Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise – Tisková zpráva

Ze zprávy vyplývá, že mobilita bulharských a rumunských pracovníků má pozitivní vliv na hospodářství EU

Brusel 11. listopadu 2011 – nová zpráva vydaná dnes Evropskou komisí upozorňuje na kladnou úlohu, kterou sehrávají mobilní pracovníci z Bulharska a Rumunska (EU-2) v hospodářství cílových zemí. Tito pracovníci přispívají jak ke spektru dovedností, tak k obsazení volných pracovních míst v odvětvích a na pozicích, které trpí nedostatkem pracovních sil, např. ve stavebnictví nebo pohostinství. Podle odhadů má volný pohyb rumunských a bulharských pracovníků také pozitivní dopad na dlouhodobý vývoj HDP v EU (zvýšení o přibližně 0,3 % v zemích EU-27 a o přibližně 0,4 % v zemích EU-15). Studie prokazují, že v cílových zemích nedošlo ke zvýšení nezaměstnanosti ani ke snížení mezd místních pracovníků: v zemích EU-15 jsou mzdy nižší průměrně jen o 0,28 %, než by byly, kdyby nedocházelo k mobilitě pracovníků ze zemí EU-2. Zpráva zdůrazňuje, že neexistují žádné důkazy o neúměrném využívání výhod občany, kteří v rámci EU cestují za prací a že dopad pracovní mobility na veřejné finance států je zanedbatelný nebo dokonce pozitivní.

Při debatě s novináři během konference ve Vídni László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování prohlásil: „Ukazuje se, že stěhování obyvatelstva za prací do vysoké míry závisí na hospodářských trendech a na tom, kde jsou zrovna volná pracovní místa“. Kromě toho vyjádřil své přání, aby byla všechna omezení pracovního trhu zrušena a dodal: „Omezování volného pohybu pracovníků v Evropě není řešením vysoké nezaměstnanosti. Spíše bychom měli zaměřit svou snahu na tvorbu nových pracovních příležitostí“.

Je možné, že pracovní mobilita po rozšíření si vyžádala hospodářské a sociální náklady, a to jak na straně cílových zemí, tak na straně zemí původu, které přicházejí o výrobní kapacitu. Komise je však názoru, že i když část těchto nákladů je možné dočasně snížit omezením pracovní mobility, z dlouhodobého hlediska je tuto nerovnováhu na trhu práce potřeba řešit spíše specifickými politickými nástroji. Existují důkazy, že přechodná opatření měla jen omezený vliv na pracovní mobilitu v EU, a že stěhování za prací je ovlivněno spíše poptávkou na pracovním trhu a jazykovými znalostmi. Ze zkušeností s rozšířením v roce 2004 navíc víme, že omezování volného pracovního trhu může mít negativní důsledky, například zvýšení počtu ilegálních pracovníků.

Hlavními cílovými zeměmi pracovníků z Bulharska a Rumunska byly Itálie a Španělsko a data ukazují, že na konci roku 2010 žilo v EU-25 dvakrát více Bulharů a Rumunů (2,9 milionu) než v roce 2006. Státní příslušníci EU-2 žijící ve členských státech EU-25 zároveň představují pouze 0,6% celkové populace EU-25. Nejvyšší podíl je na Kypru (4,1 %), ve Španělsku (2,2 %) a v Itálii (1,8 %). Míra zaměstnanosti v EU-2 (63 %) se navíc blíží míře zaměstnanosti v EU-25 (65 %). Následkem hospodářského propadu je však hledání práce pro nově příchozí státní příslušníky EU-2 obtížnější: přibližně 16 % z nich nemělo v roce 2010 práci, pro srovnání v roce 2007 to bylo jen 9 %. Jasné je, že noví migranti ze zemí EU-2 hráli jen nepatrnou roli při krizi na trhu práce, která je přímým následkem finanční a hospodářské krize a také strukturálních problémů pracovního trhu.

Na základě zprávy Komise Rada přezkoumá. jak přechodná opatření pro volný pohyb bulharských a rumunských pracovníků fungovala v praxi.

Souvislosti

Akt o přistoupení z roku 2005 umožňuje zemím EU-25 dočasně omezit pracovníkům z Bulharska a Rumunska volný přístup na své trhy práce z důvodu přípravy na plnou mobilitu pracovníků v EU. Celkové sedmileté přechodné období je rozděleno do tří fází:

První dva roky: přístup pracovníků z Bulharska a Rumunska na své trhy práce upravují vnitrostátní předpisy členských států.

Následující tři roky: před skončením první fáze mohou členské státy Komisi oznámit, že svá vnitrostátní opatření hodlají prodloužit, v opačném případě platí právní předpisy EU zaručující volný pohyb pracovníků.

Poslední dva roky: členské státy, které na konci druhé fáze vnitrostátní opatření zachovávají, mohou v případě vážných narušení svého trhu práce nebo nebezpečí takových narušení po oznámení Komisi dále uplatňovat tato opatření do konce období sedmi let po dni přistoupení.

Ochranná doložka umožňuje v průběhu tohoto sedmiletého období členskému státu omezení opětovně zavést, pokud dochází k vážným narušením jeho trhu práce nebo hrozí takové nebezpečí.

V současnosti probíhající druhá fáze skončí na konci prosince 2011. Deset členských států (Belgie, Německo, Irsko, Francie, Itálie, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Lucembursko a Spojené království) v současnosti omezuje přístup na svůj trh pracovníkům z Bulharska a Rumunska. Omezení mohou zachovat i po 31. prosinci 2011 pouze pokud Komisi nejpozději v tento den oznámí vážné narušení svého trhu práce (nebo nebezpečí takového narušení). Rumunští pracovníci čelí také omezením přístupu na španělský pracovní trh po tom, co Evropská komise schválila žádost Španělska, jejímž účelem bylo omezit přístup na trh práce rumunským pracovníkům do 31. prosince 2012 z důvodu vážného narušení španělského trhu práce. (IP/11/960)

Platnost přechodných opatření neodvolatelně skončí 31. prosince 2013.

Odkaz na zprávu Evropské komise o fungování přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska:

http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7204&langId=en

Další informace naleznete zde: http://ec.europa.eu/free-movement-of-workers

Viz též MEMO/11/773

Kontaktní osoby:

Cristina Arigho (+32 22985399)

Maria Javorova (+32 22998903)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website