Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise – tisková zpráva

Rozumné využívání trestního práva by mohlo přispět k důslednějšímu prosazování pravidel EU a lepší ochraně peněz daňových poplatníků

Brusel 20. září 2011 – Boj proti trestné činnosti je pro Evropany prioritou (viz příloha). Občané očekávají, že pachatelé trestných činů se nebudou moci skrývat za hranicemi nebo využívat rozdílů mezi vnitrostátními právními systémy. Na úrovni EU je však trestní právo stále relativně novou oblastí.

S ohledem na výše uvedené se proto jeví jako zcela zásadní vyvinout jednoznačnou evropskou politiku trestního práva, jež by Unii umožňovala definovat, zda je vhodné používat trestního práva k lepšímu prosazování politik, a pokud ano, kdy a jak. To je nyní možné díky rámci Lisabonské smlouvy, který Evropské unii dovoluje využívat trestního práva k podpoře prosazování unijních politik a pravidel.

Trestní sankce sice nejsou nejlepšími nástroji pro prosazování u všech politik, jejich uplatňování však může některá evropská pravidla zefektivnit – to se týká řady oblastí, např. předcházení manipulacím na finančních trzích nebo ochrany peněz unijních daňových poplatníků před podvody. Trestní postihy by měly být vyhrazeny pro mimořádně závažné činy a jejich uplatňování by měl předcházet důsledný a velmi podrobný rozbor.

V dnešním sdělení s názvem „Na cestě k politice EU v oblasti trestního práva“ Evropská komise poprvé vymezila zásady a strategie, jimiž se hodlá řídit při využívání trestního práva EU k lepšímu prosazování evropských politik a k ochraně zájmů občanů.

„Evropané očekávají, že EU bude napomáhat boji proti trestné činnosti. Tohoto náročného úkolu se proto musíme zhostit a zároveň plně respektovat klíčovou úlohu, kterou v oblasti trestního práva zastávají vnitrostátní parlamenty,“ uvedla v této věci místopředsedkyně Komise a komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. „Lisabonská smlouva nám nabízí nástroje k tomu, abychom problematiku trestního práva řešili vyváženě a v souladu se základními právy na svobodu a bezpečnost. Nová smlouva rovněž stanoví jednoznačná omezení a kontroly: o ničem nelze rozhodovat bez plné demokratické kontroly ze strany Evropského parlamentu a bez dohledu vnitrostátních parlamentů, jež mají v rozhodovacím procesu silný hlas.“

Společnosti v EU vznikají každým rokem v důsledku trestné činnosti škody, jež podle odhadů dosahují celkové výše 233 miliard EUR. Jasně definovaná politika EU v oblasti trestního práva může přispět k zaručení toho, že pravidla s působností po celé Unii budou prosazována, a že se tak bude lépe předcházet manipulacím na finančních trzích (včetně obchodování zasvěcených osob), že se budou více chránit peníze daňových poplatníků před podvody, k nimž může docházet při nakládání s prostředky z rozpočtu EU, nebo že se bude lépe ochraňovat životní prostředí.

V dnešním sdělení jsou stanoveny podmínky, za nichž mohou Unie a členské státy spolupracovat na zavádění soudržné a jednotné trestněprávní politiky EU.

Směrodatná budou následující vodítka:

  • k trestnímu právu se musí vždy přistupovat až jako k poslední možnosti,

  • trestněprávní sankce jsou vyhrazeny pro obzvlášť závažné činy,

  • trestněprávní opatření přihlížejí k základním právům: nové právní předpisy vyžadují důsledné dodržování základních práv, jak jsou zaručeny v Listině základních práv EU a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv,

  • každé rozhodnutí o tom, jaký typ trestněprávního opatření či sankce se má použít, musí být podloženo jednoznačnými věcnými důkazy a musí respektovat zásady subsidiarity a proporcionality.

Trestněprávní opatření přijímaná na úrovni EU Evropským parlamentem a Radou ministrů se od vnitrostátního trestního práva liší v jednom významném ohledu: těmito opatřeními nelze ukládat přímé povinnosti jednotlivcům. Samotné trestní právo EU může vést k uložení postihu jednotlivcům až poté, co jej parlamenty členských států transponují do své vnitrostátní legislativy. Z tohoto důvodu také Evropská komise vnímá zapojení vnitrostátních parlamentů do celého procesu tvorby trestního práva jakožto klíčové.

