Navigation path

Left navigation

Additional tools

Podle zprávy končí děti migrantů s větší pravděpodobností na chudších školách

European Commission - IP/13/323   11/04/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

tisková zpráva

Brusel 11. dubna 2013

Podle zprávy končí děti migrantů s větší pravděpodobností na chudších školách

V nové studii vypracované pro Evropskou komisi se uvádí, že děti z rodin nově příchozích migrantů s větší pravděpodobností čelí segregaci a končí na školách disponujících omezenějšími zdroji. V důsledku toho mají tyto děti slabý prospěch a velmi často u nich hrozí, že školní docházku ukončí předčasně. Ze studie vyplývá, že by členské státy měly dětem migrantů poskytovat cílenou podporu ve vzdělávání: například by s nimi měli pracovat specializovaní učitelé a děti by měly být lépe integrovány. Na jejich lepší integraci by se měli systematicky podílet i rodiče a komunity.

Studie hodnotí, jaké politiky na podporu dětí z rodin nově příchozích migrantů uplatňuje 15 zemí s významnými imigračními toky v nedávné době, a sice Belgie (nizozemsky mluvící komunita), Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Řecko, Spojené království a Švédsko. Nejlepší model mají podle studie v Dánsku a Švédsku; je založený na nabídce cílené podpory a přiměřené úrovni autonomie škol. Ostatní země se spíše soustředí na jediný z těchto aspektů, což znamená, že při začleňování dětí migrantů nedosahují lepších výsledků.

Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, k tomu uvedla: „Každé dítě, bez ohledu na to, odkud pochází, si zaslouží spravedlivé příležitosti ve vzdělávání, aby si mohlo osvojit dovednosti potřebné pro život a zlepšit své pracovní vyhlídky. V tomto ohledu se musíme v Evropě zlepšit a zranitelné skupiny více podporovat. Musíme změnit hodnotové principy, které dosud přetrvávají na příliš mnoha školách. Studenti, kteří v zemi vyrostli, by se jako první měli přizpůsobit dětem migrantů. Měli by být vedeni k tomu, aby přijímali děti migrantů mezi sebe, a v tom potřebujeme podporu ze strany jejich rodičů. Pokud nic nepodnikneme, riskujeme, že se ocitneme v začarovaném kruhu, kdy nedostatek příležitostí vede ke špatným výsledkům ve škole a větší pravděpodobnosti nezaměstnanosti a chudoby.“

Analýza obsažená ve studii zdůrazňuje význam autonomie škol a komplexního přístupu k podpoře nově přistěhovalých dětí migrantů ve vzdělávání. Patří sem jazyková a akademická podpora, angažovanost rodičů a komunit a mezikulturní vzdělávání. Podle studie by se měly školy vyvarovat segregace a příliš brzkého zařazování žáků do skupin podle schopností, jelikož v tom mohou být znevýhodněny děti migrantů, které se teprve adaptují na nové jazykové prostředí. Studie rovněž zdůrazňuje potřebu zlepšit sledování a shromažďování statistických údajů o přístupu, účasti a výsledcích přistěhovalých žáků a studentů.

V závěrech studie se odrážejí statistiky programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA), kterým se testují dovednosti a vědomosti patnáctiletých. OECD zjistila, že v Evropě v roce 2010 předčasně opustilo systém vzdělávání nebo odborné přípravy 25,9 % žáků narozených v zahraničí, avšak pouhých 13 % žáků narozených v zemi studia.

Souvislosti

Ze studie Komise vyplývá, že ve většině zemí mají školy buď příliš volnosti v tom, jakým způsobem plní celostátní rámcové pokyny pro přidělování finančních prostředků, nebo jsou naopak nedostatečně autonomní, pokud jde o individuální úpravu podpory potřebám školy a o přizpůsobení celostátní politiky místním poměrům.

Studie rozlišuje pět typů systémů podpory ve vzdělávání:

Model komplexní podpory (například Dánsko a Švédsko).

Tento model poskytuje soustavnou podporu v oblastech, které jsou pro inkluzi nově příchozích dětí migrantů nejdůležitější: jazyková podpora, akademická podpora, účast rodičů, mezikulturní vzdělávání a přívětivé učební prostředí.

Model nesystematické podpory (například Itálie, Kypr a Řecko)

Vyznačuje se tím, že poskytovaná podpora je nahodilá. Politiky nejsou vždy jasně formulovány, efektivně financovány nebo prováděny. Učitelé, rodiče a místní komunity často nemají k dispozici jasné pokyny.

Model vyrovnávací podpory (například Belgie a Rakousko)

Zahrnuje všechny druhy podpůrných opatření se soustavnou výukou jazyka hostitelské země, avšak s poměrně slabou akademickou podporou a příliš časným mapováním schopností dětí a jejich následným rozdělením do skupin podle schopností. Tento model je „vyrovnávací“, jelikož jeho cíl více než v řešení počátečního znevýhodnění spočívá ve vyrovnávání rozdílů.

Integrační model (například Irsko)

Vyznačuje se dobře vypracovanými opatřeními spolupráce a mezikulturního vzdělávání. Spojení mezi školou, rodiči a místní komunitou funguje systematicky a mezikulturní vzdělávání je dobře začleněno do osnov a podporováno v každodenním chodu školy. Tento model není zaměřen na jazykovou podporu.

Model podpory centralizovaného přijímání dětí (například Francie a Lucembursko)

Tento model se zaměřuje na centralizované přijímání dětí migrantů a poskytování akademické podpory. Poskytuje dobře vypracované cílené programy podpory žákům se slabším prospěchem, jakož i jazykovou podporu a podpůrné programy pro rodiče.

Nezávislou studii pro Komisi vypracoval litevský Institut pro veřejnou politiku a řízení.

V rámci své strategie pro růst a zaměstnanost vyzývá Evropská unie členské státy, aby více investovaly do vzdělávání v zájmu posílení svých ekonomik a vybavení mladých lidí dovednostmi potřebnými na trhu práce. Země EU se zavázaly snížit do roku 2020 podíl mladých lidí se slabými základními dovednostmi (čtení, matematika, přírodní vědy) a těch, kteří předčasně opouštějí systém vzdělávání. Shodly se na tom, že podíl 15letých s nedostatečnými schopnostmi ve čtení, matematice a přírodních vědách by se měl do roku 2020 snížit pod 15 %, podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu by měl být nižší než 10 % a podíl osob ve věku 30–34 let s dosaženým terciárním vzděláním by měl dosahovat alespoň 40 %.

Čistá migrace do Evropy se od roku 1960 ztrojnásobila. Výuka dětských přistěhovalců se stává důležitým tématem. Například v akademickém roce 2009/2010 mělo 17,6 % žáků zapsaných na rakouských školách první jazyk jiný než němčinu. V Řecku se v posledních pěti letech zvýšil procentní podíl přistěhovalých žáků na základních a středních školách ze 7,3 % na 12 %.

Další informace

Závěrečná zpráva

Internetové stránky Evropské komise: Vzdělávání a odborná příprava

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru: @VassiliouEU

Contacts :

Dennis Abbott (+32 2 295 92 58); Twitter: @DennisAbbott

Dina Avraam (+32 2 295 96 67)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website