Navigation path

Left navigation

Additional tools

Zaměstnanost a sociální situace v EU: čtvrtletní zpravodaj vyzdvihuje výhody stáží; nejnovější migrační trendy

European Commission - IP/13/601   25/06/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 25. června 2013

Zaměstnanost a sociální situace v EU: čtvrtletní zpravodaj vyzdvihuje výhody stáží; nejnovější migrační trendy

Podle posledního čtvrtletního zpravodaje Evropské komise o zaměstnanosti a sociální situaci mohou dočasné pracovní poměry představovat dobrou příležitost k tomu, aby se mladí lidé zapojili do pracovního procesu, zejména jsou-li navázány na vzdělávání nebo odbornou přípravou (jak je běžné v Německu a v Rakousku). Pokud jsou však mladí dočasní pracovníci nuceni přijímat krátkodobé pracovní poměry nedobrovolně (jako například ve Španělsku a Polsku), hrozí nebezpečí, že se dostanou do začarovaného kruhu nejistých pracovních podmínek. S tím, jak se zvyšují rozdíly v úrovních nezaměstnanosti mezi jednotlivými členskými státy, vzrostl značně i počet osob, které se chtějí přestěhovat do jiné země. Stále však při tom čelí překážkám. Zpravodaj rovněž upozorňuje na význam kvalitní péče o děti pro zmírňování rozdílů v rané fázi života.

László Andor, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, uvedl: „Krize eurozóny s sebou přinesla dvojitou recesi s ničivým dopadem na sociální oblast, především pak v „okrajových“ zemích a u mladé generace. Naše poslední analýza však potvrzuje výhody učňovské přípravy a stáží, jež pomáhají mladým lidem získat kvalitní pracovní místo. Z toho je patrné, jak je naléhavé, aby všechny členské státy uvedly záruku pro mladé lidi do praxe do konce roku 2013.“

V zemích, u kterých došlo k nulovému či pouze mírnému poklesu míry zaměstnanosti mladých lidí (např. v Německu a v Rakousku), se většina dočasných pracovních poměrů, jež uzavírají mladí pracovníci, pojí se vzděláváním a odbornou přípravou, což je odrazem silného systému učňovské přípravy, který v těchto zemích existuje. Takové učňovské smlouvy / smlouvy o stáži jsou obvykle uzavírány na delší dobu a často jsou předstupněm trvalého pracovního poměru. V zemích s hlubokým propadem zaměstnanosti mladých lidí (např. ve Španělsku a Polsku) pracuje většina mladých lidí v poměru na dobu určitou nedobrovolně a doba, na niž jsou tyto poměry uzavírány, je rovněž kratší. To odráží problémy spojené se segmentací trhu práce, kdy dlouholetí zaměstnanci požívají velmi vysoké úrovně ochrany a nováčci jsou buď nezaměstnaní, nebo pracují v krátkodobých dočasných poměrech.

Komise apeluje na všechny členské státy, aby bezodkladně realizovaly záruku pro mladé lidi, již Komise navrhla v rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí v prosinci 2012 (viz IP/12/1311 a MEMO/12/938) a již v dubnu 2013 přijala Rada. Podle této záruky by mladí lidé do 25 let, kteří nemohou najít kvalitní pracovní místo, měli ve lhůtě čtyř měsíců od ukončení školy nebo ztráty zaměstnání obdržet nabídku učňovské přípravy, stáže nebo dalšího vzdělávání.

Dne 2. července Komise zahájí v Lipsku Evropskou alianci pro učňovskou přípravu, jejímž cílem bude vytvořit kontakty mezi zúčastněnými subjekty z řad vládních orgánů, podniků a sociálních partnerů, odborníky věnujícími se odbornému vzdělávání a přípravě v praxi či ve výzkumu a zástupci mládeže. Tato aliance sdruží pod společnou hlavičkou existující opatření a bude propagovat přínos úspěšných systémů učňovské přípravy, jakož i možnosti, jak jich dosáhnout.

V rámci doporučení pro jednotlivé země na rok 2013, která Komise navrhla 29. května (viz IP/13/463), bylo šestnácti členským státům doporučeno, aby se soustředily na reformu odborné a vzdělávací přípravy s cílem začlenit a posílit složku učení se prací. Sedmi členským státům (Francii, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Španělsku a Slovinsku) Komise rovněž doporučila, aby provedly další opatření proti segmentovaným trhům práce.

