Dětem se zvláštními potřebami a zdravotně postiženým dospělým se stále ještě nedostává takového vzdělání, na které mají právo, říká dnešní zpráva

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel, 10. července 2012

Dětem se zvláštními potřebami a zdravotně postiženým dospělým se stále ještě nedostává takového vzdělání, na které mají právo, říká dnešní zpráva

Přestože se členské státy zavázaly podporovat inkluzivní vzdělávání, děti se zvláštními vzdělávacími potřebami a zdravotně postižení dospělí jsou stále ještě znevýhodňováni, jak vyplývá z dnes zveřejněné zprávy Evropské komise. Zpráva dále uvádí, že mnoho z nich je umísťováno do oddělených institucí a těm, kteří navštěvují běžná vzdělávací zařízení, se často nedostává dostatečné pomoci. Zpráva vyzývá členské státy k tomu, aby intenzivněji pracovaly na vytvoření inkluzivních vzdělávacích systémů a na odstraňování překážek, jimž čelí zranitelné skupiny, pokud jde o účast a úspěchy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

„Musíme zvýšit své úsilí, abychom poskytli přiměřeně financované inkluzivní vzdělávací programy, pokud chceme zlepšit životy dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami a zdravotně postižených dospělých. Nastal čas, abychom splnili dané závazky. Inkluzivní vzdělávání není nadstandardní nástavbou, ale je to základní nutnost. Naše opatření se musí zaměřit na ty nejzranitelnější, abychom zajistili lepší život pro všechny“, řekla Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.

Přibližně 45 milionů občanů EU v produktivním věku má nějaké zdravotní postižení a 15 milionů dětí má zvláštní vzdělávací potřeby. Zmiňovaná zpráva uvádí, že v některých případech nemají tyto osoby žádné možnosti vzdělávat se ani získat zaměstnání. Děti se zvláštními vzdělávacími potřebami často opouští školu s nedostatečným či žádným vzděláním předtím, než přejdou na speciální vzdělávání, což nemusí v některých případech jejich vyhlídky na zaměstnání zlepšit, ale spíše je ještě zhorší. Zpráva také uvádí, že u lidí se zdravotním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami existuje mnohem vyšší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní, a i ti, kteří jsou na trhu práce poměrně úspěšní, často vydělávají na stejné pozici méně než lidé bez zdravotního postižení.

Ve všech členských státech jsou ve zvláštních školách zastoupeny znevýhodněné děti (zejména chlapci) – Romové a děti pocházející z etnických menšin a socioekonomicky znevýhodněného prostředí v mnohem větší míře. Zpráva si klade otázku, zda zvláštní vzdělávací systémy neprohlubují izolaci žáků, kteří jsou již sociálně vyloučení, a zda jejich šance na úspěch v životě spíše nesnižují, než že by je zvyšovaly. Z výzkumu vyplývá, že by tyto děti mohly být zapsány do běžných škol, kdyby se investovalo více úsilí do rozvoje jejich jazykových znalostí a kdyby se citlivěji přistupovalo ke kulturním rozdílům.

Zpráva také poukazuje na značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o způsob, jakým se děti se zvláštními potřebami identifikují, i pokud jde o to, zda jsou umísťovány do běžných nebo do zvláštních škol. Například ve Flandrech (v Belgii) je v samostatných zvláštních školách 5,2 % žáků se zvláštními potřebami, zatímco v Itálii je jich pouze 0,01 %. Zpráva naznačuje, že je třeba učinit více pro harmonizaci definic a zlepšit sběr údajů, aby jednotlivé země mohly účinněji srovnávat své přístupy a učit se od sebe navzájem ze svých zkušeností.

Souvislosti

Zpráva s názvem „Education and Disability/Special Needs - policies and practices in education, training and employment for students with disabilities and special educational needs in the EU“ („Vzdělávání a zdravotní postižení / zvláštní potřeby – politiky a postupy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti pro studenty se zdravotním postižením a se zvláštními vzdělávacími potřebami v EU“) byla vypracována pro Evropskou komisi nezávislou sítí odborníků na společenskovědní obory v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (NESSE).

Další důležité závěry této zprávy

• Studenty se závažným postižením může být obtížné zapojit do běžného vzdělávacího prostředí nebo je pro ně prospěšnější oddělené prostředí, ale je stále více důkazů o tom, že velmi velký počet studentů se zdravotním postižením / zvláštními vzdělávacími potřebami může být začleněn do hlavního proudu vzdělávání a že kvalitní inkluzivní vzdělávání je dobrým vzděláním pro všechny studenty.

