Navigation path

Left navigation

Additional tools

Pravidelný Eurobarometr – jaro 2011: Evropané více věří v pozitivní vývoj ekonomiky

European Commission - IP/11/946   04/08/2011

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise – Tisková zpráva

Pravidelný Eurobarometr – jaro 2011: Evropané více věří v pozitivní vývoj ekonomiky

Brusel, 4. srpen 2011. Optimismus Evropanů ohledně výhledu ekonomiky začíná narůstat a větší počet občanů má za to, že nejhorší fáze krize je za námi. Vyplývá to z výsledků Eurobarometru na jaro 2011, pololetního průzkumu veřejného mínění organizovaného Evropskou unií. 43 % Evropanů se domnívá, že dopad krize na trh práce již dosáhl vrcholu (viz příloha). Tento výsledek je v porovnání s průzkumem z podzimu 2010 (MEMO/11/16) o 1 procentní bod vyšší a o 15 procentních bodů převyšuje výsledek z jara 2009. Stále více Evropanů rovněž požaduje aktivní zapojení EU a užší evropskou spolupráci, jež by pomohly řešit krizi a předešly budoucím problémům. Téměř osm z deseti Evropanů míní, že pokud budou členské státy EU více koordinovat hospodářskou politiku, účinně to pomůže při řešení současné ekonomické situace.

„Nejnovější průzkum Eurobarometru potvrzuje, že Evropská unie postupně vychází z krize. Respondenti věří, že EU v boji proti krizi přijímá účinná opatření a že směřujeme zpět k hospodářskému oživení,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová. „Z průzkumu rovněž vyplývá, že většina respondentů je přesvědčena o správnosti současného vývoje. Respondenti očekávají, že instituce EU, jakož i národní vlády nepřestanou řešit společné výzvy, jakými jsou udržitelný růst a vytváření nových pracovních míst. Pokud všichni budeme jednat odpovědně, má Evropa dobrou šanci vyjít z krize ještě silnější, než byla před ní.“

Třebaže celkový vývoj v EU je pozitivní, v některých zemích, které se stále ještě potýkají s recesí a rostoucí nezaměstnaností, vládne jistý pesimismus. Průzkum potvrdil rozdíly mezi „optimističtějšími“ a „pesimističtějšími“ zeměmi. Většina členských států, zejména Dánsko (68 %), Estonsko (64 %) a Rakousko (62 %), věří, že dopad hospodářské krize na trh práce již dosáhl vrcholu. Opačného názoru jsou země, které doposud čelí krizi, jako například Portugalsko (80 %) a Řecko (78 %).

Myšlenka, že „společně jsme silnější“ (viz příloha), se mezi Evropany i nadále těší velké podpoře: 79 % (o 2 procentní body více než na podzim 2010) podporuje „užší koordinaci hospodářské politiky mezi všemi členskými státy EU“, 78 % (plus 3 procentní body) souhlasí s „přísnějším dohledem ze strany EU v případě, že se na záchranu bank a finančních institucí použijí veřejné prostředky“, 78 % (plus 3 procentní body) se domnívá, že by „užší koordinace hospodářských a finančních politik mezi zeměmi eurozóny“ byla účinným řešením, 77 % (plus 2 procentní body) si přeje, aby EU přísněji dohlížela nad činností velkých finančních skupin“ a 73 % (plus 2 procentní body) Evropanů by uvítalo „významnější roli EU v oblasti regulace finančních služeb“.

Občané také nadále zastávají názor, že EU je pro překonání následků hospodářské krize nejpovolanějším subjektem – těší se ještě větší důvěře než národní vlády (viz příloha). EU zůstává na prvním místě (22 %, minus 1 procentní bod), národní vlády ji těsně následují (20 %, beze změny). Na dalších místech se umístil Mezinárodní měnový fond (15 %, beze změny) a skupina G-20, které si o jedno místo pohoršila (14 %, minus 2 dva procentní body). Spojené státy po třetí za sebou od provedení Eurobarometru na jaře 2010 zaostávají za mezinárodními organizacemi (7 %, plus 1 procentní bod).

Veřejnost podporuje strategii Evropa 2020

Pokud jde o strategii Evropa 2020, která stanoví řadu iniciativ pro zvýšení růstu a vytvoření nových pracovních míst (viz IP/10/225), Evropané ohodnotili všech sedm iniciativ této strategie jako „důležité“ (viz příloha). Respondenti největší důležitost přikládali iniciativám, jejichž cílem je „pomoci chudým a sociálně vyloučeným a umožnit jim aktivně se zapojit do společnosti“ (79 %, plus 3 procentní body), „modernizovat trh práce za účelem zvýšení míry zaměstnanosti“(79 %, plus 3 procentní body) a „podpořit ekonomiku, která v menší míře využívá přírodní zdroje a produkuje méně skleníkových plynů“(76 %, plus 3 procentní body). Většina Evropanů věří, že cíle strategie Evropa 2020, tj. posílení inovací a zvýšení konkurenceschopnosti, jsou realistické a je možné jich dosáhnout.

Většina Evropanů se do budoucnosti dívá s optimismem a i nadále míní, že strategie Evropa 2020 přivádí EU na správnou cestu: 46 % (beze změny). Respondenti sdílí názor, podle kterého „EU jde správným směrem, aby překonala krizi a vyrovnala se s novými globálními výzvami“. Tento názor zastává ve 21 členských státech z celkových 27 nejméně 46 % občanů.

Souvislosti

Eurobarometr na jaro 2011 byl proveden prostřednictvím osobních rozhovorů ve dnech 6.–26. května 2011. Ve 27 členských státech EU a v kandidátských zemích bylo celkem osloveno 31 769 osob.

Další informace

Průzkum Eurobarometru z jara 2011 (první výsledky) naleznete na těchto internetových stránkách:

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb75/eb75_en.htm

Podrobnější informace ohledně doporučení pro jednotlivé země, která vypracovala a navrhla Evropská komise naleznete zde: IP/11/685.

PŘÍLOHA

1. Stále více občanů zastává pozitivní názor ohledně dopadu krize

2. Myšlenka, že „společně jsme silnější“, se mezi Evropany i nadále těší velké podpoře

3. EU je pro překonání dopadů krize nejpovolanějším subjektem

4. Občané podporují iniciativy strategie Evropa 2020

Kontakty:

Matthew Newman (+322 2962406)

Mina Andreeva (+322 2991382)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website