Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel, 10. července 2012

Dětem se zvláštními potřebami a zdravotně postiženým dospělým se stále ještě nedostává takového vzdělání, na které mají právo, říká dnešní zpráva

Přestože se členské státy zavázaly podporovat inkluzivní vzdělávání, děti se zvláštními vzdělávacími potřebami a zdravotně postižení dospělí jsou stále ještě znevýhodňováni, jak vyplývá z dnes zveřejněné zprávy Evropské komise. Zpráva dále uvádí, že mnoho z nich je umísťováno do oddělených institucí a těm, kteří navštěvují běžná vzdělávací zařízení, se často nedostává dostatečné pomoci. Zpráva vyzývá členské státy k tomu, aby intenzivněji pracovaly na vytvoření inkluzivních vzdělávacích systémů a na odstraňování překážek, jimž čelí zranitelné skupiny, pokud jde o účast a úspěchy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

„Musíme zvýšit své úsilí, abychom poskytli přiměřeně financované inkluzivní vzdělávací programy, pokud chceme zlepšit životy dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami a zdravotně postižených dospělých. Nastal čas, abychom splnili dané závazky. Inkluzivní vzdělávání není nadstandardní nástavbou, ale je to základní nutnost. Naše opatření se musí zaměřit na ty nejzranitelnější, abychom zajistili lepší život pro všechny“, řekla Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.

Přibližně 45 milionů občanů EU v produktivním věku má nějaké zdravotní postižení a 15 milionů dětí má zvláštní vzdělávací potřeby. Zmiňovaná zpráva uvádí, že v některých případech nemají tyto osoby žádné možnosti vzdělávat se ani získat zaměstnání. Děti se zvláštními vzdělávacími potřebami často opouští školu s nedostatečným či žádným vzděláním předtím, než přejdou na speciální vzdělávání, což nemusí v některých případech jejich vyhlídky na zaměstnání zlepšit, ale spíše je ještě zhorší. Zpráva také uvádí, že u lidí se zdravotním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami existuje mnohem vyšší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní, a i ti, kteří jsou na trhu práce poměrně úspěšní, často vydělávají na stejné pozici méně než lidé bez zdravotního postižení.

Ve všech členských státech jsou ve zvláštních školách zastoupeny znevýhodněné děti (zejména chlapci) – Romové a děti pocházející z etnických menšin a socioekonomicky znevýhodněného prostředí v mnohem větší míře. Zpráva si klade otázku, zda zvláštní vzdělávací systémy neprohlubují izolaci žáků, kteří jsou již sociálně vyloučení, a zda jejich šance na úspěch v životě spíše nesnižují, než že by je zvyšovaly. Z výzkumu vyplývá, že by tyto děti mohly být zapsány do běžných škol, kdyby se investovalo více úsilí do rozvoje jejich jazykových znalostí a kdyby se citlivěji přistupovalo ke kulturním rozdílům.

Zpráva také poukazuje na značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o způsob, jakým se děti se zvláštními potřebami identifikují, i pokud jde o to, zda jsou umísťovány do běžných nebo do zvláštních škol. Například ve Flandrech (v Belgii) je v samostatných zvláštních školách 5,2 % žáků se zvláštními potřebami, zatímco v Itálii je jich pouze 0,01 %. Zpráva naznačuje, že je třeba učinit více pro harmonizaci definic a zlepšit sběr údajů, aby jednotlivé země mohly účinněji srovnávat své přístupy a učit se od sebe navzájem ze svých zkušeností.

Souvislosti

Zpráva s názvem „Education and Disability/Special Needs - policies and practices in education, training and employment for students with disabilities and special educational needs in the EU“ („Vzdělávání a zdravotní postižení / zvláštní potřeby – politiky a postupy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti pro studenty se zdravotním postižením a se zvláštními vzdělávacími potřebami v EU“) byla vypracována pro Evropskou komisi nezávislou sítí odborníků na společenskovědní obory v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (NESSE).

