Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Jednotné evropské nebe ani po 10 letech nenaplňuje očekávání

Commission Européenne - IP/12/1089   11/10/2012

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 11. října 2012

Jednotné evropské nebe ani po 10 letech nenaplňuje očekávání

Jednotné evropské nebe, stěžejní projekt usilující o vytvoření jednotného evropského vzdušného prostoru, jehož cílem je ztrojnásobit kapacitu a snížit náklady letecké dopravy na polovinu, „nenaplňuje očekávání“. Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, dnes oznámil svůj záměr předložit na jaře roku 2013 nové legislativní návrhy s cílem urychlit realizaci projektu. Stejně tak budou přijaty veškeré možné kroky k prosazování práva – pokud to bude nezbytné, včetně řízení o porušení Smlouvy.

Neefektivnost, jež je důsledkem roztříštěného evropského vzdušného prostoru, způsobuje dodatečné náklady ve výši téměř 5 miliard EUR ročně. Každý let prodlužuje v průměru o 42 kilometrů, následkem čehož letadla spalují více paliva, produkují více emisí a platí více v nákladných uživatelských poplatcích. Vede také k větším zpožděním. Spojené státy kontrolují stejně velký vzdušný prostor s větším objemem provozu s téměř polovičními náklady.

V projevu na konferenci na vysoké úrovni s názvem „Jednotné evropské nebe: čas k akci“, konané v kyperském Limassolu, dnes místopředseda Kallas prohlásil: „Vždy jsem říkal, že jednotné evropské nebe je v oblasti letectví moje největší priorita. Je to příliš důležitý projekt na to, aby si mohl dovolit neuspět. V naplňování našich původních ambicí máme velké zpoždění. Po více než deseti letech zůstávají klíčové problémy stejné: příliš malá kapacita vytváří potenciál pro negativní dopad na bezpečnost, to vše za příliš vysoké ceny. Objevují se náznaky změn, ale celkový pokrok je příliš pomalý a omezený. Musíme přemýšlet o jiných řešeních a rychle je použít. Potýkáme se s velkou mírou fragmentace podle národních hranic. Slibovaná zlepšení nebyla realizována.“

Rok 2012 je pro jednotné evropské nebe kritickým rokem. Do prosince mají začít fungovat čtyři jeho klíčové součásti, včetně devíti funkčních bloků vzdušného prostoru. Místopředseda Kallas upozornil, že na základě dosavadního pokroku má Evropa stále ještě daleko k vytvoření jednotného vzdušného prostoru. Uvedl například, že až budou zřízeny funkční bloky vzdušného prostoru, „musíme zajistit, aby skutečně znamenaly přidanou hodnotu. V současnosti je zřejmé, že jejich příspěvek k vytvoření integrovaného a defragmentovaného vzdušného prostoru bude malý, pokud vůbec nějaký.“ Oznámil, že v zájmu zajištění potřebného pokroku Komise maximálně využije své existující pravomoci k prosazování předpisů, a to včetně řízení o porušení Smlouvy, bude-li to nutné.

Komise dále na jaře roku 2013 v zájmu urychlení probíhajících reforem předloží návrhy na posílení právního rámce jednotného evropského nebe. V těchto návrzích budou prosazovány následující projekty:

1. Systém sledování výkonnosti. Dosažení výkonnostních cílů pro zvýšení kapacity evropského vzdušného prostoru a snížení nákladů je centrálním prvkem jednotného evropského nebe. Je klíčové pro jeho celkový úspěch.

V červenci tohoto roku Komise schválila národní plány na snížení nákladů a zvýšení kapacity na období let 2012–2014. Komise hodlá značně zvýšit ambice v souvislosti s výkonnostními cíli pro roky 2015–2019. Díky návrhům týkajícím se jednotného evropského nebe, jež budou předloženy v roce 2013, kromě toho Komise získá všechny pravomoci nezbytné k tomu, aby zajistila, že členské státy a funkční bloky vzdušného prostoru dosáhnou dohodnutých cílů. Rovněž bude posílena nezávislost orgánu pro ověřování výkonnosti.

2. Devět funkčních bloků vzdušného prostoru je ve fázi realizace. Komise předloží návrhy zajišťující, že tyto regionální bloky řízení letového provozu umožní skutečná provozní zlepšení. Členské státy budou muset vypracovat strategické a provozní plány na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Nestačí, aby tyto funkční bloky existovaly na papíře. Musí urychleně přinést skutečné provozní výsledky.

3. Manažer struktury vzdušného prostoru pro Evropu. Komise posílí pravomoci manažera struktury vzdušného prostoru, zejména k tomu, aby mohl vykonávat centralizovanější celoevropské funkce, například navrhování vzdušného prostoru včetně plánování tras. To pomůže maximalizovat efektivitu sítě.

