Evropská komise doporučuje přikročit k další fázi přistoupení k EU

Evropská komise – Tisková zpráva

Evropská komise doporučuje přikročit k další fázi přistoupení k EU

Brusel 12. října 2011 – Evropská komise dnes doporučila zahájit jednání o přistoupení s Černou Horou a udělit Srbsku status kandidátské země. V uceleném souboru výročních zpráv Komise informuje o pokroku, kterého západní Balkán, Turecko a Island dosáhly v procesu přistupování k EU za uplynulý rok.

Při předkládání každoročního balíčku Komise k rozšíření komisař Štefan Füle uvedl: „Dnešní doporučení týkající se Černé Hory a Srbska ukazují, že proces rozšíření stimuluje reformy v daných zemích a pomáhá vytvářet stabilnější a více prosperující Evropu. Transformační síla procesu rozšíření vysílá mocný signál naděje v těchto pohnutých časech, a to jak členským státům Evropské unie, tak zemím, jichž se rozšíření dotýká .“

V roce, kdy došlo k uzavření jednání o přistoupení s Chorvatskem, bylo dosaženo dalšího pokroku i v jiných částech západního Balkánu. Zatčení dvou zbývajících osob obviněných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odstranilo významnou překážku na cestě Srbska do Evropské unie a znamenalo důležitý krok směrem k usmíření v rámci regionu. Mezi Bělehradem a Prištinou byl navázán dialog, který již přinesl první výsledky. Je třeba v něm konstruktivně pokračovat. Černá Hora zintenzívnila své reformní úsilí vycházejíce z priorit stanovených Evropskou unií. Evropská komise taktéž potvrdila své dřívější doporučení zahájit jednání o přistoupení s bývalou Jugoslávskou republikou Makedonií. V prosinci 2010 bylo umožněno občanům dvou dalších zemí západního Balkánu – Albánie a Bosny a Hercegoviny – cestovat do schengenského prostoru bez víz.

Hlavními výzvami regionu nicméně nadále zůstávají řádná správa, právní stát, správní kapacita, nezaměstnanost a hospodářské reformy. Stále existují problémy ohledně regionální spolupráce. V některých zemích byly důležité reformy zpožděny, často následkem vnitropolitického vývoje a konfliktů. Došlo k několika případům znepokojivého vývoje v oblasti svobody projevu ve sdělovacích prostředcích. Rozdílné postoje ohledně statusu Kosova¹ mají i nadále negativní dopad jak na Kosovo, tak na širší region západního Balkánu.

Proces přistoupení Islandu zaznamenal v uplynulém roce pokrok a jednání stále probíhají. Komise očekává, že jednání o přistoupení budou zdárně pokračovat, a je přesvědčena, že klíčové otázky jako rybolov či ochrana životního prostředí budou konstruktivně vyřešeny.

Jednání o přistoupení s Tureckem se bohužel více než rok neposunula do jiné oblasti. Proces přistoupení Turecka k EU zůstává nejúčinnějším rámcem pro podporu reforem, rozvoj dialogu o tématech zahraniční a bezpečnostní politiky a posilování konkurenceschopnosti hospodářství. Zároveň je Komise znepokojena v souvislosti s nedávným napětím ve vztazích mezi Tureckem a Kyprem. Je třeba rozvinout nový pozitivní program vztahů EU-Turecko s cílem umožnit nastolení konstruktivnějšího vztahu založeného na konkrétních krocích v oblastech společného zájmu.

Souvislosti

PŘEHLED K JEDNOTLIVÝM ZEMÍM

CHORVATSKO: kandidátská země, o členství požádala v roce 2003. Jednání o přistoupení byla završena v červnu 2011. V souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii Komise dnes předkládá své kladné stanovisko k připravenosti Chorvatska na přistoupení k Evropské unii. Po dokončení procesu ratifikace by se Chorvatsko mělo stát členským státem dne 1. července 2013.

TURECKO: kandidátská země, o členství požádala v roce 1987. Jednání o přistoupení byla zahájena v říjnu 2005. Otevřeno je třináct kapitol, prozatímně uzavřena jedna. K tomu, aby přístupová jednání mohla pokračovat rychleji, musí země splnit v plném rozsahu své povinnosti v rámci celní unie a pokročit v urovnávání vztahů s Kyprem.

ISLAND: kandidátská země, o členství požádala v roce 2009 a jednání o přistoupení byla zahájena v červnu 2010, otevřeny jsou čtyři kapitoly a prozatímně uzavřeny dvě. Tím, že je Island členem Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru, je velká část jeho právních předpisů již sladěna s právem EU.

BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE: kandidátská země, o členství požádala v roce 2004. Země nadále plní politická kritéria v dostatečném rozsahu a Komise zopakovala své doporučení z roku 2009 zahájit s ní jednání o přistoupení. K tomu bude zapotřebí jednomyslného rozhodnutí členských států. Klíčové bude dosáhnout řešení v otázce názvu země.

ČERNÁ HORA: kandidátská země, o členství požádala v roce 2008. V roce 2010 jí EU udělila status kandidátské země a stanovila sedm hlavních priorit, jež musí země splnit, aby mohla být zahájena jednání o přistoupení. Komise dnes doporučila zahájit jednání o přistoupení.

ALBÁNIE: potenciální kandidátská země, žádost o členství podala v roce 2009. V roce 2010 EU stanovila dvanáct hlavních priorit, jež musí země splnit, aby mohla být zahájena jednání o přistoupení. I když bylo v některých z těchto oblastí dosaženo pokroku, Komise nemohla v tomto roce doporučit u Albánie další kroky.

Na základě nedávných pozitivních signálů Komise vyzývá politické síly v Albánii, aby obnovily a udržely takovou úroveň politického dialogu, jež umožní fungování klíčových demokratických orgánů a provedení zásadních reforem.

SRBSKO: potenciální kandidátská země, žádost o členství podala v roce 2009. Komise dnes předložila stanovisko k žádosti Srbska o členství. Na základě svých poznatků Komise doporučuje, aby Rada udělila Srbsku status kandidátské země. Komise rovněž stanovila jednu klíčovou prioritu, již musí země splnit, aby mohla být zahájena jednání o přistoupení.

BOSNA A HERCEGOVINA: potenciální kandidátská země, o členství v EU nepožádala; po parlamentních volbách v roce 2010 dosud nebyla v zemi utvořena celostátní vláda a nedostatečná míra sdílení vize směřování země mezi politickými představiteli i nadále blokovala reformy, jež mají vztah k EU.

KOSOVO: potenciální kandidátská země – Rozdílné postoje ohledně statusu Kosova jsou i nadále překážkou rozvoji smluvních vztahů mezi EU a Kosovem. Unie podporuje úsilí Kosova o naplnění jeho evropské perspektivy.

Další informace:

Pro podrobná zjištění a doporučení ke každé zemi, viz zprávy:

Albánie MEMO/11/686

Bosna a Hercegovina MEMO/11/687

Chorvatsko MEMO/11/688

Bývalá Jugoslávská republika Makedonie MEMO/11/689

Island MEMO/11/690

Kosovo* MEMO/11/691

Černá Hora MEMO/11/692

Srbsko MEMO/11/693

Turecko MEMO/11/694

Více o balíčku týkajícím se rozšíření:

http://ec.europa.eu/enlargement/press_corner/key-documents/reports_oct_2011_cs.htm

¹ :

Podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244/1999.