Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 5. listopadu 2013

Hospodářská prognóza z podzimu 2013: pozvolné oživení, vnější rizika

V uplynulých měsících se objevily povzbudivé známky toho, že v Evropě dochází k hospodářskému oživení. Evropské hospodářství, které až do prvního čtvrtletí roku 2013 klesalo, začalo ve druhém čtvrtletí opět růst a reálný HDP bude pokračovat v růstu i po zbytek roku.

Očekává se, že růst v druhé polovině roku 2013 dosáhne v EU 0,5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2012. Na meziročním základě se letos odhaduje reálný růst HDP na 0 % v EU a –0,4 % v eurozóně. Ve výhledu do budoucna se počítá s tím, že hospodářský růst bude v průběhu posuzovaného období postupně zvyšovat tempo, přičemž v roce 2014 by měl dosáhnout v EU 1,4 % a v eurozóně 1,1 % a v roce 2015 pak 1,9 % a 1,7 %.

V Evropě nadále probíhají vnitřní i vnější korekce, často podložené významnými strukturálními reformami a fiskální konsolidací provedenou v minulých letech. Tím se zlepšily podmínky k tomu, aby se domácí poptávka postupně stala hlavním tahounem růstu v Evropě. Avšak vzhledem k horšímu výhledu pro rozvíjející se tržní ekonomiky bude návrat k stabilnímu růstu jen pozvolný.

Olli Rehn, místopředseda Komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro, k tomu uvedl: „Objevují se sílící náznaky, že evropská ekonomika dospěla do bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy uskutečněné v Evropě vytvořily základ pro oživení. Je však ještě brzy na to, abychom se radovali z vítězství: nezaměstnanost nadále zůstává na nepřijatelně vysoké úrovni. Proto musíme pokračovat v úsilí o modernizaci evropského hospodářství, která přinese udržitelný růst a vytvoří pracovní místa.“

Postupné oživení nabírá na síle

Kumulovaná makroekonomická nerovnováha se zmenšuje a tempo růstu se zřejmě bude mírně zrychlovat. Probíhající korekce rozvah v některých zemích má však nadále záporný vliv na investice a spotřebu. Zatímco situace na finančním trhu se výrazně zlepšila a úrokové sazby pro zranitelné země poklesly, v reálné ekonomice se to zatím neprojevilo, jelikož na finančních trzích přetrvává roztříštěnost a mezi členskými státy i mezi podniky různých velikostí panují značné rozdíly.

Současný výhled odpovídá povaze dřívějších oživení, která následovala po vážných finančních krizích. S klesající potřebou snižovat zadlužení by měla pomalu posilovat domácí poptávka, a to díky obnovenému růstu soukromé spotřeby a oživení v tvorbě hrubého fixního kapitálu vzhledem ke zlepšení obecných podmínek financování a ekonomické nálady. S ohledem na pokrok dosažený v posledních letech bude tempo fiskální konsolidace po celé posuzované období zpomalovat. V letech 2014 a 2015 se očekává, že hlavním motorem růstu bude domácí poptávka, a to v kontextu horšího výhledu pro vývoz z EU do zbytku světa.

Jelikož vývoj HDP se ve vývoji na trhu práce obvykle projeví až s půlročním či delším zpožděním, předpokládá se, že oživení hospodářské činnosti se do vytváření pracovních míst promítne jen pozvolna. V letošním roce je nezaměstnanost v některých zemích nadále velmi vysoká a zaměstnanost stále klesá. Podmínky na trhu práce se však v posledních měsících začaly stabilizovat a do roku 2015 dojde podle prognózy k mírnému poklesu nezaměstnanosti na 10,7 % v EU a 11,8 % v eurozóně, ačkoli rozdíly mezi jednotlivými zeměmi budou nadále značné.

Očekává se, že inflace spotřebitelských cen bude v posuzovaném období v EU i v eurozóně stále slabá a její míra se bude blížit 1,5 %.

Bilance běžného účtu v ohrožených členských státech se v uplynulých letech významně a trvale zlepšovaly. V důsledku pokračujícího zvyšování cenové konkurenceschopnosti a posílení jejich vývozních odvětví se předpokládá, že řada ohrožených členských států letos zaregistruje přebytek běžného účtu.

Počáteční rozhodné úsilí nahradí pomalejší konsolidace

Snižování schodků veřejných financí bude pokračovat i nadále. Podle prognózy klesne v roce 2013 celkový rozpočtový schodek v EU na 3,5 % HDP a v eurozóně na 3 %, zatímco poměr dluhu k HDP dosáhne v EU téměř 90 % a v eurozóně 96 %. Strukturální schodek rozpočtu, tj. schodek veřejných financí upravený o cyklické vlivy, jednorázová a jiná dočasná opatření, se má podle prognózy v roce 2013 v obou oblastech významně snížit o více než 0,5 % HDP, a to díky konsolidačním opatřením provedeným v několika členských státech. Podle návrhů rozpočtů na rok 2014, které byly do doby vypracování prognózy k dispozici, bude toto zlepšení pokračovat i v roce 2014, avšak pomalejším tempem. To lze částečně vysvětlit skutečností, že některé členské státy již dosáhly svých střednědobých cílů pro strukturální rozpočtové bilance, což by mělo přispět k poklesu veřejného dluhu.

Vyváženější rizika

Tato prognóza je založena na předpokladu, že probíhající proces nezbytné korekce, jakož i pokračující zlepšování důvěry a finančních podmínek bude podpořeno důsledným prováděním dohodnutých politických opatření na úrovni EU i členských států.

Díky rozhodnému provádění politiky již nejsou pociťována rizika pro integritu eura spojená s krizí státního dluhu. Objevilo se více rizik vzestupného vývoje v souvislosti s možností, že reformy uskutečněné v posledních letech by mohly přinést další pozitivní účinky dříve, než se očekávalo. Přestože se však nejistota snížila, zůstává stále vysoká a hrozí, že bude nadále brzdit růst. Přetrvává riziko, že nedůrazné provádění politiky by mohlo zvýšit nedůvěru a vyvolat nové finanční napětí, přičemž vzrostla rizika nepříznivého vývoje ve vnějším prostředí.

Více informací naleznete na adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/forecasts/2013_autumn_forecast_cs.htm

Contacts :

Simon O'Connor (+32 2 296 73 59)

Audrey Augier (+32 2 297 16 07)

Vandna Kalia (+32 2 299 58 24)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website