Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/11/488

V Bruselu dne 19. dubna 2011

Zpráva o vzdělávání v EU: dobrý pokrok, ale pro dosažení cílů je třeba většího úsilí

V Bruselu dne 19. dubna: z dnes zveřejněné zprávy Evropské komise o pokroku ve vzdělávání a odborné přípravě vyplývá, že země EU v posledních deseti letech zdokonalily své vzdělávací systémy v zásadních oblastech, ale dosáhly pouze jednoho z pěti cílů stanovených na rok 2010. EU splnila svůj cíl zvýšit počet absolventů v oborech matematika, přírodní vědy a technické obory, a sice od roku 2000 o 37 %, a tak bez problémů překročila stanovených 15 %. Významného, ale nikoli dostatečného pokroku bylo dosaženo při snižování míry předčasného ukončování školní docházky, zvyšování počtu žáků, kteří dokončí vyšší středoškolské vzdělání, zlepšování dovedností v oblasti porozumění psanému textu a zvyšování účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě. «Podrobná čísla pro každou zemi jsou uvedena v příloze. Strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst obsahuje cíl snížit míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 % a zvýšit počet absolventů vysokých škol na nejméně 40 %.

Androulla Vassiliou, komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, uvedla: „Dobrá zpráva je, že úroveň vzdělání se v Evropě výrazně zvýšila. Ve srovnání se situací před deseti lety dnes větší počet mladých lidí dokončí středoškolské a vysokoškolské vzdělávání. Předčasné ukončení školní docházky však nadále představuje problém, který se týká jednoho ze sedmi mladých lidí v Evropské unii, a jeden z pěti žáků ve věku 15 let má stále nedostatečné dovednosti v oblasti porozumění psanému textu. Z tohoto důvodu patří vzdělávání a odborná příprava mezi zásadní cíle strategie Evropa 2020. Abychom těchto společných evropských cílů dosáhli, je zapotřebí dalšího úsilí ze strany členských států.“

Komisařka důrazně vyzývá členské státy, aby neprováděly škrty v rozpočtových výdajích na vzdělávání, i přes těžkou situaci, ve které se nacházejí v důsledku hospodářské krize. Dodala také: „Výdaje na vzdělávání představují dobrou investici do pracovních míst a hospodářského růstu a z dlouhodobého hlediska se vyplatí. V době rozpočtových tlaků však také musíme zajistit, aby se zdroje využívaly co nejúčinněji.

Pět cílů v oblasti vzdělávání na rok 2020

V roce 2009 se ministři školství EU dohodli na pěti cílech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, kterých má být dosaženo do roku 2020:

  • podíl osob s nedokončeným vzděláním nebo nedokončenou odbornou přípravou by měl být menší než 10 % (současný podíl činí 14,4 %, znamenalo by to tedy snížení počtu těchto osob o nejméně 1,7 milionu),

  • podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním by měl být nejméně 40 % (současný podíl činí 32,3 %, znamenalo by to tedy o 2,6 milionu absolventů více),

  • alespoň 95 % dětí ve věku od čtyř let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku, by se mělo účastnit předškolního vzdělávání (nyní je to 92,3 %, dosažení tohoto cíle by tedy znamenalo o více než 250 000 dětí více),

  • podíl 15letých s nedostatečnými schopnostmi v oblasti porozumění psanému textu, matematice a přírodních vědách by měl být nižší než 15 % (nyní činí asi 20 % u každé z těchto oblastí. Dosažení tohoto cíle by znamenalo o 250 000 žáků s problémy méně),

  • průměrně alespoň 15 % dospělých (ve věku 25–64 let) by se mělo účastnit programů celoživotního učení (současný podíl činí 9,3 %. Dosažení tohoto cíle by znamenalo o 15 milionů dospělých více v programech vzdělávání a odborné přípravy).

Výroční zpráva o pokroku při plnění cílů

Ve své výroční zprávě o ukazatelích a cílech analyzuje Komise výkon členských států, pokud jde o tyto cíle, a zároveň posuzuje, jak si jednotlivé země vedly, pokud jde o původní cíle stanovené pro rok 2010.

Nejdůležitější výsledky

  • Cíle pro rok 2020: i když je ještě příliš brzy na přesné předpovědi, dosavadní trendy naznačují, že většiny cílů pro rok 2020 lze dosáhnout, pokud zůstanou pro členské státy prioritou a pokud se bude nadále účinně investovat do vzdělávání a odborné přípravy. To platí zejména pro dva hlavní cíle v oblasti vzdělávání týkající se předčasného ukončování školní docházky a počtu absolventů.

