Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 14. září 2012

Životní prostředí: Shromažďování informací pro boj s hrozbou nepůvodních druhů v Evropě

Kolik nepůvodních rostlin lze nalézt v Alpách? Kteří živočichové byli úmyslně nebo náhodně zavlečeni do dunajského regionu? Jak velké nebezpečí budou znamenat pro místní volně žijící rostliny a živočichy? Prvním krokem k nalezení odpovědí na tyto i další otázky týkající se 16 000 nepůvodních druhů, jejichž výskyt je dnes hlášen z celé Evropy, je vytvoření evropské sítě shromažďující údaje o nepůvodních druzích Easin, jejíž činnost dnes zahájil interní vědecký útvar Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC). Tato informační síť – první svého druhu v Evropě – je důležitým krokem v úsilí vypořádat se s hrozbou invaze nepůvodních druhů. Invazní druhy představují vážné nebezpečí pro biologickou rozmanitost a přírodní zdroje, s hospodářským dopadem, který se odhaduje na asi 12 miliard EUR ročně.

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik uvedl: „Invazní nepůvodní druhy působí stále větší problémy našemu přírodnímu bohatství, lidskému zdraví a hospodářství. Toto nebezpečí s sebou přinášejí nepůvodní druhy, jejichž počet ve stále propojenějším světě rychle stoupá. Síť EASIN pomůže lidem v Evropě získat lepší informace o tom, kde se nepůvodní druhy vyskytují a jak jsou rozšířené. Budeme tak ve vztahu k této obtížné problematice schopni lépe utvářet svou politiku.“

Nepůvodní druhy – exotické organismy, které se usazují v novém prostředí – se šíří po celém světě. Většina z nich nepředstavuje pro své nové prostředí významné riziko. Některé z nich se však novému prostředí přizpůsobují tak úspěšně, že se stávají invazními – z biologických kuriozit se stávají skutečnou hrozbou pro místní ekosystémy, plodiny a hospodářská zvířata, což ohrožuje naše životní prostředí a sociální stabilitu. Invazní nepůvodní druhy jsou po změně stanovišť druhou nejčastější příčinou úbytku biologické rozmanitosti.

EASIN usnadňuje mapování a klasifikaci cizích druhů pomocí indexace oznámených údajů z více než 40 on-line databází. Díky dynamicky aktualizovaným webovým stránkám mohou uživatelé sledovat výskyt nepůvodních druhů v Evropě a vybírat si pomocí kritérií počínaje prostředím, ve kterém se nacházejí (suchozemské, mořské nebo sladkovodní), a jejich biologickým zařazením po způsoby jejich šíření.

Jádrem sítě EASIN je katalog, který v současné době obsahuje více než 16 000 druhů. Tento soupis všech nahlášených nepůvodních druhů v Evropě byl vytvořen shromažďováním, kontrolou a normalizací informací dostupných na internetu a ve vědecké literatuře. Uživatelé sítě mohou studovat informace a doklady o zeměpisném rozšíření nepůvodnících druhů z on-line databází, jako jsou globální informační nástroj pro biologickou rozmanitost (gbif), celosvětová informační síť pro invazní druhy (gisin) a regionální euroasijské středisko pro biologické invaze (reabic). Další poskytovatelé údajů budou připojeni v blízké budoucnosti. Internetové nástroje a služby sítě EASIN se řídí mezinárodně uznávanými standardy a protokoly. Jsou volně k použití, zatímco údaje samy zůstávají ve vlastnictví zdroje, který je v síti EASIN řádně uveden spolu s internetovým odkazem.

Další kroky

Boj proti nepůvodním invazním druhům je jedním ze šesti hlavních cílů strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2020 a Komise připravuje konkrétní návrhy na posílení právních předpisů v této oblasti.

Souvislosti

Nepůvodní druhy se vyskytují téměř v každém typu ekosystémů na Zemi. V některých případech se staly invazními a ovlivňují původní složení flóry a fauny v daném biotopu. Patří do všech hlavních taxonomických skupin, včetně virů, hub, řas, mechů, kapradin, vyšších rostlin, bezobratlých, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Invazní nepůvodní druhy mohou přeměnit strukturu ekosystémů a složení druhů v nich žijících tím, že potlačují nebo vytlačují původní druhy: buď přímo tak, že je napadají nebo s nimi bojují o zdroje, nebo nepřímo tím, že mění stanoviště nebo způsob, jímž v systému živiny kolují. Cena, kterou to představuje pro lidské zdraví, zahrnuje šíření chorob a alergenů. Pro hospodářství znamená škody v zemědělství a na infrastruktuře a pro životní prostředí nenahraditelnou ztrátu původních druhů, poškození ekosystémů a biologické rozmanitosti, která je jejich základem.

Podle odhadů se v evropském prostředí rozšířilo 10–15 % zjištěných nepůvodních druhů, které poškozují životní prostředí a způsobují hospodářské anebo sociální škody. Druhy jako bolševník velkolepý, rak signální, slávička mnohotvárná a ondatra pižmová v současné době ovlivňují svými účinky lidské zdraví, působí závažné škody v lesním hospodářství, na plodinách a v rybářství a vytvářejí překážky v průchodnosti vodních cest. Křídlatka japonská například brání růstu jiných rostlin, vytlačuje původní rostliny a vážně poškozuje infrastrukturu, což má obrovské hospodářské důsledky. Ze studií vyplývá, že v Anglii, Skotsku a Walesu tato rostlina sama každoročně způsobuje škody ve výši 205 milionů EUR.

Další informace:

viz http://easin.jrc.ec.europa.eu/

Viz také:

http://ec.europa.eu/environment/nature/invasivealien/index_en.htm

Kontaktní osoby:

V JRC: jrc-press@ec.europa.eu (+39 332789743)

Joe Hennon (+32 22953593)

Monica Westeren (+32 22991830)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website