Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

tisková zpráva

Brusel 20. března 2013

Evropská politika sousedství v roce 2012: trvalou angažovaností k užší spolupráci se sousedy, turbulencím navzdory

Spolupráce EU s partnerskými zeměmi je hlubší a přináší pozitivní výsledky, vyplývá z dnes zveřejněných zpráv za rok 2012 o pokroku evropské politiky sousedství (EPS) v jednotlivých zemích a regionech. Dva roky po zahájení nového přístupu k EPS bylo v mnoha oblastech spolupráce dosaženo povzbudivých výsledků, i přes náročnost minulého roku z důvodu politické nestability a obtížné socio-ekonomické situace. Politické reformy v partnerských zemích ale stále probíhají nerovnoměrným tempem a pokrok při budování opravdové a trvalé demokracie není vždy lineární.

Každoroční balíček zpráv o EPS, který předložili Catherine Ashtonová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, a Štefan Füle, komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství, ukazuje, že mnoho partnerů chce posilovat vztahy s EU a že EU prohloubila svou podporu těm partnerům, kteří zahajují významné programy reforem. Navzdory současné hospodářské krizi v EU se finanční prostředky v podobě grantů a půjček poskytovaných těmto zemím zvýšily. Sdělení však dospívá k závěru, že k plnému využití toho, co EU nabízí, zbývá ještě dlouhá cesta. Poprvé tento balíček obsahuje kromě doporučení i hodnocení doporučení z minulého roku.

Vzhledem k různému tempu a směřování reforem v jednotlivých partnerských zemích poukazují uvedené zprávy na nutnost větší diferenciace při reakci EU na potřeby a cíle jednotlivých zemí.

Zprávy o pokroku jednotlivých zemí představují smíšený obraz o pokroku demokratických reforem v zemích na jih od hranice EU. V Egyptě, Alžírsku a Libyi se konaly demokratické volby. EU zvýšila podporu poskytovanou na konání svobodných a spravedlivých voleb dodržujících mezinárodní standardy a vyslala volební pozorovatelské mise do Alžírska, Egypta a Jordánska. Občanská společnosti v jižních zemích získává více prostoru než dříve. V mnoha partnerských zemích, zejména v Egyptě a Alžírsku, přetrvávají obavy ohledně dodržování svobody shromažďování, sdružování a projevu, včetně svobody sdělovacích prostředků. Tempo ústavních reforem je pomalé. Pro Tunisko, Jordánsko a Egypt vytvořila EU pracovní skupiny s úkolem zlepšit koordinaci finanční pomoci poskytované Evropskou unií, členskými státy EU a mezinárodními finančními institucemi.

Rozdíly mezi zeměmi na východě se stále zvětšují. Moldavsko, Gruzie a Arménie pokračovaly v demokratických reformách a uspořádaly volby, které celkově vyhovovaly mezinárodním standardům. Průběh parlamentních voleb na Ukrajině zanechal smíšený dojem, neboť vykázal určité nedostatky a ve srovnání s dříve dosaženými standardy došlo ke zhoršení. Ázerbájdžán musí usilovně pracovat na splnění svých závazků na poli demokracie, i co se týče volebních postupů. V Bělorusku proběhly volby za značných represí.

K úspěchům a zpožděním při provádění demokratických reforem v partnerských zemích Catherine Ashtonová uvedla: „Evropská unie bude i nadále plnými silami přispívat k rozvoji demokracie ve svých partnerských zemích. Evropská politika sousedství má zásadní roli při podpoře tohoto procesu. Zpoždění v některých partnerských zemích jsou samozřejmě důvodem k obavám, ale nesmí být záminkou k tomu, abychom se přestali angažovat. Pro EU zůstává budování trvalých demokracií hlavní prioritou.“

Většina partnerských zemí prochází politickou transformací, a proto nabývá na významu rozvoj občanské společnosti pro budování demokracie a řádné správy věcí veřejných. Zprávy ale ukazují, že v některých zemích stále ještě orgány státní správy zasahují do činnosti nevládních organizací. EU tyto organizace nadále podporuje prostřednictvím nástroje sousedství pro občanskou společnost (CSF). Vloni byla zřízena Evropská nadace pro demokracii, která má rychle a pružně pomáhat všem těm, kdo usilují o demokratické změny.

Komisař EU Štefan Füle prohlásil: „V evropské politice sousedství kladu velký důraz na spolupráci s občanskou společnost, protože má zásadní význam v procesu demokratizace. Naše vztahy s občanskou společností v partnerských zemích jsme významně posílili s cílem maximalizace veřejné podpory reformám. Je proto politováníhodné, že v některých partnerských zemích se organizace občanské společnosti stále potýkají se závažnými překážkami. Jedná se například o omezování svobody pohybu, soudní spory s hlavními představiteli nevládních organizací, složité administrativní postupy, možnost přijmout finanční podporu jen na základě povolení.“

Obchodní vztahy se sousedy se dále prohloubily. EU pokračovala v jednání o dohodách o přidružení s Moldavskem, Arménií a Gruzií, jejichž součástí jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), a o dohodě o přidružení s Ázerbájdžánem. Byla parafována dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou, která bude podepsána poté, co Kyjev podnikne nezbytné kroky. Na jihu zahájila EU přípravy na jednání o DCFTA s Marokem, Tuniskem a Jordánskem.

