Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise – Tisková zpráva

Energie: Komise stanovila nové bezpečnostní normy pro těžbu ropy a zemního plynu v pobřežních vodách

V Bruselu dne 27. října – Pravděpodobnost rozsáhlé havárie těžebního zařízení v evropských pobřežních vodách je stále nepřijatelně vysoká. Přísný bezpečnostní režim však může riziko takové havárie omezit na absolutní minimum. Včasné zavedení účinného plánu reakce na mimořádné situace může výrazně snížit škody na životním prostředí a pobřežních ekonomikách. Proto dnes Evropská komise navrhla nový právní předpis, jehož cílem je zajistit, aby evropské odvětví těžby ropy a zemního plynu v celé EU dodržovalo nejvyšší normy bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí na světě.

Komisař pro energetiku Günther Oettinger uvedl: „V současnosti se většina ropy a zemního plynu v Evropě těží v pobřežních vodách, často v drsných zeměpisných a geologických podmínkách. Vzhledem k narůstající poptávce po energii budeme potřebovat veškerou podmořskou ropu a zemní plyn. Musíme však zabránit haváriím, jako byl Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Zajištění nejlepších průmyslových postupů u veškeré naší těžby v pobřežních vodách je nepopiratelnou nutností. Dnešní návrh je zásadním krokem směrem k bezpečnějším aktivitám v pobřežních vodách, který bude přínosem pro naše občany a životní prostředí.“

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „Poučili jsme se z loňské havárie ropné plošiny Deepwater Horizon. Dnešní navrhované nařízení nám pomůže zabránit vzniku budoucích krizí ve všech mořských vodách, které spadají pod pravomoc členských států EU. Modernizace bezpečnostních opatření je dobrou zprávou pro životní prostředí i pro podniky, které budou moci provozovat své činnosti v předvídatelném právním rámci. Z minulých havárií je více než zřejmé, že prevence je lepší než následná náprava.“

Nový návrh nařízení stanoví jasná pravidla pro celý životní cyklus všech průzkumných a těžebních aktivit od navržení po konečnou demontáž těžebního zařízení. Pod dohledem vnitrostátních regulačních orgánů bude muset evropský průmysl pravidelně posuzovat a dále zlepšovat bezpečnostní normy pobřežních aktivit. Tento nový přístup povede k posouzení rizik na evropské úrovni, které bude s ohledem na nové technologie, nové poznatky a nová rizika neustále modernizováno. Zavádí požadavky na účinnou prevenci rozsáhlé havárie a reakci na ni:

  • Udělování licencí: Orgány pro udělování licencí v členských státech budou muset zajistit, aby průzkum a těžba ropy a zemního plynu ve vodách EU byly povoleny pouze hospodářským subjektům, které mají dostatečné technické a finanční možnosti nezbytné pro kontrolu bezpečnosti aktivit v pobřežních vodách a ochranu životního prostředí.

  • Nezávislí ověřovatelé: Technická řešení předložená hospodářskými subjekty, která mají zásadní význam pro bezpečnost zařízení, musí být ověřena nezávislou třetí stranou před uvedením zařízení do provozu a pravidelně i po něm.

  • Povinné předběžné plánování pro mimořádné situace: Společnosti budou muset před zahájením průzkumu nebo těžby připravit zprávu o významných rizicích jejich zařízení s posouzením rizik a plánem reakce na mimořádné situace. Tyto zprávy budou muset být předloženy vnitrostátním orgánům, které jim dají zelenou, pokud s nimi budou spokojeny.

  • Inspekce: Nezávislé příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za bezpečnost zařízení ověří předpisy týkající se bezpečnosti, ochrany životního prostředí a připravenosti na mimořádné události vrtů a plošin a aktivit, které jsou na nich prováděny. Nebude-li hospodářský subjekt dodržovat minimální normy, podnikne příslušný orgán opatření k jejich prosazování a/nebo uvalí sankce – hospodářský subjekt bude muset v konečném důsledku zastavit vrtné nebo těžební aktivity, pokud tyto normy nedodrží.