4. Další reforma poskytování letových navigačních služeb. Komise navrhne větší zaměření na klíčové úkoly, přičemž se umožní, aby poskytovatelé služeb vyhlašovali nabídková řízení na poskytování doplňkových služeb externími subjekty. Navrhne také, aby se zdůraznilo jejich oddělení od jejich národních regulačních orgánů.

To vše závisí na úspěšném zahájení realizační fáze programu SESAR – technologické složky jednotného nebe. Komise v krátké době předloží své návrhy ohledně řízení a financování Radě a Evropskému parlamentu.

Jednotné evropské nebe je stěžejní evropskou iniciativou pro reformu architektury evropského řízení letového provozu a pro uspokojení budoucích potřeb kapacity a bezpečnosti. V návaznosti na iniciativy z konce devadesátých let minulého století byl první legislativní balík jednotné nebe I přijat v roce 2004; v roce 2009 bylo přijato jednotné nebe II.

Plná realizace jednotného evropského nebe povede k:

  • desetinásobnému zvýšení bezpečnosti

  • trojnásobně vyšší kapacitě vzdušného prostoru

  • snížení nákladů na uspořádání letového provozu o 50 %

  • snížení dopadů na životní prostředí o 10 %

Co se bude dít dál?

Komise předloží nové návrhy týkající se jednotného evropského nebe na jaře 2013. Legislativní návrhy budou závazné po schválení členskými státy a Evropským parlamentem.

Další informace:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/kallas/headlines/news/2011/11/ses_en.htm

MEMO/12/774; SPEECH/12/711

Kontaktní osoby:

Helen Kearns (+32 22987638)

Dale Kidd (+32 22957461)

Jednotné evropské nebe: klíčová fakta a čísla

Kapacita evropského vzdušného prostoru a letišť je téměř vyčerpána. Již v současnosti prochází více než 440 letišti v Evropě každý rok asi 1,4 miliardy cestujících. Každý den se uskuteční okolo 27 000 řízených letů – to znamená 10 milionů letů ročně na evropském nebi. 80 % z nich se uskuteční v rámci EU.

Evropské odvětví letecké dopravy dnešní situaci kompetentně zvládá, ale očekává se, že za běžných hospodářských podmínek letecká doprava poroste o 5 % ročně a do roku 2030 dosáhne téměř 17 milionů letů. V roce 2030 proletí nebem nad Evropou tolik letadel, jako je obyvatel Pekingu.

Pokud něco neuděláme, zavládne chaos. Evropa by nejen musela odmítat velkou část potenciální poptávky, v bezprecedentním měřítku by se také potýkala se zpožděními a rušením letů. Pokud budeme pokračovat beze změn, náklady způsobené přetížením dopravy se do roku 2050 zvýší přibližně o 50 %.

Hlavním problémem je, že evropské systémy uspořádání letového provozu jsou roztříštěné a neefektivní.

Vzdušný prostor EU zůstává roztříštěn na 27 vnitrostátních systémů řízení letového provozu, které poskytují služby asi z 60 středisek řízení letového provozu, zatímco vzdušný prostor je rozdělen do více než 650 sektorů. To znamená, že vzdušný prostor je v současnosti strukturován státními hranicemi, a lety tak často nemohou sledovat přímou trasu. Letadla v Evropě průměrně uletí o 42 km více, než je nezbytně nutné, kvůli roztříštěnosti vzdušného prostoru, což způsobuje delší dobu letu, zpoždění, vyšší spotřebu paliva a emise CO2.

Kromě toho byly současné technologie uspořádání letového provozu navrženy v 50. letech minulého století a jsou nyní zastaralé.

Neefektivnost, jež je důsledkem roztříštěného evropského vzdušného prostoru, způsobuje dodatečné náklady ve výši téměř 5 miliard EUR ročně. Tyto náklady jsou přenášeny na podniky a cestující. Řízení letového provozu v současnosti představuje 6–12 % ceny letenky.

Systém uspořádání letového provozu v USA je dvojnásobně efektivnější než v EU; za podobných nákladů řídí dvojnásobný počet letů, přičemž počet kontrolních středisek je třetinový.

Tváří v tvář těmto výzvám byly na konci 90. let minulého století koncipovány návrhy na vytvoření jednotného evropského nebe, jež by ve vzduchu odstranilo státní hranice a vytvořilo jednotný evropský vzdušný prostor s těmito přínosy:

a) desetinásobné zvýšení bezpečnosti

b) ztrojnásobení kapacity vzdušného prostoru

c) snížení nákladů na uspořádání letového provozu o 50 %

d) snížení dopadů na životní prostředí o 10 %


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site