  • Cíle pro rok 2010: země EU dosáhly pokroku, ale splnily pouze cíl zvýšení počtu absolventů v oborech matematika, přírodní vědy a technické obory. (Úplné údaje za rok 2010 budou k dispozici na začátku příštího roku).

  • Účast a dosažené vzdělání: od roku 2000 se celková účast na vzdělávání zvýšila, stejně jako úroveň kvalifikace dospělých. Zvýšil se rovněž podíl dětí na předškolním vzdělávání.

  • Rozdíly mezi ženami a muži zůstávají značné, a sice jak ve výkonnosti, tak ve výběru studijních oborů. Například dívky mají lepší výsledky ve čtení a chlapci většinou ukončují školní docházku předčasně. Mezi absolventy v matematických, přírodovědných a technických oborech je více mužů než žen.

Zpráva, která se týká všech členských států EU a dále Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Islandu, Turecka, Norska a Lichtenštejnska, obsahuje přehledy a podrobné statistiky o tom, které země si vedou lépe nebo hůře, než je průměr EU, které země dohánějí ostatní a které zůstávají pozadu.

Další postup

Během následujících týdnů předloží členské státy Komisi své národní programy reforem, ve kterých si stanoví vnitrostátní cíle, pokud jde o předčasné ukončování školní docházky a absolventy vyššího vzdělávání, a vysvětlí, jakým způsobem chtějí těchto cílů dosáhnout. Komise brzy předloží navrhované nové cíle pro oblast zaměstnatelnosti a mobility ve vzdělávání.

Další informace:

Odkaz na MEMO/11/253

Úplná zpráva Komise „Pokrok při plnění lisabonských cílů ve vzdělávání a odborné přípravě 2010/11“

Brožura: Cíle v oblasti vzdělávání pro Evropu [s údaji pro konkrétní zemi]

Evropská komise: Evropská strategie a spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy:

PŘÍLOHA

Pokrok při plnění cílů v oblasti vzdělávání pro rok 2010, vývoj v letech 2000–2009

Pokrok při plnění cílů v oblasti vzdělávání pro rok 2020, vývoj v letech 2000–2009

1. Účast na předškolním vzdělávání

Cíl pro rok 2020: do roku 2020 by se alespoň 95 % dětí ve věku od čtyř let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku, mělo účastnit předškolního vzdělávání.

Trendy: účast na předškolním vzdělávání vzrostla od roku 2000 o více než 6 procentních bodů. Francie, Belgie, Nizozemsko, Itálie a Španělsko vedou, pokud jde o míru účasti.

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: Belgie, Francie, Nizozemsko.

2000

2007

2008

EU 27

85.6

90.7

92.3

Belgium

99.1

99.7

99.5

Bulgaria

73.4

79.8

78.4

Czech Rep.

90.0

92.6

90.9

Denmark

95.7

92.7

91.8

Germany

82.6

94.5

95.6

Estonia

87.0

93.6

95.1

Ireland

74.6

71.7

72.0

Greece

69.3

68.2

:

Spain

100

98.1

99.0

France

100

100

100

Italy

100

99.3

98.8

Cyprus

64.7

84.7

88.5

Latvia

65.4

88.2

88.9

Lithuania

60.6

76.6

77.8

Luxembourg

94.7

93.9

94.3

Hungary

93.9

95.1

94.6

Malta

100

98.8

97.8

Netherlands

99.5

98.9

99.5

Austria

84.6

88.8

90.3

Poland

58.3

66.8

67.5

Portugal

78.9

86.7

87.0

Romania

67.6

81.8

82.8

Slovenia

85.2

89.2

90.4

Slovakia

76.1

79.4

79.1

Finland

55.2

69.8

70.9

Sweden

83.6

94.0

94.6

UK

100

90.7

97.3

Croatia

:

65.2

68.0

Iceland

91.8

95.4

96.2

MK*

17.4

26.1

28.5

Turkey

11.6

26.7

34.4

Liechtenstein

69.3

84.5

83.2

Norway

79.7

94.3

95.6

Zdroj: Eurostat (šetření pracovních sil). Nejlepší a nejhorší výsledky. b = přerušení řad. p = prozatímní údaj. (01) = 2001. (02) = 2002.

