Navigation path

Left navigation

Additional tools

Skupina na vysoké úrovni upozorňuje členské státy na krizi gramotnosti a vyzývá je k jejímu řešení

European Commission - IP/12/940   06/09/2012

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel/Nikósie 6. září 2012

Skupina na vysoké úrovni upozorňuje členské státy na krizi gramotnosti a vyzývá je k jejímu řešení

Podle odborné skupiny na vysoké úrovni, kterou k řešení tohoto problému zřídila evropská komisařka Androulla Vassiliou, je zapotřebí, aby Evropská unie zásadně změnila svůj přístup ke zvyšování úrovně gramotnosti. Každé páté patnáctileté dítě, stejně jako téměř 75 milionů dospělých, postrádá základní dovednosti ve čtení a psaní. Hůře se jim proto hledá práce a zvyšuje se tím riziko chudoby a sociálního vyloučení. Předsedkyně odborné skupiny, Její Královská Výsost nizozemská princezna Laurentien, která je v této oblasti dlouhodobě aktivní, označuje zprávu za „varovný signál, jenž upozorňuje na krizi, která dopadá na všechny evropské země“. Osmdesátistránková zpráva obsahuje řadu doporučení, od rad pro rodiče, jak naučit děti číst si pro zábavu, po umístění knihoven v neobvyklých prostředích, jako jsou nákupní střediska, a potřebou přilákat k učitelské profesi více mužů, jež by byli vzorem pro chlapce, kteří čtou mnohem méně než dívky. Zpráva rovněž obsahuje doporučení týkající se konkrétních věkových skupin a vyzývá k zajištění bezplatného kvalitního předškolního vzdělávání a péče pro všechny, většího počtu učitelů se specializací na čtení v základních školách, změně postoje k dyslexii (jelikož zastává názor, že se správnou podporou se dokáží naučit číst téměř všechny děti) a podporuje rozmanitější vzdělávací příležitosti pro dospělé, zejména na pracovišti.

Evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou uvedla: „Zažíváme určitý paradox: v našem digitalizovaném světě je čtení a psaní důležitější a významnější než kdykoli předtím, nicméně naše dovednosti v oblasti gramotnosti za tímto vývojem zaostávají. Tuto alarmující situaci musíme co nejdříve vyřešit. Investice na zlepšení gramotnosti u občanů všech věkových skupin mají smysl z ekonomického hlediska a v dlouhodobém výhledu přinášejí hmatatelný zisk pro jednotlivce i pro společnost ve výši miliard EUR.“

Princezna Laurentien dodala: „Čtení a psaní jsou mnohem víc než jen techniky či dovednosti. Gramotnost dává lidem sebedůvěru a schopnost fungovat a dále se rozvíjet ve společnosti jako soukromé osoby, aktivní občané, zaměstnanci nebo rodiče. Potřebujeme jasné, koordinované vnitrostátní strategie a mnohem lepší povědomí v celé Evropě, a to nejen v politických a vzdělávacích kruzích, ale také v nemocnicích, na pracovištích a zejména v rodinách. Nastal čas, aby si Evropa posunula laťku výše a zajistila gramotnost pro všechny“.

Zpráva, která byla představena na konferenci, již v Nikósii uspořádalo kyperské předsednictví EU, poskytuje příklady úspěšných projektů gramotnosti v evropských zemích a také vyzdvihuje jednotlivce, kteří překonali tabu negramotnosti a zásadně změnili své životy. Snaží se též vyvrátit obvyklé mýty týkající se gramotnosti (viz příloha 1).

Ministři školství EU již stanovili společný cíl snížit do roku 2020 podíl patnáctiletých s nedostatečnými dovednostmi v oblasti čtení z 20 % na 15 %. Zpráva skupiny na vysoké úrovni zdůrazňuje významný rozdíl mezi dívkami a chlapci, přičemž problémy se čtením má 13,3 % dívek ve srovnání s 26,6 % chlapců. Rozdíl mezi dívkami a chlapci je nejmenší v Nizozemsku, Dánsku a Belgii a největší na Maltě, v Bulharsku a Litvě (statistiky za rok 2009). V příloze 2 jsou uvedeny údaje o celkovém procentu žáků v členských státech, kteří mají problémy se čtením, a v příloze 3 přehled rozdílů mezi dívkami a chlapci.

Souvislosti: proč na gramotnosti tolik záleží

Zpráva zdůrazňuje, že dobré dovednosti v oblasti gramotnosti jsou nezbytné pro zlepšení života lidí a pro podporu znalostí, inovace a růstu. Změny v povaze práce, ekonomice a společnosti obecně znamenají, že gramotnost je v dnešním světě důležitější než kdy jindy a že by Evropa proto měla usilovat o 100% funkční gramotnost všech svých občanů.