Více občanů z jižní Evropy by si chtělo najít zaměstnání v zahraničí

V posledních několika letech po propadu spojeném s nástupem krize se mobilita v rámci EU částečně oživila. Většina občanů, kteří se stěhují do jiné země EU, stále pochází z členských států ve východní a střední Evropě, avšak jejich dovednosti často nejsou plně využity: mnozí z nich disponují vyšší kvalifikací, než jaká je zapotřebí pro práci, kterou vykonávají. Počty pracovníků přicházejících z jihu do severních členských států rostou rychleji, ale z nižších hodnot. Podíl osob, které jsou „pevně odhodlané“ v nadcházejících dvanácti měsících migrovat, se více než zdvojnásobil, a to z 0,5 % na 1,2 %, tedy z 2 na 5 milionů, přičemž nejvíce jich je v Řecku. Míra emigrace státních příslušníků zemí EU roste, zejména v Irsku, Řecku a Portugalsku, naopak ve Španělsku nebo v Itálii zůstává i nadále nízká. Obecně se nicméně zdá, že trh práce se podmínkám krize nepřizpůsobuje ani tak tím, že by lidé opouštěli svoji zemi a hledali práci jinde, ale spíše poklesem přílivu a nárůstem odlivu migrujících pracovníků (vracejících se zpět do své vlasti), k čemuž dochází především ve Španělsku. Přesto byl v letech 2007–2012 patrný masivní odliv příslušníků mladé generace, a to především z Litvy a Lotyšska, ale také Bulharska, Polska, Estonska nebo Irska. Naopak odliv mladých občanů Itálie, Španělska a Řecka zůstal omezený.

V zájmu usnadnění mobility pracovníků mezi členskými státy přistoupila Komise k reformě portálu EURES, celoevropské sítě pro hledání zaměstnání, jejímž cílem je pomáhat lidem připraveným přestěhovat se do jiné země určit, kde se nacházejí vhodná pracovní místa, a zaměstnavatelům najít pracovníky s odpovídající kvalifikací (viz IP/12/1262, MEMO/12/896, MEMO/12/897). Komise rovněž navrhla směrnici, která má za cíl usnadnit pracovníkům výkon jejich práv na volný pohyb (viz IP/13/372).

Kvalitní péče o děti znamená pro dítě dlouhodobý přínos

Podle akademického výzkumu, jehož analýze se věnuje poslední čtvrtletní zpravodaj, je kvalitní péče o děti pro dítě dlouhodobým přínosem. Největší pozitivní vliv pak přináší u nejvíce znevýhodněných dětí, neboť kvalitní péče o děti může pomoci zmírňovat rozdíly v raném věku. Děti ze znevýhodněného prostředí však mívají k těmto službám omezenější přístup. V rámci EU má pouze 23 % dětí do tří let pocházejících z chudých domácností přístup k formální péči o děti oproti 41 % dětí z ostatních domácností. Podobná situace panuje u dětí, jejichž matky dosáhly pouze nižších úrovní vzdělání, z nich je do zařízení poskytujících péči o děti přihlášeno 20 % oproti 40 % dětí vysoce vzdělaných matek.

Doporučení týkající se investic do dětí přijaté v únoru 2013 v rámci balíčku týkajícího se sociálních investic (viz IP/13/125 a MEMO/13/117) vyzývá členské státy, aby zintenzívnily úsilí v zájmu zajištění toho, aby všechny rodiny měly skutečný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a péči pro děti v raném věku. Tuto výzvu odráží i navržená doporučení pro jednotlivé země na rok 2013 určená třinácti zemím. Formální služby péče o děti mohou pomáhat rodičům získat a udržet si zaměstnání pouze tehdy, budou‑li finančně dostupné a kvalitní.

Další informace

Čtvrtletní zpravodaj o zaměstnanosti a sociální situaci

Doporučení pro jednotlivé země na rok 2013

Zaměstnanost mladých lidí

Balíček týkající se sociálních investic

Internetové stránky Zaměstnanost a sociální analýza

Internetové stránky komisaře László Andora

László Andor na Twitteru

Bezplatný elektronický zpravodaj

Kontaktní osoby:

Jonathan Todd (+32 22994107)

Cécile Dubois (+32 22951883)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website