*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

2. Žáci s problémy

Cíl pro rok 2010/2020: do roku 2010 by se podíl žáků s problémy v oblasti porozumění psanému textu měl snížit o 20 % (na 17 %). Do roku 2020 by podíl žáků s problémy v oblasti porozumění psanému textu, v matematice a přírodních vědách měl být menší než 15 %.

Trendy: v EU (dostupné srovnatelné údaje pro 18 zemí) se výkonnost zlepšila takto – v roce 2000 mělo 21,3 % žáků problémy v oblasti porozumění psanému textu a v roce 2009 jich bylo 20 % (dívky: 13,3 %, chlapci: 26,6 %).

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: Finsko, Nizozemsko a Estonsko.

2000

2006

2009

EU (18)

21.3

24.1

20.0

Belgium

19.0

19.4

17.7

Bulgaria

40.3

51.1

41.0

Czech Rep.

17.5

24.8

23.1

Denmark

17.9

16.0

15.2

Germany

22.6

20.0

18.5

Estonia

:

13.6

13.3

Ireland

11.0

12.1

17.2

Greece

24.4

27.7

21.3

Spain

16.3

25.7

19.6

France

15.2

21.7

19.8

Italy

18.9

26.4

21.0

Cyprus

:

:

:

Latvia

30.1

21.2

17.6

Lithuania

:

25.7

24.3

Luxembourg

(35.1)

22.9

26.0

Hungary

22.7

20.6

17.6

Malta

:

:

:

Netherlands

(9.5)

15.1

14.3

Austria

19.3

21.5

27.5

Poland

23.2

16.2

15.0

Portugal

26.3

24.9

17.6

Romania

41.3

53.5

40.4

Slovenia

:

16.5

21.2

Slovakia

:

27.8

22.3

Finland

7.0

4.8

8.1

Sweden

12.6

15.3

17.4

UK

(12.8)

19.0

18.4

Croatia

:

21.5

22.5

Iceland

14.5

20.5

16.8

Turkey

:

32.2

24.5

Liechtenstein

22.1

14.3

15.6

Norway

17.5

22.4

14.9

Zdroj: OECD (PISA) Nejlepší a nejhorší výsledky ( ) = není srovnatelné.

Kypr a Malta se tohoto průzkumu ještě neúčastnily. Výsledek EU: pro 18 zemí se srovnatelnými údaji.

*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

3. Osoby s nedokončeným vzděláním

Cíl pro rok 2010/2020 (také hlavní cíl strategie EU 2020): do roku 2010/2020 by mělo být dosaženo podílu osob s nedokončeným vzděláním ve výši maximálně 10 %.

Trendy: v EU 27 se podíl osob s nedokončeným vzděláním (ve věku 18–24 let) snížil ze 17,6 % v roce 2000 na 14,4 % v roce 2009 (ženy: 12,5 %, muži: 16,3 %).

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: Polsko, Česká republika a Slovensko.

2000

2008

2009

EU 27

17.6

14.9

14.4

Belgium

13.8

12.0

11.1

Bulgaria

20.5 (01)

14.8

14.7

Czech Rep.

5.7 (02)

5.6

5.4

Denmark

11.7

11.5

10.6

Germany

14.6

11.8

11.1

Estonia

15.1

14.0

13.9

Ireland

14.6 (02)

11.3

11.3

Greece

18.2

14.8

14.5

Spain

29.1

31.9

31.2

France

13.3

11.9

12.3

Italy

25.1

19.7

19.2

Cyprus

18.5

13.7

11.7

Latvia

16.9(02)

15.5

13.9

Lithuania

16.5

7.4

8.7

Luxembourg

16.8

13.4

7.7

Hungary

13.9

11.7

11.2

Malta

54.2

39

36.8

Netherlands

15.4

11.4

10.9

Austria

10.2

10.1

8.7

Poland

7.4 (01)

5.0

5.3

Portugal

43.6

35.4

31.2

Romania

22.9

15.9

16.6

Slovenia

6.4 (01)

5.1u

5.3u

Slovakia

6.7 (02)

6.0

4.9

Finland

9.0

9.8

9.9

Sweden

7.3

12.2

10.7

UK

18.2

17.0

15.7

Croatia

8.0 (02)

3.7 u

3.9 u

Iceland

29.8

24.4

21.4

MK*

n/a

19.6

16.2

Turkey

59.3

45.5

44.3

Norway

12.9

17.0

17.6

Zdroj: Eurostat (šetření pracovních sil). Nejlepší a nejhorší výsledky. b = přerušení řad. p = prozatímní údaj. u = nespolehlivý údaj, (01) = 2001. (02)= 2002.