Ve zprávě se uvádí, že na gramotnosti velmi záleží z těchto důvodů:

  • trh práce vyžaduje stále vyšší úroveň gramotnosti (odhaduje se, že do roku 2020 bude vysokou kvalifikaci vyžadovat 35 % pracovních míst, přičemž dnes je to jen 29 %);

  • zapojení do společnosti a účast občanů jsou v digitálním světě více závislé na gramotnosti;

  • obyvatelstvo stárne a jeho dovednosti v oblasti gramotnosti, včetně dovedností digitální gramotnosti, je třeba přizpůsobit současnosti;

  • chudoba a nízká úroveň gramotnosti jsou svázány v bludném kruhu a vzájemně se ještě upevňují;

  • rostoucí mobilita a migrace stále více posilují mnohojazyčný rozměr gramotnosti, jelikož dochází k míšení široké škály kulturních a jazykových prostředí.

Zpráva obsahuje doporučení pro jednotlivé věkové skupiny.

Co se týče malých dětí, je nezbytné, aby členské státy prováděly programy na podporu gramotnosti v rodinách s cílem zlepšit dovednosti v oblasti čtení a psaní jak u rodičů, tak i u dětí. Tyto programy jsou velmi rentabilní. Investice do kvalitního předškolního vzdělávání a péče v je jednou z nejlepších investic do budoucího lidského kapitálu Evropy, které mohou země učinit. Děti, kterým se předškolního vzdělávání a péče dostalo, dosahují lepších výsledků jak v oblasti gramotnosti, tak i ve škole. Studie ukazují, že pokud Evropa dosáhne své referenční hodnoty pro rok 2020 pro základní dovednosti v oblasti gramotnosti, matematiky a vědy (cílem je 85 % patnáctiletých), mohlo by to vést ke zvýšení HDP o 21 bilionů eur průběhu života osob narozených v roce 2010.

Základní školy musejí zaměstnávat více učitelů se specializací na výuku čtení a žákům, kteří mají problémy, by měla být v případě potřeby poskytována individuální pomoc. Školní knihovny by měly mít pro všechny věkové skupiny literaturu, která je zajímavá a náročná, a ve třídách i doma by mělo být podporováno využívání nástrojů IKT a digitální čtení.

Dospívající mládež potřebuje rozmanitější materiály ke čtení, od komiksů až po vybraná literární díla a elektronické knihy, aby byli motivováni všichni čtenáři, zejména chlapci. Podporována by měla být i spolupráce mezi školami a podniky, aby bylo získávání gramotnosti lépe přizpůsobeno skutečným životním situacím. Je zapotřebí odstranit tabu spojené s problémem gramotnosti dospělých. Nevládní organizace, média, zaměstnavatelé, společenské organizace i známé osobnosti mají důležitou roli v rozšiřování informací o problému gramotnosti dospělých a jeho řešeních.

Studium jazyků: Ve zprávě se uvádí, že v důsledku zvýšení mobility v Evropě je gramotnost stále více ovlivňována mnohojazyčností a migrací. V roce 2009 pocházelo 10 % patnáctiletých v EU z jiné země nebo se v zahraničí narodili oba jejich rodiče, přičemž v roce 2000 činil tento podíl 7 %. V některých zemích, jako je Itálie nebo Španělsko, se procento dětí z rodin přistěhovalců od roku 2000 do roku 2010 zpětinásobilo. Studium jazyků je proto důležitější, a to nejen jako komunikační nástroj pro komunikaci, nýbrž i jako prostředek budování vzájemného porozumění. Přestože nízká úroveň gramotnosti není sama o sobě především problémem migrace (převážná většina dětí a dospělých s nízkou gramotností se narodila v zemi, ve které žijí), ve zprávě se uvádí, že je zapotřebí cílenější podpora zaměřená na individuální potřeby v oblasti jazyků a gramotnosti.

Další kroky

Komisařka Vassiliou projedná zjištění zprávy s ministry školství na jejich neformálním setkání na Kypru ve dnech 4.–5. října. Tyto diskuse budou základem pro závěry Rady o gramotnosti, ve kterých země EU stanoví dohodnuté priority pro účinnější řešení problémů souvisejících s gramotností, a to jak pro sebe, tak i pro Komisi.

Další informace

MEMO/12/646

Úplné znění zprávy

Nové internetové stránky Komise o gramotnosti v Evropě

Videochat o zprávě s komisařkou Vassiliou v Její Královskou Výsostí nizozemskou princeznou Laurentien

Evropská komise: Vzdělávání a odborná příprava

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Androulla Vassiliou na Twitteru @VassiliouEU

Kontaktní osoby:

Dennis Abbott (+32 2 295 92 58)

Dina Avraam (+32 2 295 96 67)

Příloha 1 – mýty o gramotnosti

Zpráva se snaží vyvrátit některé rozšířené mýty o povaze, rozměru a rozsahu problémů v oblasti gramotnosti:

Mýty

Skutečnosti

„Nízká úroveň gramotnosti se vyskytuje v rozvojových zemích, určitě ne v Evropě.“

Pětině patnáctiletých Evropanů a téměř pětině dospělých chybí dovednosti v oblasti gramotnosti, které jsou zapotřebí k úspěšnému fungování v moderní společnosti.

