Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

IP/11/114

V Bruselu dne 1. února 2011

Nový srovnávací přehled Unie inovací: navzdory pokroku v řadě členských států zaostává EU za hlavními konkurenty

EU se nedaří zmenšit náskok v inovační výkonnosti vůči jejím hlavním mezinárodním konkurentům, Spojeným státům a Japonsku. I když je vývoj navzdory hospodářské krizi ve většině členských států EU slibný, nepostupuje dostatečně rychle. EU sice stále jasně vede před rozvíjejícími se zeměmi Indií a Ruskem, avšak Brazílie zaznamenává stabilní pokrok, a Čína EU rychle dohání. V EU dosahuje suverénně nejlepších výsledku Švédsko, za ním následuje Dánsko, Finsko a Německo. Další skupinu tvoří v uvedeném pořadí Spojené království, Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Francie, Kypr, Slovinsko a Estonsko. To jsou některé z hlavních závěrů vyplývajících ze srovnávacího přehledu Unie inovací, který dnes zveřejnila Evropská komise. Jedná se o jeho první vydání v rámci iniciativy Unie inovací (IP/10/1288), přičemž tento nový přehled nahrazuje dřívější srovnávací přehled evropských inovací. Přehled je součástí nedávno zveřejněné roční analýzy růstu (IP/11/22), která má členským státům pomoci identifikovat jejich silné a slabé stránky a prostřednictvím národních programů reforem v rámci strategie Evropa 2020 podpořit inovační výkonnost.

Antonio Tajani, místopředseda a člen Komise pro průmysl a podnikání k tomu uvedl: „Tento srovnávací přehled ukazuje, že, chceme-li dohnat naše hlavní konkurenty a obnovit silný a udržitelný růst, musíme své úsilí o inovativnější Evropu výrazně zvýšit.“

Komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn doplnila: „Tento nový a lepší srovnávací přehled Unie inovací vyzdvihuje naléhavou potřebu inovací v Evropě. Inovace jsou pro úspěšné moderní hospodářství stejně nezbytné jako voda pro život. Jsou základem tvorby hospodářské politiky a hlavním motorem vzniku pracovních míst. Proto je tento srovnávací přehled centrálním stavebním kamenem strategie Evropa 2020. Chtěli bychom, aby jej členské státy co nejvíce využívaly při rozvíjení svých silných stránek a řešení těch slabých“.

Srovnávací přehled za rok 2010 vychází z 25 ukazatelů, které se týkají výzkumu a inovací, a pokrývá 27 členských států EU spolu s Chorvatskem, Srbskem, Tureckem, Islandem, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Norskem a Švýcarskem. Ukazatele byly seřazeny do tří hlavních kategorií:

  • „Předpoklady“, tj. základní stavební kameny, které umožňují inovovat (lidské zdroje, financování a podpora, otevřené, vynikající a přitažlivé výzkumné systémy),

  • „Aktivity podniků“, které ukazují, jak jsou firmy v Evropě inovativní (investice podniků, vazby a podnikání, duševní vlastnictví), a

  • „Výstupy“, které ukazují, jak výše uvedené faktory prospívají hospodářství jako celku (inovátoři, hospodářské dopady).

Jestliže porovnáme ukazatele pro EU27, Spojené státy a Japonsko, zjistíme, že EU27 své hlavní konkurenty nedohání.

Největší rozdíl je v kategorii „Aktivity podniků“, kde EU27 zaostává, pokud jde o společné publikace veřejného a soukromého sektoru, výdaje podniků na výzkum a vývoj, a v porovnání s Japonskem i v oblasti patentů podle Smlouvy o patentové spolupráci. Z toho plyne, že příčiny evropských nedostatků ve výzkumu a inovacích spočívají zejména v soukromém sektoru. Prioritou by proto měl být vznik regulativních a dalších rámcových podmínek, které budou stimulovat investice soukromého sektoru a usnadní podnikům využívání výsledků výzkumu, zejména prostřednictvím účinnějšího patentového systému. Rozdíl je zvláště výrazný a rychle se zvětšuje v případě příjmů z licencí a patentů ze zahraničí, což je důležitý ukazatel hospodářské dynamiky. Z toho plyne, že hospodářský model a fungování vnitřního trhu s chráněnými vědomostmi v EU je třeba zlepšit. Rovněž to ukazuje, že EU produkuje méně patentů s významným dopadem než Spojené státy a Japonsko (tj. patentů generujících značné příjmy od třetích zemí) a v odvětvích s vysokým globálním růstem nemá dostatečně dobrou pozici.

