Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

IP/11/477

V Bruselu dne 15. dubna 2011

GMO: Komise zveřejnila zprávu o socioekonomických aspektech pěstování geneticky modifikovaných organismů v Evropě

Zpráva, kterou dnes představila Evropská komise, dokládá současné hranice pro posouzení socioekonomických dopadů pěstování geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii. Konkrétně ze zprávy pro Evropský parlament a Radu, jež vychází převážně z údajů poskytnutých členskými státy, vyplývá, že dostupné údaje jsou často statisticky omezené a že se často zakládají na již předem vytvořených názorech na pěstování GMO. Komise ve své zprávě rovněž představuje analýzu socioekonomického rozměru pěstování GMO podle mezinárodní vědecké literatury a závěrů výzkumných projektů financovaných z evropského rámcového programu pro výzkum.

John Dalli, komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku, uvedl: „Zveřejněním této zprávy Komise vyhověla jednomu z posledních, dosud nesplněných požadavků Rady pro životní prostředí z prosince 2008. Tento dokument byl vytvořen na základě údajů a informací poskytnutých členskými státy. Pevně věřím, že tato zpráva představuje velkou výzvu: nyní je na členských státech, na Komisi, na Evropském parlamentu a na všech zúčastněných stranách, aby plně využily zjištění uvedených v této zprávě a zapojily se do objektivní diskuse o potenciální roli socioekonomických faktorů při řízení pěstování GMO v Evropské unii.“

Klíčová zjištění

Protože EU tvoří pouhý zlomek plochy celosvětově využívané k pěstování GM plodin, jsou zkušenosti s jejich pěstováním v Evropě nesporně omezené. Není tedy žádným překvapením, že množství statisticky významných informací o zpětně zjištěných socioekonomických dopadech pěstování GMO není příliš vysoké.

Ekonomické údaje přihlížející k evropské situaci vycházejí ze studií uskutečněných v členských státech, které mají zkušenosti s pěstováním plodin geneticky modifikovaných k vyšší toleranci vůči herbicidům (HT) nebo odolnosti vůči škůdcům (Bt). Z těchto studií vyplývá, že v případě vysoké míry napadení pleveli a škůdci mohou zemědělci pěstující HT a Bt GM plodiny dosáhnout vyšších výnosů.

Ve zprávě byly vzneseny významné připomínky k důsledkům pro sociální oblast a k hospodářským dopadům, které má pěstování GMO na ostatní části potravního řetězce. Zpráva rovněž doplňuje příspěvky členských států o přehled dostupné mezinárodní vědecké literatury zabývající se sociálním a ekonomickým rozměrem pěstování GMO.

Dokazuje, že ekonomické analýzy poskytují dobrý přehled o hospodářských dopadech pro zemědělce ve světovém měřítku, zejména u HT a Bt plodin. Informace o sociálních dopadech a důsledcích na všech stupních potravního řetězce jsou však opět spíše omezené nebo dokonce úplně chybí.

Zpráva také shrnuje zjištění, k nimž dospěly výzkumné projekty financované ze zdrojů EU zacílené na socioekonomické aspekty pěstování GMO (CO-EXTRA, SIGMEA, CONSUMERCHOICE).

Další postup

Tato zpráva představuje výchozí bod pro členské státy, Komisi, Evropský parlament a všechny zúčastněné strany k prohloubení jejich úvah o tomto citlivém tématu. Aby však bylo možné dosáhnout konstruktivních řešení, měla by se podle Komise diskuse posunout od polarizovaných názorů uvedených ve zprávě k hmatatelnějším a objektivnějším základům.

Komise tudíž doporučuje definovat spolehlivý a solidní soubor faktorů a ukazatelů, který umožní jednotně vymezit sociální a ekonomické důsledky pěstování GMO v celé EU a na všech stupních potravního řetězce.

Rovněž navrhuje zahájit reflexi o možnosti využití lepšího chápání socioekonomického rozměru při řízení pěstování GMO.

Souvislosti

Dne 4. prosince 2008 vyzvala Rada pro životní prostředí členské státy, aby shromažďovaly a navzájem si poskytovaly příslušné informace o socioekonomických důsledcích pěstování GMO pro všechny stupně potravního řetězce. Rovněž požádala Komisi, aby na základě těchto informací připravila zprávu, která bude následně řádně posouzena a podrobena další diskusi.

Komise tyto informace získala prostřednictvím dotazníku, který se týkal:

  • zpětně zjištěných socioekonomických dopadů (ex post) pěstování GMO u těch států, které mají nebo v minulosti měly zkušenost s pěstováním GM plodin ke komerčním účelům (tj. Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko);

  • předpokládaných dopadů (ex ante) v případě, že by se na jejich území měly pěstovat již známé nebo nové GM plodiny.

Dotazník byl zaslán rovněž členským státům Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko a Lichtenštejnsko) a zpřístupněn veřejnosti. Vyplnilo ho 25 členských států, Norsko a několik zúčastněných stran. Komise dostala poslední příspěvek v lednu 2011.

Více informací viz:

http://ec.europa.eu/food/food/biotechnology/index_en.htm


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site