Navigation path

Left navigation

Additional tools

Z nového průzkumu vyplývá, že stoupá počet lidí v obtížné finanční situaci

European Commission - IP/10/773   22/06/2010

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

IP/10/773

V Bruselu dne 22. června 2010

Z nového průzkumu vyplývá, že stoupá počet lidí v obtížné finanční situaci

Každý šestý Evropan uvádí, že má neustálé problémy platit účty za domácnost, a tři čtvrtiny se domnívají, že chudoba v jejich zemi za poslední rok vzrostla. Takové jsou hlavní výsledky z posledního průzkumu Eurobarometru o sociálních dopadech krize, které dnes prezentuje Evropská komise. Výsledky průzkumu provedeného v květnu 2010 přicházejí v polovině Evropského roku boje proti chudobě 2010, poté, co se vedoucí představitelé EU dne 17. června dohodli na tom, že v příštím desetiletí zbaví chudoby a sociálního vyloučení 20 milionů Evropanů.

László Andor, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění, ve svém projevu k médiím v Bruselu řekl: „Výsledky průzkumu potvrzují, že chudoba je zásadní problém v EU a že současné hospodářské a finanční podmínky situaci dále zhoršují. Krize si vybírá svou daň a výrazná část Evropanů v současnosti shledává, že je obtížné vyjít s penězi.“ Komisař dále uvedl: „Nová strategie EU pro příští desetiletí EVROPA 2020 s cílem zbavit do roku 2020 nejméně 20 milionů Evropanů chudoby je jasným důkazem odhodlání všech zemí dosáhnout viditelných výsledků na cestě ke spravedlivější a otevřenější Evropě.

Celkově se občané EU domnívají, že chudoba v průběhu roku před průzkumem vzrostla, a to na všech úrovních: 6 Evropanů z deseti konstatuje nárůst chudoby ve svém okolí, tři čtvrtiny Evropanů pozoruje zvyšování chudoby ve své zemi a 60 % Evropanů se domnívá, že chudoba se zvýšila v EU jako celku.

Vnímání chudoby je u lidí poznamenáno krizí a voláním po úsporných opatřeních. Nejvýrazněji je tomu v případě Řecka, kde se 85 % respondentů domnívá, že chudoba v jejich zemi vzrostla. Tento názor o své zemi zastává rovněž 83 % Francouzů, 82 % Bulharů, 77 % Rumunů a 75 % Italů. Zatímco v některých zemích, lidé očekávají další obtíže, jako například sedm z deseti Rumunů a Řeků očekává, že se finanční situace jejich domácnosti zhorší, jinde jsou očekávání pozitivnější. Zhoršení finanční situace své domácnosti očekává kupříkladu pouze 23 % Lotyšů (pokles z 65 % v červenci 2009), 32 % Litevců (pokles z 58 % v červenci 2009) a 20 % Maďarů (pokles z 48 % v červenci 2009). Méně respondentů v Lotyšsku, Polsku, Spojeném království, Belgii a Finsku se také nyní obává toho, že zůstanou nezaměstnaní, pokud by přišli o práci.

Významný podíl občanů EU zaznamenává finanční problémy

Jeden ze šesti Evropanů uvádí, že jeho domácnost minimálně jednou v minulém roce neměla peníze na zaplacení běžných účtů, nákup potravin nebo jiných předmětů denní spotřeby, a 20 % Evropanů mělo v době průzkumu (prováděného v průběhu května 2010) potíže hradit domácí účty a úvěrové závazky.

15 % Evropanů zažívá trvalé finanční problémy, zatímco 3 % Evropanů se ocitla pozadu s platbou některých účtů a úvěrových závazků a 2 % Evropanů měla skutečné finanční problémy a zůstala pozadu s platbou mnoha takových pohledávek.

Asi pro 30 % občanů je obtížnější vyrovnat se s náklady na zdravotní péči

Asi 3 z 10 Evropanů uvádějí, že je pro ně v posledních šesti měsících stále těžší nést náklady na zdravotní péči, péči o děti nebo na vlastní dlouhodobou péči či dlouhodobou péči o jejich příbuzné: 11 % se domnívá, že situace je „mnohem obtížnější“, zatímco 18 % ji shledává „poněkud obtížnější“.

Jeden z šesti Evropanů si není příliš nebo vůbec jistý, zda nepřijde o své zaměstnání

Stejně jako v březnu 2010 si 18 % respondentů v zaměstnání si není příliš nebo vůbec jisto, zda budou s to si v příštích 12 měsících udržet současné zaměstnání, a 49 % respondentů shledává jako dosti nepravděpodobné nebo zcela nepravděpodobné, že by do šesti měsíců po propuštění dokázali najít nové místo.

Vnímaný dopad krize na budoucí nároky na důchod

A konečně, pokud jde o budoucí příjmy, 73 % občanů EU buď výslovně očekávají nižší důchodové dávky, nebo si myslí, že budou muset svůj odchod do důchodu odložit nebo ušetřit více peněz na stáří. 20 % z nich se přitom velmi obává, že jim jejich příjem ve stáří nepostačí na důstojný život, a 34 % z nich takové vyhlídky dosti znepokojují. V 17 členských státech se většina respondentů velmi nebo dosti obává, že jejich příjem ve stáří nebude dostatečný na to, aby mohli žít důstojný život.

Souvislosti

Veřejné vnímání sociálních dopadů krize, která vypukla na podzim roku 2008, je od června 2009 pravidelně sledováno prostřednictvím průzkumů veřejného mínění Eurobarometr, speciálně vytvořených pro tento účel. Cílem těchto průzkumů je posoudit názory, pokud jde o existenci chudoby, míru finančních problémů v domácnostech a změny dostupnosti zdravotní a sociální péče, a také pocity respondentů ohledně finanční situace ve stáří.

V poslední sérii průzkumů bylo od 18. do 22. května 2010 dotazováno 25 600 občanů ve všech členských státech EU, a to zejména telefonicky, na základě náhodného výběru. Následně byly vážením opraveny známé demografické nesrovnalosti.

Zatímco údaje (EU-SILC: příjem, sociální začlenění a životní podmínky), které jsou základem cíle omezení chudoby EU, jsou k dispozici pouze zhruba s dvouletým zpožděním, průzkumy veřejného vnímání chudoby poskytují díky pouze měsíčnímu zpoždění rychlé ukazatele o tom, jak se bude pravděpodobně vyvíjet chudoba a sociální vyloučení.

Další informace

MEMO/10/268

Zpráva z průzkumu Eurobarometr

http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_289_en.pdf )

Evropský rok boje proti chudobě

www.2010againstpoverty.eu


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website