Stále výrazný rozdíl v počtu osob s dokončeným terciárním vzděláním se díky relativně vysokému růstu v EU pomalu snižuje.

Na druhou stranu vykazuje EU27 lepší výsledky než Spojené státy ve veřejných výdajích na výzkum a vývoj a vývozu služeb náročných na znalosti.

V uplynulých pěti letech spočíval nejsilnější růst ukazatelů inovací EU27 v otevřených, vynikajících a přitažlivých výzkumných systémech (mezinárodní vědecké společné publikace, publikace s významným dopadem, studující doktorandských programů ze zemí mimo EU) a v duševním vlastnictví (ochranné známky Společenství, patenty podle Smlouvy o patentové spolupráci a průmyslové vzory Společenství).

Celkově si EU27 udržuje svůj náskok před Indií a Ruskem. Na druhou stranu se však zmenšuje rozdíl mezi ní a Brazílií a především Čínou, která EU velmi rychle dohání (viz obr. 1).

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

OBRÁZEK 1: SROVNÁNÍ S HLAVNÍMI KONKURENTY

Srovnávací přehled řadí členské státy do čtyř skupin (viz obr. 2):

  • Země s nejvyšší úrovní inovací: Dánsko, Finsko, Německo a Švédsko vykazují výsledky vysoko nad průměrem EU27.

  • Země s vysokou úrovní inovací: Belgie, Estonsko, Francie, Irsko, Kypr, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko a Spojené království dosahují výsledků, které se pohybují okolo průměru EU27.

  • Země s mírnou úrovní inovací: Výsledky České republiky, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Řecka, Slovenska a Španělska jsou pod průměrem EU27.

  • Země s nízkou úrovní inovací: Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko mají výsledky výrazně pod průměrem EU27.

Obrázek 2: Výsledky v oblasti inovací členských států EU

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Pozn.: Průměrný výsledek se měří pomocí ukazatele složeného z údajů pro 24 ukazatelů v rozsahu od nejnižšího možného výsledku 0 až po nejvyšší možný výsledek 1. V důsledku časových prodlev při zpřístupnění údajů vyjadřuje průměrný výsledek za rok 2010 výsledky za období 2008/2009.

Výsledky zemí s nejvyšší úrovní inovací přesahují průměr EU27 o 20 % a více. Země s vysokou úrovní inovací se pohybují v rozmezí od 10 % pod průměrem EU27 po 20 % nad ním. U zemí s mírnou úrovní inovací je toto rozmezí od 50 % do 10 % pod průměrem EU27. Země s nízkou úrovní inovací mají výsledky pod 50 % průměru EU27.

Souvislosti

Po přijetí sdělení Unie inovací v říjnu 2010 byl srovnávací přehled evropských inovací, který představoval zavedený a uznávaný nástroj pro posouzení výsledků inovací v členských státech EU, přepracován a přejmenován na srovnávací přehled Unie inovací. Generální ředitelství pro podniky a průmysl Evropské komise zadalo vypracování srovnávacího přehledu Unie inovací organizaci Maastricht Economic and social Research and training centre on Innovation and Technology (UNU‑MERIT) ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem Evropské komise.

Celá zpráva je k dispozici na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/facts-figures-analysis/index_en.htm

a http://www.proinno-europe.eu/metrics

Další informace viz MEMO/11/56.

Unie inovací

Evropa 2020


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site