Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 21. června 2012

Eurobarometr: 98 % lidí tvrdí, že učení se cizím jazykům je pro děti prospěšné, v testech se však projevily nedostatky ve znalostech

Podle nového průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, který se týkal názorů na mnohojazyčnosti a studium cizích jazyků, se téměř devět z deseti občanů EU domnívá, že schopnost hovořit cizími jazyky je velmi užitečná, a 98 % z nich tvrdí, že ovládání cizích jazyků je pro děti přínosem z hlediska jejich budoucnosti.

Z prvního evropského průzkumu jazykových znalostí (samostatná studie zadaná Evropskou komisí) však vyplývá, že je obrovský rozdíl mezi aspiracemi a realitou, pokud jde o jazykové dovednosti v praxi: testy, které absolvovali dospívající žáci ve 14 evropských zemích, ukázaly, že pouze 42 % z nich ovládá svůj první cizí jazyk a jen 25 % druhý cizí jazyk. Významný počet z nich, 14 % v případě prvního cizího jazyka a 20 % v případě druhého cizího jazyka, nedosahuje ani úroveň „uživatel základů jazyka“.

Jak řekla Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež: „Tento Eurobarometr dokládá, že lidé považují mnohojazyčnost a učení se cizím jazykům za velmi důležité, a to by nás mělo velmi těšit. Je však třeba také udělat více pro to, aby se výuka a studium jazyků zlepšily. Schopnost domluvit se v cizím jazyce rozšiřuje lidem obzory a otevírá jim dveře; zvyšuje zaměstnatelnost a podnikům může nabídnout více příležitostí na jednotném trhu.“

Od prohlášení přijatého v Barceloně v roce 2002, ve kterém hlavy států a vlád vyzvaly k tomu, aby od velmi raného věku probíhala výuka nejméně dvou cizích jazyků, již uplynulo deset let a Evropané jsou si dnes obecně vědomi, v čem je mnohojazyčnost přínosná. Téměř tři čtvrtiny obyvatel (72 %) se stanoveným cílem souhlasí a 77 % z nich se domnívá, že by se mělo jednat o prioritu politiky. Více než polovina Evropanů (53 %) používá jazyky v práci a 45 % z nich je přesvědčeno, že získali ve své zemi lepší zaměstnání díky svým jazykovým znalostem.

Nicméně počet Evropanů, kteří tvrdí, že se dokáží domluvit v cizím jazyce, se mírně snížil, z 56 % na 54 %. Do jisté míry je to způsobeno skutečností, že v zemích střední a východní Evropy již nejsou povinnými předměty ve školních osnovách ruština a němčina.

Podíl žáků, kteří ovládají svůj první cizí jazyk, se pohybuje od 82 % na Maltě a ve Švédsku (kde je první cizím jazykem angličtina) k pouhým 14 % ve Francii (kde se učí angličtinu). Jednu ze závratných změn, ke kterým od roku 2005 došlo, přinesl internet, jenž přiměl lidi rozšířit si schopnost „pasivního“ čtení a poslechu v cizím jazyce. Počet Evropanů, kteří pravidelně používají cizí jazyky v rámci internetu, například prostřednictvím sociálních médií, vzrostl o 10 procentních bodů, z 26 % na 36 %.

Další kroky

Evropská komise chce zvýšit podporu věnovanou na jazykové vzdělávání, a to prostřednictvím nového programu „Erasmus pro všechny“ (IP/11/1398). Jazykové vzdělávání je jedním z jeho šesti specifických cílů a Komise hodlá podpořit financování jazykových kurzů pro ty, kdo chtějí absolvovat studium či odbornou přípravu v zahraničí nebo tam pracovat jako dobrovolníci. Komise do konce roku 2012 navrhne evropskou referenční úroveň jazykových znalostí, která bude měřit pokrok členského státu, pokud jde o zlepšení výuky a studia jazyků.

Výsledky průzkumu Eurobarometr o „Evropanech a jejich jazycích“ a evropského průzkumu jazykových znalostí budou diskutovány na mezinárodní konferenci v Limassolu (Kypr), jež se bude konat ve stejný den jako Evropský den jazyků (26. září).

