Navigation path

Left navigation

Additional tools

Volný pohyb osob: pět opatření, která znamenají přínos pro občany, růst a zaměstnanost v EU

European Commission - IP/13/1151   25/11/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel, 25. listopadu 2013

Volný pohyb osob: pět opatření, která znamenají přínos pro občany, růst a zaměstnanost v EU

Politický dokument, který právě přijala Evropská komise, zdůrazňuje společnou odpovědnost členských států a orgánů EU za prosazování práva občanů EU žít a pracovat v libovolné zemi EU. Na podporu úsilí, které členské státy vyvíjejí tímto směrem, uvádí dokument Komise pět konkrétních opatření k posílení práva na volný pohyb. Tato opatření současně pomohou členským státům využít pozitiva, která právo na volný pohyb přináší. Daný politický dokument objasňuje práva občanů EU na volný pohyb a přístup k sociálním dávkám a zabývá se otázkami, které vznesly některé členské státy, pokud jde o úkoly, které mohou migrační toky představovat pro místní orgány.

„Právo na volný pohyb je základním právem tvořícím jádro občanství EU. Více než dvě třetiny Evropanů uvádí, že volný pohyb je pro jejich zemi přínosem. Musíme jej posilovat a zaručovat,“ uvedla místopředsedkyně Komise Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost. „Jsem si vědoma obav některých členských států ohledně možných případů zneužití tohoto práva, které s toky mobility souvisejí. Takové případy oslabují volný pohyb. Evropská komise je připravena členským státům při řešení těchto problémů pomoci. To je důvod, proč Komise dnes stanovila pět opatření, která členským státům pomohou řešit potenciální případy zneužívání práva na volný pohyb a efektivněji využít finanční prostředky EU na sociální začleňování. Snažme se právo na volný pohyb společně zaručit. Evropští občané na to spoléhají.“

László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, k tomu uvedl: „Komise je odhodlána zajistit, aby občané EU mohli v praxi využívat své právo pracovat a žít v libovolné zemi EU. Členské státy a EU musí spolupracovat na tom, aby pravidla týkající se volného pohybu i nadále znamenala co největší přínos pro naše občany i pro naše hospodářství. Komise bere na vědomí existenci místních problémů, které vznikají s velkým náhlým přílivem lidí z jiných členských států do určité zeměpisné oblasti. Může to vytvářet zátěž v oblasti vzdělávání, bydlení a infrastruktury. Komise je proto je připravena spolupracovat s členskými státy a pomoci obecním úřadům a dalším orgánům v tom, aby mohly v plném rozsahu využívat sociální fond.“

Jelikož více než 14 milionů občanů EU bydlí v jiném členském státě, je volný pohyb (tedy možnost žít, pracovat a studovat kdekoli v Unii) právem EU, kterého si Evropané váží nejvíce. Pracovníci EU tohoto práva využívají od samého počátku Evropské unie, tato zásada je zakotvena již v první evropské smlouvě – Římské smlouvě z roku 1957.

Volný pohyb občanů je také nedílnou součástí jednotného trhu a základním prvkem jeho úspěchu: podporuje hospodářský růst, neboť lidem umožňuje cestovat, nakupovat a pracovat v zahraničí a společnostem dává možnost hledat zaměstnance ve větším „rezervoáru“ talentů. Mobilita pracovních sil mezi členskými státy přispívá k řešení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti dovedností a zaměstnání, a to v situaci výrazné nerovnováhy na trhu práce EU a stárnutí obyvatelstva.

Pravidla týkající se volného pohybu v EU obsahují řadu ochranných opatření, která členským státům umožní případům zneužívání těchto pravidel předcházet.

Dnešní sdělení Komise analyzuje dopad mobility občanů EU na systémy sociálního zabezpečení hostitelských členských států. Z faktických důkazů jednoznačně vyplývá, že většina občanů EU, kteří se stěhují do jiného členského státu, tak činí kvůli práci. Takoví občané budou s větší pravděpodobností ekonomicky aktivní než státní příslušníci daného státu a méně pravděpodobně budou žádat o sociální dávky. Procento mobilních občanů EU, kteří pobírají dávky, je ve skutečnosti relativně nízké ve srovnání s vlastními státními příslušníky členských států a státními příslušníky třetích zemí (příloha 3). Ve většině členských států jsou mobilní občané EU čistými přispěvateli do sociálního systému hostitelské země.

Sdělení vymezuje práva a povinnosti, které občanům EU podle zákonů EU náleží. Vyjasňuje podmínky, které musí občané splnit, aby měli právo na volný pohyb a mohli využívat sociální pomoci a dávek sociálního zabezpečení. Vzhledem k problémům, které vyvstaly v některých členských státech, také vysvětluje ochranná opatření proti případům zneužití, podvodům a omylům. V základních obrysech rovněž popisuje nástroje sociálního začleňování, které mají členské státy a místní komunity k dispozici v případě, že jsou vystaveny mimořádným tlakům souvisejícím s přílivem mobilních občanů EU.

