Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 18. června 2013

Skupina EU na vysoké úrovni: naučme učitele učit

Skupina EU na vysoké úrovni pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání dnes vydala svoji první zprávu o zkvalitňování výuky a učení na vysokých školách. Skupina, jíž předsedá bývalá irská prezidentka Mary McAleeseová, zformulovala šestnáct doporučení (viz příloha 1), mimo jiné, aby profesoři a další vyučující na vysokých školách absolvovali povinné certifikované pedagogické vzdělání, aby se kladl větší důraz na pomoc studentům při rozvoji podnikatelského a inovačního myšlení a vytvořila Evropská akademie pro výuku a učení.

Komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou k tomu uvedla: „Mým cílem bylo založit skupinu, která podpoří nové myšlení a nápady. Její doporučení přicházejí v pravý okamžik, jsou praktická a nemusí nutně znamenat další velké výdaje. Kvalitní výuka v našich systémech vysokoškolského a odborného vzdělávání je zásadní pro to, abychom mohli studenty vybavit správnou kombinaci dovedností pro jejich budoucí osobní a profesní rozvoj. Komise podpoří plnění těchto doporučení všemi silami“.

Mary McAleeseová, předsedkyně skupiny, dodala: „Kvalita výuky a učení závisí na odhodlání osob a institucí, které se mohou opřít o politiku, pro niž je výuka a učení ve středu zájmu. Mají-li vysokoškolští vyučující odvádět vynikající práci, musí být řádně proškoleni a mít odpovídající podporu. Naše zpráva ukazuje, jak toho dosáhnout.“

Skupina, zřízená komisařkou Vassiliou v září minulého roku, v rámci své činnosti vedla rozsáhlé konzultace se zainteresovanými stranami. Podle jejích zjištění klade mnoho vysokoškolských institucí na výuku v porovnání s výzkumem nedostatečný důraz, přestože základ vysokoškolského vzdělávání tvoří obě tyto činnosti. „To je třeba vyvážit. Úlohu výuku je při hodnocení akademických zásluh třeba silněji zdůraznit a oceňovat, zejména v otázce kariéry,“ uvedla komisařka. „Vřele vítám tento návrh, aby se všichni učitelé na vysokých školách učili, jak učit.“

Další kroky

Skupina na vysoké úrovni začíná pracovat na druhé části svého úkolu a zaměří se na maximální využití nových cest ke zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, například celoevropských otevřených internetových kurzů, které umožní studovat vysokou školu z domova. První takové kurzy spustili partneři Evropské komise s její podporou v jedenácti zemích (IP/13/349). Další zpráva skupiny na vysoké úrovni má být zveřejněna v červnu 2014.

Souvislosti

Práce skupiny na vysoké úrovni je součástí strategie Komise na podporu modernizace vysokoškolského vzdělávání v členských státech. V této oblasti již bylo dosaženo značného pokroku. Boloňský proces například studentům zjednodušil možnost studovat v zahraničí a uznávání jejich kvalifikací v celé Evropě. Nový vícerozměrný systém hodnocení univerzit, k jehož vytvoření dala podnět Komise a jenž zveřejní první žebříčky začátkem příštího roku, usnadní porovnání jednotlivých univerzit, a studenti se tak budou moci informovaněji rozhodovat o tom, kde studovat.

Evropský plán modernizace vysokoškolského vzdělávání, který byl schválen ministry vzdělávání ve dnech 28. a 29. listopadu 2011, vymezuje oblasti, v nichž musí státy EU usilovněji pracovat na dosažení společných cílů, a zároveň uvádí opatření, jimiž může Evropská unie podpořit jejich modernizační kroky. Mezi priority patří zlepšování kvality a významu vysokoškolského vzdělávání tak, aby studijní programy odpovídaly potřebám studentů, zaměstnavatelů a budoucích povolání. Prioritou je i zvýšení počtu absolventů. Tento plán podporuje užší spolupráci mezi vysokými školami, podniky a výzkumem a je součástí širší strategie Komise na podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě, ve které hraje vzdělávání zásadní úlohu.

Erasmus pro všechny“, nový program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, který má být zahájen v lednu, bude podporovat politické změny v členských státech a zaměří se na zlepšení znalostí nutných pro tvorbu politik a na výměnu osvědčených postupů. Na období 2014 až 2020 má mít rozpočet přibližně 14,5 miliardy EUR, tj. o 40 % více než stávající programy, a čtyřem milionům osob nabídne finanční pomoc na získání dovedností a mezinárodních zkušeností prostřednictvím studia, odborné přípravy a dobrovolné činnosti v zahraničí.