  • Transparentnost: Občanům budou poskytnuty srovnatelné informace o úrovni výkonnosti odvětví a činnostech příslušných vnitrostátních orgánů, které budou zveřejněny na jejich internetových stránkách.

  • Reakce na mimořádné situace: Společnosti připraví plány reakce na mimořádné situace založené na posouzení rizik jejich vrtů nebo plošin a musí mít v pohotovosti prostředky k případnému nasazení. Tyto plány musí členské státy rovněž plně zohlednit při vypracovávání celostátních plánů pro mimořádné situace. Plány budou pravidelně testovány průmyslem a vnitrostátními orgány.

  • Odpovědnost za škody: Společnosti pro těžbu ropy a zemního plynu budou plně odpovědny za environmentální škody způsobené chráněným mořským druhům a přírodním stanovištím. Pokud jde o škodu na vodách, bude zeměpisná zóna rozšířena na veškeré mořské vody EU, včetně výlučné hospodářské zóny (až do vzdálenosti přibližně 370 km od pobřeží) a kontinentálního šelfu, kde pobřežní členský stát vykonává pravomoc. Pokud jde o škody na vodách, je stávající právní rámec EU pro odpovědnost za škody na životním prostředí omezen na teritoriální vody (přibližně 22 km od pobřeží).

  • Mezinárodní hledisko: Komise bude spolupracovat s mezinárodními partnery na podpoře zavádění nejvyšších bezpečnostních norem na světě.

  • Skupina orgánů EU pro dohled nad pobřežními vodami: Inspektoři pobřežních vod členských států budou spolupracovat na zajištění účinného předávání osvědčených postupů a přispějí k vývoji a zlepšení bezpečnostních norem.

Souvislosti

Ropa a zemní plyn se v Evropě těží z mořského dna od 70. let 20. století. V současné době více než 90 % ropy a více než 60 % zemního plynu vytěženého v EU a Norsku pochází z pobřežních těžebních aktivit. V evropských pobřežních vodách je v provozu více než 1 000 zařízení pro těžbu ropy nebo zemního plynu. Ačkoli většina těžby probíhá v oblasti Severního moře a většina ropy pochází ze Spojeného království a z Norska, zájem o těžbu se zvyšuje ve všech pobřežních oblastech EU a 13 členských států (Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Německo, Irsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko, Polsko, Malta a Kypr) udělilo licence pro těžbu ropy a zemního plynu v pobřežních vodách.

Odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách je v různých členských státech provozováno na základě různých norem ochrany životního prostředí, zdraví a bezpečnosti. Právní předpisy EU dosud nezahrnují všechna hlediska odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách a vnitrostátní právní předpisy se mezi členskými státy výrazně liší. I přes opatření přijatá některými členskými státy s cílem reformovat jejich systémy po katastrofách v Severním moři v 80. letech 20. století stále v EU existuje vysoké riziko závažných nehod. Zkušenost z minulosti ukazuje, že v posledních 30 letech se na světě přihodilo přinejmenším 14 rozsáhlých katastrof v pobřežních vodách, jako je výbuch ropného vrtu a kompletní ztráta těžebních platforem, z toho pět v posledních deseti letech. Možné následky rozsáhlé havárie jsou extrémní. Vedou ke ztrátě lidských životů, k rozsáhlým škodám na životním prostředí a vedlejším škodám na pobřežních a mořských životních podmínkách. Jak jsme byli svědky, může velká havárie – jako ta v Mexickém zálivu – způsobit finanční škody ve výši 30 miliard EUR.

Spolu s tímto legislativním návrhem Komise předkládá návrh na přistoupení EU k protokolu k Barcelonské úmluvě, která chrání Středozemní moře před znečištěním z činností v oblasti průzkumu a těžby v pobřežních vodách (viz IP/11/1261).

Více informací naleznete zde:

http://ec.europa.eu/energy/oil/offshore/standards_en.htm

MEMO/11/740

Kontaktní osoby:

Marlene Holzner (+32 2 296 01 96)

Nicole Bockstaller (+32 2 295 25 89)

Joseph Hennon (+32 2 29 53593)

Monica Westerén (+32 2 2991830)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site