Národní rozpočty na vzdělávání pod tlakem

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel, 21 březen 2013

Národní rozpočty na vzdělávání pod tlakem

Ze studie zkoumající dopady finanční a hospodářské krize na rozpočty na vzdělávání, kterou provedla Evropská komise, vyplývá, že investice do vzdělávání klesly od roku 2010 v osmi z 25 hodnocených členských států EU. V Itálii¹, Litvě, Maďarsku², Portugalsku a Řecku přitom škrty činily více než 5 %, v Estonsku, Polsku³, Spojeném království (Skotsku) a Španělsku to bylo mezi 1 a 5 %. V pěti členských státech se však výdaje na vzdělávání naopak zvýšily o více než 1 %. Těmito zeměmi byly Dánsko, Lucembursko, Malta, Rakousko a Švédsko a rovněž Německojazyčné společenství Belgie. Údaje za období od roku 2010 neposkytlo Německo a Nizozemsko.

V ostatních státech se rozpočtové trendy mění – některé státy výdaje jeden rok zvyšují a rok nato zase snižují, či naopak. Belgie (Frankofonní společenství), Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Lotyšsko, Slovinsko a Spojené království (Wales), jakož i budoucí člen Chorvatsko, rozpočet na vzdělávání v letech 2010-2011 navýšily, avšak v letech 2011–2012 jej opět snížily. V Bulharsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku tomu bylo naopak – v letech 2010-2011 se rozpočet snížil, avšak v následujícím období se opět zvýšil. Vlámské společenství Belgie udržovalo svůj rozpočet v obou obdobích na téže úrovni.

„Toto je pro rozpočty členských států těžké období, přesto však musíme v otázce financování vzdělávání z veřejných prostředků zachovávat konzistentní přístup, jenž je stěžejní pro budoucnost naší mládeže a dlouhodobou a trvalou hospodářskou obnovu. Pokud členské státy nebudou odpovídajícím způsobem investovat do modernizace vzdělávání a dovedností, budeme ještě více zaostávat za našimi konkurenty z ostatních částí světa a budeme hůře hledat způsoby, jak snížit nezaměstnanost mezi mladými lidmi", uvedla v této souvislosti Androulla Vassiliou, Evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.

Zmíněná studie je analýzou financování ve 35 národních a regionálních vzdělávacích systémech a týká se všech úrovní vzdělávání, od předškolního až po vysokoškolské. Vyplývá z ní, že v letech 2011 a 2012 byly v 11 zemích (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko) sníženy nebo zmrazeny platy a příspěvky pro učitele. Platy učitelů přitom představují více než 70 % výdajů rozpočtů na vzdělávání.

Zmíněné škrty vedly v 10 členských státech (Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko a Spojené království) rovněž ke snížení počtu učitelů. Kromě hospodářské krize byl jedním z důvodů snižování stavů také pokles počtu žáků a studentů. Pozitivní zprávou naopak je, že se v 18 evropských zemích zvýšily výdaje na odbornou přípravu učitelů, což je velmi důležité s ohledem na vztah mezi kvalitou výuky a studijními výsledky.

Státem poskytovaná podpora pro žáky a studenty, tj. granty, půjčky, rodinné přídavky atd., zůstala v letech 2011 a 2012 ve většině zemí beze změny. Osm členských států (Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko a Řecko) poskytuje nezaměstnaným osobám a osobám s nízkou kvalifikací zvláštní finanční podporu na zvýšení kvalifikace či osvěžení dovedností. Ve většině případů jsou tyto investice spolufinancovány z Evropského sociálního fondu.

Souvislosti

Uvedená studie s názvem „Financování vzdělávání v Evropě: dopad hospodářské krize“ se zabývá:

• hospodářskou situací,

• veřejnými výdaji na vzdělávání a vývojem těchto výdajů v jednotlivých státech,

• trendy ve financování lidských zdrojů (platy a příspěvky),

• národními rozpočty na vzdělávací infrastrukturu a podpůrné systémy,

• nejnovějšími trendy ve financování a změnami národních politik v oblasti finanční podpory pro žáky a studenty.

Byly analyzovány údaje z Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Turecka. Německo a Nizozemsko neposkytly údaje za období 2010–2012. Pokud jde o Spojené království, jsou k dispozici údaje za Skotsko a Wales, za Anglii a Severní Irsko nikoliv.

Eurydice

Studii pro Komisi vypracovala síť Eurydice, kterou tvoří 40 národních jednotek ze 36 zemí (27 členských států EU, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island jakožto členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), Turecko, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Eurydice je koordinována Výkonnou agenturou EU pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast.

Další informace

Studie je k dispozici v angličtině na internetových stránkách Eurydice.

Evropská komise – vzdělávání a odborná příprava

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru @VassiliouEU

Příloha

Obrázek 1: Změny v rozpočtech na vzdělávání souhrnně pro všechny úrovně vzdělávání⁴, (2010–2012)

v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 v roce 2012 v porovnání s rokem 2011

o méně než 1 %

Zdroj: Eurydice

Obrázek 2: Vývoj tabulkových platů učitelů a ředitelů škol ve veřejném sektoru v absolutních číslech (2010–2012)

v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 v roce 2012 v porovnání s rokem 2011

platových úprav pro učitele s ohledem na životní náklady

Zdroj: Eurydice

Obrázek 3: Vývoj celkových veřejných výdajů na vzdělávání v období 2000–2010

Pozn.: osa X = referenční roky: 2000 až 2010

osa Y = relativní procentní nárůst, rok 2000=100

„:“ = údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat, statistika národních účtů (údaje extrahované v listopadu 2012).