Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Vývoj zaměstnanosti a sociální situace: narůstají rozdíly a vzrůstá nebezpečí dlouhodobého vyloučení

Commission Européenne - IP/13/5   08/01/2013

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 8. ledna 2013

Vývoj zaměstnanosti a sociální situace: narůstají rozdíly a vzrůstá nebezpečí dlouhodobého vyloučení

Ve zprávě o přezkumu o zaměstnanosti a sociálním rozvoji v Evropě za rok 2012 se uvádí, že po pěti letech hospodářské krize a návratu recese v roce 2012 se nezaměstnanost pohybuje na rekordní úrovni, jaká nebyla zaznamenána už téměř dvacet let, snížily se příjmy domácností a na vzestupu je riziko chudoby a vyloučení, a to zejména v členských státech na jihu a východě Evropy. Dopad krize na sociální situaci se dnes projevuje ještě výrazněji, jelikož se oslabily původní ochranné účinky nižších daňových příjmů a vyšších výdajů na sociální dávky (tzv. „automatické stabilizátory“). Vzniká nová propast mezi zeměmi, které uvízly v sestupné spirále klesající výroby, rychle rostoucí nezaměstnanosti a klesajících disponibilních příjmů domácností, a zeměmi, které krizi doposud dobře nebo alespoň do určité míry odolávají. Posledně jmenované země mají zpravidla lépe fungující trhy práce a stabilnější systémy sociálního zabezpečení.

„Rok 2012 byl dalším velmi špatným rokem pro Evropu, pokud je řeč o nezaměstnanosti a zhoršující se sociální situaci,“ uvedl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor. „Naše analýza však ukazuje, jak mohou vhodné reformy trhu práce a opatření zlepšující koncepci systémů sociálního zabezpečení zvýšit odolnost členských států vůči ekonomickým otřesům a usnadnit rychlejší překonání krize. Navíc je nepravděpodobné, že se v roce 2013 dočkáme výrazného zlepšení sociálně-ekonomické situace v Evropě, jestliže se nám nepodaří uspokojivě vyřešit krizi eura, jestliže nenalezneme finanční zdroje pro velmi potřebné investice, mimo jiné také pro investice do dovedností, zaměstnatelnosti a sociálního začleňování, a jestliže neuděláme nic pro to, aby finanční prostředky pracovaly ve prospěch reálné ekonomiky“

Rostoucí rozdíly v eurozóně

Průměrná míra nezaměstnanosti v EU se vyšplhala téměř na 11 %. Zpráva poukazuje na nový druh rozdílů, které jsou nejvýraznější mezi severní a jižní oblastí eurozóny. Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi těmito dvěma oblastmi činil 3,5 bodu v roce 2000, poklesl na nulu v roce 2007, avšak poté rychle vystoupal na 7,5 bodu v roce 2011. V zemích mimo eurozónu rozdíly taktéž narůstají, ale jsou výrazně nižší. Tento znepokojivý vývoj naznačuje, že je skutečně nezbytně nutné nalézt účinnější mechanismy makroekonomické stabilizace, což se promítlo i do probíhající diskuse o prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii. Z analýzy rovněž vyplývá, že ve členských státech, které provedly zásadní reformy zacílené na zvýšení dynamičnosti jejich trhů práce, mají nezaměstnaní i v období krize mnohem vyšší šance na nalezení nového pracovního místa. K přijetí takových reforem vyzvala Komise ve svém balíčku zaměstnanosti z dubna 2012 a také v roční analýze růstu na rok 2013; reformy budou podrobně reflektovány i v rámci evropského semestru 2013 a jeho specifických doporučení pro jednotlivé země.

Klesající příjmy domácností, rizika dlouhodobého vyloučení

Nebezpečí, že se člověk ocitne v chudobě, a šance, že chudobě unikne, se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Určitých skupin obyvatelstva se nebezpečí chudoby týká více. Mezi těmi, kdo čelí vyšším rizikům trvalé chudoby, jsou například mladí lidé, nezaměstnané ženy a matky samoživitelky. Fakt, že dosud nedošlo k hmatatelnému zotavení z krize, vyvíjí tlak na příjmy domácností ve většině členských států a zvyšuje nebezpečí dlouhodobého vyloučení. Reálný hrubý disponibilní příjem domácností poklesl mezi lety 2009 a 2011 ve dvou třetinách členských států EU, pro které jsou k dispozici údaje, přičemž největší pokles zaznamenalo Řecko (17 %), Španělsko (8 %), Kypr (7 %) a Estonsko a Irsko (5 %). Tento vývoj je v ostrém kontrastu s vývojem zaznamenaným ve skandinávských zemích, Německu, Polsku a ve Francii, kde systémy sociálního zabezpečení a odolnější trhy práce umožnily pokračující růst celkových příjmů i během krize. Přetrvávající krize však nebezpečí dlouhodobého vyloučení zvyšuje všude v Evropě.

Nárůst chudoby a dlouhodobého vyloučení musí být zastaven, a k tomu je zapotřebí, aby byly politiky ušity na míru konkrétním situacím v jednotlivých zemích a skupinám obyvatelstva, které jsou nejvíce ohroženy. Na začátku roku 2013 vydá Komise balíček pro sociální investice s pokyny pro členské státy, aby v zájmu řešení těchto problémů zavedly přiměřené, udržitelné a účinné sociální politiky, které budou posilovat lidský kapitál a sociální soudržnost s ohledem na rostoucí tlaky na soukromé a veřejné zdroje.

