Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise – Tisková zpráva

Evropská komise s Maďarskem zahajuje zrychlené řízení pro porušení práva ohledně nezávislosti jeho centrální banky a orgánů pověřených ochranou údajů, jakož i ohledně opatření, jež zasahují do nezávislosti soudů

Štrasburk 17. ledna 2012 – Evropská komise dnes zahájila právní kroky proti Maďarsku kvůli novým právním předpisům, které vstoupily v platnost počátkem tohoto roku na základě nové maďarské ústavy. Po několika výměnách názorů o návrzích nových právních předpisů s maďarskými orgány – zejména dopisů, které zaslali předseda José Manuel Barroso, místopředsedkyně Viviane Redingová (komisařka EU pro spravedlnost, základní práva a občanství) a místopředseda Olli Rehn (komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti a euro) – Komise nyní uzavřela podrobné právní posouzení nových předpisů přijatých na začátku ledna. Z pohledu Komise jsou maďarské právní předpisy v rozporu s právními předpisy EU, neboť zpochybňují nezávislost centrální banky a orgánů pověřených ochranou údajů a přijatá opatření znamenají zásah do nezávislosti soudů.

Komise se proto rozhodla, že dnes Maďarsku zašle tři výzvy – první krok v řízení pro porušení práva – a že maďarským orgánům nadnese další související otázky s cílem určit, zda mohou být opodstatněná další opatření v rámci práva EU, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví. Maďarské orgány mají nyní jeden měsíc, aby na obavy Komise odpověděly.

Předseda José Manuel Barroso prohlásil: „Maďarsko, jako všechny členské státy, musí v souladu se Smlouvami o EU zaručit nezávislost své národní centrální banky a orgánu pověřeného ochranou údajů a vyloučit diskriminaci soudců. Komise je odhodlána učinit jakékoli nezbytné právní kroky, aby zajistila, že bude zachována slučitelnost s právními předpisy Evropské unie.“

Místopředsedkyně Komise Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost, uvedla: „Když jsem na začátku prosince poprvé viděla návrhy právních předpisů, upozornila jsem již na vážné právní důsledky týkající se možného porušování nezávislosti maďarských soudů a maďarského orgánu pro ochranu údajů. Byly-li nyní tyto zákony přijaty, aniž by byly zohledněny právní obavy Komise, je právě na ní, jakožto strážkyni smluv, aby dohlédla na dodržování právních předpisů EU. Očekávám, že maďarské orgány na právní obavy Komise rychle odpoví. Tyto obavy mohou být rozptýleny pouze skutečnými změnami předmětných právních předpisů, nebo jejich okamžitým pozastavením.“

Olli Rehn, místopředseda zodpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro, uvedl: „Nezávislost centrální banky je jedním ze základních kamenů Smlouvy. Vládám je zapovězeno snažit se ovlivňovat své centrální banky. Nový zákon o maďarské centrální bance a některá ustanovení nové ústavy těmto zásadám odporují. Vyzývám maďarskou vládu, aby zajistila plnou nezávislost centrální banky. To zahrnuje revizi všech příslušných právních předpisů včetně ústavy. Tyto záležitosti je třeba vyřešit předtím, než zahájíme formální jednání o požadované finanční pomoci od EU a MMF.“

Tři hlavní právní důvody

Podle nových maďarských právních předpisů je rovněž 274 soudců (včetně soudců nejvyššího soudu) nuceno odejít do důchodu v rozporu s pravidly EU. Vláda rovněž získává pravomoci nad orgánem pro ochranu údajů a centrální bankou, což je v rozporu se smlouvami EU, které vyžadují nezávislost vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů (článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv) a nezávislost národní centrální banky (články 130 a 127 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 14 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky). Maďarská centrální banka je součástí Evropského systému centrálních bank (ESCB) a guvernéru maďarské centrální banky je vyhrazeno jedno místo v Generální radě Evropské centrální banky, která je jejím třetím rozhodovacím orgánem.

1) Nezávislost národní centrální banky

Komise shledala vícero porušení primárního práva, zejména nedodržení článku 130 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví plnou nezávislost centrální banky, a čl. 127 odst. 4 SFEU, který vyžaduje konzultace s Evropskou centrální bankou (ECB) „ke všem návrhům právních předpisů z oblasti její působnosti“.

