Navigation path

Left navigation

Additional tools

Státní podpora: Komise navrhuje nařízení Rady o státní podpoře na uzavření nekonkurenceschopných uhelných dolů

European Commission - IP/10/984   20/07/2010

Other available languages: EN FR DE ES HU PL RO

IP/10/

V Bruselu dne 20. července 2010

Státní podpora: Komise navrhuje nařízení Rady o státní podpoře na uzavření nekonkurenceschopných uhelných dolů

Evropská komise schválila návrh nařízení Rady o státní podpoře k usnadnění uzavírání ztrátových uhelných dolů v EU do 1. října 2014. Každá další provozní podpora určená tomuto odvětví bude podmíněna předložením plánu na uzavření ztrátových dolů. Dotyčným členským státům bude umožněno, aby prostřednictvím poradenství a školení pomohly pracovníkům, kterých se uzavření týká, a aby zajistily, že těžební lokality budou řádně vyčištěny a zabezpečeny.

„Cílem návrhu je zajistit definitivní uzavření nekonkurenceschopných dolů do 1. října 2014. O tom nesmí být pochyb. Podniky musí být životaschopné bez dotací. Jedná se o spravedlnost vůči konkurentům, kteří fungují bez státní podpory. Toto opatření je rovněž v zájmu daňových poplatníků a veřejných financí, které jsou nyní výrazně omezeny. Komise povolí provozní podporu pouze těm důlním podnikům, které předloží plán na uzavření dolů, a dotace budou ve zvyšující se míře směřovat na pokrytí sociálních a ekologických nákladů na uzavírání,“ prohlásil Joaquín Almunia, místopředseda a člen Komise odpovědný za politiku hospodářské soutěže. Dále uvedl: „Je potřeba vydat se cestou obnovitelných a čistých zdrojů energie, ale zároveň nemůžeme opomenout tvrdé hospodářské a sociální následky, které by náhlé uzavření ztrátových dolů v daném regionu vyvolalo v současné situaci, jež se vyznačuje nízkým nebo neexistujícím růstem a vysokou nezaměstnaností.“

Evropská komise přijala návrh nařízení Rady, které by dotyčným členským státům umožnilo poskytnout provozní podporu uhelným dolům pouze v souvislosti s plánem na definitivní uzavření dolu, jehož provádění pak bude přísně sledováno. Podle navrhovaného nařízení se bude provozní podpora postupně zřetelně snižovat, a to nejméně o 33 % každých patnáct měsíců. V případě, že ztrátový důl nebude uzavřen do 1. října 2014, příjemce bude muset podporu státu vrátit. Podpora na uzavření bude podmíněna tím, že členský stát předloží plán vhodných opatření na snížení negativního dopadu podpory uhelným dolům na životní prostředí, například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie nebo zachycování a ukládání CO2.

Navrhované nařízení je adresováno Radě ministrů EU.

Cílem návrhu je ukončit provozní podpory nekonkurenceschopným dolům, obdobně jako v odvětví stavby lodí a výroby oceli. Státní dotace by místo toho měly směřovat ve zvyšující se míře na financování hospodářských a sociálních následků uzavření ztrátových dolů. Navrhované nařízení se týká černého uhlí. Lignit je jiný druh uhlí a provozní podpora na něj nemůže být poskytnuta.

Těžba černého uhlí je v EU nízká ve srovnání s poptávkou a stále klesá (147 milionů tun v roce 2008, čili 2,5 % těžby ve světě). EU musí dovážet více než polovinu své spotřeby uhlí v uhelných elektrárnách.

Celková částka podpory pro odvětví černého uhlí byla snížena z 6,4 miliard EUR v roce 2003 na 2,9 miliard EUR v roce 2008. Provozní podpora poklesla o 62 % na 1 288 milionů z celkové částky za stejné období. Vyšší část směřovala a bude ve zvyšující se míře směřovat na pokrytí sociálních a ekologických nákladů uzavírání dolů (viz níže uvedená tabulka).

Navrhované nařízení bude i nadále členským státům poskytovat společný právní rámec k řešení nákladů na poradenství pracovníkům, kterých se dotkne uzavření ztrátových dolů, a jejich školení pro jiná zaměstnání, dále k pokrytí nákladů na předčasný odchod do důchodu pracovníků, kteří přestanou být výdělečně činní, a na náklady spojené s dopadem na související odvětví jako je důlní technologie, geologie nebo environmentální technologie. Kromě sociálních nákladů existují ještě náklady ekologické na vyčištění těžebních lokalit, odstranění odpadních vod, podzemní práce na zabezpečení a na další činnosti spojené se sanací.

Zákaz provozní podpory od konce roku 2010, kdy končí platnost stávajícího nařízení, by mohl mít tvrdé hospodářské a sociální následky pro mnoho regionů, kde je zaměstnanost v uhelných dolech stále vysoká, a v období, kdy země stále zažívají hospodářský pokles nebo se z něj právě vzpamatovávají. Mohl by rovněž vyústit ve zvýšení emisí ovlivňujících klima, jelikož by vzrostla potřeba dovozu uhlí ze zemí mimo EU na pokrytí poklesu evropské produkce.

V Evropě je v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 100 000 osob: 42 000 v samotném odvětví těžby uhlí a více než 55 000 v souvisejících výrobních odvětvích. Doly, které spoléhají na provozní dotace, se nacházejí ve většině případů (nikoli však vždy) v německém Porúří, na severozápadě Španělska a v oblasti Valea Jiului v Rumunsku. Více než 40 % elektřiny v Německu pochází ze spalování uhlí, přičemž zhruba z poloviny se jedná o uhlí černé. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Rumunsku je rovněž přibližně 40 % a většinou se jedná o černé uhlí. Ve Španělsku je podíl uhlí na výrobě elektřiny kolem 20 % a také se převážně jedná o černé uhlí.

EU se rychle posouvá k čistším obnovitelným zdrojům energie. V tomto ohledu je ve světě hnací silou jak z pohledu životního prostředí, tak v oblasti zabezpečení zásobování. V roce 2009 obnovitelné zdroje energie (vodní, větrná a sluneční energie a biomasa) představovaly 62 % nové kapacity na výrobu elektřiny nacházející se v EU, oproti 57 % v roce 2008, jak ukázala zpráva, kterou zveřejnilo Společné evropské výzkumné středisko (viz IP/10/886 z 5. července). Pokud budou zachovány současné poměry, zhruba 35–40 % celkové spotřeby elektřiny v EU bude pocházet z obnovitelných zdrojů, což výrazně překračuje cíl 20 %, který si EU stanovila. Tento podíl je v současnosti 15,4 % v Německu a 20,6 % ve Španělsku.

Souvislosti

Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2010.

Více než polovina objemu těžby uhlí EU pochází z Polska, druhá část je vytěžena v Německu, Spojeném království, České republice a Španělsku. Čína, USA, Indie, Austrálie a Rusko jsou hlavními světovými výrobci uhlí, přičemž Čína ročně vytěží 2 761 megatun (47 % těžby ve světě), USA 1 006 megatun (17 %) a Rusko 247 megatun (4 %). EU dováží 180 megatun černého uhlí, zejména z Ruska (30 %), Kolumbie (17,8 %), Jižní Afriky (15,9 %) a USA (12,8 %).


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website