Více informací

Plán modernizace vysokoškolského vzdělávání (The agenda for modernisation of higher education)

Zpráva je k dispozici zde:

http://ec.europa.eu/education/higher-education/doc/modernisation_en.pdf

MEMO/13/581

Evropská komise: Vzdělávání a odborná příprava (Education and training)

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru: @VassiliouEU

Contacts :

Dennis Abbott (+32 2 295 92 58); Twitter: @DennisAbbott

Dina Avraam (+32 2 295 96 67)

Skupina na vysoké úrovni pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání

Doporučení pro zlepšení kvality výuky a učení

Skupina na vysoké úrovni vydala zprávu, v níž vytyčila cesty ke zlepšení kvality výuky a učení. Výchozí situace jednotlivých zemí a vysokoškolských institucí je různá, a proto se snažíme nabídnout řadu nástrojů, pomůcek i praktických příkladů, které ukazují různé a často poměrně jednoduché funkční přístupy. Vraťme se však na začátek: výuka je důležitá a stejně tak důležitá jako výzkum. Musíme se zaměřit na její kvalitu i na kvalitu učení.

Vydáváme proto následující doporučení:

Doporučení č. 1

Veřejné orgány odpovědné za vysokoškolské vzdělávání by měly pomoci vysokoškolským institucím ve snaze o zlepšení kvality výuky a učení tím, že jim zajistí stabilní podmínky a řádné financování.

Doporučení č. 2

Každá instituce by měla vypracovat a provést strategii na podporu a průběžné zlepšování kvality výuky a učení, vyčlenit na tento úkol potřebné lidské a finanční zdroje, začlenit tuto prioritu do svého celkového cíle a postavit výuku naroveň s výzkumem.

Doporučení č. 3

Vysokoškolské instituce by měly podporovat, vítat a zohledňovat zpětnou vazbu od studentů, která může odhalit problémy při výuce a učení již v počátku a podnítit rychlejší a účinnější zlepšení.

Doporučení č. 4

V roce 2020 by měli mít všichni vysokoškolští vyučující osvědčení o pedagogickém vzdělání. Od vysokoškolských učitelů je třeba požadovat další profesní vzdělávání.

Doporučení č. 5

Při přijímání, postupu a povyšování akademických pracovníků je vedle jiných faktorů třeba rozhodovat na základě hodnocení jejich učitelských schopností.

Doporučení č. 6

Vedoucí představitelé vysokoškolských institucí a zodpovědné úřady by měli uznávat a oceňovat (např. prostřednictvím stipendií nebo cen) vysokoškolské učitele, kteří významně přispěli ke zlepšení kvality výuky a učení, ať svou praktickou činností či výzkumem výuky a učení.

Doporučení č. 7

Učební osnovy by měly být vypracovávány a sledovány na základě diskuse a spolupráce vyučujících, studentů, absolventů a subjektů působících na trhu práce a s využitím nových metod výuky a učení, aby studenti získali dovednosti zvyšující zaměstnatelnost.

Doporučení č. 8

Studijní výsledky by se měly posuzovat podle jasných a dohodnutých kritérií vypracovaných společně všemi pedagogickými pracovníky, kteří se podíleli na výuce.

Doporučení č. 9

Vysokoškolské instituce a tvůrci politik v jednotlivých státech by měli ve spolupráci se studenty zavést systémy poradenství, vedení, mentorství a sledování pokroku s cílem podpořit studenty při studiu na vysoké škole a na cestě k získání diplomu i poté.

Doporučení č. 10

Vysokoškolské instituce by měly zavést a prosazovat křížové, transdisciplinární a interdisciplinární přístupy k výuce, učení a hodnocení, které studentům pomohou rozvíjet schopnost porozumění a jejich podnikatelské a inovační myšlení.

Doporučení č. 11

Vysokoškolské instituce by měly s pomocí orgánů veřejné správy a EU pomáhat svým vyučujícím při rozvoji dovedností internetové výuky a učení dalších forem výuky a učení, které přinesl digitální věk, a využívat příležitostí nabízených technologiemi s cílem zlepšit kvalitu výuky a učení.

Doporučení č. 12

Vysokoškolské instituce by měly vypracovat a provádět komplexní strategie internacionalizace jako nedílnou součást svého celkového cíle a funkcí. Zvýšená mobilita studentů a pracovníků, mezinárodní rozměr učebních osnov, mezinárodní zkušenosti pedagogického sboru, dostatečná znalost angličtiny a druhého cizího jazyka, schopnost komunikovat s jinými kulturami, poskytování kurzů a udělování diplomů na nadnárodní úrovni a mezinárodní partnerství by se měly stát nepostradatelnými složkami vysokoškolského vzdělávání v Evropě i v jiných zemích.

