Navigation path

Left navigation

Additional tools

Jeden bilion EUR investic do budoucnosti Evropy – rozpočtový rámec EU na období 2014–2020

European Commission - IP/13/1096   19/11/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 19. listopadu 2013

Jeden bilion EUR investic do budoucnosti Evropy – rozpočtový rámec EU na období 2014–2020

Evropský parlament dnes odhlasoval víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020. Jeho souhlasem se otevřela cesta k definitivnímu schválení rámce Radou v příštích týdnech. Dva a půl roku intenzivního vyjednávání, které začalo předložením návrhů Komise dne 29. června 2011, se uzavírá.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvítal výsledek dnešního hlasování těmito slovy: „Dnes je pro Evropu velký den. Evropský parlament vyjádřil konečný souhlas s evropským rozpočtem na období let 2014 až 2020, a tak se podařilo úspěšně dokončit dlouhá jednání. Rada nyní může dohodu o rozpočtu v brzké době zpečetit. Evropská unie bude mezi lety 2014 a 2020 investovat téměř 1 bilion EUR do růstu a zaměstnanosti. Rozpočet EU je v poměru k bohatství jednotlivých států skromný. Přesto představuje jeden jediný roční rozpočet v dnešních cenách více peněz než ve své době celý Marshallův plán! Náš moderní a na budoucnost orientovaný rozpočet je skutečně schopen pozitivně ovlivnit životy občanů. Pomůže posílit a udržet probíhající hospodářské oživení v Evropské unii. Poskytne prostředky, díky nimž se můžeme postupně dostat z krize, finanční podporu těm, kteří žijí pod hranicí chudoby či hledají zaměstnání, investiční příležitosti pro malé podniky a pomoc místním komunitám, zemědělcům, výzkumným pracovníkům a studentům. Je to rozpočet, který pomůže každé rodině v Evropě. Evropa je součástí řešení.“

Poslechněte si předsedu Barrosa v této videonahrávce: http://bit.ly/I2nKPH

Komisař Janusz Lewandowski, který odpovídá za rozpočet a finanční plánování, uvedl: „Nakonec jsme to dokázali: po dnešním hlasování v Evropském parlamentu můžeme zhruba 20 milionům evropských malých a středních podniků, milionům nejchudších na celém světě, asi 100 000 měst a regionů a tisícům laboratoří a univerzit zaručit předvídatelné financování. Evropa dostála svému závazku! Příštích sedm let budete mít k dispozici evropské prostředky pro investice do hospodářského růstu, do výzkumu a vzdělávání, na pomoc mladým nezaměstnaným a na humanitární pomoc. Jen těžko si umím představit lepší poselství než to, jež Evropa vyslala svým občanům několik měsíců před příštími volbami do Evropského parlamentu: Evropa pracuje, Evropa funguje!“

Kolik je v rozpočtu prostředků a jak mají být použity?

Víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020 Evropské unii umožní investovat až 960 miliard EUR v prostředcích na závazky (1,00 % HND EU) a 908,4 miliardy EUR v prostředcích na platby (0,95 % HND EU). Mimo stropy víceletého finančního rámce jsou umístěny nástroje pro nepředvídané okolnosti (např. rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity a nástroj pružnosti) a Evropský rozvojový fond. Pokud budou aktivovány v plném rozsahu, představují dalších 36,8 miliardy EUR (tj. 0,04 % HND EU). Rozpočtový rámec EU na období 2014–2020 stanoví výdajové priority, jež se v souladu se strategií Evropa 2020 soustředí na udržitelný růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Například v okruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) se financování oproti stávajícímu rámci zvyšuje z 91,5 miliardy EUR (9,2 % rozpočtu) na 125,6 miliardy EUR (13,1 % rozpočtu)1.

Dvanáct hlavních prvků nového rozpočtu

Budoucí rozpočet je moderní rozpočet pro Evropskou unii 21. století. Obsahuje řadu významných inovací a přináší prokazatelně evropskou přidanou hodnotu, jak dokládá dvanáct hlavních prvků tohoto rozpočtu uvedených níže.

