Navigation path

Left navigation

Additional tools

Komise žaluje Radu za porušení právních předpisů EU týkajících se služebního řádu

European Commission - IP/12/9   11/01/2012

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise – Tisková zpráva

Komise žaluje Radu za porušení právních předpisů EU týkajících se služebního řádu

Brusel 11. ledna 2012 – Komise se dnes rozhodla zažalovat Radu u Soudního dvora za to, že nepřijala nařízení Rady o roční úpravě odměn a důchodů zaměstnanců EU, stanovené ve služebním řádu.

Podle služebního řádu se mzdy a důchody úředníků EU upravují podle politických rozhodnutí členských států, pokud jde o mzdy jejich vlastních státních úředníků. Pokud mzdy státních úředníků vzrostou nebo poklesnou, uplatní se tatáž změna i vůči zaměstnancům EU.

Tentokrát pět z uvedených osmi členských států použilo pro výpočet zvýšení platů svých státních úředníků v nominálních hodnotách: Belgie (3,6 %), Francie a Nizozemsko (2 %), Německo a Spojené království (1,3 %). V Itálii, Španělsku a Lucembursku došlo k mírnému poklesu. V průměru to znamenalo, že státní úředníci ztratili 1,8 % své kupní síly v reálné hodnotě. Přesně stejná ztráta se navrhuje pro úředníky EU bez ohledu na to, kde jsou usazeni.

Komise tedy v přísném souladu s právem navrhla Radě, že stejné snížení uplatní na úředníky EU. Předmětem návrhu Komise je také 1,8% snížení v reálné hodnotě, jež pro zaměstnance v Bruselu, kde inflace činí 3,6 %, představuje nominální úpravu o 1,7 %.

Jak již Evropský soudní dvůr několikrát potvrdil (naposledy dne 24. listopadu 2010 ve věci C-40/10), podle služebního řádu nemá Rada diskreční pravomoc a musí přijmout výši úpravy vypočítanou Komisí.

Jedinou možností, jak se odchýlit od těchto pravidel, je využití ustanovení o výjimce, které, jak Soudní dvůr zdůraznil, lze použít pouze za velmi výjimečných okolností, kdy by s použitím uvedené metody nebylo odměňování úředníků upraveno dostatečně rychle. Komise na žádost Rady při dvou příležitostech přezkoumávala, zda by se ustanovení o výjimce, které odkazuje na náhlé a vážné zhoršení hospodářské a sociální situace v Evropské unii, mohlo použít. Komise dospěla k závěru, že ztráta kupní síly zaměstnanců EU, která odpovídá ztrátě kupní síly státních úředníků, se zdá být v souladu s aktuální hospodářskou a sociální situací. Jakákoli dodatečná opatření přesahující tuto ztrátu by byla v rozporu se služebním řádem a judikaturou Soudního dvora.

Místo toho Komise zohlednila potřebu úsporných opatření tím, že navrhla snížení počtu pracovníků ve všech orgánech EU o 5 %, jakož i významné změny služebního řádu, například prodloužení týdenní pracovní doby ze 37,5 na 40 hodin bez náhrady, odložení hranice odchodu do důchodu na 65 let (nebo za určitých okolností na 67) a úpravu kariérního postupu pro sekretářské a asistentské pozice. Všechna tato opatření, pokud budou přijata, přinesou úspory ve výši více než 1 miliardy EUR během příštích sedmi let a 1 miliardy EUR ročně v dlouhodobém výhledu.

Navzdory výše uvedeným skutečnostem se Rada formálně rozhodla návrh Komise nepřijmout. Komise se domnívá, že toto rozhodnutí porušuje služební řád, a jakožto strážkyně smluv je proto povinována napadnout je před Soudním dvorem.

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič k tomu řekl: „Komise vyjadřuje politování nad tím, že je opět, podobně jako v roce 2009, nucena Radu v této záležitosti žalovat u soudu. Rada i Komise uznávají potřebu úspor v rámci administrativních nákladů. Těchto úspor je však třeba dosáhnout v souladu s právem, popřípadě změnou práva, nikoli jeho porušením.

Toto je přístup, na němž Komise pracuje již osm měsíců a který vyústil ve formální návrh Evropskému parlamentu a Radě v prosinci 2011, jenž by přinesl úspory v rámci administrativních výdajů přes 1 miliardu EUR do roku 2020 a 1 miliardu EUR ročně v dlouhodobém výhledu, pokud by byl přijat. "

Souvislosti

Roční úpravu vypočítává každý rok Eurostat na základě statistických údajů poskytnutých členskými státy o růstu nebo snižování platů, které tyto státy uplatnily na svoji vnitrostátní veřejnou správu. V roce 2004 Rada rozhodla, že se bude používat vzorek sestávající z osmi členských států (Německa, Francie, Spojeného království, Itálie, Španělska, Nizozemska, Belgie a Lucemburska). Zaměstnanci EU tak sdílejí úbytek nebo nárůst se státními úředníky v těchto zemích.

V roce 2010 došlo k malému snížení čistých platů v orgánech EU, neboť zvýšení příspěvku na důchodové zabezpečení (z 11,3 % na 11,6 %) a zvláštní dávky (z 5,07 % na 5,5 %) převážilo minimální zvýšení hrubé mzdy (0,1 %).

Odkaz na IP/11/1532 a na návrhy reformy služebního řádu a na MEMO/11/907 Otázky a odpovědi: Reforma služebního řádu.

Contacts :

Antonio Gravili (+32 2 295 43 17)

Marilyn Carruthers (+32 2 299 94 51)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website