Navigation path

Left navigation

Additional tools

Fondy EU: Vyšší míry spolufinancování Evropskou unií jako impuls pro evropské hospodářské oživení

European Commission - IP/11/942   01/08/2011

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise – Tisková zpráva

Fondy EU: Vyšší míry spolufinancování Evropskou unií jako impuls pro evropské hospodářské oživení

Brusel 1. srpna 2011 – Evropská komise se dnes dohodla na opatřeních, která by měla významně přispět k oživení některých nejproblematičtějších ekonomik EU.

Podle návrhu bude šesti zemím umožněno, aby na projekty, které v současnosti spolufinancují s Evropskou unií, přispívaly nižšími částkami než doposud. Řecku, Irsku, Portugalsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku tak Komise umožní využít dodatečného spolufinancování ze strany EU, které je nezbytné pro uskutečnění projektů na podporu růstu a konkurenceschopnosti ve všech těchto zemích.Tyto země tak v době, kdy jejich národní rozpočty čelí velkému tlaku, ušetří vlastní finanční prostředky a budou moci uskutečnit i programy, které doposud nemohly realizovat kvůli nedostatku vnitrostátního financování, což v důsledku představuje příliv dalších finančních prostředků do ekonomik těchto zemí.

„Tyto návrhy jsou výjimečnou rekcí na výjimečnou situaci,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Rychlejší uvolňování prostředků z fondů EU spolu s programy finanční pomoci dokazují odhodlání Komise podpořit prosperitu a konkurenceschopnost zemí nejvíce postižených následky finanční krize a vytvořit tak jakýsi „Marshallův plán“ pro hospodářské oživení. Díky tomuto rozhodnutí se národním ekonomikám dostane životně důležité finanční injekce a sníží se tlak na spolufinancování projektů z národních rozpočtů. Tímto vyzývám Evropský parlament a Radu k urychlenému schválení rozhodnutí, aby tyto finanční prostředky mohly být k dispozici již počátkem příštího roku,“ zdůraznil Barroso.

Nastiňované opatření nepředstavuje nové nebo dodatečné financování: umožní však rychleji uhradit částky, které již byly vyčleněny v rámci politik soudržnosti, rozvoje venkova a rybolovu. Pokud o to dotčený členský stát požádá, spolufinancování ze strany EU se může zvýšit až na 95 % celkových výdajů vynaložených danou zemí. Zároveň bude třeba upřednostňovat financování projektů, jejichž cílem je podpořit růst a zaměstnanost, jako jsou například projekty zaměřené na rekvalifikaci pracovníků, podporu obchodních seskupení nebo na investice do dopravní infrastruktury. Tímto způsobem bude možné zvýšit počet uskutečněných projektů, zvětšit absorpční kapacitu a urychlit přísun dodatečných finančních prostředků do jednotlivých ekonomik.

Tato forma pomoci se týká členských států, které byly nejhůře zasaženy krizí a které obdržely finanční podporu v rámci programu mechanismu platební bilance určeného zemím mimo eurozónu (Rumunsko, Lotyšsko a Maďarsko) nebo v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace pro země eurozóny (Řecko, Irsko a Portugalsko).

Komise požádá Radu a Evropský parlament, aby návrh přijaly v rámci zrychleného legislativního postupu do konce roku 2011, a umožnily tak co nejrychlejší realizaci životně důležitých projektů.

Tato úprava míry spolufinancování je výjimečným dočasným opatřením, které bude ukončeno, jakmile členské státy přestanou pobírat podporu z programů finanční pomoci.

Aby Komise pomohla dotčeným členským státům s absorpcí fondů, spolupracuje s nimi na odstraňování překážek, na posilování jejich správní kapacity a na urychlování provádění a financování projektů. V případě Řecka pak Komise zřídila zvláštní pracovní skupinu, která bude pomáhat s prováděním opatření stanovených v ekonomickém ozdravném programu a učiní všechny kroky nezbytné k zajištění rychlejšího čerpání finančních prostředků EU.

Souvislosti

Komise navrhuje Evropskému parlamentu a Radě úpravu stávajícího systému spolufinancování ze strany EU v oblasti politik soudržnosti, rybolovu a rozvoje venkova pro Řecko, Irsko, Portugalsko, Rumunsko, Lotyšsko a Maďarsko. Každý z těchto členských států bude muset předložit žádost o přístup k výhodám vyplývajícím z tohoto nového systému. Očekávaný maximální dopad (v milionech eur) je uveden v následující tabulce:

Členský stát

Celkem

Všech šest členských států

2 884

Členské státy jednotlivě

Řecko

879

Maďarsko

308

Irsko

98

Lotyšsko

255

Portugalsko

629

Rumunsko

714

Kterých fondů se úprava týká a jaké jsou jejich cíle?

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

Fond EFRR se zaměřuje na posilování hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Zabývá se řešením regionálních rozdílů a podporuje programy zaměřené na regionální rozvoj, hospodářskou změnu, větší konkurenceschopnost a územní spolupráci v celé EU. Zaměřuje se na zlepšování infrastruktury, posilování konkurenceschopnosti, podporu výzkumu, inovací a udržitelného regionálního rozvoje. Investuje například do projektů zaměřených na inovace a znalostní ekonomiku, na životní prostředí a prevenci rizik, energetickou účinnost a propojení dopravy a telekomunikací.

Fond soudržnosti (FS)

Fond soudržnosti se zaměřuje na infrastrukturu dopravy a životního prostředí, na energetickou účinnost a na obnovitelnou energii v členských státech, jejichž hrubý národní důchod nedosahuje 90 % průměru EU. Slouží ke snižování ekonomických a sociálních nedostatků vykazovaných těmito státy a pomáhá stabilizovat jejich hospodářství. Fond investuje do projektů v oblasti vytváření transevropských dopravních a energetických sítí, podpory energetické účinnosti a využívání obnovitelné energie a posilování veřejné dopravy.

Evropský sociální fond (ESF)

Evropský sociální fond podporuje programy zaměřené na dosažení vyšších úrovní zaměstnanosti a sociálního začlenění v EU. Pomáhá členským státům přizpůsobit potenciál evropské pracovní síly a společností novým globálním výzvám. Pomáhá například pracovníkům se získáváním nových dovedností nebo podnikům při provádění změn.

Evropský rybářský fond (ERF)

Cílem Evropského rybářského fondu je poskytovat finanční podporu na prosazování udržitelné rovnováhy mezi zdroji a rybolovnou kapacitou rybářského loďstva Společenství, na udržitelný rozvoj vnitrozemského rybolovu, na posilování konkurenceschopnosti odvětví rybolovu a akvakultury, na ochranu a posílení ochrany životního prostředí v souvislosti s činnostmi rybolovu a akvakultury a udržitelný rozvoj a zlepšení kvality života v oblastech s činnostmi v odvětví rybářství a akvakultury.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova se zaměřuje na posílení politik pro rozvoj venkova. Fond přispívá ke zlepšování 1) konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, 2) životního prostředí a krajiny a 3) kvality života a správy hospodářských činností ve venkovských oblastech. Fond EZFRV doplňuje celostátní, regionální a místní akce přispívající k prioritám Společenství.

Další informace:

Mechanismy finanční pomoci

Mechanismus platební bilance pro země mimo eurozónu

http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/balance_of_payments/index_en.htm

Evropský mechanismus finanční stabilizace pro země eurozóny

http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/efsm/index_en.htm

Kontaktní osoby:

Karolina Kottova (+32 2 298 70 19)

Ton Van Lierop (+32 2 296 65 65)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website