Další důležité závěry této zprávy

  • Studenty se závažným postižením může být obtížné zapojit do běžného vzdělávacího prostředí nebo je pro ně prospěšnější oddělené prostředí, ale je stále více důkazů o tom, že velmi velký počet studentů se zdravotním postižením / zvláštními vzdělávacími potřebami může být začleněn do hlavního proudu vzdělávání a že kvalitní inkluzivní vzdělávání je dobrým vzděláním pro všechny studenty.

  • Posun směrem k inkluzivnějším vzdělávacím systémům má zásadní význam, ale vzdělávání učitelů a další profesní rozvoj nejsou vždy organizovány na základě této zásady.

  • Kromě učitelů hrají zásadní úlohu při tom, aby začleňování dobře fungovalo v praxi, pomocní učitelé a třídní asistenti.

  • V některých evropských zemích jsou učební plány standardizované a nepružné, což zapojení zdravotně postižených dětí ztěžuje. Zásady začleňování rovněž oslabuje praxe opakování ročníku.

  • U zdravotně postižených lidí šance postoupit do vysokoškolského vzdělávání menší než u lidí bez zdravotního postižení.

  • Zdravotně postižení lidé, kteří získají vysokoškolské vzdělání, se sice stále potýkají se znevýhodněním na trhu práce, ale mají mnohem větší šanci získat zaměstnání než méně kvalifikovaní lidé se zdravotním postižením.

  • Neexistují žádné celoevropské srovnatelné údaje o počtu zdravotně postižených studentů ve vysokoškolském vzdělávání, ani o postižení a výsledcích studentů ve vysokoškolském vzdělávání.

  • Není k dispozici dostatek aktuálních a spolehlivých údajů o počtu zdravotně postižených osob zaměstnaných v různých zemích EU.

  • Invalidní důchody a dávky zmírňují nebezpečí chudoby a sociálního vyloučení, ale pravděpodobně budou v důsledku současného snižování veřejných výdajů v celé Evropě také sníženy.

  • Opatření „flexikurity“ jsou užitečná v tom, že zdravotně postiženým lidem umožňují pracovat na částečný úvazek, aniž by zcela přišli o své dávky.

  • V Evropě dochází k významnému sbližování názorů, pokud jde o zdravotní postižení a politiky zaměstnanosti, jelikož většina zemí přijímá podobná opatření na podporu zaměstnanosti. Avšak tato podpora zaměstnanosti a programy odborné rekvalifikace se liší, pokud jde o jejich účinnost při zapojování zdravotně postižených lidí na trh práce nebo o to, v jakém rozsahu jim pomáhají udržet si zaměstnání v případě, že ke zdravotnímu postižení došlo v době, kdy byli zaměstnáni.

Již existuje několik iniciativ EU za účelem podpory vzdělávání v oblasti zvláštních potřeb:

Další informace

Plné znění zprávy

Evropská komise: Vzdělávání a odborná příprava

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru: @VassiliouEU

Počet žáků povinné školní docházky a procentní podíl v oddělených zvláštních školách a zvláštních třídách

Země

Počet žáků povinné školní docházky

Počet žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami a jako % celkového počtu žáků

Počet žáků v oddělených zvláštních školách a jako % celkového počtu žáků

Počet žáků v oddělených zvláštních třídách a jako % celkového počtu žáků

Rakousko

802 519

28 525 (3,5 %)

11 787 (1,5 %)

965 (0,1 %)

Belgie (Flandry)

871 920

54 336 (6,2 %)

46 091 (5,2 %)

0

Belgie (frankofonní oblast)

687 137

30 993 (4,5 %)

30 773 (4,4 %)

0

Bulharsko

693 270

14 083 (2,0 %)

8 119 (1,1 %)

391 (0,05 %)

Kypr

97 938

5 445 (5,5 %)

293 (0,3 %)

583 (0,6 %)

Česká republika

836 372

71 879 (8,6 %)

