Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 18. června 2012

Digitální agenda: Roční srovnávací přehled výsledků potvrzuje potřebu strukturálních hospodářských reforem v Evropě a přebytek pracovních míst v oblasti v oblasti IT; výrazná orientace na mobilní služby a technologie

Evropští občané, podniky a autoři inovačních řešení vytvářejí dostatečnou poptávku po digitálních technologiích, která by zaručila Evropě udržitelný hospodářský růst, avšak neschopnost zajistit dostatečně rychlý internet, on-line obsah, výzkum a příslušné dovednosti tento potenciál narušuje. Vyšší spotřeba dat a přechod na mobilní technologie (např. chytré telefony) a mobilní služby (jako je např. internet třetí generace, šíření hudby a webová pošta) jsou nejvýznamnější trendy v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT), které dnes vytváří 8 milionů pracovních příležitostí a 6 % HDP v EU.

Jak uvedla místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová: „Evropané prahnou po digitálních technologiích a větší nabídce digitálních řešení, avšak vlády a průmysl za nimi zaostávají. Toto ustrnutí na politických konceptech a obchodních modelech 20. století má negativní dopad na evropskou ekonomiku. Je to velká škoda. Nedostatečnými investicemi škodíme sami sobě. Evropa bude převálcována světovou konkurencí, spokojíme-li se s tímto stavem.“

Hlavní zjištění obsažená ve srovnávacím přehledu Evropské komise o pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti Digitální agendy, zahrnují:

Pozitivní výsledky:

  • Širokopásmové připojení je rozšířeno téměř po celé Evropě. 95 % Evropanů má přístup k pevnému širokopásmovému připojení.

  • Spotřebitelé a podniky rychle přecházejí na mobilní služby. Počet uživatelů mobilního širokopásmového připojení vzrostl o 62 % na 217 milionů.

  • V roce 2011 se k internetu poprvé připojilo 15 milionů Evropanů, zatímco nyní se k internetu pravidelně připojuje 68 % Evropanů a 170 milionů na sociálních sítích. Poprvé použila internet většina ekonomicky znevýhodněných Evropanů, ale čtvrtina Evropanů ho dosud ještě nikdy nevyužila.

  • Řecko, Portugalsko a Irsko přešly na elektronickou veřejnou správu, aby tak pomohly zachovat kvalitu veřejných služeb. Vedle České republiky došlo k největšímu nárůstu v poskytování a používání služeb v oblasti elektronické veřejné správy v ekonomikách, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků, což podtrhuje významnou úlohu, jakou elektronická veřejná správa hraje v úspěšné strukturální reformě.

Problémové oblasti

Polovina pracovních sil v Evropě nemá dostatečné dovednosti v oblasti IKT, které by jim pomohly změnit nebo najít nové zaměstnání. Zatímco 43 % obyvatel EU má střední nebo vysoké dovednosti pro používání internetu a umí například používat internet k telefonování nebo vytvořit internetovou stránku, téměř polovina pracovních sil není přesvědčena, že jejich schopnosti pro práci s počítačem a internetem jsou na tomto trhu práce dostatečné. Téměř 25 % nemá žádné znalosti v oblasti IKT. Tyto problémy způsobují, že se jen obtížně daří obsazovat volná pracovní místa v tomto oboru, jejichž počet do roku 2015 dosáhne 700 000.

Nakupování na internetu se i nadále omezuje na domácí trh. 58 % uživatelů internetu v EU sice na internetu nakupuje, pouze jeden z deseti však zakoupil zboží na webových stránkách v jiném členském státě EU. Největší problémy působí jazykové bariéry a byrokracie (např. odmítnutí doručování a komplikace s autorskými právy).

Používání elektronického obchodu malými a středními podniky stagnuje. Většina malých a středních podniků na internetu neprodává ani nenakupuje, což omezuje jejich vývozní a příjmový potenciál.

