Navigation path

Left navigation

Additional tools

Klíčem k hospodářskému oživení je konkurenceschopnost průmyslu

European Commission - IP/11/1192   14/10/2011

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise – Tisková zpráva

Klíčem k hospodářskému oživení je konkurenceschopnost průmyslu

Brusel, 14. října 2011 – Evropská komise dnes představila své sdělení nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“, které se konkrétně zabývá konkurenceschopností průmyslu členských států.

Hospodářství EU se z krize zotavovalo relativně pomalu a ani v současnosti není stabilizované. To se odráží ve zhoršení nálady v celé evropské ekonomice. Existují navíc rizika plynoucí z finančních trhů, rostoucích cen energií a surovin a potřeby rozpočtové konsolidace. Evropský průmysl je ovšem v dobrém stavu a má potenciál přivést evropské hospodářství zpět na cestu růstu.

Mezi členskými státy existují výrazné rozdíly: průměrná produktivita práce v oblasti výroby se pohybuje od téměř 125 % hrubé přidané hodnoty na zaměstnance v Irsku až k necelým 20 % v Bulharsku. Podíl inovujících podniků kolísá mezi 80 % v Německu a 25 % v Lotyšsku. Pokud jde o regulaci, která přeje podnikání, nejlépe si vede Finsko, zatímco nejhůře se umístila Itálie. Dnešní sdělení tváří v tvář této situaci vybízí členské státy k tomu, aby rychle provedly náležité kroky, které jejich konkurenceschopnost přiblíží úrovni odpovídající členství v eurozóně a účasti na vnitřním trhu.

To od členských států vyžaduje spolehlivá a koordinovaná politická řešení v oblasti průmyslu a malých a středních podniků. Komise je za tímto účelem připravena podporovat a monitorovat strukturální zlepšení, neboť je naléhavě zapotřebí, aby se evropské hospodářství znovu vrátilo na cestu růstu.

Místopředseda Evropské komise odpovědný za průmysl a podnikání Antonio Tajani uvedl:Evropský průmysl je v dobrém stavu a schopný konkurence. Oživení ovšem ztrácí tempo, a proto bychom měli na prvním místě politického programu ještě více zdůraznit téma konkurenceschopnosti a růstu. Potřebujeme strukturální reformy, jež umožní rozvinout potenciál našich podnikatelů, kteří k hospodářskému oživení přispívají především.“

Dnešní sdělení provází „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2011“ a zpráva „Výkonnost a politiky členských států v oblasti konkurenceschopnosti v roce 2011“. Další informace viz

Industrial Competitiveness: "An Industrial Policy for the Globalisation Era"

Klíčové oblasti činnosti

Nejdůležitější je posílit globální konkurenceschopnost evropského průmyslu, neboť 75 % vývozu EU pochází z výrobních podniků, které rovněž provádějí 80 % výzkumu a vývoje v průmyslu. Zmíněné sdělení vymezuje tyto klíčové oblasti, v nichž lze konkurenceschopnost hospodářství EU dále posílit v zájmu výraznějšího pokroku při dosahování cílů strategie Evropa 2020:

1) podpora strukturálních změn v hospodářství, v zájmu přechodu k inovativnějším a znalostním odvětvím, která vykazují vyšší růst produktivity a nebyla tolik negativně poznamenána globální hospodářskou soutěží (jako například ekologické odvětví, elektrické a optické přístroje a zařízení);

2) podpora inovací v rámci průmyslových odvětví, zejména spojením omezených zdrojů, snížením roztříštěnosti systémů na podporu inovací a větším zaměřením trhu na výzkumné projekty. Očekává se například, že trhy s klíčovými technologiemi (např. nanotechnologie, vyspělé materiály, průmyslová biotechnologie) vzrostou do roku 2015 o 50 %, čímž se vytvoří tisíce pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou;

3) podpora udržitelnosti a účinného využívání zdrojů, zejména prostřednictvím podpory inovací a využíváním čistších technologií, zajištěním spravedlivého přístupu k surovinám a energii a jejich nezkreslených cen a modernizací a propojením energetických rozvodných sítí;