Doporučení č. 13

Evropská unie by měla podporovat zavádění těchto doporučení do praxe, zejména prosazovat:

inovační výukové a vzdělávací metody a pedagogické postupy,

metodiky vedení, poradenství a odborného vedení,

lepší koncepci vytváření studijních programů se zohledněním nejnovějšího výzkumu v oblasti učení,

profesionalizaci a rozvoj vyučujících, školitelů a jiných pedagogických pracovníků,

mobilitu a dlouhodobé pracovní výměny akademických pracovníků a

systematický a pravidelný sběr dat o otázkách ovlivňujících kvalitu výuky a učení.

Doporučení č. 14

Evropská unie by měla podporovat vytvoření Evropské akademie pro výuku a učení pod vedením zainteresovaných subjektů, vybudované podle osvědčených postupů uvedených v této zprávě.

Doporučení č. 15

Výzkumní pracovníci se zájmem o akademickou dráhu, kterým je poskytována podpora z programu Marie Skłodowska-Curie, by měli mít příležitost získat odborné pedagogické vzdělání a vedle výzkumu by se měla podporovat i jejich pedagogická činnost.

Doporučení č. 16

Členským státům doporučujeme, aby v dohodách o partnerství v rámci strukturálních fondů určily ve spolupráci s regiony jako prioritu iniciativy pro rozvoj pedagogických dovedností, vytváření a provádění programů reagujících na sociální potřeby a potřeby trhu práce a prohlubování partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelskou sférou a výzkumem.

Členové skupiny na vysoké úrovni pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání

Mary McAleeseová (předsedkyně)

Mary McAleeseová byla v letech 1997 až 2011 prezidentkou Irska. V roce 1973 dokončila studium práva na Queen's University v Belfastu a o rok později 1974 složila severoirské advokátské zkoušky. V roce 1975 byla jmenována profesorkou trestního práva, kriminologie a penologie na Trinity College v Dublinu a v roce 1987 se na své mateřské Queen´s University stala ředitelkou ústavu odborných právních studií. V roce 1994 byla první ženou na místě zástupce prorektora Queen's University.
Agneta Bladhová

Dr. Bladhová je předsedkyní správní rady fakulty zdravotnictví na Jönköpingské univerzitě a rady Stockholmské univerzitní knihovny. Je také členkou správní rady univerzity v Uppsale, rady vysoké školy aplikovaných věd v norském Oslu a Akershusu a rady připravující sloučení dvou univerzit v Norsku. Dr. Bladhová je členskou dánské akreditační komise a poradní rady švédského Úřadu pro vysokoškolské vzdělávání. Od února 2004 do prosince 2009 také zastávala funkci rektorky univerzity ve švédském Kalmaru. V letech 1998 až 2004 působila jako státní tajemnice pro vysokoškolské vzdělávání a výzkum na švédském ministerstvu školství a vědy a od roku 1995 do roku 1998 byla generální ředitelkou Národní agentury pro vysokoškolské vzdělávání. V roce 1988 získala na Stockholmské univerzitě titul PhD. v oboru politických věd.

Vincent Berger

Vincent Berger stojí v čele univerzity Paris Diderot. V letech 1990 až 2001 pracoval v ústřední výzkumné laboratoři nadnárodní společnosti Thales (dříve Thomson CSF) činné v leteckém a kosmickém průmyslu. V roce 2001 se stal na univerzitě Paris Diderot — Paris 7 profesorem a do roku 2006 zde vedl laboratoř kvantových jevů a materiálů. V roce 2002 získal cenu Fabry-De Gramont a cenu MIT pro mladé inovátory. Publikoval na 150 článků v mezinárodním odborném tisku a je držitelem šestnácti patentů. V roce 2012 jej francouzská ministryně školství Genevieve Fiorasová jmenovala hlavním zpravodajem národního kongresu pro vysokoškolské vzdělávání a výzkum.

Christian Bode

Christian Bode působil dvacet let jako generální tajemník německé služby pro akademickou výměnu (1990 až 2010). Má právnické vzdělání a v roce 1971 získal na univerzitě v Bonnu titul PhD. V letech 1972 až 1982 zastával různé vedoucí pozice na spolkovém ministerstvu školství a vědy. Od roku 1982 až do roku 1990 byl generálním tajemníkem německého sdružení rektorů. Je jedním ze zakladatelů bruselského sdružení pro akademickou spolupráci a několikrát se stal jeho místopředsedou.

