Navigation path

Left navigation

Additional tools

Zaměstnanost a sociální situace v EU – čtvrtletní přehled poukazuje na zhoršující se sociální krizi

European Commission - IP/13/282   26/03/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel, 26 březen 2013

Zaměstnanost a sociální situace v EU – čtvrtletní přehled poukazuje na zhoršující se sociální krizi

Nejnovější čtvrtletní zpravodaj Evropské komise o zaměstnanosti a sociální situaci v EU uvádí, že sledovaná oblast byla i v posledním čtvrtletí roku 2012 kritická s tím, že pracovních míst je celkově méně a nezaměstnanost dále roste; přetrvává rovněž vážná finanční situace domácností. V některých členských státech se do zaměstnanosti a životní úrovně stále více promítají nepříznivé účinky snižování veřejných výdajů a zvyšování daní. Přehled rovněž konstatuje, že se snižuje intenzita přistěhovalectví ze zemí mimo EU a že krize má nepříznivý vliv na porodnost.

László Andor, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, uvedl: „Sociální krize v Evropě se stále zhoršuje a v řadě členských států nejsou vyhlídky na znatelné zlepšení. V mnoha případech je nevíce postižena nejchudší část obyvatelstva. Vlády musí investovat, aby se podařilo nalézt cestu k růstu podporujícímu začlenění a lidé dostali reálnou šanci na přiměřenou životní úroveň – nedávný balíček Komise pro investice do sociální oblasti naznačil, jakým způsobem toho lze dosáhnout. Především je třeba větší solidarity – v jednotlivých zemích i mezi nimi navzájem. Krizi se nám podaří překonat jedině společnými silami.“

V lednu 2013 se nezaměstnanost v EU dále zvýšila a dosáhla 26,2 milionu (19 milionů v eurozóně), neboli 10,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (11,9 % v eurozóně). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jihem/periferií a severem eurozóny dosáhl v roce 2012 nebývalých 10 procentních bodů. Hrubý domácí produkt (HDP) EU ve čtvrtém čtvrtletí 2012 klesl o 0,5 %, což je největší pokles od začátku roku 2009. Celková zaměstnanost v EU v roce 2012 poklesla o 0,4 %, přičemž pozitivní vývoj byl patrný pouze u práce na částečný úvazek. Jen v posledním čtvrtletí roku 2012 zaměstnanost oproti předchozímu kvartálu klesla o 0,2 %.

Výdaje na sociální ochranu klesají rychlejším tempem, než tomu bylo při dřívějších hospodářských krizích

Rozpočtové úspory se nepříznivě promítly do zaměstnanosti, a to jak přímo snížením zaměstnanosti ve veřejném sektoru, tak nepřímo prostřednictvím menší agregátní makroekonomické poptávky. Změny v daňových systémech a sociálních dávkách a snížení mezd ve veřejném sektoru vedly k výraznému snížení reálných příjmů domácností, což pro životní úroveň domácností s nízkými příjmy znamená obrovskou zátěž. Snížení výdajů a zvýšení daní se u skupin s vysokými a nízkými příjmy projevilo odlišným způsobem. Analýza ukazuje, že aby nedošlo k nepřiměřenému dopadu na chudé, je naprosto zásadní rozpočtové reformy pečlivě připravit, jak se to podařilo v několika zemích (např. v Estonsku a Litvě). Podíl obyvatel v EU, kteří uvádějí finanční tíseň, zůstává výrazně nad úrovní veškerých hodnot zaznamenaných během posledního desetiletí, jde prakticky o každou čtvrtou domácnost s nízkými příjmy.

V počáteční fázi krize sehrály významnou úlohu výdaje na sociální ochranu, které vyrovnávaly poklesy příjmů domácností a pomohly stabilizovat hospodářství. Od poloviny roku 2010 se jejich dopad projevoval stále méně a v roce 2012 byl už jen zanedbatelný, dokonce i v zemích s neustále rostoucí nezaměstnaností. Snížení sociálních výdajů bylo podstatně výraznější než během dřívějších období hospodářského útlumu, částečně kvůli mimořádně vysoké potřebě rozpočtové konsolidace v souvislosti s krizí eura. V mnoha členských státech toto snížení neutralizovalo úlohu, jakou v hospodářské stabilizaci mají systémy sociální ochrany, a přinejmenším v krátkodobém horizontu možná i přispělo k prohloubení recese.