  • Lidé, kteří hledají zaměstnání, mohou v budoucnu počítat s podporou z rozpočtu EU, jenž poskytne významný příspěvek na vytváření pracovních míst prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). V rámci ESF bude za tímto účelem k dispozici nejméně 70 miliard EUR (tj. asi 10 miliard ročně) jako doplněk vnitrostátních opatření v této oblasti. Nová Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jež je navázána na ESF a na niž je určeno nejméně 6 miliard EUR, se zaměří na podporu uplatňování záruky pro mladé lidi v letech 2014–2015. Reformovaná politika soudržnosti umožní investovat celkem až 366,8 miliardy EUR2 do evropských regionů, měst a reálné ekonomiky. Bude představovat hlavní investiční nástroj EU k dosažení cílů strategie Evropa 2020, mezi něž patří nastartování růstu, tvorba pracovních míst, boj proti změně klimatu, řešení energetické závislosti, omezení chudoby a sociálního vyloučení. Důležité bude v tomto směru zacílení Evropského fondu pro regionální rozvoj, který se bude soustředit na klíčové priority, jako je podpora malých a středních podniků, kde by se během sedmi následujících let měly dostupné prostředky zdvojnásobit ze 70 na 140 miliard EUR. Patrná bude výraznější orientace na výsledky a v rámci všech evropských strukturálních a investičních fondů se uplatní nová výkonnostní rezerva, jež by měla fungovat jako pobídka k provádění kvalitních projektů. V neposlední řadě je třeba zmínit, že efektivita v oblasti politiky soudržnosti, rozvoje venkova a rybářského fondu bude propojena rovněž se správou ekonomických záležitostí s cílem zajistit dodržování doporučení EU v rámci evropského semestru ze strany členských států.

  • Více mladých lidí než kdykoli předtím může plánovat pobyt v zahraničí v rámci nového programu Evropské unie Erasmus+. Rozpočet tohoto programu, jehož účelem je stimulovat dovednosti a zaměstnatelnost, bude činit téměř 15 miliard EUR3, což je o 40 % více než jeho současná výše v reálném vyjádření. Více než 4 miliony lidí obdrží podporu na studium, odborné vzdělávání, práci nebo dobrovolnickou činnost v zahraničí, včetně 2 milionů vysokoškolských studentů, 650 000 studentů odborné přípravy a učňů, jakož i více než 500 000 lidí, kteří se zúčastní výměnných pobytů mládeže či dobrovolnické práce v zahraničí. Až 200 000 studentů, kteří plánují absolvovat celý magisterský program v zahraničí a pro něž jsou vnitrostátní granty nebo půjčky jen zřídka k dispozici, bude využívat nový systém záruk za půjčky spravovaný Evropským investičním fondem. Finanční prostředky obdrží také 600 partnerství v oblasti sportu, včetně evropských neziskových akcí. Dvě třetiny rozpočtu jsou přiděleny na vzdělávací příležitosti pro jednotlivce v zahraničí v rámci EU i mimo ni; zbylá částka půjde na podporu partnerství mezi vzdělávacími zařízeními, mládežnickými organizacemi, podniky, místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, ale i na reformy sloužící k modernizaci vzdělávání a odborné přípravy a ke stimulaci inovací, podnikavosti a zaměstnatelnosti.

  • Evropská kultura, film, televize, hudba, literatura, divadelní umění, kulturní dědictví a příbuzné oblasti budou těžit ze zvýšené podpory v rámci nového programu Evropské unie „Tvůrčí Evropa“. S rozpočtem ve výši téměř 1,5 miliardy EUR4 během příštích sedmi let (v reálném vyjádření o 9 % více než v současnosti) program podpoří kulturní a tvůrčí odvětví, která jsou významným zdrojem růstu a zaměstnanosti. Podporu z programu Tvůrčí Evropa obdrží rovněž Evropská hlavní města kultury, označení „evropské dědictví“, Dny evropského dědictví a pět evropských cen (Cena EU za kulturní dědictví / ocenění Europa Nostra, Evropská cena za současnou architekturu, Cena Evropské unie za literaturu, cena „European Border Breakers“ a cena programu MEDIA).

