Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/10/618

V Bruselu dne 26. května 2010

Změna klimatu: Komise vyzývá k fundované diskusi o tom, co by znamenal přechod k 30% snížení emisí skleníkových plynů v EU, pokud pro něj budou vhodné předpoklady

Evropská komise dnes představila analýzu nákladů, přínosů a alternativ snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 30 % oproti úrovni roku 1990 (namísto stávajícího 20% cíle), jakmile pro to budou vhodné podmínky. V současnosti tyto předpoklady naplněny nebyly. Předkládané sdělení navazuje na sdělení Komise k tématu „jak oživit mezinárodní jednání o klimatu“ a je odpovědí na žádost Rady, aby Komise posoudila dopady podmíněného přechodu na 30% snížení emisí. Podle požadavku jsou v rámci směrnice o systému pro obchodování s emisemi (ETS) zkoumána opatření na podporu energeticky náročných průmyslových odvětví proti riziku tzv. úniku uhlíku. Sdělení uvádí, že snížení emisí v EU v důsledku hospodářské krize spolu s poklesem cen CO2 vedlo ke změně odhadů, které byly provedeny před dvěma lety, kdy byl předložen revidovaný systém ETS. S ohledem na tyto nové údaje byly proto analyzovány důsledky různě ambiciózních cílů jako motoru modernizace ekonomiky EU a vytváření nových pracovních příležitostí cestou podpory inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií. Analýza zahrnuje úkoly, před nimiž jednotlivá důležitá odvětví stojí, mají-li být emise skleníkových plynů sníženy o více než 20 % (a až o 30 %). Všímá si také důsledků, které z těchto úkolů vyplývají, a možností, jak je splnit. Při hodnocení alternativ byl také plně zohledněn současný napjatý stav veřejných financí a hospodářský pokles.

Komisařka pro oblast klimatu Connie Hedegaardová prohlásila: „Otázka, zda bychom do roku 2020 měli snížit emise o 30 % namísto 20 %, je politickým rozhodnutím, které musí vedoucí představitelé EU učinit, až nastane vhodný okamžik. Bezprostřední politickou prioritou je samozřejmě zvládnutí krize eura. Komise však nyní připravila podklady pro věcnou diskusi v pokrizovém období. Rozhodnutí nemusí padnout nyní, ale doufám, že naše analýza přinese podněty pro diskusi o dalších krocích, která bude probíhat v členských státech.“

Náklady na dosažení cílů

Od roku 2008 se absolutní náklady na dosažení 20% cíle snížily ze 70 miliard eur na 48 miliard eur (0,32 % HDP) ročně do roku 2020. Důvodů je několik: v důsledku nižšího hospodářského růstu se snížily emise, kvůli vysokým cenám energie se zlepšila energetická účinnost a snížila poptávka po energii a cena CO2 poklesla pod úroveň, z níž se vycházelo v roce 2008, neboť povolenky v rámci systému EU ETS, které nebyly využity během recese, se převádějí do následujícího roku. Toto snížení absolutních nákladů však zároveň nastalo v okamžiku krize, v jejímž důsledku mají podniky v krátkodobém horizontu mnohem menší kapacitu pro investice potřebné k modernizaci.

Již v roce 20071 se EU zavázala, že do roku 2020 sníží emise až o 30 %, pokud se do této snahy v rámci globální dohody o změně klimatu zapojí spravedlivým dílem i další významné ekonomiky. Náklady na dosažení 30% cíle jsou nyní odhadovány na 81 miliard eur ročně do roku 2020. Jsou tak o 11 miliard eur vyšší než náklady, které byly před dvěma lety vypočítány pro 20% snížení. Dosažení 30% cíle by stálo o 33 miliard eur (0,2 % HDP) více, než by podle dnešních odhadů stálo 20% snížení.

Růst s nízkými emisemi uhlíku

Země na celém světě si uvědomují, že ekologicky šetrný růst s nízkými emisemi CO2 má potenciál k vytváření nových udržitelných pracovních míst a k posílení energetické bezpečnosti. Vedoucí postavení Evropy v této revoluci však nelze brát za samozřejmé, neboť globální konkurence se zostřuje. Původně byl 20% cíl považován za rozhodující impuls pro modernizaci ekonomiky EU. Při současných cenách CO2, které jsou oproti předpokladům nižší, již však tento cíl nemotivuje tak silně ke změně a inovacím. Evropa si také, jako součást skupiny rozvinutých zemí, musí připravit dlouhodobé cíle, tedy dosažení 80–95% snížení emisí do roku 2050 při optimálních nákladech.

Možnosti přechodu na 30% cíl

Předložené sdělení nastiňuje možnosti dosažení 30% cíle v rámci EU ETS a dalších oblastech. Mezi ně patří: snížení počtu dražených povolenek v rámci EU ETS, opatření na podporu větší energetické účinnosti, efektivní využívání fiskálních nástrojů, nasměrování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti EU směrem k ekologickým investicím a zlepšení ekologické vyváženosti mezinárodních uhlíkových kreditů uznávaných v rámci EU ETS.

Ještě před případným přijetím 30% cíle se nabízí zajímavé opatření, totiž využít některé nepřidělené bezplatné povolenky k urychlení inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií. Podobným způsobem je 300 milionů povolenek použito k financování současného demonstračního programu pro inovativní obnovitelné zdroje energie a technologie zachytávání a ukládání CO2.

„Únik uhlíku“

Komise provedla analýzu situace v energeticky náročných průmyslových odvětvích, pokud jde o tzv. únik uhlíku (přemístění výroby z EU do zemí s méně přísnými pravidly pro emise CO2).

Hlavním závěrem je poznatek, že současná opatření proti úniku uhlíku z těchto odvětví (tj. bezplatné povolenky a přístup k mezinárodním kreditům) jsou i nadále opodstatněná. Z analýzy také vyplývá, že zvýšení cíle na 30 % by mělo z hlediska úniku uhlíku jen omezený dopad, pokud budou ostatní země plnit své závazky v rámci Kodaňské dohody a pokud budou i nadále platit stávající opatření.

Komise bude riziko úniku uhlíku i nadále pečlivě sledovat, zejména u třetích zemí, které zatím nepodnikly kroky ke snižování emisí. Mezi možná opatření, která si zaslouží další pozornost, patří rozšíření systému EU ETS o dovozy.

Další kroky

Sdělení je předkládáno k posouzení orgánům EU.

Další informace:

http://ec.europa.eu/environment/climat/future_action_com.htm

MEMO/10/215

1 :

Závěry Evropské rady ze dne 8. a 9. března 2007.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website