V březnu 2013 Evropská rada znovu konstatovala, že řešení nezaměstnanosti a sociálních důsledků krize zůstává prvořadou prioritou EU a vnitrostátních politik. V únoru 2013 předložila Komise balíček pro investice do sociální oblasti, který poskytuje členským státům pokyny, jak v reakci na značné problémy, jimž musí čelit, přistupovat k sociálním politikám účelnějším a efektivnějším způsobem (viz IP/13/125, MEMO/13/117, MEMO/13/118SPEECH/13/141). V balíčku se zdůrazňuje, že i v době napjatých státních rozpočtů je třeba zachovat nebo i navýšit investice do oblastí, jako je péče o děti, vzdělání či podpora aktivního a zdravého stárnutí, neboť bez těchto investic se mnoho lidí vůbec nemůže zapojit do společnosti anebo rozvinout svůj ekonomický potenciál.

Nebývale vysoká míra nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí

Nejenže nezaměstnanost mladých lidí v EU dosáhla rekordní výše (v lednu 2013 bylo bez práce 23,6 % aktivních mladých lidí), prodloužila se i doba, během níž mladí lidé zůstávají bez zaměstnání. Ve třetím čtvrtletí 2012 bylo 7,1 % aktivních mladých lidí bez zaměstnání déle než jeden rok, oproti 6,3 % v předchozím roce. Tento vývoj s sebou nese vážné riziko, že se mladí zcela odcizí pracovnímu trhu i společnosti jako celku. Velmi znepokojivá je rovněž skutečnost, že se rozšiřují řady mladých do 25 let, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání a odborné přípravy – v současnosti jejich počet dosahuje zhruba 8 milionů.

Aby přispěla k řešení nepřijatelně vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí, předložila Komise 5. prosince 2012 balíček týkající se zaměstnanosti mladých (viz IP/12/1311, MEMO/12/938SPEECH/12/910). Součástí balíčku je i návrh doporučení, aby byla v každém členském státě zavedena záruka pro mladé lidi, a zajistilo se tak, že všichni lidé do 25 let věku dostanou do čtyř měsíců po ukončení studia nebo do čtyř měsíců bez zaměstnání kvalitní nabídku pracovního místa, dalšího vzdělávání, vyučení nebo stáže. Rada ministrů EU dosáhla politické dohody na tomto doporučení 28. února 2013 (viz MEMO/13/152). Komise nedávno navrhla rovněž prováděcí pravidla k urychlené realizaci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (viz IP/13/217). Iniciativa s rozpočtem 6 miliard EUR na období 2014–2020 byla předložena Evropské radě ve dnech 7.–8. února 2013.

Krize dopadá i na porodnost

Čtvrtletní přehled rozebírá i nepříznivý dopad krize na reprodukční schopnost. Od roku 2009 se reprodukční schopnost přestala zlepšovat a ustálila se těsně pod 1,6 dítěte na ženu v zemích EU-27. Průměrný věk žen při narození dítěte se dále zvyšoval a dosáhl meze 30 let. Na druhou stranu se zvyšovala i průměrná délka života, která dosáhla 77,4 let u mužů a 83,1 u žen. Migrace ze zemí mimo EU oproti vrcholu z roku 2007 klesla, ale i tak země EU-27 v roce 2011 zaznamenaly čistý nárůst o 0,5 milionu osob, tzn. 1 přistěhovalec ze zemí mimo EU na tisíc obyvatel EU. Počet udělených státních občanství vrostl téměř na jeden milion. Je zřejmé, že z dlouhodobého hlediska přetrvávají vážné problémy v důsledku stárnutí pracovní síly a snižování počtu pracovníků.

Další informace

Čtvrtletní zpravodaj Evropské komise o zaměstnanosti a sociální situaci

Balíček pro investice do sociální oblasti

Balíček týkající se zaměstnanosti mladých

Balíček pro zaměstnanost

Internetové stránky s analýzami zaměstnanosti a sociální situace

Internetové stránky komisaře László Andora

László Andor na Twitteru

Elektronický zpravodaj zdarma

Kontaktní osoby:

Jonathan Todd (+32 2 299 41 07)

Cécile Dubois (+32 2 295 18 83)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website