Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 11. června 2013

Komise představuje akční plán pro ocelářství

Evropská komise dnes předložila akční plán pro evropský ocelářský průmysl. Jeho cílem je pomoci tomuto odvětví vypořádat se s aktuálními problémy a položit základy budoucí konkurenceschopnosti podporou inovací, růstu a zaměstnanosti. Takový akční plán Komise navrhuje poprvé od Davignonova plánu z roku 1977. Chce tak posílit poptávku po oceli vyráběné v EU jak na domácí půdě, tak v zahraničí, a zajistí proto evropským výrobcům oceli přístup na trhy třetích zemí prostřednictvím rovných obchodních praktik. Také se zavazuje snížit náklady tohoto odvětví včetně těch, jež plynou z regulačních opatření EU. Pro ocelové výrobky nové generace, potřebné v další klíčových evropských odvětvích, jsou zásadní inovace, energetická účinnost a udržitelné výrobní procesy. Akční plán dále obsahuje cílená opatření na podporu zaměstnanosti v ocelářství, jež mají pomoci při restrukturalizaci tohoto odvětví a udržet v Evropě vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (MEMO/13/523).

Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání, uvedl: „Evropské ocelářství má slibnou budoucnost. Jestliže si udrží vedoucí postavení při inovaci výrobků, která je jeho tradiční silou, může ve světové konkurenci získat výhodu. Dnešním plánem na obnovu ocelářství dáváme tomuto odvětví jasný signál, že má pro Evropu strategický význam a že může být motorem růstu. EU potřebuje, aby se jeho reálná ekonomika podílela na hospodářském oživení větší měrou, a proto chceme v roce 2020 dosáhnout 20% podílu průmyslu na HDP. Jsme teprve na počátku cesty, a budu tedy situaci pozorně sledovat, abychom mohli pružně reagovat. Předpokládaný účinek navrhovaných opatření zhodnotíme za rok.“

Další informace

Značné problémy ocelářství

Evropské ocelářství bylo zasaženo nízkou poptávkou v kombinaci s nadměrnou výrobní kapacitou na světě. Zároveň se potýká s vysokými cenami energie a potřebou investic do udržitelné a ekologické výroby inovativních produktů.

Světová poptávka po oceli poroste

Poptávka po oceli v Evropě je nyní o 27% nižší než před krizí a od roku 2007 do roku 2011 se zaměstnanost v tomto odvětví snížila o 10 %. Přesto je EU stále druhým největším výrobcem oceli na světě, zaměstnává přes 360 tisíc osob a ročně produkuje více než 177 milionů tun oceli, tj. 11 % světové produkce.

Podle odhadu OECD se má do roku 2025 zvýšit světová poptávka po oceli na 2,3 miliardy tun, a to především ve stavebnictví, dopravě a strojírenství rozvíjejících se zemí. Má-li ocelářství v EU na tomto konkurenčním trhu plně obstát, musí být v dobré kondici.

Vzhledem k současné situaci potřebuje ocelářství novou politickou strategii. Proto Komise provede tato opatření:

• Zavedení vhodného regulačního rámce: Mimo jiné do konce roku 2013 vyhodnotí celkovou regulační zátěž ocelářství plynoucí z různých politik a dopad této zátěže na konkurenceschopnost.

• Zlepšování dovedností a pomoc při restrukturalizaci: Podpora opatření na rozvoj dovedností a zvýšení zaměstnanosti mladých s cílem zvýšit konkurenceschopnost tohoto odvětví, posouzení možnosti využít některé fondy EU na pomoc pracovníkům, kteří hledají práci po uzavření výrobního závodu. K tomuto účelu bude dále využíván Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Všechny fondy EU se budou řídit zásadou inteligentní specializace regionů a zohlední dlouhodobý význam investic pro vytvoření a zachování pracovních míst v určitém regionu.

• Podpora poptávky po oceli: Opatření zahrnují cílenou podporu poptávky v automobilovém průmyslu a udržitelném stavebnictví.

• Zlepšení přístupu na zahraniční trhy a zajištění rovných podmínek s cílem podpořit vývoz oceli z EU, potírat nekalé praktiky a zajistit přístup ke klíčovým surovinám. Budou sledovány trhy s kovovým šrotem, aby se zlepšilo zabezpečení dodávek pro evropské oceláře, kteří používají šrot jako surovinu.

• Zajištění dostupných cen energie: Ke snížení cen přispěje dokončení vnitřního trhu s energií, diverzifikace nabídky a zvýšení energetické účinnosti. V zájmu lepší předvídatelnosti těchto nákladů bude Komise ochotně poskytovat poradenství k dlouhodobým smlouvám o elektrické energii mezi dodavateli a odběrateli. V krátkodobém horizontu odpovídají za snížení nákladů na energie v energeticky náročných průmyslových odvětvích členské státy. Komise se zavazuje na tomto cíli spolupracovat.

• Politika v oblasti klimatu: Zásadní význam pro konkurenceschopnost odvětví budou mít politiky EU upravující oblast klimatu do roku 2030 a jednání o závazné mezinárodní dohodě o změně klimatu. Výroba některých produktů z kujného železa bude doplněna na seznam odvětví, u nichž se předpokládá značný únik uhlíku. Členské státy byly také vyzvány, aby vyčlenily zisk z aukcí emisních povolenek na projekty výzkumu a vývoje v energeticky náročných odvětvích.

• Podpora inovací: Prosazování technologií šetrných k životnímu prostředí – vývoj nových typů oceli a podpora inovativního výzkumu a vývoje, zejména ve velmi drahých fázích pilotního a ukázkového provozu. V letech 2014 až 2020 mají být výzkum a inovace financovány zejména z programu Horizont 2020, který se soustředí na posílení vedoucího postavení průmyslu v oblasti inovací. Vedle toho se na ocelářství zaměřuje i evropské inovační partnerství pro suroviny a Výzkumný fond pro uhlí a ocel, který má ve stejném programovém období k dispozici 280 milionů EUR.

Komise navrhuje vytvořit formální skupinu na vysoké úrovni, jež bude na plnění tohoto plánu dohlížet. Dosažený pokrok vyhodnotí Komise za rok.

Souvislosti

Díky 360 tisícům pracovníků, obratu okolo 170 miliard EUR a svému významu pro mnoho odběratelských průmyslových odvětví má ocelářský průmysl v hospodářství strategické postavení.

Ocel je nezbytným materiálem pro mnoho dalších navazujících odvětví, jako je automobilový průmysl, stavebnictví, elektronika, strojírenství a elektrotechnika. Má také významný přeshraniční rozměr, neboť v 23 členských státech EU působí na 500 výrobních závodů, díky čemuž je ocelářství historicky i v současnosti opravdu celoevropským průmyslem. Ocel stála u zrodu myšlenky evropské integrace, která dostala podobu Evropského společenství uhlí a oceli.

Evropa potřebuje svá základní odvětví, která pomohou dalšímu průmyslu při obnově průmyslové základny. Materiály jako ocel, chemické látky, sklo a cement jsou základními složkami pro průmyslový řetězec, který se má podílet na vytvoření ekologické ekonomiky. Ocel je plně recyklovatelná a je základním prvkem ve výrobním řetězci mnoha produktů.