  • Výzkum a inovace financované EU se budou více podílet na zkvalitňování života Evropanů a zvyšování konkurenceschopnosti EU v celosvětovém měřítku. Nový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 disponuje rozpočtem ve výši téměř 80 miliard EUR5, což je zhruba o 30 % více než podle stávajícího rámce v reálných hodnotách. Horizont 2020 je jednoznačně ústředním prvkem ve snaze EU o vytvoření dalšího růstu a nových pracovních míst v Evropě. Výzkumní pracovníci a podniky v celé Evropě mohou počítat se zvýšenou a zjednodušenou podporou EU. Program podpoří špičkový výzkum v Evropě, včetně Evropské rady pro výzkum, posílí vedoucí postavení průmyslu v oblasti inovací, mimo jiné prostřednictvím investic do klíčových technologií, lepší dostupnosti kapitálu a podpory pro malé a střední podniky, a pomůže řešit významné společenské problémy, jako je změna klimatu, vývoj udržitelné dopravy a mobility, zlepšení cenové dostupnosti obnovitelné energie, zajištění zásobování potravinami a jejich bezpečnost nebo řešení problematiky stárnutí obyvatelstva. V neposlední řadě také usnadní překlenutí propasti mezi výzkumem a trhem, a to např. tak, že bude inovativním podnikům pomáhat převádět jejich průlomové technologie do životaschopných výrobků se skutečným komerčním potenciálem. Důležitou prioritou programu Horizont 2020 bude mezinárodní spolupráce. Akce programu Marie Skłodowska-Curie v rámci programu Horizont 2020 obdrží v období 2014–20206 více než 6 miliard EUR, což je o 30 % více než v současnosti. Tím bude EU moci podpořit více než 65 000 výzkumných pracovníků. Evropský inovační a technologický institut (EIT) získá v období 2014–20207 za účelem posílení vazeb mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a podnikatelskou sférou a na podporu začínajících podniků a specializované postgraduální odborné přípravy 2,7 miliardy EUR.

  • Malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, neboť představují přibližně 99 % všech evropských podniků a poskytují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru. Díky novému programu COSME mohou tyto podniky očekávat 2,3 miliardy EUR8 podpory, aby se posílila jejich konkurenceschopnost a povzbudil růst a vytváření pracovních míst v Evropě. COSME je první program EU zaměřený na malé a střední podniky, který jim usnadní přístup na trhy uvnitř i vně EU a k financování prostřednictvím záruk na úvěry a mechanismu v oblasti rizikového kapitálu.

  • Růst a zaměstnanost v Evropě podstatně závisí na investicích do infrastruktury. Občané a podniky příliš často narážejí na překážky způsobené tím, že sítě infrastruktury v celé Evropě, ať už v oblasti dopravy, energetiky či informačních a komunikačních technologií, jsou neúplné, neefektivní nebo jednoduše neexistují. S částkou 33,3 miliardy EUR (26,3 miliardy EUR na dopravu9, 5,9 miliardy EUR na energetiku, 1,1 miliardy EUR na digitalizaci)10 bude nový nástroj pro propojení Evropy (CEF) hlavním nástrojem pro strategické investice do infrastruktury na evropské úrovni. Tyto prostředky přispějí k budování silnic, železnic, elektrických rozvodných sítí a plynovodů, jakož i infrastruktury a služeb pro jednotný digitální trh tím, že poskytnou zásadní finanční podporu potřebnou k propojení chybějících článků evropských infrastrukturních sítí, které by jinak nebyly vybudovány. Lepším propojením se rozšíří podnikatelské příležitosti, zlepší zabezpečení dodávek energie a usnadní práce a cestování. Prospěch z něj budou mít občané i podniky ve všech členských státech. V dopravě přispěje nástroj pro propojení Evropy k uskutečňování nové a dlouho očekávané politiky v oblasti dopravní infrastruktury: z devíti hlavních koridorů se stanou dopravní tepny jednotného evropského trhu, které výrazným způsobem změní dopravní spojení mezi východem a západem. V oblasti energetické infrastruktury má nástroj pro propojení Evropy zásadní význam pro splnění hlavních cílů energetické politiky, pro cenově přijatelnou energii pro všechny spotřebitele, zabezpečení dodávek a udržitelnost. Díky nástroji pro propojení Evropy a řešení pro zrychlené udělování povolení i regulačním pobídkám zavedeným novým nařízením o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury se nyní radikálně zlepší investiční klima pro tyto projekty. Nástroj pro propojení Evropy je rovněž vůbec prvním programem na úrovni EU, jehož investice do širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb přispějí k uskutečnění jednotného digitálního trhu.

