Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Na konferenci o klimatu v Dohá se učinil mírný krok vpřed k dosažení celosvětové dohody o klimatu do roku 2015

Commission Européenne - IP/12/1342   08/12/2012

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Dohá, 8. prosince 2012

Na konferenci o klimatu v Dohá se učinil mírný krok vpřed k dosažení celosvětové dohody o klimatu do roku 2015

Evropská unie vítá dnešní výsledek konference o klimatu v Dohá, jenž položil základy pro ambicióznější mezinárodní činnost v boji proti změně klimatu v krátkodobém horizontu, otevírá cestu k nové globální dohodě o klimatu, jež má být uzavřena do roku 2015, a umožňuje zahájení druhého období Kjótského protokolu od 1. ledna 2013.

Komisařka Connie Hedegaardová, odpovědná za oblast klimatu, k tomu uvedla: „V Dohá jsme přešli most mezi starým režimem pro oblast klimatu a novým systémem. Nyní se ubíráme cestou směřující k dosažení celosvětové dohody do roku 2015. Nebyla to ovšem snadná a pohodlná cesta. Ani její rychlost nebyla právě největší. Ale podařilo se nám přejít most. Čekají nás velmi intenzivní jednání. Nyní potřebujeme větší ambice a větší rychlost."

Kyperský ministr zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí Sofoclis Aletraris, jehož země v současné době předsedá Radě Evropské unie, k tomu dodal: „Tento balíček rozhodnutí představuje solidní základ ke zvýšení úrovně ambicí pro celosvětovou činnost v oblasti emisí do roku 2015. EU bude s našimi partnery spolupracovat tak, aby z dané příležitosti vytěžila maximum. Do Dohá jsme přicestovali s ochotou vyslechnout konkrétní návrhy rozvojových zemí na řešení ztrát a škod, jež souvisejí s dopady změny klimatu, a zároveň vítáme, že se zde účastníci dohodli na stanovení institucionálních ujednání k této otázce v příštím roce.“

Durbanská platforma pro posílenou činnost

Konference v souladu s požadavky EU schválila v rámci Durbanské platformy pracovní plán na rok 2013 a další léta. Platforma má dvojí mandát: vypracovat novou celosvětovou dohodu o klimatu se všemi zeměmi, jež má být přijata v roce 2015, a určit způsoby, jak dosáhnout ambicióznějších celosvětových snížení emisí pro rok 2020, aby se tak překlenuly rozdíly mezi současnými závazky v oblasti emisí a tím, co je nezbytné pro udržení globálního oteplování pod 2 °C. Pracovní plán dohodnutý v Dohá stanovuje harmonogram akcí a navrhuje témata, kterými se mají zabývat obě pracovní skupiny. Tato činnost získá i další politický impuls, jímž je záměr generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna svolat k problematice změny klimatu v roce 2014 summit světových vedoucích představitelů.

Zefektivnění jednání

Mezinárodní vyjednávací proces k otázkám klimatu zefektivnilo úspěšné ukončení činnosti souběžných pracovních skupin pro oblast Kjótského protokolu a pro dlouhodobou spolupráci v rámci Úmluvy OSN o změně klimatu. Jediným fórem pro jednání o dohodě pro rok 2015 tak bude Durbanská platforma.

Financování opatření v oblasti klimatu

EU je hlavním světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci a financování opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země. EU v Dohá ukázala, že je na dobré cestě poskytnout v plné výši 7,2 miliardy EUR, což přislíbila v rámci financování rychlého zahájení na období 2010–2012, a ujistila své partnery z rozvojových zemí, že financování v oblasti klimatu bude pokračovat i po tomto roce. Několik členských států EU a další rozvinuté země oznámily konkrétní přísliby týkající se financování na rok 2013 a v některých případech až do roku 2015. Soubor rozhodnutí týkajících se financování vybízí rozvinuté země, aby udržely financování opatření v oblasti klimatu na období 2013–15 přinejmenším na průměrné úrovni jejich financování rychlého zahájení. V rozhodnutích se rovněž o jeden rok prodlužuje pracovní program pro dlouhodobé financování s cílem pomoci rozvinutým zemím určit cesty, v souvislosti s efektivními opatřeními pro zmírňování změny klimatu a jejich transparentním prováděním ze strany rozvojových zemí, jak do roku 2020 zvýšit objem financování opatření v oblasti klimatu z veřejných, soukromých a alternativních zdrojů na 100 miliard amerických dolarů ročně.

Ztráty a škody související se změnou klimatu

Tím, že bylo dosaženo dohody ohledně stanovení institucionálních ujednání, například v podobě mezinárodního mechanismu, odpověděla konference v Dohá na klíčovou otázku, která tíží rozvojové země, a to jak se budou řešit ztráty a škody související s dopady změny klimatu na obzvláště ohrožené rozvojové země. Ujednání budou stanovena na konferenci OSN o klimatu, která se bude konat na konci příštího roku ve Varšavě.

Kjótský protokol

Vyvážený výsledek jednání z Dohá umožnil EU, aby potvrdila svůj příslib účasti v druhém období závazku v rámci Kjótského protokolu, které začíná dne 1. ledna 2013. Na konferenci byla přijata ratifikovatelná změna, v níž se stanoví pravidla pro druhé období. Toto období bude trvat osm let, čímž se zajistí, že nevznikne žádný prázdný prostor mezi skončením tohoto období a vstupem celosvětové dohody v platnost v roce 2020. EU bude tuto změnu uplatňovat od 1. ledna 2013, i když formální ratifikace ze strany evropských institucí a členských států bude pravděpodobně trvat víc než rok.

Na druhé období EU přijala závazek na snížení emisí v souladu se svým vnitřním cílem snížit do roku 2020 emise o 20 % oproti úrovním z roku 1990, ovšem ponechala si i prostor ke zvýšení tohoto závazku na 30 %, budou-li pro to příznivé podmínky. Závazek na snížení splní společně EU a její členské státy, Island a Chorvatsko. Cíle všech zemí účastnících se druhého období budou do roku 2014 přezkoumány, aby se zvážilo zvýšení úrovně ambicí.

EU a ostatní země, které přijaly cíle stanovené v rámci druhého období, budou mít i nadále od počátku období přístup ke kjótským mechanismům. Použije se omezení nákupů přebytkových emisních rozpočtů (jednotek přiděleného množství, AAU) z prvního období závazku. Rozhodnutí kromě toho zahrnuje politická prohlášení EU a jejích členských států a všech dalších potencionálních kupců – Austrálie, Japonska, Lichtenštejnska, Monaka, Norska, Nového Zélandu a Švýcarska – v nichž se uvádí, že nenakoupí jednotky přiděleného množství převedené z prvního období.

Druhé období je součástí přechodu ke globální dohodě, která nabude účinnosti v roce 2020. Země, jež se účastní druhého kjótského období, odpovídají i se zahrnutím EU pouze za přibližně 14 % celosvětových emisí. O to více je zapotřebí, aby se do opatření v rámci budoucího režimu pro oblast klimatu zapojily všechny země.

Kontakty :

Stephanie Rhomberg (+32 22987278)

Isaac Valero Ladron (+32 22964971)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site