Souvislosti

Opatření v oblasti trestního práva přijímá Evropská unie již více než deset let. Jejím cílem je přitom posilovat boj proti trestné činnosti, která nabývá stále větších mezinárodních rozměrů a stále sofistikovanějších podob. Dříve přijaté právní předpisy však nebyly vypracovány na základě soudržné politiky a nejsou vždy účinně prosazovány. V březnu 2010 nastínila evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová potřebu vyváženého a soudržného přístupu k politice trestního práva a oznámila svůj záměr v této oblasti jednat (SPEECH/10/89). Dnešním sdělením „Na cestě k politice EU v oblasti trestního práva“ Komise svůj slib splnila a odpověděla také na přání právníků a akademických pracovníků volajících po soudržnějším přístupu k trestnímu právu na úrovni EU tak, jak je v roce 2009 zformulovali autoři prohlášení o trestněprávní politice EU (Manifesto on EU Criminal Policy).

Sdělení představila kolegiu místopředsedkyně Viviane Redingová spolu s místopředsedou Siimem Kallasem a komisaři Janezem Potočnikem, Olli Rehnem, Michelem Barnierem a Algirdasem Šemetou.

V roce 2005 vydal Soudní dvůr Evropské unie přelomové rozhodnutí, podle něhož mají Evropský parlament a Rada pravomoc přijímat trestněprávní sankce, je-li to nezbytně nutné k prosazování práva EU (viz IP/05/1136). Lisabonská smlouva (konkrétně články 83 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie) umožňuje Evropské unii přijímat za určitých podmínek minimální pravidla trestního práva týkající se vymezení trestných činů a sankcí, pokud nejsou účinně prosazována pravidla EU.

Lisabonská smlouva rovněž změnila právní rámec pro trestněprávní opatření ze strany EU: o žádném trestněprávním opatření nelze rozhodnout bez souhlasu Evropského parlamentu a Soudní dvůr Evropské unie je nyní pověřen výkonem plné právní kontroly. Nová smlouva také významně upevňuje úlohu vnitrostátních parlamentů, které se mohou vyjadřovat k navrhované legislativě a sledovat dodržování zásady subsidiarity. Rada může přijmout návrh, pokud ho podpoří kvalifikovaná většina členských států. Potřeba trestního práva EU byla zjištěna v oblastech, jako je ochrana fungování finančních trhů, ochrana eura před paděláním anebo boj proti podvodům na úkor rozpočtu EU, kde již Komise v květnu předložila konkrétní plány (IP/11/644).

Trestněprávní opatření EU mohou definovat, která porušení pravidel se mají ve vnitrostátních předpisech v celé Unii považovat za trestné činy. Mohou rovněž stanovit účinné, úměrné a odrazující trestní postihy, např. požadavek, aby se za trestné činy ukládaly peněžní pokuty v určité výši nebo tresty odnětí svobody. Tento přístup může být důležitým odstrašujícím nástrojem a může předcházet trestným činům v budoucnosti.

Před předložením příslušných legislativních návrhů nejdříve Komise posoudí, zda je zapotřebí trestního práva, a pokud ano, jaká opatření se k řešení problémů s prosazováním v konkrétní oblasti politiky nejvíce hodí. Ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou Komise připraví společný vzorový přístup, který se bude uplatňovat v budoucích trestněprávních předpisech tak, aby se zajistila jednotnost a soudržnost. Komise rovněž zřídí odbornou skupinu, jejímž úkolem bude pomáhat se shromažďováním věcných důkazů o přeshraniční povaze či účincích určitých trestných činů.

Další informace:

Rubrika aktualit na stránkách Generálního ředitelství pro spravedlnost:

http://ec.europa.eu/justice/news/intro/news_intro_en.htm

Politika EU v oblasti trestního práva

http://ec.europa.eu/justice/criminal/criminal-law-policy/index_en.htm

Internetové stránky Viviane Redingové, místopředsedkyně Komise a komisařky EU pro spravedlnost:

http://ec.europa.eu/reding

ANNEX

Source: Eurobarometer 75, Spring 2011

Kontaktní osoby:

Matthew Newman (+32 22962406)

Mina Andreeva (+32 22991382)


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site