Christian Bode vyvíjí rozsáhlou publikační činnost o politice vysokoškolského vzdělávání se zaměřením na mezinárodní spolupráci mezi univerzitami. Je členem několika správních rad univerzit v Německu i v zahraničí (Mnichov, Berlín, Maskat, Šanghaj) a odborných sdružení.

Jan Mühlfeit

Jan Mühlfeit je ředitelem Microsoft Corporation v Evropě. Ve společnosti Microsoft působí v různých funkcích téměř dvacet let: od roku 1993 do roku 2000 v české a slovenské pobočce a v letech 2000 až 2005 jako viceprezident pro střední a východní Evropu. V roce 2005 zastával v Microsoftu funkci viceprezidenta zodpovědného za vztahy s veřejnou správou a v roce 2006 funkci viceprezidenta pro korporátní a vládní strategii v Evropě, na Středním Východě a v Africe. Jan Mühlfeit je místopředsedou Academy of Business in Society, členem správní rady Junior Achievement, jedním z předsedů European e-Skills Association a členem rady studentské organizace AIESEC (Association Internationale des Etudiants en Sciences Economiques et Commerciales). Také je členem poradního orgánu společnosti Ovum, která se specializuje na analýzu a poradenství v oblasti technologií. Působil v různých poradních výborech řady evropských vlád pro informační technologie, národní konkurenceschopnost a vzdělávání. Dále zastupuje Microsoft v transatlantickém obchodním dialogu a je poradcem pro různé projekty Světového hospodářského fóra, OECD a Centra pro evropskou politiku. Mimoto je členem rady českého Národního muzea a členem Leaders' Council v rámci International Business Leaders Forum. Vystudoval České vysoké učení technické a následně absolvoval programy rozvoje vůdčích schopností ve Whartonu, na London School of Economics a na Harvardu.

Tea Petrinová

Tea Petrinová je profesorkou ekonomické fakulty Lublaňské univerzity ve Slovinsku, kde zároveň vede ústav pro podnikatelství. Je členkou univerzitního senátu. Byla hostující profesorkou v Amherstu na University of Massachusetts a na Haas School of Business při University of California v Berkeley. Také působila jako profesorka na institutu mezinárodních studií UC Berkley (Fulbrightův program) a v Centru pro průmyslovou konkurenceschopnost na University of Massachusetts v Lowellu. Je uznávanou odbornicí na podnikatelskou a inovační politiku a na programy regionálního rozvoje. V letech 1999 až 2004 působila jako slovinská ministryně hospodářství. Od roku 2004 do roku 2008 byla slovinskou velvyslankyní v Nizozemsku, zastupovala svou zemi v Evropské radě malých podniků a byla členkou Mezinárodní rady pro malé podniky. Je místopředsedkyní poradní rady Ústavu pro hospodářskou soutěž, členkou vědecké rady Evropského fóra pro výzkum podnikání a členkou rady sítě pro akademický výzkum (Academic Research Network). Předsedala skupině pro klastrovou politiku Generálního ředitelství Evropské komise pro podniky a průmysl (2009 až 2010) a byla členkou skupiny odborníků pro synergie Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (2010 až 2011). Od ledna 2013 do prosince 2015 je členkou Výboru OSN pro plánování rozvoje.

Alessandro Schiesaro

Alessandro Schiesaro je profesorem latinské literatury na univerzitě Sapienza v Římě a ředitelem Scuola superiore di studi avanzati při této univerzitě. Po studiích v Pise, Berkeley a Oxfordu přednášel ve Spojených státech, mimo jiné jako profesor klasických jazyků v Princetonu, a ve Spojeném království jako profesor latiny na londýnské King´s College. Od roku 2008 vede technický sekretariát italského ministerstva pro vysoké školy a výzkum.

Loukas Tsoukalis

Loukas Tsoukalis je profesorem evropské integrace na univerzitě v Aténách (program Jean Monnet) a hostujícím profesorem na Evropské univerzitě v Bruggách. Předsedá také Řecké nadaci pro evropskou a zahraniční politiku a je zvláštním poradcem předsedy Evropské komise. Vyučoval na univerzitě v Oxfordu, na London School of Economics, na pařížském Institutu politických studií (Sciences Po) a Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Je autorem mnoha knih a článků o evropské integraci a mezinárodní politické ekonomii, které byly přeloženy do několika jazyků.

Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site