Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Komise předkládá první zprávu mechanismu varování určeného k řešení makroekonomických nerovnováh v EU

Commission Européenne - IP/12/132   14/02/2012

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise – Tisková zpráva

Komise předkládá první zprávu mechanismu varování určeného k řešení makroekonomických nerovnováh v EU

Brusel 14. února 2012 – Nová pravidla správy ekonomických záležitostí EU obsažená v takzvaném balíčku šesti právních aktů mají dvě složky: fiskální a makroekonomický dohled. Postup při makroekonomické nerovnováze je nový nástroj pomáhající odhalit a napravit případy rizikového hospodářského vývoje. Dnes přijatá vůbec první zpráva mechanismu varování tento dohled zahajuje. Evropská komise identifikovala 12 členských států, jejichž makroekonomickou situaci je třeba podrobněji analyzovat. Teprve tyto následné hloubkové přezkumy vyhodnotí, zda nerovnováhy existují a zda jsou škodlivé, či nikoli.

Olli Rehn, místopředseda Komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro, uvedl: „Krize zvýraznila rizika, která makroekonomické nerovnováhy představují pro finanční stabilitu, ekonomické vyhlídky a blahobyt určité země, jejích občanů a Evropskou unii jako celek. Prvním krokem jsou hloubková šetření makroekonomické situace určitých zemí, která dnes zahajujeme. Pokud se ukáže, že nerovnováhy existují a že jsou škodlivé, je tento nový nástroj účelným krokem k odstranění nerovnováh, jež se v průběhu let nahromadily. Zdravé fiskální politiky a včasné odhalování a náprava rizikových ekonomických nerovnováh jsou nezbytnými podmínkami pro návrat k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst.

Zpráva mechanismu varování na základě srovnávacího přehledu deseti makroekonomických ukazatelů, mezi než patří ztráta konkurenceschopnosti, vysoká zadluženost nebo cenové bubliny v souvislosti s různými aktivy i na základě dalších ekonomických údajů identifikuje členské státy, jejichž makroekonomickou situaci je třeba podrobněji analyzovat. To je výchozím bodem nového postupu při makroekonomické nerovnováze, jenž prohloubí dialog o tvorbě hospodářské politiky vedený s členskými státy. Evropská komise v případě potřeby vydá dotyčnému členskému státu doporučení, aby přijal vhodná opatření k nápravě situace nebo aby zabránil přetrvávání nerovnováh.

Komise se domnívá, že je třeba se dále zabývat makroekonomickou situací v těchto zemích (v abecedním pořadí): v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, ve Slovinsku, Spojeném království, Španělsku a Švédsku.

Zpráva došla k závěru, že následující země v tuto chvíli hloubkový přezkum nevyžadují: Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Malta, Polsko, Rakousko a Slovensko. Tyto země nicméně obdrží doporučení ohledně fiskální a makroekonomické politiky v rámci evropského semestru.

Hloubkový přezkum nebyl navržen pro Irsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko, jelikož tyto země jsou příjemci programu podmíněné finanční pomoci EU a MMF a již tedy podléhají posílenému hospodářskému dohledu.

Mezi důvody, pro něž byla navržena hloubková analýza uvedených 12 zemí, patří následující:

Belgie: Významná ztráta podílu na exportním trhu společně se zhoršením salda běžného účtu a klesající nákladovou konkurenceschopností. Výši hrubého dluhu soukromého sektoru je třeba posuzovat ve spojení s velkým objemem veřejného dluhu.

Bulharsko: Velmi rychlé nahromadění vnějších i vnitřních nerovnováh, v současnosti však země zaznamenává rychlé a významné korekce. Jelikož jsou nahromaděné nerovnováhy stále velké, vyhlídky na další úpravy vyžadují bližší šetření.

Dánsko: Rozmach v oblasti nemovitostí, který země zaznamenávala před krizí a u něhož začala v roce 2007 korekce, byl spojen s rychlým růstem úvěrů a zvýšením dluhu soukromého sektoru, zejména domácností. Přestože došlo u úvěrů a cen nemovitostí v minulých letech k částečné úpravě, objem dluhu soukromého sektoru zůstává velmi vysoký.

Španělsko: V současnosti prochází obdobím korekce, které následuje po nahromadění velkých vnějších a vnitřních nerovnováh v době velkého rozmachu nemovitostí a úvěrů.

