Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise – Tisková zpráva

Komise chce, aby banky v Evropě byly silnější a zodpovědnější

Brusel 20. července 2011 – Banky jsou v centru finanční krize, jíž celosvětová ekonomika čelí od roku 2008. Vzali jsme si z ní ponaučení a chyby minulosti by se již neměly opakovat. Proto dnes Evropská komise předložila návrhy, na jejichž základě by 8000 bank působících v Evropě mělo změnit své chování. Celkově by tento návrh měl vést k posílení odolnosti bankovního sektoru v EU, přičemž bude zajištěno, aby banky nadále financovaly hospodářskou aktivitu a růst. Návrhy Komise se zaměřují na tři konkrétní cíle:

1. Návrh bude po bankách požadovat, aby měly v držení více kvalitnějšího kapitálu, aby mohly samy odolávat budoucím otřesům. Instituce do poslední krize vložily kapitál, který byl jak z pohledu množství, tak kvality nedostatečný, což mělo za následek nebývalou podporu ze strany vnitrostátních orgánů. Komise svým návrhem v Evropě předkládá mezinárodní standardy týkající se bankovního kapitálu, které byly schváleny na úrovni skupiny G20 a jež jsou nejčastěji známé jako „dohoda Basel III“. Evropa bude v této oblasti stát v čele, neboť tato pravidla bude uplatňovat více než 8 000 bank, což představuje až 53 % celosvětového objemu aktiv.

2. Komise chce rovněž stanovit nový rámec pro řízení, na jehož základě orgány dohledu získají nové pravomoci pro důkladnější monitorování bank a budou moci uplatnit sankce, pokud odhalí možná rizika, např. budou moci snížit úvěr, pokud je příliš vysoký.

3. Komise navrhuje, aby se pro regulaci bankovního sektoru vytvořil jednotný soubor pravidel, a to sloučením všech právních předpisů pro tuto oblast. Tím se zvýší jak transparentnost bank, tak prosazování1.

Michel Barnier, komisař odpovědný za vnitřní trh, uvedl: „Finanční krize je pro evropské rodiny a podniky tvrdým úderem. Nemůžeme dopustit, aby k takové krizi opět došlo, a nemůžeme si dovolit, aby několik málo subjektů ve finančním světě ohrožovalo naši prosperitu. Proto jsme dnes předložili návrhy, na jejichž základě bude 8 000 bank působících v Evropě silnější. Bankovní sektor bude muset disponovat větším a kvalitnějším kapitálem pokaždé, když přebírá rizika. Návrhy představují velmi důležitý krok k tomu, abychom se ponaučili z krize a abychom k riziku přistupovali novým způsobem. S potěšením konstatuji, že Evropa je stále v čele a že je první jurisdikcí na celosvětové úrovni, která provádí závazky skupiny G20. Teprve po zavedení všech pravidel můžeme skutečně říci, že jsme se z krize beze zbytku ponaučili.“

Souvislosti

Návrh obsahuje dvě části: směrnici upravující přístup k depozitním činnostem a nařízení upravujícímu způsob provádění činností úvěrových institucí a investičních firem. Oba právní nástroje tvoří balíček a je třeba je pojímat vcelku. K návrhu je přiloženo posouzení dopadu, které ukazuje, že zmíněnou reformou se značně sníží pravděpodobnost systémové krize bankovního sektoru.

1. Nařízení obsahuje podrobné obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce a investiční společnosti a vztahuje se na:

  • kapitál: návrhem Komise se zvyšuje objem vlastních zdrojů, které musí mít banky v držení, jakož i kvalita těchto zdrojů. Rovněž se v něm harmonizují odpočty z vlastních zdrojů s cílem určit objem povinného kapitálu, který je vhodné pro regulativní účely uznat.

  • likviditu: s cílem zlepšit krátkodobou odolnost profilu rizika likvidity finančních institucí navrhuje Komise zavést ukazatel krytí likvidity – jehož přesné složení a nastavení budou určena po období pozorování a přezkumu v roce 2015.

  • koeficient zadluženosti: s cílem omezit nadměrné zadlužování bilancí úvěrových institucí a investičních společností navrhuje rovněž Komise, aby koeficient zadluženosti podléhal kontrole orgány dozoru. Dopady koeficientu zadluženosti budou před jeho možným zapracováním do závazného požadavku dne 1. ledna 2018 důkladně monitorovány.