  • Článek 130 SFEU stanoví, že: „Evropská centrální banka ani žádná národní centrální banka … nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu“.

  • V ustanovení čl. 127 odst. 4 SFEU se stanoví, že „Evropská centrální banka je konzultována […] ke všem návrhům právních předpisů z oblasti její působnosti“.

Kromě toho nebyly dodrženy čl. 14 odst. 2 statutu Evropského systému centrálních bank a ECB a článek 4 rozhodnutí Rady (98/415/ES) o včasných konzultacích s ECB. Komise vyzvala maďarské orgány, aby mnoho bodů objasnily.

Porušení práva zmíněná ve výzvě se týkají jak zákona o maďarské centrální bance („Magyar Nemzeti Bank“), tak i nové ústavy.

Podle nového zákona se může ministr přímo zúčastnit zasedání měnové rady, čímž se vládě poskytuje možnost ovlivňovat maďarskou centrální banku zevnitř. Stejně tak program jednání na zasedání maďarské centrální banky musí být zaslán vládě předem, což jí zabraňuje vést důvěrné debaty. Rovněž změny v režimu odměňování guvernéra se opět použijí okamžitě v případě stávajícího guvernéra, ačkoli by měly být použitelné až od začátku příštího mandátu, aby se zamezilo využití platů k tlaku na banku.

Konečně guvernér a členové měnové rady musí skládat přísahu (věrnosti zemi a jejím zájmům, jejíž znění je problematické, neboť guvernér maďarské centrální banky je rovněž členem Generální rady Evropské centrální banky.

Komise má pochyby o pravidlech pro odvolání guvernéra a členů měnové rady, neboť otevírají cestu politickým zásahům (parlament může dokonce navrhnout odvolání člena měnové rady) a možnému zneužití. Rovněž časté změny institucionálního rámce maďarské centrální banky vyvolávají pochybnosti. V tomto případě se jedná o zvýšení počtu členů měnové rady spolu s možností zvýšit počet viceguvernérů, aniž by se přihlíželo k potřebám banky.

Navíc jedno ustanovení ústavy upravuje možné sloučení maďarské národní banky s orgánem finančního dohledu. Sloučení samotné nepředstavuje problém. Guvernér by však stal viceprezidentem nového subjektu, a tudíž by se jednalo strukturální zásah do jeho nezávislosti.

2) Nezávislost soudnictví

Případem zásahu do nezávislosti soudnictví je nové stanovení věku pro odchod do důchodu pro soudce a státní zástupce. Týká se rozhodnutí Maďarska od 1. ledna 2012 snížit věk povinného odchodu do důchodu pro soudce, státní zástupce a notáře ze 70 let na obvyklý věk odchodu do důchodu (62 let).

Pravidla EU o rovném zacházení v zaměstnání (směrnice 2000/78/ES) zakazují diskriminaci na pracovišti na základě věku. Podle judikatury Soudního dvora EU je nutné objektivní a přiměřené odůvodnění, pokud se vláda rozhodne snížit věk pro odchod do důchodu pro jednu kategorii osob, a pro jiné nikoli. Soudní dvůr potvrdil tuto zásadu rozhodnutím ze dne 13. září 2011, ve kterém se stanoví, že neumožnění pilotům aerolinií pracovat po dosažení věku 60 let je diskriminací na základě věku.

V případě Maďarska Komise nenašla žádné objektivní odůvodnění, aby se se soudci a státními zástupci zacházelo odlišně než s jinými skupinami občanů, a to zejména v době, kdy se důchodový věk v celé Evropě postupně zvyšuje, a nikoli snižuje. Situace je z právního hlediska ještě spornější, protože vláda již Komisi sdělila, že hodlá zvýšit obvyklý věk odchodu do důchodu na 65 let.

