropě přepravováno přibližně 10 % veškerého nákladu; příjmy jsou odhadovány na 13 miliard EUR.

• Například po nákladním koridoru Rotterdam–Janov projede ročně asi 130 000 vlaků, což odpovídá skoro 4 milionům nákladních aut ročně.

• Veřejné orgány investují do železniční dopravy každoročně obrovské částky. V roce 2009 tak bylo na státních dotacích vyplaceno přibližně 46 miliard EUR. Tyto veřejné prostředky jsou však stále vzácnější.

• Značné investice veřejného sektoru, zejména v novějších členských státech EU, kde se dotace za posledních šest let více než zdvojnásobily, samy o sobě nezajistily rovnocenné zvýšení poptávky po železnici.

• V mnoha členských státech EU železnice stagnuje nebo upadá. Přes pozitivní vývoj na několika trzích zůstává podíl železnic na osobní dopravě uvnitř EU od roku 2000 v průměru více méně na stejné úrovni (přibližně 6 %). Jejich podíl na nákladní dopravě se snížil z 11,5 % na 10,2 %.

• Od poloviny 90. let zapříčinily nedostatečné investice v některých částech EU – zejména v relativně novějších členských státech – vznik bludného kruhu úpadku spojeného s chátráním infrastruktury a kolejových vozidel, což snížilo atraktivitu železniční dopravy zejména v souvislosti s vysokým nárůstem počtu aut v důsledku stoupající životní úrovně.

• V mnoha případech museli být železniční dopravci zachráněni před úpadkem a v některých zemích, například ve Španělsku, Portugalsku nebo Bulharsku, jsou etablovaní dopravci zadluženi.

• Hlavní belgický dopravce musel v roce 2004 převést na belgický stát dluh ve výši 7,4 miliard EUR, což odpovídá 2 % belgického HDP. Když byla ve Francii vytvořena společnost RFF, byl na ni z železničního dopravce SNCF převeden dluh 20,5 miliard EUR. (Dluhy, které dnes mnoho společností má, jsou výsledkem neefektivních integrovaných struktur minulosti.)

• Evropa se v dopravě potýká se závažnými problémy. Roste poptávka po dopravě (Nákladní doprava má oproti roku 2005 vzrůst asi o 40 % do roku 2030 a o něco přes 80 % do roku 2050. Osobní doprava by měla růst o něco pomaleji – o 34 % do roku 2030 a o 51 % do roku 2050). S tím souvisí problém přetížení, zabezpečování dodávek paliv, emise CO2 a potřeba vytvořit efektivní dopravní infrastrukturu, která by podpořila růst evropské ekonomiky.

• Smířit se s nynějšími negativními trendy a nevyhnutelným úpadkem evropské železniční dopravy nepřipadá v úvahu.

Další informace viz MEMO/13/45

http://www.youtube.com/watch?v=8GHz-stzCso