Navigation path

Left navigation

Additional tools

Nová opatření krizového řízení: vyhnout se v budoucnosti záchraně bank

European Commission - IP/12/570   06/06/2012

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

V Bruselu dne 6. června 2012

Nová opatření krizového řízení: vyhnout se v budoucnosti záchraně bank

Finanční krize ukázala, že orgány veřejné správy nejsou dostatečně připraveny na to, aby se vypořádaly s bankami sužovanými problémy, které působí na současném globálním trhu. Aby byly pro občany a podniky zachovány základní finanční služby, musely vlády do bank napumpovat veřejné finanční prostředky a vydat záruky v bezprecedentní výši: v období od října 2008 do října 2011 schválila Evropská komise opatření státní podpory určené finančním institucím1 v hodnotě 4,5 bilionu EUR (což odpovídá 37 % HDP EU). Takto se zabránilo rozsáhlým úpadkům bank a narušení ekonomiky, ale zhoršený stav veřejných financí dopadl na daňové poplatníky a nepodařilo se vyřešit otázku, jak přistupovat k velkým mezinárodním bankám, které se potýkají s problémy.

Návrhy, které dnes přijala Evropská komise a které se týkají pravidel v EU pro ozdravení bank a řešení jejich problémů, tuto situaci změní. Zajišťují, že v budoucnu budou mít úřady nástroje, aby rozhodujícím způsobem zasáhly jednak dříve, než se problémy projeví a jednak v počáteční fázi procesu, jestliže k problémům dojde. Kromě toho pokud se finanční situace banky zhorší tak, že ji nebude možné zachránit, návrh zabezpečuje, že kritické funkce banky bude možné zachovat, přičemž náklady na restrukturalizaci a řešení problémů bank směřujících k úpadku nepůjdou na vrub daňových poplatníků, ale vlastníků bank a věřitelů.

Předseda Komise Barroso uvedl: EU jednoznačně plní své závazky v rámci skupiny G20. Dva týdny před summitem v Los Cabos předkládá Komise návrh, který pomůže v budoucnu ochránit naše daňové poplatníky a ekonomiky před dopadem úpadku jakékoli banky. Dnešní návrh je důležitým krokem směrem k vytvoření bankovní unie v EU a přinutí bankovní sektor k větší odpovědnosti. To v budoucnu přispěje ke stabilitě a důvěře v EU, protože posilujeme a dále integrujeme naše provázané ekonomiky.

Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier řekl: Finanční krize vyšla daňové poplatníky draho. Dnešní návrh je konečným opatřením při plnění našich závazků v rámci skupiny G20 pro lepší regulaci finančního sektoru. Orgány veřejné správy musíme připravit na to, aby se dokázaly náležitě vypořádat s budoucími bankovními krizemi. Jinak to zase všechno zaplatí občané, zatímco zachráněné banky budou fungovat jako dříve s vědomím, že budou opětovně zachráněny.

Hlavní části návrhu:

Rámec pro řešení problémů

Tento rámec vychází z nedávného úsilí několika členských států o zlepšení vnitrostátních systémů pro řešení problémů. V klíčových aspektech je posiluje a zajišťuje životaschopnost nástrojů k řešení problémů na integrovaném finančním trhu Evropy.

Navrhované nástroje jsou rozděleny do pravomocí týkajících se prevence, včasného zásahu a řešení problémů, přičemž se zhoršující se situací bude zásah ze strany úřadů razantnější.

1. Příprava a prevence:

  • Za prvé rámec po bankách vyžaduje, aby vypracovaly plány ozdravných postupů, které budou obsahovat opatření, jež by měla být uplatněna v případě zhoršení jejich finanční situace s cílem obnovit jejich životaschopnost.

  • Za druhé orgány nesoucí odpovědnost za řešení problémů bank musí připravit plány řešení problémů obsahující varianty, jak se vypořádat s bankami v kritickém stavu, které již nejsou životaschopné (např. podrobnosti o použití nástrojů k řešení problémů a způsobech zachování kritických funkcí). Plány ozdravných postupů a řešení problémů musí být vypracovány jak na úrovni skupiny, tak pro jednotlivé instituce ve skupině.

  • Za třetí pokud orgány během tohoto postupu plánování zjistí překážky obnovení platební schopnosti, mohou požadovat, aby banka změnila svou právní nebo funkční strukturu, aby bylo zajištěno, že obnovení platební schopnosti je možné pomocí dostupných nástrojů tak, že nebudou oslabeny kritické funkce, ohrožena finanční stabilita a nevzniknou náklady daňovým poplatníkům.