30 092 (3,6 %)

7 026 (0,8 %)

Dánsko

719 144

33 733 (4,6 %)

12 757 (1,8 %)

18 986 (2,6 %)

Estonsko

112 738

10 435 (9,2 %)

3 782 (3,0 %)

1 459 (1,3 %)

Finsko

559 379

45 493 (8,1 %)

6 782 (1,2 %)

14 574 (2,6 %)

Francie

12 542 100

356 803 (2,8 %)

75 504 (0,6 %)

161 351 (1,3 %)

Německo

8 236 221

479 741 (5,8 %)

399 229 (4,8 %)

0

Řecko

1 146 298

29 954 (2,6 %)

7 483 (0,6 %)

22 471 (2,0 %)

Maďarsko

1 275 365

70 747 (5,5 %)

33 014 (2,6 %)

0

Island

43 511

10 650 (24,0 %)

143 (0,3 %)

348 (0,8 %)

Irsko

649 166

33 908 (5,2 %)

4 976 (0,8 %)

2 380 (0,4 %)

Itálie

7 326 567

170 696 (2,3 %)

693 (0,01 %)

0

Lotyšsko

185 032

9 057 (4,8 %)

6 363 (3,4 %)

1 175 (0,6 %)

Litva

440 504

51 881 (11,7 %)

4 253 (1,0 %)

855 (0,2 %)

Lucembursko

64 337

1 374 (2,2 %)

663 (1,0 %)

0

Malta

48 594

2 645 (5,4 %)

137 (0,3 %)

13 (0,03 %)

Nizozemsko

2 411 194

103 821 (4,3 %)

64 425 (2,7 %)

0

Norsko

615 883

48 802 (8,0 %)

1 929 (0,3 %)

5 321 (0,9 %)

Polsko

4 511 123

127 954 (2,8 %)

59 880 (1,3 %)

0

Portugalsko

1 331 050

35 894 (2,7 %)

2 660 (0,2 %)

2 115 (0,2 %)

Slovinsko

162 902

10 504 (2,7 %)

2 829 (1,7 %)

400 (0,24 %)

Španělsko

4 437 258

104 343 (2,35 %)

17 400 (0,4 %)

0

Švédsko

906 189

13 777 (1,5 %)

516 (0,06 %)

13 261 (1,5 %)

Švýcarsko

777 394

41 645 (5,4 %)

16 223 (2,1 %)

25 422 (3,3 %)

Spojené království (Anglie)

8 033 690

225 920* (2,8 %)

96 130 (1,2 %)

16 190 (0,2 %)

Spojené království (Skotsko)

647 923

45 357 (7,0 %)

6 659 (1,0 %)

1 481 (0,2 %)

Spojené království (Wales)

377 503

12 895 (3,4 %)

3 070 (0,8 %)

2 843 (0,7 %)

* Údaje pro Anglii zahrnují pouze žáky s tzv. „Statement of Need“.

Zdroj: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, údaje z jednotlivých zemí za rok 2010.

Žáci identifikovaní jako žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami jako procentní podíl z celkového počtu žáků

Zdroj: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, údaje z jednotlivých zemí za rok 2010.

Poznámka: statistiky pro Bulharsko a Itálii jsou převzaty z Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání, údajů z jednotlivých zemí za rok 2008, jelikož ve zveřejněných údajích za rok 2010 nejsou obsaženy.

Žáci ve zvláštních školách a třídách jako procentní podíl z celkového počtu žáků

Zdroj: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, údaje z jednotlivých zemí za rok 2010.

Poznámka: statistiky pro Bulharsko a Itálii jsou převzaty z Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání, údajů z jednotlivých zemí za rok 2008, jelikož ve zveřejněném dokumentu za rok 2010 nejsou obsaženy.

Kontaktní osoby:

Dennis Abbott (+32 22959258); Twitter: @DennisAbbott

Dina Avraam (+32 22959667)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site