Velmi důležitá je koncepce sociálního a daňového systému

Pokud jde o účinnost boje proti chudobě, není u systémů sociálního zabezpečení jednotlivých států důležitý pouze jejich rozsah, avšak také jejich koncepce: podobné výdaje jednotlivých států za sociální dávky totiž vedou k velmi rozdílným výsledkům při snižování chudoby. Systémy daňových úlev mohou situaci zaměstnanosti výrazně ovlivnit zavedením určitých opatření, jako je poskytování služeb v oblasti péče o děti, jež představují silný faktor usnadňující integraci na trhu práce obzvláště ženám. Stejně důležitou úlohu hraje také koncepce příjmové strany sociálního státu. Přesunutím daňového zatížení, jak to navrhuje balíček zaměstnanosti a specifická doporučení pro jednotlivé země na rok 2012, z práce na jiné zdroje, jako jsou například emise CO2 nebo spotřeba a majetek, se podpoří zaměstnanost. Aspekty rozložení daňového zatížení podle přepracované koncepce však vyžadují opatrný přístup při hledání alternativních zdrojů, které mají nahradit ztrátu příjmů z nižšího zdanění práce. Z analýzy vyplývá, že z pohledu integrované politiky zaměstnanosti a sociální politiky neexistují pro přesunutí daňového zatížení žádná optimální řešení, avšak že vhodná koncepce systémů sociálního zabezpečení zvyšuje vhodnost určitých přesunů daňového zatížení.

Mzdy nepředstavují jenom nákladový faktor, ale jsou také příjmem, za který lidé nakupují zboží a služby. Snižování mezd by sice mohlo zlepšit konkurenceschopnost, ale rovněž sníží domácí poptávku po produktech společností, což by mohlo vést ke ztrátám pracovních míst. Za posledních deset let v Evropě klesal podíl zaměstnanců na celkovém příjmu z hospodářství, zatímco polarizace mezi pracovními místy s vysokými příjmy a pracovními místy s nízkými příjmy se zvyšovala. Velké rozdíly v odměňování mužů a žen přetrvávají (průměrně 16,4 % v EU v roce 2010) a se zvyšujícím se věkem pracovníků mají tendenci narůstat. Zpráva obsahuje analýzu minimálních mezd, ze které vyplývá, že v zemích s vyššími minimálními mzdami nepřišli pracovníci s nízkou kvalifikací o práci a naopak vykazují vyšší míru zaměstnanosti. Minimální mzdy mohou rovněž snížit rozdíly v odměňování žen a mužů. Tyto skutečnosti jsou důvodem, proč bylo v balíčku zaměstnanosti na rok 2012 zdůrazněno, že by strukturální reformy trhů práce měly zajišťovat důstojné a udržitelné mzdy a zabránit nástrahám v podobě nízkých mezd, a to i stanovením minimálních mezd na přiměřené úrovni.

Dovednosti

Je důležité, aby lidé měli správné dovednosti pro správná pracovní místa. Zpráva rozebírá, že v některých zemích, zejména v jižní části EU, je soulad mezi dovednostmi a pracovními místy špatný a/nebo se zhoršil. Tento problém je zvláště naléhavý v případě vysokého a stále rostoucího počtu mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Návrhy uvedené v balíčku týkajícím se zaměstnanosti mladých (viz IP/12/1311 a MEMO/12/938) mají za cíl řešit tento problém tím, že zajistí, aby se všichni nezaměstnaní mladí mohli přihlásit do dalšího vzdělávání, kurzů odborné přípravy nebo na kvalitní stáže či do učňovských programů, což posílí jejich šance získat zaměstnání.

Aby se podařilo zmírnit nesoulad mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi, je nutné, aby země účinněji investovaly do vzdělávání a odborné přípravy, lépe vynakládaly prostředky na aktivní politiky trhu práce a podporovaly vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst v odvětvích s potenciálem růstu, jako je zelená ekonomika a technologie, informační a komunikační technologie a zdravotní péče. Nedávno spuštěný portál Přehled dovedností EU (viz IP/12/1329) poskytuje podrobné informace o tom, kde je poptávka po pracovnících se všemi možnými dovednostmi. Pokud vhodná pracovní místa nejsou k dispozici ve vlastní zemi uchazečů o práci, často existují v jiných členských státech, avšak dozvědět se o nich může být obtížné. Komise nedávno přijala rozhodnutí o modernizaci a zdokonalení sítě EURES, celoevropského portálu pro hledání zaměstnání (viz IP/12/1262, MEMO/12/896, MEMO/12/897). Cílem je usnadnit uchazečům o zaměstnání kontaktování zaměstnavatelů, kteří hledají určité dovednosti, ve všech členských státech, zaměřit se na odvětví a povolání, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, a podpořit cílené programy mobility pro mladé lidi.

Další informace

MEMO/13/1

Roční přehled o zaměstnanosti a sociální situaci

Internetové stránky analýz zaměstnanosti a sociální oblasti

Internetové stránky Lászla Andora: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/andor/

László Andor na Twitteru: http://twitter.com/#!/LaszloAndorEU

Elektronický zpravodaj zdarma: http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Kontaktní osoby:

Jonathan Todd (+32 22994107)

Nadège Defrère (+32 22964544)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site