  • Finanční skupiny mohou uzavřít dohody o pomoci v rámci skupiny pro omezení šíření krize a rychlejší posílení finanční stability skupiny jako celku. Instituce působící v rámci skupiny by tedy se souhlasem orgánů dohledu a akcionářů každého subjektu mohly poskytnout finanční pomoc (ve formě úvěrů, poskytnutí záruk nebo aktiv k použití jako zajištění u transakcí) jiným subjektům v rámci skupiny, které se potýkají s finančními obtížemi.

2. Včasný zásah

Včasný zásah orgánu dohledu zajistí, že finanční problémy se začnou řešit, jakmile se objeví. Pravomoci k včasnému zásahu se uplatní, jestliže instituce neplní nebo pravděpodobně nesplní zákonné kapitálové požadavky. Orgány by mohly po instituci požadovat, aby realizovala veškerá opatření uvedená v plánu ozdravných postupů, vypracovala akční program a harmonogram jeho provádění, mohly by vyžadovat svolání valné hromady akcionářů s cílem přijmout naléhavá rozhodnutí a nařídit, aby instituce se svými věřiteli vypracovala plán restrukturalizace dluhu.

Kromě toho budou mít orgány dohledu pravomoc jmenovat v bance na omezené období zvláštního manažera, pokud se její finanční situace výrazně zhorší a nástroje popsané výše nebudou stačit na to, aby tuto situaci zvrátily. Prvořadou povinností zvláštního manažera bude napravit finanční situaci banky a řádné a obezřetné řízení jejích obchodních činností.

3. Pravomoci a nástroje k řešení problémů

K řešení problémů dochází, jestliže preventivní opatření a opatření k včasnému zásahu nedokáží vyřešit situaci, která se zhoršuje, až do okamžiku, kdy je banka v úpadku nebo k němu pravděpodobně dojde. Pokud orgán zjistí, že žádné alternativní opatření by nepomohlo odvrátit úpadek banky a že v sázce je veřejný zájem (přístup ke kritickým bankovním funkcím, finanční stabilita, integrita veřejných financí atd.), orgány by měly převzít řízení instituce a spustit rozhodující opatření k řešení problémů.

Harmonizované nástroje a pravomoci k řešení problémů spolu s předem připravenými plány řešení problémů jak pro banky působící v rámci jednoho státu, tak pro mezinárodní banky zajistí, že vnitrostátní orgány ve všech členských státech budou mít společný soubor nástrojů a plán, jak řídit banky ohrožené úpadkem. Zásahy do práv akcionářů a věřitelů, které s sebou použití nástrojů nese, jsou odůvodněny prvořadou potřebou ochrany finanční stability, vkladatelů a daňových poplatníků a jsou podepřeny zárukami, aby bylo zajištěno, že nástroje k řešení problémů nejsou použity nesprávně.

Hlavní nástroje k řešení problémů jsou tyto:

  • prodej obchodních činností, kdy by orgány prodaly celou banku ohroženou úpadkem nebo její část jiné bance;

  • překlenovací instituce, kdy dochází k určení dobrých aktiv nebo základních funkcí banky a jejich převedení na novou banku (překlenovací banku), která by se prodala jinému subjektu. Původní banka se špatnými aktivy či nepodstatnými funkcemi by poté byla zlikvidována v rámci běžného úpadkového řízení;

  • rozdělení aktiv, kdy jsou špatná aktiva banky převedena na subjekt pro správu aktiv. Tento nástroj slouží k vyčištění rozvahy banky. Ve snaze zabránit tomu, aby tento nástroj byl používán pouze jako opatření státní podpory, rámec stanoví, že může být použit pouze ve spojení s jiným nástrojem (překlenovací banka, prodej obchodních činností nebo odepsání pohledávek). Tím je zajištěno, že i když banky obdrží pomoc, projdou rovněž restrukturalizací;

  • odepsání pohledávek, při kterém by došlo k rekapitalizaci banky s tím, že nároky akcionářů by byly znehodnoceny nebo rozmělněny a pohledávky věřitelů by se snížily nebo přeměnily na akcie. Instituce, pro kterou by nebylo možné najít soukromého nabyvatele nebo kterou by mohlo být obtížné rozdělit, by mohla nadále poskytovat základní služby, aniž by bylo zapotřebí finanční záchrany z veřejných prostředků, a orgány by měly čas na její řádnou reorganizaci nebo řádné ukončení části jejích obchodních činností. Za tímto účelem by banky musely mít minimální procento svých celkových závazků v podobě nástrojů způsobilých pro restrukturalizaci dluhu. Pokud by byly použity, byly by odepsány v předem stanoveném pořadí z hlediska seniority pohledávek, aby instituce byla znovu životaschopná.

