Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/11/565

V Bruselu dne 13. května 2011

Jarní prognóza na roky 2011–2012: obnova evropského hospodářství pokračuje, ale objevují se nová rizika

Hospodářství EU se postupně zotavuje a vyhlídky na rok 2011 jsou o něco lepší než uváděly podzimní odhady. V letošním roce poroste HDP podle předpokladů přibližně o 1¾ % a v roce 2012 pak téměř o 2 %. Tato předpověď je podpořena lepšími vyhlídkami světového hospodářství a celkovou pozitivní náladou v podnikatelské sféře EU. Avšak stoupající ceny surovin způsobují rychlejší růst inflace. Očekává se, že celková průměrná inflace letos dosáhne téměř 3 % v EU a 2½ % v eurozóně. V roce 2012 by pak měla poklesnout na 2 % v EU a 1¾ % v eurozóně. Podmínky na pracovním trhu by se v období, na které se vztahuje prognóza, měly postupně zlepšovat. Nezaměstnanost by měla do roku 2012 poklesnout o ½ % na něco přes 9 % v EU a na 9¾ % v eurozóně. Probíhá konsolidace veřejných financí, přičemž schodek veřejných financí by měl do roku 2012 poklesnout na přibližně 3¾ % HDP. Vyhlídky jednotlivých členských států se nicméně značně liší.

Komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil: „Hlavní zprávou naší předpovědi je, že hospodářské oživení v Evropě je na dobré cestě a nadále pokračuje přes bouřlivé události ve světě v poslední době a napětí na trhu se státními dluhopisy. Schodky veřejných financí jednoznačně klesají. Nyní je důležité tento vývoj růstu a konsolidace podpořit a také zajistit, aby přinesl více pracovních míst a kvalitnější pracovní místa. To vyžaduje pokračování konsolidace veřejných financí a důsledné provádění strukturálních reforem, které napomohou k vytváření pracovních míst a zlepší konkurenceschopnost našich ekonomik.“

Obnova hospodářství pokračuje

Obnova hospodářství v EU pokračuje přes přetrvávající zranitelnost finančních trhů a přesto, že se situace ve světě zkomplikovala. Obnova se postupně rozšiřuje a předpokládá se, že tomu tak bude i v roce 2011 v souladu s prognózou z minulého podzimu. V letošním roce by měly významně vzrůst investice do zařízení, což by měl podpořit i růst vývozu. Naproti tomu investice ve stavebnictví budou nadále klesat v důsledku pokračujících úsporných opatření v některých členských státech. Očekává se, že soukromá spotřeba v EU se v letošním roce mírně zvýší, což by následně mělo být podpořeno pomalým zlepšováním podmínek na trhu práce, mírným růstem příjmů a nižší mírou úspor. Avšak v porovnání s prognózou z loňského podzimu vyšší míra inflace tempo postupného zotavování poněkud zpomalila. Kromě toho jsou v krátkodobém výhledu investiční a spotřebitelské výdaje negativně ovlivněny stále probíhajícím procesem snižování zadluženosti společností a domácností, zvýšenou ostražitostí vůči rizikům a konsolidací veřejných financí.

Jak je pro zotavování z hluboké finanční krize typické, očekává se, že oživení EU nebude tak výrazné jako u předchozích vzestupů, ačkoli soukromá domácí poptávka postupně stoupá, čímž se oživení stává stále udržitelnější. Pokud jde o roční průměry, očekává se, že růst HDP dosáhne letos hodnoty těsně nad 1½ % v eurozóně a 1¾ % v EU. V roce 2012 by se měla tato hodnota v obou případech pohybovat kolem 2 %. Údaje pro rok 2011 jsou mírně vyšší než údaje očekávané v předchozí souhrnné prognóze zveřejněné na podzim.

Rozdílný vývoj v jednotlivých členských státech

Ze souhrnných údajů nejsou vidět rozdíly ve vývoji v jednotlivých členských státech. Některé země, obzvláště Německo, ale i některé menší, na vývoz zaměřené ekonomiky, zaznamenaly slušný opětný hospodářský vzestup, zatímco jiné, zejména některé okrajové země, zůstávají pozadu. Očekává se, že se tempo obnovy uvnitř EU bude nadále lišit.