V investicích do výzkumu stále zaostáváme za našimi konkurenty. Přestože veřejný výzkum byl ušetřen úsporných opatření, výdaje jsou výrazně nižší než 6% roční růst, kterého je třeba k zdvojnásobení veřejných investic do roku 2020. Obchodní investice do výzkumu klesají. Investice do odvětví IKT v EU tvoří nyní méně než polovinu investic do výzkumu a vývoje v odvětví IKT v USA.

Telekomunikační společnosti cenami za roaming nadále znevýhodňují spotřebitele. V letech 2011–2012 skoncoval s praxí poškozující spotřebitele větší počet společností, které nyní nabízejí ceny za balíčky služeb či produktů nebo roamingové sazby odpovídající vnitrostátním sazbám. Spotřebitelé však stále platí za roamingové volání v průměru 3,5krát více než za vnitrostátní hovory.

Ze 101 opatření Digitální agendy (IP/10/581, MEMO/10/199 a MEMO/10/200) je jich splněno 34. Na realizaci 52 se pracuje a 15 má zpoždění nebo jim zpoždění hrozí. Srovnávací přehled Digitální agendy také analyzuje situaci na telekomunikačním trhu EU a konkurenceschopnost Evropy v oblasti digitálních technologií (viz MEMO/12/446).

Souvislosti

Evropská komise je odpovědná za vytvoření regulačního a podnikatelského prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v Evropě.

Srovnávací přehled Digitální agendy v roce 2012 hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo na úrovni EU a členských států při plnění tohoto úkolu, měřeno na základě 78 opatření Digitální agendy na straně Komise a 23 opatření na straně členských států.

K dosažení tohoto cíle byly v letech 2011 a 2012 předloženy významné legislativní návrhy, například:

  • nové nařízení o roamingu za účelem rozšíření cenových stropů na data a posílení hospodářské soutěže;

  • ministři EU dosáhli předběžné dohody (viz IP/12/583) o nástroji pro propojení Evropy, včetně podpory EU ve výši více než 7 miliard EUR ke zvýšení soukromých investic do příští generace širokopásmového připojení a rozvoje základních služeb on-line, jako je elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement), elektronické zdravotnictví a péče, elektronická justice a Europeana;

  • v rámci iniciativy Horizont 2020, příštího programu EU pro financování výzkumu a inovací, Komise navrhuje investice ve výši 80 miliard EUR, jejichž největším příjemcem mezi všemi odvětvími bude odvětví IKT;

  • nařízení pro harmonizaci elektronických podpisů (eSignatures) a jiných důvěryhodných služeb, které jsou klíčem k uvolnění potenciálu úspor plynoucích z elektronického zadávání veřejných zakázek, a pro vzájemné uznávání elektronické identifikace mezi členskými státy EU;

  • akční plán pro elektronický obchod s cílem usnadnit přeshraniční přístup k on‑line produktům a obsahu a konečně vyřešit problémy s platbami, dodáním a ochranou a informovaností spotřebitele (viz IP/12/10).

Předseda Komise Barroso rovněž požádal členské státy, aby jmenovaly „digitálního šampiona“ jako zmocněnce pro internet, který by reprezentoval na veřejnosti hodnoty internetu, zatímco Neelie Kroesová vyzvala průmysl, pedagogy a ostatní skupiny, aby vytvořili velkou koalici pro pracovní místa v oblasti IKT, včetně lepších příležitostí pro odborné vzdělávání v oboru informačních technologií (SPEECH/12/282).

V roce 2012 budou předloženy strategie EU pro cloud computing a bezpečnost internetu.

Další informace:

Srovnávací přehled Digitální agendy

Srovnávací přehled podle jednotlivých zemí: přehled o širokopásmovém připojení, používání internetu, elektronické veřejné správě (eGovernment), směrech vývoje regulace a výzkumu v oblasti telekomunikací v každé zemi EU

Internetové stránky Digitální agendy

Internetové stránky Neelie Kroesové

Neelie Kroesová na Twitteru

Kontaktní osoby:

Ryan Heath (+32 22961716), Twitter: @ECspokesRyan

Linda Cain (+32 22999019)

Příloha


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website