Spolupráce mezi vnitrostátními orgány

Za účelem řešení problémů bank EU nebo skupin, které působí přes hranice, rámec posiluje spolupráci vnitrostátních orgánů ve všech fázích přípravy, zásahu a řešení problémů. Pod vedením orgánu k řešení problémů na úrovni skupiny se za účasti Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ustavují kolegia k řešení problémů. Orgán EBA podpoří společná opatření a v případě potřeby bude vystupovat jako závazný zprostředkovatel. Tím jsou stanoveny základy pro stále integrovanější dohled nad přeshraničními subjekty v EU, který bude v nadcházejících letech předmětem dalšího přezkumu v rámci revize struktury dohledu EU.

Financování řešení problémů

K tomu, aby byly nástroje k řešení problémů účinné, bude třeba určitého objemu finančních prostředků. Například pokud orgány vytvoří překlenovací banku, ta bude ke svému fungování potřebovat kapitál nebo krátkodobé úvěry. Pokud nebude k dispozici tržní financování, bude s cílem zabránit státnímu financování opatření k řešení problémů poskytnuto doplňkové financování z fondů k řešení problémů, které získají příspěvky od bank úměrně jejich závazkům a rizikovým profilům. Fondy budou muset mít dostatečnou kapacitu, aby v průběhu deseti let dosáhly výše 1 % pojištěných vkladů. Budou použity výhradně na podporu řádné reorganizace a řešení problémů, a nikdy ne k záchraně banky. Vnitrostátní fondy k řešení problémů by se rovněž měly na financování podílet, zejména s cílem poskytnout finanční prostředky na řešení problémů bank, které působí přeshraničně.

Pro optimální využívání zdrojů směrnice k řešení problémů rovněž využívá finančních prostředků, které jsou již k dispozici ve 27 systémech pojištění vkladů. Systémy pojištění vkladů poskytnou finanční prostředky, společně s fondem k řešení problémů, na ochranu drobných vkladatelů. V zájmu dosažení maximální synergie budou moci členské státy sloučit systém pojištění vkladů a fond k řešení problémů, aby všechny záruky byly k dispozici pro zajištění toho, aby program byl v případě úpadku schopen vyplatit vkladatele.

Souvislosti

Krize jasně ukázala, že jakmile problémy zasáhnou jednu banku, mohou se rozšířit na celý finanční sektor i daleko za hranice jedné země. Rovněž zvýraznila, že neexistují žádné systémy pro řízení finančních institucí, které se ocitly v potížích. Existuje jen několik málo pravidel, která stanoví, jaká opatření by v případě bankovní krize měly příslušné orgány přijmout. Proto se skupina G20 dohodla, že je třeba vytvořit rámec pro předcházení krizím a krizové řízení. 2

Finanční krize poskytla jasný důkaz, že je třeba zavést důkladnější opatření krizového řízení na vnitrostátní úrovni a rovněž zavést opatření, která by lépe řešila úpadky bank působících přeshraničně. V průběhu krize došlo k úpadku významných bankovních ústavů (Fortis, Lehman Brothers, islandských bank, Anglo Irish Bank, Dexia), které odhalily závažné nedostatky stávajících opatření. Vzhledem k neexistenci nástrojů pro řádnou likvidaci neměly členské státy EU jinou možnost než opatření na záchranu svého bankovního sektoru. Komise již v roce 2010 na toto téma zveřejnila sdělení o další cestě (IP/10/1353).

Další informace

Další informace jsou dostupné na:

http://ec.europa.eu/internal_market/bank/crisis_management/index_en.htm

MEMO/12/416

{0>Contacts :<}0{>Kontaktní osoby:<0}

{0>Stefaan De Rynck (+32 2 296 34 25)<}0{>Stefaan De Rynck (+32 22963425)<0}

{0>Carmel Dunne (+32 2 299 88 94)<}0{>Carmel Dunne (+32 22998894)<0}

{0>Audrey Augier (+32 2 297 16 07)<}0{>Audrey Augier (+32 22971607)<0}

1 :

Zdroj: Evropská komise.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website