Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Lépe připravit Evropu na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem

Commission Européenne - IP/13/329   16/04/2013

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 16. dubna 2013

Lépe připravit Evropu na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem

Evropská komise dnes představila balíček dvou opatření: Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu stanoví rámec a postupy, které mají výrazně zlepšit připravenost EU na současné i budoucí dopady této změny, a ve stejném duchu dnes Komise přijala zelenou knihu o pojištění v souvislosti s přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem. Touto veřejnou konzultací chce Komise zahájit rozsáhlou diskusi o přiměřenosti a dostupnosti stávajících možností pojištění.

Komisařka Connie Hedegaardová, odpovědná za oblast klimatu, k tomu uvedla: „Snižování celosvětových emisí skleníkových plynů musí zůstat naší nejvyšší prioritou, aby se globální oteplování udrželo pod hranicí 2°C a byla odvrácena nebezpečná změna klimatu. Avšak nepříznivé dopady měnícího se klimatu jsou dnes v Evropě stále zjevnější. Přizpůsobování se těmto změnám je jedním ze základních úkolů pro územní rozvoj v Evropě. Naše strategie pomůže politikům v Evropě zvolit nejlepší řešení ve prospěch občanů. Zároveň se bude stimulovat růst a zaměstnanost a zabrání se případným velkým lidským, hospodářským a ekologickým ztrátám v budoucnu.“

Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh a služby, k tomu dodal: „Přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem přibývá, ale k pojištění proti nim se nevyužívá plné kapacity odvětví pojišťovnictví. Řešení, jak zaplnit tuto mezeru, společné prostředky prevence a způsoby zvyšování povědomí mezi občany a podniky je třeba hledat na evropské úrovni. Tato zelená kniha otevírá důležitou debatu o těchto otázkách a rovněž poskytne ucelenější přehled o situaci v jednotlivých členských státech.

Kristalina Georgieva, evropská komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí, k tomu uvedla: „Dobře navržené pojištění může také fungovat jako nástroj trhu, který odrazuje od riskantního chování a posiluje vědomí rizika a pomáhá začlenit opatření proti katastrofám do ekonomických a finančních rozhodnutí.“

Strategie se zaměřuje na tři hlavní cíle

  • Podpora činnosti členských států: Komise vybízí všechny členské státy, aby přijaly komplexní strategie přizpůsobení (v současné době existují strategie v 15 státech), a poskytne těmto zemím finanční prostředky, s jejichž pomocí budou moci vybudovat své kapacity k přizpůsobení a provádět opatření. Rovněž podpoří přizpůsobování ve městech, a to zavedením dobrovolného závazku na základě Paktu starostů a primátorů.

  • Opatření EU zaměřená na zvyšování odolnosti vůči změně klimatu: zahrnují podporu přizpůsobení v klíčových zranitelných odvětvích, jako je zemědělství, rybolov a politiky soudržnosti, zajištění toho, aby evropské infrastruktury byly odolnější, a podporu využívání pojištění proti přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem.

  • Lepší informované rozhodování zaplňováním mezer ve znalostech o přizpůsobení a dále rozvojem evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu (climate-ADAPT) jako „jednotného kontaktního místa“ pro informace o přizpůsobování v Evropě.

Vytváření pracovních míst, úspory nákladů

Strategie klade zvláštní důraz na možnosti přizpůsobení, které jsou finančně nenáročné, dobré pro ekonomiku i klima a  pro které existuje více důvodů. Strategie podpoří udržitelný růst, povzbudí investice do zvyšování odolnosti vůči změně klimatu a vytvoří nová pracovní místa, zejména v odvětvích, jako je stavebnictví, vodohospodářství, pojištění, zemědělské technologie a řízení ekosystémů.