Vyrovnávání rozdílů uvnitř EU potrvá déle, než je období této prognózy. Úsporná opatření jsou nejvýraznější v zemích, které měly na počátku krize velmi velké deficity, a to především v důsledku menší spotřeby. Ale zdá se, že i některé strukturálně velké přebytky běžného účtu se vzhledem k silnější domácí poptávce a dynamickému dovozu postupně snižují.

Zotavení bez významného růstu počtu pracovních míst, nicméně stav veřejných financí se nadále zlepšuje

Situace na evropských trzích práce zůstává rozdílná a míra nezaměstnanosti se pohybuje od 4–5 % v Nizozemsku a Rakousku do 17–21 % ve Španělsku a v pobaltských státech. Zaměstnanost v EU v posledním čtvrtletí 2010 mírně stoupla díky zlepšení ve všech odvětvích kromě průmyslu a stavebnictví. Pokud přihlédneme k obvyklé prodlevě mezi hospodářským růstem a růstem zaměstnanosti, je možné v tomto roce předpokládat mírný nárůst zaměstnanosti jak v eurozóně, tak v celé EU. Nezaměstnanost v eurozóně i EU by se tak měla během období, na které se vztahuje prognóza, snížit přibližně o ½ %. I když od podzimu došlo k určitému zlepšení situace, lze nadále předpokládat, že oživení nepřinese na celkové úrovni významnou tvorbu pracovních míst.

V minulém roce se začaly zlepšovat veřejné finance. Díky silnějšímu růstu a ukončení dočasných podpůrných opatření se očekává, že schodek veřejných financí v EU poklesne z přibližně 6½ % HDP v roce 2010 na přibližně 4¾ % v roce 2011 a 3¾ % v roce 2012, přičemž v eurozóně bude tato úroveň o něco nižší. To je mírné zlepšení ve srovnání s podzimní prognózou. Velká část opatření v eurozóně i celé EU vychází ze snižování výdajů. Naproti tomu míra zadlužení po celé období prognózy nadále poroste a do roku 2012 dosáhne přibližně 83 % HDP v EU a 88 % v eurozóně.

Inflace poroste

Jak v EU, tak v eurozóně bude v nadcházejícím období relativně vysoká inflace spotřebitelských cen, avšak mnohem nižší, než byly nejvyšší hodnoty v roce 2008. Zejména kvůli vyšší inflaci v oblasti energie se očekává, že inflace měřená HICP letos v průměru dosáhne téměř 3 % v EU a 2½ % v eurozóně. V roce 2012 by pak měla poklesnout na 2 % v EU a 1¾ % v eurozóně. Stále ještě velká rezerva ve výkonnosti ekonomiky by měla udržet jak růst mezd, tak základní inflaci pod kontrolou, a tak částečně vyrovnat očekávaný nárůst cen energie a surovin.

Převládající rizika oslabení růstu v prostředí zvýšené nejistoty

Politické změny na Středním východě a v severní Africe a hospodářské dopady zemětřesení a tsunami v Japonsku zvýšily nejistotu a představují rizika oslabení světového hospodářství a mohou oproti základnímu scénáři případně vést k celosvětově vyšší inflaci a nižšímu růstu.

Finanční trhy, zejména některé trhy se státními dluhopisy, zůstávají zranitelné, takže nelze zcela vyloučit nežádoucí vývoj v důsledku zpětných vazeb, kdy např. zhoršení situace na trhu se státními dluhopisy nepříznivě ovlivňuje situaci v bankách, což se zpětně odrazí na finančních trzích a následně zhoršuje vyhlídky ekonomiky. Existují rovněž rizika vyplývající z napětí na devizových trzích.

Na druhé straně by celosvětový růst, který by byl v důsledku vyšší poptávky na vznikajících trzích větší, než předpokládají současné odhady, mohl dále přispět k růstu vývozu z EU. Na domácí úrovni by se změna rovnováhy růstu HDP EU ve prospěch domácí poptávky mohla ukázat silnější, než se předpokládalo v prognóze, což by se mohlo například projevit pozitivním vývojem na trhu práce. Podobně by mohl mít na ostatní členské státy větší než očekávaný dopad příznivý hospodářský vývoj v Německu.

Nicméně souhrn rizik pro výhled hospodářského růstu uvedeného v této prognóze převažuje výrazně na straně poklesu.

Podrobná zpráva je k dispozici na:

http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/forecasts/2011_spring_forecast_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website