4) zlepšení podnikatelského prostředí, zejména snižováním administrativní zátěže podniků a podporou konkurence mezi poskytovateli služeb, kteří využívají širokopásmové, dopravní a energetické infrastruktury;

5) využívání výhod jednotného trhu, podporou inovativních služeb a úplným provedením legislativy týkající se jednotného trhu, zejména směrnice o službách; úplné provedení směrnice o službách může přinést v celé EU hospodářské zisky až 140 miliard EUR, což představuje potenciál růstu ve výši 1,5 % HDP;

6) podpora malých a středních podniků, zejména podporou přístupu k financím, usnadněním internacionalizace a přístupu na trhy a zajištěním toho, že veřejné správy zkrátí platební lhůty.

Hlavní výsledky vyplývající ze zpráv

  • Produktivita práce (na jednoho zaměstnance ve výrobě): míra produktivity přesahuje průměr EU v Irsku, Nizozemsku, Rakousku, Finsku, Belgii, Lucembursku a Švédsku, a je nižší než tento průměr na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, na Kypru, v Maďarsku, České republice, Portugalsku, Estonsku, Litvě, Rumunsku, Lotyšsku a Bulharsku.

  • EU má méně mladých inovativních podniků: společnosti v EU ve srovnání s USA a Japonskem vykazují slabší výkonnost, pokud jde o uplatňování a obchodní využití výzkumu a inovací. Podíl inovačních podniků (v rámci všech společností) je obzvláště vysoký v Lucembursku, Německu, Belgii a Portugalsku a nízký v Maďarsku, Polsku, Lotyšsku a Litvě.

  • Průmysl se v narůstající míře propojuje se službami: stále více se využívají zejména podnikatelské služby náročné na znalosti jako přímé a nepřímé vstupy v průmyslu, přičemž tvoří až 9 % vývozu EU-12 a 18 % vývozu EU-15.

  • Průmysl EU zlepšuje účinnost surovin: ve stále vyšší míře využívá recyklace a inovativních náhradních materiálů, ale pro konkurenceschopnost řady průmyslových odvětví v EU, která jsou náročná na suroviny, má přístup k neenergetickým surovinám a jejich cenová dostupnost klíčový význam.

  • Výkonnost průmyslu: EU v mnoha případech obecně vede před USA a dohání Japonsko. Panují však značné rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými členskými státy a průmyslovými odvětvími v EU.

  • Příznivé podnikatelské prostředí: skupina zemí, v nichž jsou společnosti vystaveny menší administrativní zátěži, zahrnuje Lucembursko, Finsko, Estonsko, Kypr, Dánsko a Švédsko. Nejvíce si naopak podniky stěžují v Belgii, Portugalsku, Řecku, Maďarsku a Itálii. Bližší informace viz MEMO/11/702.

Souvislosti

V rámci strategie Evropa 2020 Komise v roce 2010 zahájila novou průmyslovou politiku1, zaměřenou na opatření nutná pro posílení přitažlivosti Evropy jako místa pro investice a výrobu, včetně odhodlání sledovat politiky jednotlivých členských států v oblasti konkurenceschopnosti.

Výroční „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy“ a zpráva „Výkonnost a politiky členských států v oblasti konkurenceschopnosti“ přispějí k hodnocení členských států v širším rámci evropského semestru a strategie Evropa 2020.

Další informace

Sdělení „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“

„Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2011“

Zpráva „Výkonnost a politiky členských států v oblasti konkurenceschopnosti v roce 2011“

MEMO/11/701 „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“

MEMO/11/702 „Přehled konkurenceschopnosti 27 členských států“

Konkurenceschopnost průmyslu: „Průmyslová politika pro éru globalizace“

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/industrial-policy/index_en.htm

Strategie Evropa 2020 a evropský semestr

http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm

Kontaktní osoby:

Carlo Corazza +32 2 295 17 52

Andrea Maresi +32 2 299 04 03

1 :

Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu, COM (2010) 614


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website