Z odhadů budoucích nákladů a přínosů vyplývá, že každé euro vynaložené na ochranu před povodněmi by mohlo ušetřit šest EUR na náklady na likvidaci škod. Povodně v období 1980–2011 stály život více než 2 500 lidí, zasáhly dalších více než 5,5 milionu obyvatel a způsobily přímé hospodářské ztráty ve výši více než 90 miliard EUR. Pokud se změně klimatu nepřizpůsobíme, bude to celou EU dle odhadů stát do roku 2020 minimálně 100 miliard EUR ročně a 250 miliard EUR v roce 2050.

Zelená kniha o pojištění proti katastrofám

Stejně jako jakákoli jiná část světa je Evropská unie vystavena téměř všem druhům přírodních katastrof. Katastrofy nezpůsobují jen ztráty na lidských životech, ale každoročně také škody v hodnotě miliard eur, a ovlivňují tak ekonomickou stabilitu a růst. Katastrofy mohou mít přeshraniční účinky a mohou potenciálně ohrozit celé oblasti v sousedících zemích. I tam, kde velké katastrofy zasáhnou jen jedno místo, ale náklady nejsou přiměřeně pokryty pojištěním, mohou jednotlivé členské státy nést velkou finanční zátěž, která může zapříčinit vnitřní a vnější nerovnováhu. Jedná se proto o důležitou otázku jak pro občany, tak pro podniky a vlády v celé Unii.

Zelená kniha klade řadu otázek týkajících se přiměřenosti a dostupnosti vhodného pojištění proti katastrofám. Cílem je zvýšit povědomí a posoudit, zda by ke zlepšení trhu s pojištěním proti katastrofám v Evropské unii byla vhodná či žádaná opatření na úrovni EU. Obecněji tento proces též zlepší informovanost, podpoří pojištění jako nástroj zvládání katastrof, a tím přispěje ke vzniku obecné kultury prevence a zmírňování rizika katastrof.

Další kroky

Sdělení stanovující strategie přizpůsobování je určeno dalším orgánům EU, které by na něj měly reagovat. Komise k této strategii dne 29. dubna uspořádá v Bruselu konferenci zúčastněných stran.

Veřejná konzultace na základě zelené knihy bude probíhat do 30. června 2013. Poté, co Komise přezkoumá získané odpovědi, rozhodne o nejvhodnějších následných krocích, které mohou mít různou, legislativní i nelegislativní formu.

Souvislosti

Klima v Evropě se otepluje rychleji než v jiných částech světa a teplota zemského povrchu v Evropě byla v posledních deseti letech průměrně o 1,3°C vyšší než v předindustriálním období, zatímco světový průměr je vyšší o 0,8°C. Dopady se v EU liší v závislosti na klimatických, zeměpisných a sociálně-ekonomických podmínkách, ale změně klimatu jsou vystaveny všechny členské státy. Více než dříve dochází k extrémním výkyvům a jižní a střední Evropa tak zažila častější vlny veder i lesní požáry a sucha. Intenzivnější srážky a záplavy se očekávají v severní a severovýchodní Evropě, kde je vyšší riziko vzniku pobřežních záplav a eroze. Vzhledem k těmto častějším jevům se pravděpodobně zvýší i rozsah katastrof, což povede k významným hospodářským ztrátám, problémům v oblasti veřejného zdraví a ztrátám na lidských životech.

Dopady změn klimatu v Evropě obzvláště ohrožují středomořskou oblast, horské oblasti, hustě osídlené záplavové oblasti, pobřežní oblasti, nejvzdálenější regiony a Arktidu. Tři čtvrtiny obyvatel Evropy navíc žijí v městských oblastech, které mohou být vystaveny vlnám veder, záplavám nebo zvýšení hladiny moří.

Další informace

DG CLIMA adaptation page

Evropská platforma pro přizpůsobování se změně klimatu

MEMO/13/334

MEMO/13/335

Kontaktní osoby:

Isaac Valero Ladron (+32 22964971)

Stephanie Rhomberg (+32 22987278)

Chantal Hughes (+32 22964450)

Carmel Dunne (+32 22998894)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site