Francie: Došlo k postupnému zhoršení obchodní bilance, což se odrazilo ve zhoršení salda běžného účtu a ve významné ztrátě podílu na exportním trhu.

Itálie: Výrazné zhoršení konkurenceschopnosti od poloviny devadesátých let, které se rovněž projevuje trvající ztrátou podílu na exportním trhu. Zatímco zadluženost soukromého sektoru je relativně omezená, úroveň veřejného dluhu zavdává důvod k obavám, zejména s ohledem na slabý růst a strukturální nedostatky.

Kypr: Dalekosáhlé problémy vůči zahraničí i v domácí ekonomice. V kyperské ekonomice dochází ke kombinaci přetrvávajících schodků běžného účtu a ztráty podílu na exportním trhu s vysokou zadlužeností soukromého sektoru.

Maďarsko: Došlo k výrazné nápravě velkých nerovnováh. Úroveň zadluženosti, zejména veřejného, ale i soukromého sektoru, je nadále vysoká. Zahraniční zadluženost je nejvyšší v EU.

Slovinsko: Rychlé nahromadění vnitřních nerovnováh s vysokým nárůstem jednotkových nákladů práce, objemu úvěrů soukromého sektoru a cen nemovitostí. Vysoce zadlužený bankovní sektor nyní prochází první etapou obtížného procesu oddlužení.

Finsko: Významná ztráta podílu na exportním trhu. Během minulých deseti let zejména v důsledku rostoucího objemu hypotečních úvěrů trvale stoupala úroveň zadluženosti soukromého sektoru. 

Švédsko: Vzrůstající zadluženost domácností, která je nyní vysoká, přestože se růst objemu úvěrů nedávno zpomalil. To je důsledkem velmi výrazného zvyšování cen nemovitostí v průběhu minulých 15 let, jejichž stabilizace začala až nedávno.

Spojené království: I přes jistou stabilizaci v nedávné době vysoká ztráta podílu na exportním trhu během minulého desetiletí. Vysokou úroveň dluhu soukromého sektoru je třeba posuzovat ve spojení se špatnou situací v oblasti veřejných financí. V dluzích domácností se ve velké míře odrážejí hypoteční úvěry v souvislosti s vysokými kumulovanými nárůsty cen nemovitostí.

Ekonomické závěry ze srovnávacího přehledu dále poukazují na potřebu další analýzy příčin a dopadů politiky vysokých a trvajících přebytků běžného účtu.

Souvislosti

Postup při makroekonomické nerovnováze je součástí takzvaného balíčku šesti právních aktů, které vstoupily v platnost dne 13. prosince 2011 (MEMO/11/898). Jejich cílem je posílit fiskální a makroekonomický dohled v EU a eurozóně. Úkolem nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze je zajistit dokonalejší monitorování makroekonomického vývoje pomocí tohoto nového nástroje pro prevenci a nápravu nerovnováh.

Hloubková analýza odhalí, zda makroekonomické nerovnováhy existují, či nikoli. Pokud budou neškodné, postup skončí. Pokud budou škodlivé, bude třeba přijmout preventivní nebo nápravná opatření.

Preventivní složka postupu při makroekonomické nerovnováze poskytuje Evropské komisi a Radě ministrů možnost přijmout doporučení v rané fázi, jinými slovy předtím, než se nerovnováhy plně projeví. V závažnějších případech lze využít nápravnou složku a zahájit „postup při nadměrné nerovnováze“. Závěry zprávy mechanismu varování projedná Euroskupina – pokud jde o země eurozóny – a Rada ministrů pro hospodářství a finanční věci – pokud jde o všechny země EU. Evropská komise rovněž uvítá podněty Evropského parlamentu.

Na tomto základě Komise vypracuje hloubkové přezkumy pro konkrétní země, jež budou součástí analýzy prováděné v oblasti integrovaného hospodářského dohledu v rámci evropského semestru.

Podrobnější informace:

MEMO/12/104

Plné znění zprávy: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/documents/alert_mechanism_report_2012_en.pdf

http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/macroeconomic_imbalance_procedure/index_en.htm

Kontaktní osoby:

Amadeu Altafaj Tardio (+32 22952658)

Vandna Kalia (+32 22995824)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site