Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Zátěžové testy jaderných elektráren: potvrzení vysoké úrovně bezpečnosti, další zlepšení jsou však nezbytná

Commission Européenne - IP/12/1051   04/10/2012

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 4. října 2012

Zátěžové testy jaderných elektráren: potvrzení vysoké úrovně bezpečnosti, další zlepšení jsou však nezbytná

Úroveň bezpečnosti jaderných elektráren v Evropě je obecně vysoká, doporučuje se však další zlepšení bezpečnostních prvků téměř všech evropských jaderných elektráren. K uzavření žádné jaderné elektrárny nicméně vnitrostátní bezpečnostní orgány neshledaly důvod. To je hlavní závěr dnešního sdělení Evropské komise o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren. Tyto zkoušky ukázaly, že ne ve všech členských státech jsou uplatňovány všechny bezpečnostní normy prosazované Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a všechny mezinárodní osvědčené postupy. Komise bude pečlivě sledovat provádění všech doporučení a zároveň navrhne legislativní opatření k dalšímu zvýšení jaderné bezpečnosti v Evropě.

Jak uvedl komisař Günther Oettinger: Zátěžové zkoušky odhalily, kde dosahujeme dobrých výsledků a v čem je zapotřebí se zlepšit. Zkoušky byly provedeny zodpovědně a byly úspěšné. Obecně je situace uspokojivá, ale nemůžeme usnout na vavřínech. Všechny zainteresované orgány musí spolupracovat, aby ve všech jaderných elektrárnách v Evropě bylo zajištěno dodržování nejpřísnějších bezpečnostních norem. Pro bezpečnost našich občanů.“

Kromě konkrétních technických zlepšení, jež byla doporučena v mnoha elektrárnách, zátěžové testy prokázaly, že ne všude se používají mezinárodní standardy a postupy. Kromě toho je třeba se poučit z havárie ve Fukušimě. Jedná se zejména o tato opatření:

  • Zemětřesení a rizika záplav. Stávající normy pro výpočet rizik nejsou uplatňovány u 54 reaktorů (pro riziko zemětřesení) a u 62 reaktorů (pro riziko záplav) ze 145 kontrolovaných. Výpočet rizika by měl být založen na časovém horizontu 10 000 let, namísto mnohem kratších časových období, která se někdy používají.

  • V každé jaderné elektrárně by měly být k dispozici seismické přístroje pro použití na místě pro měření a vyhlášení poplachu v případě zemětřesení. Tyto přístroje by měly být instalovány nebo modernizovány ve 121 reaktorech.

  • Měly by být zavedeny systémy pro filtrovaný venting kontejnmentu umožňující bezpečné snížení tlaku kontejnmentu reaktoru v případě nehody. 32 reaktorů těmito systémy dosud vybaveno není.

  • Vybavení pro řešení vážných nehod by mělo být skladováno v místech, která jsou chráněna i v případě rozsáhlých škod, odkud může být rychle použito. U 81 reaktorů v EU tomu tak není.

  • V případě, že dojde k havárii a v hlavním řídícím středisku není pobyt možný, mělo by být k dispozici podpůrné havarijní řídící středisko. Ta zatím nejsou k dispozici u 24 reaktorů.

Následná opatření:

Vnitrostátní regulační orgány vypracují národní akční plány s harmonogramy provádění tak, aby byly k dispozici do konce roku 2012. Akční plány budou na začátku roku 2013 vzájemně porovnány, aby se ověřilo, že doporučení ohledně zátěžových testů jsou v celé Evropě prováděna jednotným a transparentním způsobem. Komise má v úmyslu v červnu 2014 za intenzivní splupráce s vnitrostátními regulačními orgány předložit o provádění doporučení k zátěžovým testům zprávu.

Kromě konkrétních technických zjištění a doporučení Komise přezkoumala stávající evropský právní rámec pro jadernou bezpečnost a na počátku roku 2013 předloží revizi stávající směrnice o jaderné bezpečnosti. Navrhované změny se zaměří na bezpečnostní požadavky, úlohu a pravomoci regulačních orgánů pro jadernou energii, transparentnost a monitorování.

Poté budou následovat další návrhy vztahující se na pojištění a odpovědnost v odvětví jaderné energetiky a na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv. Průběh zátěžových testů rovněž zdůraznil potřebu dalšího úsilí o zajištění jaderného zabezpečení (předcházení zlovolným činům), kde hlavní odpovědnost leží na členských státech.

Souvislosti:

Po havárii elektrárny ve Fukušimě v březnu 2011 Evropská rada vyzvala ke komplexnímu a transparentnímu vyhodnocení rizik a bezpečnosti všech jaderných elektráren v EU.

Hlavním cílem zátěžových testů bylo posoudit bezpečnost a spolehlivost jaderných elektráren v případě mimořádných přírodních událostí. To jest zejména povodní a zemětřesení. Oba scénáře byly posuzovány současně. Leteckých havárií se testy týkaly do té míry, v jaké mají stejný účinek jako tsunami a zemětřesení, což znamená, že ukončí běžné bezpečnostní a chladící funkce.

Tyto zátěžové testy sestávaly ze tří fází. V první fázi provozovatelé jaderné elektrárny provedli sebehodnocení, ve druhé fázi vnitrostátní regulační orgány tato sebehodnocení vyhodnotily a vypracovaly zprávy za celou zemi. Ve třetí fázi tyto zprávy analyzovaly mnohonárodnostní týmy v rámci vzájemného hodnocení, které uspořádala Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost ENSREG. Tyto týmy rovněž vykonaly prohlídku přímo v jaderných elektrárnách. Zátěžových testů se v plném rozsahu zúčastnilo 17 zemí (všech 14 zemí EU, které provozují jaderné elektrárny, Litva s jedním zařízením vyřazovaným z provozu, a dále Ukrajina a Švýcarsko).

http://ec.europa.eu/energy/nuclear/safety/stress_tests_en.htm

MEMO/12/731

Kontaktní osoby:

Nicole Bockstaller (+32 22952589)

Marlene Holzner (+32 22960196)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site