  • Omezené veřejné finanční prostředky zvyšují potřebu mobilizovat nad rámec rozpočtu EU další zdroje financování a nesetrvávat jen na přímém poskytování grantů. Přesně to je účelem finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky, vlastní kapitál a další nástroje sdílení rizik, které mohou být v rozpočtu 2014–2020 použity v širším měřítku. Budou uplatňovány ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropským investičním fondem (EIF) a vnitrostátními bankami na podporu podnikání. Úkolem těchto nástrojů je řešit selhání trhu v určitých oblastech, jako je financování malých a středních podniků, výzkumných a vývojových projektů, energetické účinnosti a klíčové infrastruktury. Například nová iniciativa pro malé a střední podniky, která vznikla z podnětu Komise, podpoří poskytování bankovních úvěrů malým a středním podnikům v členských státech zvláště postižených finanční krizí, a to formou částečných záruk za úvěry a sekuritizačních nástrojů. Další inovační nástroj, projektové dluhopisy, představuje alternativní nebankovní zdroj financování klíčových projektů infrastruktury, například železničních tratí, dálnic a energetických přenosových nebo přepravních sítí. Otevírá tak tyto projekty pro institucionální investory, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny, kteří vyhledávají stabilní dlouhodobé peněžní toky, a zároveň tvoří alternativu k tradičním bankovním úvěrům jako zdroj financování. Finanční nástroje se budou používat v programech, jako je např. program COSME (financování malých a středních podniků), Horizont 2020 (výzkum a inovace), Erasmus+ (pro jeho systém záruk za půjčky – viz bod č. 2) a nástroj pro propojení Evropy (infrastruktura).

  • Rozpočet EU na období 2014–2020 představuje hlavní krok vpřed v úsilí o vybudování čisté a konkurenceschopné nízkouhlíkové evropské ekonomiky. Minimálně 20 % z celkového rozpočtu bude vynaloženo na projekty a politiky v oblasti změny klimatu. Tato závazná hodnota trojnásobně převyšuje stávající podíl 6–8 % a mohla by přinést částku 180 miliard EUR do financování v oblasti klimatu ve všech hlavních oblastech výdajů, včetně strukturálních fondů, výzkumu, zemědělství, námořní politiky a rybolovu a rozvoje.

  • Reformovaná společná zemědělská politika je rozhodnou reakcí EU na velké výzvy dnešní doby, jako je bezpečnost potravin, změna klimatu, udržitelný růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech. Rovněž lépe naplňuje očekávání občanů: přímé platby budou spravedlivější a ekologičtější. Zemědělci získají lepší postavení v rámci výrobního řetězce potravin, nová zemědělská politika bude cílenější, účinnější a transparentnější. Společná zemědělská politika podporuje tržně orientované zemědělství (které se bude muset například obejít bez vývozních subvencí, jež byly v posledních letech postupně zrušeny). Zemědělské výrobky tvořily ve vývozu EU v roce 2011 vysoký podíl 7 % v hodnotě vyšší než 100 miliard EUR, tedy více než automobily nebo farmaceutické výrobky. Společná zemědělská politika je proto důležitou hnací silou pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Po dobu 50 let byla společná zemědělská politika vpravdě evropskou politikou strategického významu. Díky tomu, že je skutečně politikou celého Společenství, více než 70 % finančních prostředků určených na financování zemědělství v Evropě dnes již není vypláceno z vnitrostátních nebo regionálních rozpočtů, nýbrž z rozpočtu EU. Její podíl ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 bude vypadat takto: 312,7 miliardy EUR (29 %) na výdaje související s trhem a přímé podpory (pilíř I) a 95,6 miliardy EUR (9 %) na rozvoj venkova (pilíř II)11. Ještě v roce 1984 tvořily prostředky určené na financování společné zemědělské politiky přibližně 70 % celkového rozpočtu EU.

  • Pravidla financování budou mnohem jednodušší, a tedy i srozumitelnější pro příjemce, takže nebude docházet tak často k chybám. Zavádí se celkem zhruba 120 zjednodušujících opatření. Například: V politice soudržnosti, rozvoje venkova a v rybářském fondu bude díky společným pravidlům pro všechny tyto evropské strukturální a investičních fondy, jednodušším účetním pravidlům, cílenějším požadavkům na podávání zpráv a větší míře využití digitálních technologií („e-soudržnost“) zjednodušeno poskytování investic EU. V programu COSME bude uplatňován přístup „nulové byrokracie“ a bude podporováno elektronické předkládání dokumentů a podávání zpráv. Program Horizont 2020 přináší významné zjednodušení díky jednotnému souboru pravidel pro veškeré financování výzkumu a inovací, které bylo předtím poskytováno v rámci různých programů.