*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

4. Úroveň dosaženého vzdělání mládeže

Cíl pro rok 2010: do roku 2010 by nejméně 85 % mladých lidí ve věku 22 let v EU mělo mít dokončeno vyšší středoškolské vzdělání.

Trendy: podíl osob s dosaženým vyšším středoškolským vzděláním ve věku 20–24 let se v EU mírně zvýšil ze 76,6 % v roce 2000 na 78,6 % v roce 2009 (ženy 81,4 %, muži 75,9 %).

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: Slovensko, Česká republika a Polsko.

2000

2008

2009

EU 27

76.6

78.4

78.6

Belgium

81.7

82.2

83.3

Bulgaria

75.2

83.7

83.7

Czech Rep.

91.2

91.6

91.9

Denmark

72.0

71.0

70.1

Germany

74.7

74.1

73.7

Estonia

79.0

82.2

82.3

Ireland

82.6

87.7

87.0

Greece

79.2

82.1

82.2

Spain

66.0

60.0

59.9

France

81.6

83.4

83.6

Italy

69.4

76.5

76.3

Cyprus

79.0

85.1

87.4

Latvia

76.5

80.0

80.5

Lithuania

78.9

89.1

86.9

Luxembourg

77.5

72.8

76.8

Hungary

83.5

83.6

84.0

Malta

40.9

53.0

52.1

Netherlands

71.9

76.2

76.6

Austria

85.1

84.5

86.0

Poland

88.8

91.3

91.3

Portugal

43.2

54.3

55.5

Romania

76.1

78.3

78.3

Slovenia

88.0

90.2

89.4

Slovakia

94.8

92.3

93.3

Finland

87.7

86.2

85.1

Sweden

85.2

85.6

86.4

UK

76.7

78.2

79.3

Croatia

90.6 (02)

95.4

95.1

Iceland

46.1

53.6

53.6

MK*

n/a

79.7

81.9

Turkey

n/a

48.9

50.0

Norway

95.0

70.1b

69.7

Zdroj: Eurostat (šetření pracovních sil). Nejlepší a nejhorší výsledky. b = přerušení řad. p = prozatímní údaj. (01) = 2001. (02)= 2002

*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

5. Absolventi v oborech matematika, přírodní vědy a technické obory

Cíl pro rok 2010: do roku 2010 by měl celkový počet absolventů v oborech matematika, přírodní vědy a technické obory vzrůst nejméně o 15 % a měla by se snížit nerovnováha mezi ženami a muži.

Trendy: počet absolventů v oborech matematika, přírodní vědy a technické obory vzrostl od roku 2000 o 37,2 % a podíl žen se zvýšil z 30,7 % na 32,6 % v roce 2008.

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: nárůst od roku 2000: Portugalsko, Slovensko a Česká republika.

growth 2000 - 2008

share of females

2000

2008

EU 27

37.2

30.7

32.6

Belgium

20.9

25.0

25.9

Bulgaria

21.8

45.6

37.0

Czech Rep.

141.3

27.0

30.1

Denmark

14.3

28.5

36.4

Germany

53.5

21.6

31.1

Estonia

57.1

35.7

42.1

Ireland

1.0

37.9

30.4

Greece

26.5*

:

41.9

Spain

14.8

31.5

30.2

France

5.4

30.8

28.2

Italy

62.9

36.6

38.4

Cyprus

58.3

31.0

37.4

Latvia

11.5*

31.4

32.2

Lithuania

36.4

35.9

33.5

Luxembourg

:

:

48.2

Hungary

18.9

22.6

25.7

Malta

33.9*

26.3

28.4

Netherlands

39.3

17.6

18.9

Austria

66.4

19.9

24.2

Poland

100.0

35.9

40.3

Portugal

193.2

41.9

34.1

Romania

89.1*

35.1

43.1

Slovenia

16.0

22.8

26.5

Slovakia

185.8

30.1

36.8

Finland

59.5

27.3

33.1

Sweden

13.3

32.1

33.4

UK

17.8

32.1

31.2

Croatia

81.7*

:

33.2

Iceland

39.9

37.9

n/a

MK*

68.0

41.6

42.8

Turkey

70.8

31.1

30.6

Liechtenstein

41.1*

:

25.8

Norway

11.0

26.8

29.6

Zdroj: Eurostat (UOE). *= kumulativní nárůst určen přibližně na základě dostupných let.