„Nízká úroveň gramotnosti je problém, který přivážejí přistěhovalci, a netýká se lidí, kteří žijí v evropských zemích od narození.“

Převážná většina dětí a dospělých s nedostatečnými dovednostmi v oblasti gramotnosti žije ve své zemi již od narození, přičemž vyučovacím jazykem je jejich mateřština.

„Někteří lidé prostě nejsou schopni naučit se číst a psát.“

Téměř každý, kdo má se čtením a psaním velké potíže, může se správnou podporou své dovednosti v oblasti gramotnosti rozvíjet. Rozvoje funkční gramotnosti nejsou schopni pouze lidé s nejvážnějším kognitivními problémy.

„Za výuku čtení a psaní u dětí zodpovídá škola.“

Školy zde sehrávají významnou úlohu, nejsou však jediné, kdo nese odpovědnost. Na rozvoj gramotnosti má vliv široká škála aktérů, od rodičů a vrstevníků až po zdravotnické služby a ostatní činitele. Po ukončení formálního vzdělávání mají sehrávat zásadní úlohu zaměstnavatelé.

„Dyslexie je nevyléčitelné onemocnění, a proto s ním nelze nic dělat.“

U dnešních dětí se ve stále věší míře očekává, že se budou zlepšovat ve čtení a psaní standardní rychlostí a za použití jedné metodiky. Děti, které mají se čtením potíže, jsou často označovány za dyslektiky. Měly by však být označovány za „děti, které mají potíže se čtením“, a pozornost by měla být věnována především řešení problému. V zásadě každé dítě se může naučit číst a psát.

„Jakmile děti dokončí základní školu, je už na řešení problémů s gramotností příliš pozdě. Zlepšení dovedností dětí, které mají potíže se čtením, je časově příliš náročné, příliš obtížné a příliš nákladné a nestojí za námahu.“

Miliony dětí, které přicházejí na střední školy, umí číst, ne však tak dobře, aby měly ve škole dobré výsledky. S odbornou podporu mohou tito mladí lidé získat v oblasti gramotnosti dobré nebo dokonce vynikající dovednosti. Programy zaměřené na zlepšení dovedností dětí, které mají potíže se čtením, mají vysokou úspěšnost, a jsou velmi rentabilní. V průběhu života jednotlivce se tyto investice desetinásobně a možná i stonásobně vrátí.

„Kromě raného věku nemají rodiče na vývoj gramotnosti svých děti žádný vliv.“

Postoje rodičů a jejich postupy zaměřené na gramotnost mají velký vliv na rozvoj gramotnosti jejich dětí až do konce středoškolské docházky. Opatření ke zlepšení dovedností rodičů, co se týče poskytování podpory, mají na gramotnost dětí velký vliv.

Příloha 2 – Procento žáků, kteří mají problémy se čtením (studie PISA)

Program pro mezinárodní hodnocení studentů v letech 2000–2009

2000

2003

2006

2009

Změna 2006–2009

(v procentních bodech)

Belgie

19,0

17,9

19,4

17,7

-1,7

Bulharsko

40,3

 :

51,1

41,0

-10,1

Česká republika

17,5

19,4

24,8

23,1

-1,7

Dánsko

17,9

16,5

16,0

15,2

-0,8

Německo

22,6

22,3

20,0

18,5

-1,5

Estonsko

 :

13,6

13,3

-0,3

Irsko

11,0

11,0

12,1

17,2

+5,1

Řecko

24,4

25,2

27,7

21,3

-6,4

Španělsko

16,3

21,1

25,7

19,6

-6,1

Francie

15,2

17,5

21,7

19,8

-1,9

Itálie

18,9

23,9

26,4

21,0

-5,4 

Lotyšsko

30,1

18,0

21,2

17,6

-3,6

Litva

 :

25,7

24,3

-1,4

Lucembursko

(35,1)

22,7

22,9

26,0

+3,1

Maďarsko

22,7

20,5

20,6

17,6

-3,0

Nizozemsko

(9,5)

11,5

15,1

14,3

-0,8

Rakousko

19,3

20,7

21,5

27,5

 +6,0

Polsko

23,2

16,8

16,2

15,0

-1,2

Portugalsko

26,3

22,0

24,9

17,6

-7,3

Rumunsko

41,3

:

53,5

40,4

-13,1

Slovinsko

:

:

16,5

21,2

+4,7

Slovensko

:

24,9

27,8

22,3

-5,5

Finsko

7,0

5,7

4,8

8,1

+3,3

Švédsko

12,6

13,3

15,3

17,4

+2,1

Spojené království

(12,8)

 :

19,0

18,4

-0,6

EU (18 zemí)

21,3

 

24,1

20,0

 -4,1

EU (25 zemí)

 

 

23,1

19,6

 -3,5

UK, NL, LU: údaje z roku 2000 nelze srovnávat s pozdějšími roky.

Příloha 3 – Rozdíly ve čtení mezi dívkami a chlapci


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website