V zájmu řešení obav některých členských států EU ohledně provádění pravidel volného pohybu stanoví Komise pět opatření, která vnitrostátním a místním orgánům pomohou:

  • řešit problém účelových sňatků: Komise bude vnitrostátním orgánům pomáhat s prováděním pravidel EU, která jim umožňují bojovat s potenciálním zneužíváním práva na volný pohyb, tím, že vypracuje příručku pro řešení problému účelových sňatků.

  • uplatňovat pravidla EU o koordinaci sociálního zabezpečení: Komise s členskými státy úzce spolupracuje na vyjasnění „testu obvyklého pobytuvyužívaného v rámci pravidel EU o koordinaci sociálního zabezpečení (nařízení č. 883/2004/ES) v praktických pokynech, které budou vypracovány do konce roku 2013. Přísná kritéria tohoto testu zajišťují, že občané, kteří nepracují, mohou mít přístup k sociálnímu zabezpečení v jiném členském státě pouze od okamžiku, kdy skutečně přesunuli těžiště svých zájmů do tohoto státu (například tam mají svou rodinu).

  • řešit úkoly v oblasti sociálního začleňování: Pomoc členským státům v dalším využívání Evropského sociálního fondu při řešení úkolu sociálního začleňování: od 1. ledna 2014 by se mělo nejméně 20 % přídělů z ESF vynakládat na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě v každém členském státě.

  • podporovat výměnu osvědčených postupů mezi místními orgány: Komise bude pomáhat místním orgánům sdílet znalosti s ostatními orgány z celé Evropy, aby mohly lépe řešit problémy v oblasti sociálního začleňování. Do konce roku 2013 vypracuje Komise studii hodnotící dopad na volný pohyb v šesti velkých městech. V únoru roku 2014 vyzve primátory, aby diskutovali o problémech a vyměnili si osvědčené postupy.

  • zajistit konkrétní uplatňování pravidel EU v oblasti volného pohybu: Do konce roku 2014 Komise ve spolupráci s členskými státy zahájí rovněž internetový školicí modul na pomoc zaměstnancům místních orgánů, aby plně pochopili a uplatňovali práva občanů EU na volný pohyb. Dnes 47 % občanů EU říká, že problémy, se kterými se setkávají při odchodu do jiné země EU, plynou z toho, že úředníci na místních úřadech nejsou dostatečně obeznámeni s právy občanů EU na volný pohyb.

Souvislosti

Před 20 lety Maastrichtská smlouva rozšířila právo na volný pohyb na všechny občany EU, bez ohledu na to, zda jsou ekonomicky aktivní, či nikoli. Zvláštní pravidla a podmínky vztahující se na volný pohyb a pobyt stanoví směrnice přijatá členskými státy v roce 2004 (2004/38/ES).

Pro 56 % evropských občanů představuje volný pohyb největší výdobytek Evropské unie. Čím dál více Evropanů totiž tohoto práva využívá a žije v jiném členském státě EU: na konci roku 2012 žilo v jiném členském státě 14,1 milionu občanů EU. Podle průzkumů Eurobarometr se více než dvě třetiny Evropanů (67 %) domnívají, že volný pohyb osob v rámci EU má ekonomický přínos pro jejich zemi (viz příloha 1).

Každý občan EU má právo žít v libovolné členské zemi EU až po dobu tří měsíců bez jakýchkoli podmínek či formalit. Právo pobývat v jiné zemi EU déle než tři měsíce podléhá určitým podmínkám, a to v závislosti na individuálním statusu občana EU v hostitelské zemi EU (pro více podrobností viz MEMO/13/1041).

For more information

European Commission – EU free movement

http://ec.europa.eu/justice/citizen/move-live/index_en.htm

Free movement of workers:

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=2006&furtherNews=yes

Homepage of Viviane Reding, Vice-President of the European Commission and EU Justice Commissioner: http://ec.europa.eu/reding

Follow the Vice-President on Twitter: @VivianeRedingEU

László Andor's website:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/andor/index_en.htm

Follow László Andor on Twitter: http://twitter.com/LaszloAndorEU

Follow EU Justice on Twitter: @EU_Justice

Subscribe to the European Commission's free e-mail newsletter on employment, social affairs and inclusion: http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Kontaktní osoby:

Mina Andreeva (+32 22991382)

Jonathan Todd (+32 22994107)

Natasha Bertaud (+32 22967456)

Cécile Dubois (+32 22951883)

Annex

Annex 1: Public perception about free movement

Source, Flash Eurobarometer 365 on 'European Union Citizenship', p44

Annex 2: EU mobile citizens are more likely to be economically active than Member States' own nationals

The chart is sorted according to the number of working-age (15-64) mobile EU citizens residing in the country.

Source: Eurostat, EU Labour Force Survey (table lfsa_argan). Note: only the main destination countries of mobile EU citizens are shown in the chart. These 17 Member States account for 99 % of the mobile EU citizens in 2012.

Annex 3: The effect of mobile EU citizens on the social system in 13 Member States

Data provided by the Member States themselves.

Annex 4: Allocation of EU Funding from the European Social Fund 2007-2013

* Cumulative interim payments by the Commission to Member States, based on certified expenditure. Actual implementation rate may be significantly higher.

**Budget allocated to priorities "Increasing migrants' participation in employment" and "Integrating disadvantaged people into employment".


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website