*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

6. Dokončené vysokoškolské vzdělání

Cíl pro rok 2020 (také hlavní cíl strategie EU 2020): do roku 2020 by podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním měl činit alespoň 40 %.

Trendy: podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním se zvýšil z 22,4 % v roce 2000 na 32,3 % (ženy: 35,7 %, muži 28,9 %) v roce 2009, tedy téměř o 10 procentních bodů.

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: Irsko, Dánsko a Lucembursko.

2000

2008

2009

EU 27

22.4

31.1

32.3

Belgium

35.2

42.9

42.0

Bulgaria

19.5

27.1

27.9

Czech Rep.

13.7

15.4

17.5

Denmark

32.1

46.3

48.1

Germany

25.7

27.7

29.4

Estonia

30.8

34.1

35.9

Ireland

27.5

46.1

49.0

Greece

25.4

25.6

26.5

Spain

29.2

39.8

39.4

France

27.4

41.3

43.3

Italy

11.6

19.2

19.0

Cyprus

31.1

47.1

44.7

Latvia

18.6

27.0

30.1

Lithuania

42.6

39.9

40.6

Luxembourg

21.2

39.8

46.6p p p

Hungary

14.8

22.4

23.9

Malta

7.4

21.0p

21.1p

Netherlands

26.5

40.2

40.5

Austria

:

22.2

23.5

Poland

12.5

29.7

32.8

Portugal

11.3

21.6

21.1

Romania

8.9

16.0

16.8

Slovenia

18.5

30.9

31.6

Slovakia

10.6

15.8

17.6

Finland

40.3

45.7

45.9

Sweden

31.8

42.0p

43.9p

UK

29.0

39.7

41.5

Croatia

16.2(02)

18.5u

20.5u

Iceland

32.6

38.3

41.8

MK*

:

12.4

14.3

Turkey

:

13.0

14.7

Norway

37.3

46.2

47.0

Zdroj: Eurostat (UOE), (02) = 2002.

*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie, u = nespolehlivé údaje.

7. Účast dospělých na programech celoživotního učení

Cíl pro rok 2010/2020: průměrná míra účasti osob v produktivním věku na programech celoživotního učení v EU by měla dosáhnout alespoň 12,5 % v roce 2010 a 15 % v roce 2020.

Trendy: na úrovni EU vzrostla míra účasti ze 7,1 % v roce 2000 na 9,3 % v roce 2009 (lidé ve věku 25–64 let; muži: 8,5 %, ženy: 10,2 %). K výrazné části tohoto nárůstu však došlo v důsledku přerušení časových řad kolem roku 2003. Od roku 2005 míra účasti mírně poklesla.

Členské státy EU s nejlepšími výsledky: Dánsko, Švédsko a Finsko.

2005

2008

2009

EU 25

9.8

9.5

9.3

Belgium

8.3

6.8

6.8

Bulgaria

1.3

1.4

1.4

Czech Rep.

5.6

7.8 p

6.8

Denmark

27.4

30.2

31.6

Germany

7.7

7.9

7.8

Estonia

5.9

9.8 p

10.5

Ireland

7.4

7.1

6.3

Greece

1.9

2.9

3.3

Spain

10.5

10.4

10.4

France

7.1

7.3

6.0

Italy

5.8

6.3

6.0

Cyprus

5.9

8.5

7.8

Latvia

7.9

6.8

5.3

Lithuania

6.0

4.9

4.5

Luxembourg

8.5

8.5

13.4 p

Hungary

3.9

3.1

2.7

Malta

5.3

6.2

5.8 p

Netherlands

15.9

17.0

17.0

Austria

12.9

13.2

13.8

Poland

4.9

4.7

4.7

Portugal

4.1

5.3 p

6.5

Romania

1.6

1.5

1.5

Slovenia

15.3

13.9

14.6

Slovakia

4.6

3.3

2.8

Finland

22.5

23.1

22.1

Sweden

17.4 p

22.2 b

22.2 p

UK

27.6

19.9 b

20.1

Croatia

2.1

2.2

2.3

Iceland

25.7

25.1

25.1

MK*

:

2.5

3.3

Turkey

1.9

1.8

2.3

Norway

17.8

19.3

18.1

Zdroj: Eurostat (šetření pracovních sil). Nejlepší a nejhorší výsledky. b = přerušení časových řad. p = prozatímní údaj.
*MK = Bývalá jugoslávská republika Makedonie.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website