Pokud jde o nezávislost soudnictví, Komise rovněž Maďarsko žádá o více informací týkajících se nových právních předpisů o uspořádání soudů. Podle tohoto zákona soustřeďuje předseda nového národního úřadu pro soudnictví pravomoci týkající se provozního řízení soudů, lidských zdrojů, rozpočtu a přidělování případů. O provozním řízení soudů nebo dalších vhodných ochranných opatřeních se již nerozhoduje kolektivně. Všechna důležitá rozhodnutí týkající se soudnictví, včetně jmenování soudců, činí nyní jedna osoba. Kromě toho mandát bývalého předsedy nejvyššího soudu, který byl zvolen v červnu roku 2009 na šest let, byl předčasně ukončen na konci roku 2011. Naopak jiní bývalí soudci nejvyššího soudu pokračují ve svém mandátu jako soudci nového orgánu – Curia, který nahrazuje nejvyšší soud. Komise od maďarských orgánů očekává, že poskytnou podrobné odpovědi, aby mohla rozhodnout, zda jsou zapotřebí další řízení pro porušení práva.

3) Nezávislost orgánu pověřeného dohledem nad ochranou údajů

Případ týkající se inspektora ochrany údajů souvisí s nedávným rozhodnutím Maďarska vytvořit novou národní agenturu pro ochranu údajů, která od 1. ledna 2012 nahrazuje stávající úřad komisaře pro ochranu údajů. V důsledku toho šestileté funkční období komisaře pro ochranu údajů, který v současnosti zastává tento úřad a který byl jmenován v roce 2008, bude ukončeno předčasně. Do roku 2014, kdy končí funkční období současného komisaře, nebyla přijata žádná předběžná opatření. Nová pravidla rovněž připouštějí, aby předseda vlády a prezident mohli nového inspektora zbavit funkce z libovolných důvodů.

Nezávislost inspektorů pro dohled nad ochranou údajů je zaručena článkem 16 Smlouvy o fungování EU a článkem 8 Listiny základních práv. Kromě toho pravidla EU o ochraně údajů (směrnice 95/46/ES) po členských státech požadují, aby zřídily dozorčí orgán, který bude sledovat uplatňování směrnice a který bude jednat naprosto nezávisle. Soudní dvůr tuto skutečnost potvrdil. Soudní dvůr v rozhodnutí ve věci týkající se Německa (C-518/07 ze dne 9. března 2010) zdůraznil, že orgány dohledu nad ochranou údajů nesmějí být zvnějšku jakkoli ovlivňovány, včetně přímého nebo nepřímého vlivu státu. Soudní dvůr rozhodl, že pouhé nebezpečí politického vlivu prostřednictvím státního dozoru postačuje k tomu, aby se bránilo nezávislému plnění úkolů úřadu pověřeného dohledem.

Souvislosti

Evropská komise se v roce 2011 zavázala, že bude pozorně sledovat vývoj týkající se nové maďarské ústavy poté, co Rada Evropy, členové Evropského parlamentu a další vyjádřili značné obavy. Komise byla v posledních měsících v úzkém kontaktu s maďarskými orgány, pokud jde o přípravu návrhu základních právních předpisů pro provádění ústavy. Komise vznesla řadu obav týkajících se slučitelnosti těchto právních předpisů s právními předpisy EU (viz Memo/12/9). Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a místopředsedové Redingová a Rehn v prosinci zaslali dopisy, v nichž tyto obavy vyjádřili. Kromě toho místopředsedkyně Komise Kroesová byla po celý rok 2011 s maďarskými orgány opakovaně v kontaktu. Již v lednu 2011 Komise zasáhla, aby se změnily čtyři aspekty maďarského mediálního zákona, jenž nebyl v souladu s právními předpisy EU.

Další informace:

Internetové stránky předsedy Komise Josého Manuela Barrosa:

http://ec.europa.eu/president

Internetové stránky Viviane Redingové, místopředsedkyně Komise a komisařky EU pro spravedlnost:

http://ec.europa.eu/reding

Internetové stránky Olliho Rehna, místopředsedy Komise a komisaře pro hospodářské záležitosti a euro:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/rehn/index_en.htm

Viz rovněž: MEM0/12/12

Kontaktní osoby:

Pia Ahrenkilde Hansen (+32 22953070)

Cezary Lewanowicz (+32 22980509)

Matthew Newman (+32 22962406)

Amadeu Altafaj Tardio (+32 22952658)

Mina Andreeva (+32 22991382)

Vandna Kalia (+32 22995824)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site