  • Otevřená a bezpečnější Evropa má pro naše občany zásadní význam. Budoucí rozpočet pomůže zajistit, aby se činnosti EU, které podněcují hospodářský, kulturní a sociální růst, mohly uskutečňovat ve stabilním, právním a bezpečném prostředí. Pomůže lidem bez obav žít, cestovat, studovat nebo podnikat v jiných členských státech. Budoucí rozpočet podpoří spolupráci v oblasti občanského i trestního práva, umožní lidem lépe uplatňovat svá práva jako občané EU a podpoří rovnost. Poskytne rovněž finanční prostředky na řešení přeshraničních problémů, jako je azyl, migrace, hraniční kontroly a víza a boj proti zločinnosti a teroru. Schopnost EU rychle a účinně reagovat na krize související s migrací nebo bezpečností se zvýší díky mechanismu reakce na mimořádné situace. Částky určené pro občany, azyl, migraci, zdraví, spotřebitele a bezpečnost z tzv. okruhu 3 ve srovnání s předchozím obdobím vzrostou o 26,5 %.

  • Evropská unie jako zodpovědná globální velmoc bude pokračovat ve spolupráci s ostatními zeměmi světa. Prioritou zůstanou vztahy s našimi bezprostředními sousedy na východě a na jihu a s našimi strategickými partnery. Vzhledem k tomu, že sílí vzájemná globální závislost, je třeba posilovat naši bezpečnost a prosperitu za našimi hranicemi. Proto celkovým cílem naší činnosti v zahraničí v podmínkách nového víceletého finančního rámce bude zajistit, aby EU zůstala stejně vlivným a akceschopným partnerem, který podporuje demokracii, mír solidaritu, stabilitu, boj proti chudobě a prosperitu jak v nejbližším sousedství EU, tak i na celém světě. Evropská unie je plně odhodlána dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí. Finanční prostředky EU budou ještě více zaměřeny na pomoc nejchudším lidem na světě a podpora se soustředí na menší počet zemí (např. subsaharskou Afriku) a menší počet odvětví (např. na udržitelný růst podporující začlenění a řádnou správu). EU bude pokračovat v úsilí o předcházení krizím v zájmu zachování míru a posílení mezinárodní bezpečnosti. Naše nástroje vnější pomoci také posílí spolupráci EU s třetími zeměmi v otázkách celosvětového zájmu, jako je změna klimatu, ochrana životního prostředí a regionální nestabilita, a umožní EU rychle a účinně reagovat na přírodní pohromy a katastrofy způsobené člověkem na celém světě

Podrobnější informace:

Přečtěte si MEMO obsahující odpovědi na často kladené otázky, tabulky a grafy o víceletém finančním rámci na období 2014–2020

Navštivte stránky o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 a o jednotlivých programech financování EU

Získejte více informací o údajích o jednotlivých programech v běžných cenách a v cenách roku 2011

Získejte více informací o finančních prostředcích přidělených jednotlivým zemím z rozpočtu společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti

Přečtěte si MEMO/13/1006 obsahující poselství předsedy Barrosa z videozáznamu v plném znění

Přečtěte si MEMO/13/79 o víceletém finančním rámci

Kontaktní osoby:

Pia Ahrenkilde Hansen (+32 22953070)

Jens Mester (+32 22963973)

Patrizio Fiorilli (+32 22958132)

Wojtek Talko (+32 22978551)

1 :

V cenách z roku 2011. V této tiskové zprávě jsou celkové částky ve víceletém finančním rámci vyjádřeny v cenách z roku 2011, zatímco částky určené na jednotlivé programy či nástroje financování jsou vyjádřeny v běžných cenách s přihlédnutím k 2% roční inflaci. Tento přístup je v souladu s postupem používaným při vyjednávání o víceletém finančním rámci. Přehled odpovídajících částek v běžných cenách a v cenách z roku 2011 lze nalézt zde: http://bit.ly/HWyZbJ

2 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 325 miliard EUR.

3 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 13 miliard EUR.

4 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 1,3 miliardy EUR.

5 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 70 miliard EUR.

6 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 5,45 miliardy EUR.

7 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 2,4 miliardy EUR.

8 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 2 miliardy EUR.

9 :

Tuto částku tvoří 15 mld. z okruhu 1A a 11,3 mld. účelově vyhrazených prostředků pro CEF ve Fondu soudržnosti v rámci okruhu 1B (v běžných cenách).

10 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách z roku 2011: 29 miliard EUR.

11 :

V běžných cenách. Ekvivalent v cenách roku 2011: 277,85 miliardy EUR (pilíř I) a 84,9 miliardy EUR (pilíř II).


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website