Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise – Tisková zpráva

Zpráva Komise zdůrazňuje nutnost inovací v Evropě a rozebírá pokrok členských států

V Bruselu, 9. června 2011 – Evropská komise ve své zprávě o konkurenceschopnosti Unie inovací z roku 2011 dochází k závěru, že pokud má strategie Evropa 2020 skutečně přinést inteligentní a udržitelný růst, potřebuje EU inovaci v mnoha oblastech výrazně zlepšit. Evropa musí investovat více a inteligentněji do veřejného i do soukromého výzkumu a vývoje. Nejenže tyto investice ve střednědobém horizontu napomáhají růstu, ale mají také proticyklický účinek v dobách krize. V EU i na celém světě je v oblasti výzkumu potřeba větší spolupráce a lepší využití jeho výsledků, k čemuž by přispěl například spolehlivější systém ochrany duševního vlastnictví. Vzdělávací systémy je nutno přizpůsobit potřebám inovací v podnikání. Inovativní a rychle se rozvíjející malé a střední podniky vyžadují více podpory. Inovace v oblasti celosvětových problémů, jako je změna klimatu, přinesly slibné výsledky, je však třeba spojeného úsilí, aby bylo možné na tomto příkladě dále stavět. Rovněž je nutné ve vědě a výzkumu snížit rozdíl v zastoupení žen a mužů.

„Tato zpráva podtrhuje skutečnost, že cesta k realizaci Unie inovací bude dlouhá a bude na ní nutné překonat mnohé překážky. Zároveň ale potvrzuje, že EU se dohodla na správných politikách, které jí pomůžou tohoto cíle dosáhnout. Uskutečnění Unie inovací na evropské úrovni i úrovni vnitrostátní je z hlediska hospodářství nutností a pro udržitelný růst je stejně důležité jako vyřešení stavu veřejných financí,“ uvedla evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová.

Zpráva se zabývá silnými i slabými stránkami vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a předkládá spolehlivé údaje, na kterých je možné založit výběr vnitrostátních politik. Jejím základem je srovnávací tabulka Unie inovací. Zpráva také obsahuje přehled údajů o stavu výzkumu a inovací v jednotlivých zemích.

Nejdůležitější výsledky zprávy

  • Evropa potřebuje investování do výzkumu a inovací zrychlit. EU se pomalu přibližuje svému cíli investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP (v roce 2009 to bylo 2,01 %). Přesto se rozdíl oproti hlavním konkurentům zvyšuje, a to zejména kvůli menším investicím do výzkumu a vývoje ze strany podniků. V roce 2008 činil podíl EU na celosvětových výdajích na výzkum a vývoj 24 % (v roce 1995 29 %). V poměru k HDP však podniky v Japonsku a Jižní Koreji investují do výzkumu dvakrát více než podniky v Evropě.

  • V dobách hospodářské krize mají nahromaděné investice do výzkumu a inovací proticyklický účinek. Země, které navýšily investice do výzkumu a inovací, mají lepší vyhlídky na překonání krize. Sedmnáct států bylo schopno rozpočty na výzkum a vývoj udržet či zvýšit v roce 2009 a stejně tak šestnáct států v roce 2010.

  • Investice do inovaci musí být chytřejší. Nejvíce úspěchů v oblasti inovací přinesly investice využívající inteligentní specializovanou strategii, která v sobě spojuje politiky na straně nabídky (např. veřejné podpory vyššího vzdělávání, výdaje podniků na výzkum a vývoj, rizikový a rozvojový kapitál a vědecká a technologická infrastruktura) a na straně poptávky (např. veřejné zakázky na inovativní produkty, standardizace založená na výkonu, prosoutěžní předpisy pro trh s produkty).

  • Přípravu vysoce kvalifikovaných pracovníků je třeba přizpůsobit potřebám podniků. Jen 46 % výzkumných pracovníků v EU pracuje v podnikatelském sektoru (v USA je to 80 %). Členské státy by měly přizpůsobit své vzdělávací systémy tak, aby se nadále zvyšoval počet studujících a zároveň bylo zajištěno, že budou lépe vyhovovat potřebám podniků.

  • Propojení a internacionalizace výzkumu zvyšuje výnosy investic. Internacionalizace a účinné dosahování nejvyšší vědecké úrovně se vzájemně posilují. Znalostní toky (např. mobilita studentů, společné publikace, spolupráce na společných patentech) v Evropě představují velkou výhodu a dále je posílí dokončení Evropského výzkumného prostoru. Odehrávají se však převážně v několika málo západoevropských zemích.

  • Slabé rámcové podmínky brání přeměně znalostí na obchodovatelné produkty a služby. Evropa zaostává ve využití výsledků výzkumu. EU je předním vydavatelem odborně recenzovaných vědeckých publikací na světě (29 % v roce 2009), ale patentové přihlášky v rámci Smlouvy o patentové spolupráci přibývají v Japonsku a v Jižní Koreji oproti EU téměř dvojnásobnou rychlostí. Polovina členských států nepřihlašuje u Evropského patentového úřadu na špičkové technologie vůbec žádné patenty. Je třeba dalších opatření, aby bylo možné nabídnout nákladově efektivnější ochranu a správu duševního vlastnictví. Důležitým startovním bodem bude právě projednávaný patent EU.

  • Evropa má velký potenciál přinášet technologické vynálezy, které řeší společenské problémy. V roce 2007 přihlásila EU 40 % patentů na technologie v oblasti změny klimatu. To dokazuje, že cílené investice do výzkumu a demonstrace v klíčových oblastech ve spojení s opatřeními na podporu rozvoje trhu mohou vést k novým technologiím a inovacím. To je podstatou programu evropských inovačních partnerství, který Unie inovací zavedla.

  • Je třeba více inovativních a rychle se rozvíjejících malých a středních podniků. EU potřebuje dohnat Spojené státy v intenzitě výzkumu v odvětvích vysoce a středně vyspělých technologiích. Jinými slovy potřebuje strukturální změnu jak uvnitř odvětví, tak mezi jednotlivými odvětvími. Rakousko a Dánsko jsou příkladem evropských zemí, které provedly strukturální změnu, a pokročily tak směrem k ekonomice náročnější na znalosti. Mnohé z těchto zemí se také lépe vypořádaly s hospodářskou krizí. Společným důvodem tohoto úspěchu jsou inovativní a rychle se rozvíjející malé a střední podniky, jež těží z vynikající vědecké úrovně veřejného výzkumu a příznivých podmínek pro uvádění nových znalostí na trh.

Souvislosti

Zpráva o konkurenceschopnosti Unie inovací pokrývající všech 27 členských států a šest přidružených zemí bude každé dva roky přispívat ke strategii Evropa 2020 a poskytne důkladný statistický a hospodářský rozbor hlavních bodů účinného systému výzkumu a inovací. Jedná se o její první vydání v rámci iniciativy Unie inovací (IP/10/1288), přičemž tato nová zpráva nahrazuje dřívější zprávu o vědě, technologiích a konkurenceschopnosti.

Zpráva o konkurenceschopnosti Unie inovací: http://ec.europa.eu/iuc2011

Unie inovací: http://ec.europa.eu/innovation-union

Evropa 2020 http://ec.europa.eu/europe2020

Kontaktní osoby:

Mark English (+32 22962410)

Monika Wcislo (+32 22986595)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website