Kyberkriminalita: občané EU mají obavy o bezpečnost osobních údajů a internetových plateb

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 9. července 2012

Kyberkriminalita: občané EU mají obavy o bezpečnost osobních údajů a internetových plateb

Z nového průzkumu Eurobarometr vyplývá, že uživatele internetu velmi znepokojuje kybernetická bezpečnost: 89 % z nich se na internetu vyhýbá odhalování svých osobních údajů a 74 % souhlasí s tím, že se v loňském roce zvýšilo riziko, že se stanou obětí kyberkriminality.

12 % uživatelů internetu z celé EU se již na internetu setkalo s podvodem a 8 % se stalo obětí zneužití totožnosti. Přesto si 53 % respondentů v loňském roce nezměnilo žádné ze svých internetových hesel.

„Vzhledem k tomu, že roste počet lidí, kteří využívají všech výhod internetu a digitálního hospodářství, nepřekvapí, že se v první řadě obáváme o bezpečnost osobních údajů a internetových plateb. Překvapivé je spíše to, že pouhá polovina Evropanů se účinně chrání před kyberkriminalitou,“ uvedla Cecilia Malmströmová, evropská komisařka pro vnitřní věci.

V průzkumu bylo dotázáno téměř 27 000 osob ze všech členských států EU. Ukázalo se, že existuje silná vazba mezi informovaností o rizicích kyberkriminality a pocitem bezpečnosti na internetu. Většina těch, kdo mají důvěru v elektronické bankovnictví nebo nákupy po internetu, se zároveň považuje za dobře informované v otázkách kyberkriminality.

„Pachatelé kyberkriminality nesmí narušovat způsob, jakým internet využíváme. Čím lépe známe rizika a prostředky, jak se chránit, tím více si můžeme svůj pohyb po internetu užívat,“ uvedla Cecilia Malmströmová.

Mezi další hlavní zjištění průzkumu patří:

• 53 % uživatelů internetu uvádí, že na internetu kupují zboží nebo služby, 52 % využívá sociální sítě, 48 % využívá internetové bankovnictví a 20 % na internetu prodává zboží nebo služby,

• 29 % nemá velkou důvěru ve svou schopnost používat internet pro elektronické bankovnictví nebo nákupy,

• 59 % uživatelů má pocit, že nejsou dobře informováni o rizicích kyberkriminality,

• 40 % uživatelů znepokojuje možnost, že by někdo mohl odcizit nebo zneužít jejich osobní údaje, a 38 % se obává o bezpečnost internetových plateb.

V březnu tohoto roku Komise navrhla, aby bylo v roce 2013 vytvořeno Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), jež pomůže chránit evropské občany a podniky před narůstajícími hrozbami kyberkriminality. Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (IP/12/317 a MEMO/12/221) se bude zabývat nezákonnou činností na internetu prováděnou organizovanými zločineckými skupinami, zejména útoky zaměřenými na elektronické bankovnictví a jiné finanční aktivity na internetu. Centrum se bude rovněž snažit nalézt způsoby, jak lépe chránit profily na sociálních sítí před elektronickými útoky, a bude zajišťovat informace a analýzy pro vnitrostátní donucovací orgány. Tyto orgány tak budou moci pomáhat v boji proti zneužívání totožnosti na internetu, pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí a proti kybernetickým útokům poškozujícím kritickou evropskou infrastrukturu a informační systémy.

Centrum EC3 má být zprovozněno v lednu příštího roku a jeho zřizování v sídle Europolu v Haagu pokračuje úspěšně; zahrnuje výstavbu laboratoře pro kyberkriminalitu, vytvoření přibližně 30 míst na plný pracovní úvazek a navazování kontaktů s členskými státy, které centru přispějí svými odborníky. V posledních měsících také Europol významně zvýšil praktickou podporu vyšetřování kyberkriminality v členských státech. Jako součást budování centra jsou navazovány kontakty s vnitrostátními subjekty zabývajícími se kyberkriminalitou v rámci donucovacích orgánů, jakož i se subjekty soukromého sektoru působícími v oblasti kybernetické bezpečnosti a antivirové ochrany.

V září 2010 předložila Evropská komise návrh směrnice pro potírání nových typů kyberkriminality, například rozsáhlých kybernetických útoků. Návrh stanoví konkrétní opatření včetně kriminalizace vytváření a prodeje škodlivého softwaru, jakož i zlepšování evropské policejní spolupráce. Cílem návrhu je posílit schopnost evropské reakce na případy kybernetického narušení a zavést nové typy přitěžujících okolností a vyšší trestní sankce. Bude tak možné účinněji bojovat s rostoucími hrozbami a se zvyšujícím se počtem velkoplošných útoků na informační systémy.

Odhlédneme-li od těchto konkrétních opatření, z širšího pohledu nastal čas, aby EU určila obecnou vizi, jak posílit bezpečnost v kybernetickém světě. Vzhledem k tomu připravují v současné době Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) celoevropskou strategii kybernetické bezpečnosti. Komplexní přístup ke kybernetické bezpečnosti si vyžádá účast veřejných orgánů, ale i soukromého sektoru, který vlastní a provozuje převážnou většinu kybernetické infrastruktury. Tato strategie se bude muset zabývat řadou politických oblastí, na něž mohou mít rizika a hrozby kybernetické bezpečnosti nepříznivý vliv. Bude zahrnovat opatření týkající se mimo jiné ochrany infrastruktury a kyberkriminality, jakož i vnějších aspektů, jako jsou úloha kyberprostoru v demokratických hnutích a budování kapacit ve třetích zemích.

Užitečné odkazy

Plné znění průzkumu Eurobarometr o kyberkriminalitě a výsledky pro jednotlivé členské státy EU

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb_special_399_380_en.htm#390

http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm

Internetové stránky Cecilie Malmströmové

Komisařka Malmströmová na Twitteru

Internetové stránky Generálního ředitelství pro vnitřní věci

Generální ředitelství pro vnitřní věci na Twitteru