  • úvěrové riziko protistrany: v souladu s politikou Komise v oblasti mimoburzovních derivátů (IP/10/1125) dochází ke změnám, které mají povzbudit banky, aby likvidovaly mimoburzovní deriváty prostřednictvím centrálních protistran.

  • jednotný soubor pravidel: při finanční krizi vyšlo jasně najevo nebezpečí rozcházejících se vnitrostátních pravidel. Jednotný trh vyžaduje jednotný soubor pravidel. Nařízení je přímo použitelné, aniž by bylo třeba je provést do vnitrostátních právních předpisů, a tak odstraňuje jeden ze zdrojů zmíněného nesouladu. Nařízením se rovněž stanoví jednotný soubor pravidel v oblasti kapitálu.

2. Nová směrnice se týká oblastí spadajících pod současné směrnice o kapitálových požadavcích, přičemž ustanovení EU mají být členskými státy provedena způsobem, který je vzhledem k jejich vlastnímu prostředí vhodný, jako např. požadavky pro přístup k bankovním činnostem a jejich výkonu, podmínky pro svobodu usazování se a poskytování služeb, jakož i vymezení příslušných orgánů a zásad, jimiž se řídí obezřetnostní dohled.

Novými prvky v této směrnici jsou:

  • posílené řízení: návrhem se posilují požadavky na režim řízení a procesy ve společnostech a zavádějí se nové předpisy zaměřené na zvýšení efektivity dohledu správních rad nad riziky, zlepšení statusu funkce řízení rizik a zajištění účinného sledování řízení rizik orgány dohledu.

  • sankce: pokud instituce poruší požadavky EU, návrhem se zajistí, aby orgány dohledu mohly uplatnit sankce, které jsou skutečně odrazující, avšak zároveň účinné a přiměřené – například správní pokuty až do výše 10 % ročního obratu instituce, nebo dočasné zákazy pro členy řídících orgánů instituce.

  • kapitálové rezervy: návrhem se vedle minimálních kapitálových požadavků zavádějí dvě kapitálové rezervy: rezerva na zachování kapitálu stejná pro všechny banky v EU a proticyklická kapitálová rezerva, která se určí na vnitrostátní úrovni.

  • posílený dohled: Komise navrhuje posílit režim dohledu tím, že bude požadovat každoroční přípravu programu dohledu pro každou instituci, která je předmětem dohledu, opírající se o posouzení rizika, větší a systematičtější využívání prověrek na místě, zavedení přísnějších norem, hlubší posuzování zohledňující možný vývoj do budoucna.

Cílem návrhu je rovněž co nejvíce snížit spoléhání se úvěrových institucí na vnější úvěruschopnost, a to prostřednictvím: a) požadavku, aby se všechna investiční rozhodnutí banky zakládala nejen na ratingu, ale i na jejich vlastních vnitřních úvěrových stanoviscích, a b) skutečnosti, že banky s velkým objemem expozic v daném portfoliu vypracují vnitřní ratingy pro toto portfolio místo toho, aby se při výpočtu svých kapitálových požadavků spoléhaly na vnější ratingy.

Dnešní návrh v podobě nařízení a směrnice nahrazuje bývalé směrnice o kapitálových požadavcích (2006/48/ES a 2006/49/ES) a představuje další významný krok směrem k vytvoření důvěryhodnějšího a bezpečnějšího evropského finančního systému.

Další souvislosti

S cílem obnovit stabilitu bankovního sektoru a zajistit, že úvěry se budou v reálné ekonomice i nadále poskytovat, přijaly Evropská unie a její členské státy celou řadu zcela nových opatření, které nakonec zaplatí daňový poplatník. Evropská komise v této souvislosti schválila 4,1 bilionu EUR na státní podporu finančním institucím, z čehož více než 2 biliony EUR byly již využity v letech 2008 a 2009.

Další informace:

http://ec.europa.eu/internal_market/bank/regcapital/index_en.htm

MEMO/11/527

Kontaktní osoby:

Olivier Bailly +32 22968117

Chantal Hughes +32 22994450

Catherine Bunyan +32 22996512

1 :

Podle odhadů MMF dosáhly v letech 2007–2010 ztráty evropských bank spjaté s krizí téměř jednoho bilionu EUR, což činí 8 % HDP celé EU.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website