EU a jejím partnerským zemím se podařilo zlepšit mobilitu občanů. V roce 2012 bylo dosaženo významného pokroku v plnění cíle zajistit bezvízové cestování v rámci Východního partnerství. Moldavsko a Ukrajina učinily důležitý krok kupředu v rámci akčního plánu na uvolnění vízového režimu. Byl zahájen dialog o uvolnění vízového režimu s Gruzií a tato země přijala svůj akční plán. Arménie umožnila bezvízový vstup občanům EU na své území od ledna 2013. Po uzavření partnerství pro mobilitu s Moldavskem, Gruzií a Arménií byla zahájena jednání o partnerství pro mobilitu mezi EU a Ázerbájdžánem. Pracovalo se také na vytvoření užších vazeb v oblasti mobility a migrace s partnerskými zeměmi na jihu. Byla uzavřena dohoda o partnerství pro mobilitu s Marokem a pokračují jednání s Tuniskem. V prosinci 2012 byl rovněž zahájen dialog s Jordánskem.

Díky prohloubení spolupráce ve specifických oblastech má evropská politika sousedství stále pozitivnější a konkrétnější vliv na život občanů. Ke zlepšení každodenního života v partnerských zemích přispívají například projekty podporované EU v oblasti dopravy (bezpečnost silničního provozu, zlepšení veřejné dopravy), životního prostředí (správa vodních zdrojů, posuzování dopadů na životní prostředí), vzdělávání (v roce 2012 bylo studentům a výzkumným pracovníkům uděleno díky evropským programům více než 3 250 stipendií) nebo energetiky (rozvoj obnovitelných zdrojů).

V souladu se základní zásadou poskytovat více podpory zemím, které vyvíjejí větší úsilí, věnovala EU na reformy v partnerských zemích více finančních prostředků a v letech 2011–2013 uvolnila z evropského rozpočtu další 1 miliardu EUR. Z toho 670 milionů EUR plynulo prostřednictvím dvou zastřešujících programů: 540 milionů EUR na program SPRING v jižním Středomoří a 130 milionů EUR na program EaPIC v zemích Východního partnerství. Oba programy se zaměřují na podporu demokratické transformace, budování institucí a prosazování udržitelného růstu podporujícího začlenění. Prostředky z těchto programů byly přidělovány na základě jasných důkazů o provádění demokratických reforem. Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dále rozšířily zdroje na úvěry v partnerských zemích. V zájmu navýšení prostředků z těchto a dalších finančních institucí přidělila EU více prostředků investiční facilitě sousedství, díky čemuž poteče více finančních prostředků na velké investice a rozvoj soukromého sektoru.

Ve východním i jižním regionu pokračovala EU vytrvalým tempem v plnění dvou plánů představených v balíčcích EPS za rok 2012. V rámci Východního partnerství EU usilovně pracuje na zajištění úspěchu příští vrcholné schůzky, která se bude konat v listopadu ve Vilniusu. Pokud jde o jižní sousední země, EU převzala Severní spolupředsednictví Unie pro Středomoří a schválila sdělení s návrhy na podporu integrace zemí Maghrebu.

Za účelem podpory reforem v sousedství začala EU také úžeji spolupracovat s ostatními aktéry, zejména se všemi institucemi EU, Radou Evropy, OBSE, Fórem občanské společnosti Východního partnerství nebo nadací Anny Lindhové. Dále se zaměřila na zlepšení koordinace s dalšími mezinárodními poskytovateli pomoci.

Specifickým případem v sousedství je Sýrie. EU pozastavila veškerou dvoustrannou spolupráci s vládou, ale bude nadále poskytovat pomoc obyvatelům. Přijala rovněž diplomatická opatření k usnadnění mírového řešení konfliktu, podporovala zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států, účastnila se setkání skupiny Přátelé Sýrie a poskytovala pomoc uprchlíkům a sousedním zemím zasaženým krizí v této zemi.

Další informace:

Internetová stránka komisaře pro rozšíření a politiku sousedství Štefana Füleho:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/fule/index_en.htm

Internetová stránka vysoké představitelky pro zahraniční věci a místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/ashton/index_en.htm

Evropská komise: Evropská politika sousedství

http://ec.europa.eu/world/enp/index_en.htm

http://www.enpi-info.eu

Memo/13/241 Alžírsko

Memo/13/242 Arménie

Memo/13/243 Ázerbájdžán

Memo/13/244 Bělorusko

Memo/13/245 Egypt

Memo/13/246 Gruzie

Memo/13/247 Izrael

Memo/13/248 Jordánsko

Memo/13/249 Libanon

Memo/13/250 Libye

Memo/13/252 Moldavsko

Memo/13/253 Maroko

Memo/13/254 Palestina

Memo/13/255 Sýrie

Memo/13/256 Tunisko

Memo/13/257 Ukrajina

Kontaktní osoby:

Maja Kocijancic +32 2 298 65 70

Michael Mann +32 2 299 97 80

Peter Stano +32 2 295 74 84

Anca Paduraru +32 2 296 64 30

Nabila Massrali +32 2 296 92 18

Eamonn Prendergast +32 2 299 88 51

Sebastien Brabant +32 2 298 64 33


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site