• Posun směrem k inkluzivnějším vzdělávacím systémům má zásadní význam, ale vzdělávání učitelů a další profesní rozvoj nejsou vždy organizovány na základě této zásady.

• Kromě učitelů hrají zásadní úlohu při tom, aby začleňování dobře fungovalo v praxi, pomocní učitelé a třídní asistenti.

• V některých evropských zemích jsou učební plány standardizované a nepružné, což zapojení zdravotně postižených dětí ztěžuje. Zásady začleňování rovněž oslabuje praxe opakování ročníku.

• U zdravotně postižených lidí šance postoupit do vysokoškolského vzdělávání menší než u lidí bez zdravotního postižení.

• Zdravotně postižení lidé, kteří získají vysokoškolské vzdělání, se sice stále potýkají se znevýhodněním na trhu práce, ale mají mnohem větší šanci získat zaměstnání než méně kvalifikovaní lidé se zdravotním postižením.

• Neexistují žádné celoevropské srovnatelné údaje o počtu zdravotně postižených studentů ve vysokoškolském vzdělávání, ani o postižení a výsledcích studentů ve vysokoškolském vzdělávání.

• Není k dispozici dostatek aktuálních a spolehlivých údajů o počtu zdravotně postižených osob zaměstnaných v různých zemích EU.

• Invalidní důchody a dávky zmírňují nebezpečí chudoby a sociálního vyloučení, ale pravděpodobně budou v důsledku současného snižování veřejných výdajů v celé Evropě také sníženy.

• Opatření „flexikurity“ jsou užitečná v tom, že zdravotně postiženým lidem umožňují pracovat na částečný úvazek, aniž by zcela přišli o své dávky.

• V Evropě dochází k významnému sbližování názorů, pokud jde o zdravotní postižení a politiky zaměstnanosti, jelikož většina zemí přijímá podobná opatření na podporu zaměstnanosti. Avšak tato podpora zaměstnanosti a programy odborné rekvalifikace se liší, pokud jde o jejich účinnost při zapojování zdravotně postižených lidí na trh práce nebo o to, v jakém rozsahu jim pomáhají udržet si zaměstnání v případě, že ke zdravotnímu postižení došlo v době, kdy byli zaměstnáni.

Již existuje několik iniciativ EU za účelem podpory vzdělávání v oblasti zvláštních potřeb:

• Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) vybízí členské státy, aby zajistily úspěšné začlenění všech žáků a studentů, a to včetně jedinců se zvláštními potřebami. Tuto myšlenku zdůraznily i závěry Rady o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy z května 2010.

• V posledním čtvrtletí roku 2012 zveřejní Komise pracovní dokument o spravedlnosti ve vzdělávání a odborné přípravě. Tento dokument bude obsahovat kapitolu o inkluzivním vzdělávání s příklady úspěšných politik a osvědčených postupů.

• Kromě toho Evropská komise finančně podporuje Evropskou agenturu pro rozvoj speciálního vzdělávání. Tato agentura pracuje na zlepšení znalostí o inkluzivním vzdělávání a podporuje spolupráci mezi jednotlivými zeměmi a výměnu zkušeností v této oblasti.

Další informace

Plné znění zprávy

Evropská komise: Vzdělávání a odborná příprava

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru: @VassiliouEU

Počet žáků povinné školní docházky a procentní podíl v oddělených zvláštních školách a zvláštních třídách

* Údaje pro Anglii zahrnují pouze žáky s tzv. „Statement of Need“.

Zdroj: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, údaje z jednotlivých zemí za rok 2010.

Žáci identifikovaní jako žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami jako procentní podíl z celkového počtu žáků

Zdroj: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, údaje z jednotlivých zemí za rok 2010.

Poznámka: statistiky pro Bulharsko a Itálii jsou převzaty z Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání, údajů z jednotlivých zemí za rok 2008, jelikož ve zveřejněných údajích za rok 2010 nejsou obsaženy.

Žáci ve zvláštních školách a třídách jako procentní podíl z celkového počtu žáků

Zdroj: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, údaje z jednotlivých zemí za rok 2010.

Poznámka: statistiky pro Bulharsko a Itálii jsou převzaty z Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání, údajů z jednotlivých zemí za rok 2008, jelikož ve zveřejněném dokumentu za rok 2010 nejsou obsaženy.