Souvislosti

Evropská rada na zasedání v Barceloně v roce 2002 vyzvala k přijetí opatření za účelem „zlepšení zvládání základních dovedností, a to zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku,“ a k „zavedení ukazatele jazykových kompetencí“.

Na jaře 2012 byl proveden zvláštní průzkum, Special Eurobarometer (386), o Evropanech a jejich jazycích. Osobních rozhovorů v mateřském jazyce se zúčastnilo téměř 27 000 lidí. Průzkum proběhl ve všech 27 členských státech a respondenti pocházeli z různých sociálních a demografických skupin.

Nejpoužívanějším mateřským jazykem je němčina (16 %), následují italština a angličtina (oba po 13 %), francouzština (12 %) a po nich španělština a polština (oba po 8 %).

Mezi země, které vykazují nejvýraznější nárůst podílu respondentů, jež tvrdí, že mají tak dobrou znalost alespoň jednoho cizího jazyka, že jsou schopni v něm konverzovat, patří (ve srovnání s údaji z průzkumu Eurobarometr z roku 2005) Rakousko (+16 procentních bodů na 78 %), Finsko (+6 bodů na 75 %) a Irsko (+6 bodů na 40 %).

Naopak podíl osob ovládajících alespoň jeden cizí jazyk klesl zejména na Slovensku (-17 procentních bodů na 80 %), v České republice (-12 bodů na 49 %), Bulharsku (-11 bodů na 48 %), Polsku (-7 bodů na 50 %) a Maďarsku (-7 bodů na 35 %). V těchto zemích od roku 2005 klesá podíl osob ovládajících cizí jazyky, jako je ruština a němčina.

Pěti nejrozšířenějšími cizími jazyky jsou stále angličtina (38 %), francouzština (12 %), němčina (11 %), španělština (7 %) a ruština (5 %).

Na národní úrovni je angličtina nejrozšířenějším cizím jazykem v 19 z 25 členských států, ve kterých není úředním jazykem (tj. kromě Spojeného království a Irska).

Poprvé byly rovněž zjišťovány názory na roli překladu v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, vzdělávání, hledání zaměstnání, informovanosti a volnočasových aktivit, jako je sledování filmů a četba. Předchozí průzkumy Eurobarometr zaměřené na jazyky byly provedeny pro Komisi v letech 2001 a 2005.

Evropský průzkum jazykových znalostí byl proveden na jaře roku 2011 a po podrobné analýze jsou z něj dnes zveřejněny závěry. V rámci průzkumu bylo testováno téměř 54 000 žáků ze 14 zemí a 16 vzdělávacích systémů (Anglie, tři jazykové komunity v Belgii, Bulharsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko). Vyhodnocení poskytuje srovnatelné údaje o úrovni znalostí cizích jazyků u žáků ve věku 14–15 let. V každé zemi se na základě testů posuzovaly schopnosti v oblasti čtení, poslechu a psaní ve dvou z pěti úředních jazyků EU, které jsou vyučovány nejvíce: tedy v angličtině, francouzštině, italštině, němčině a španělštině. Na základě dotazníku, který vyplňovali jak žáci, tak téměř 5 000 učitelů cizích jazyků a 2 250 ředitelů škol, z uvedeného hodnocení navíc vyplývá, že schopnost naučit se cizí jazyk úzce souvisí s motivací, která zase závisí na situaci v rodině, vzdělávání a společnosti obecně.

Další informace:

Special Eurobarometer 386 'Europeans and their languages'

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb_special_en.htm

Souhrn průzkumu Eurobarometr

Národní informační přehledy

http://ec.europa.eu/languages/eslc/index/html

http://ec.europa.eu/languages/eslc/docs/en

http://ec.europa.eu/languages/eslc/docs/en/executive-summary-eslc.en.pdf

Evropská komise: Education and training

Internetové stránky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru: @VassiliouEU

Kontakty:

Dennis Abbott (+32 2 295 92 58); Twitter: @DennisAbbott

Dina Avraam (+32 2 295 96 67)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website