Navigation path

Left navigation

Additional tools

Digitální agenda: budoucí prosperita Evropy závisí na investicích do digitální ekonomiky, uvádí zpráva Komise

European Commission - IP/10/571   17/05/2010

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

IP/10/571

V Bruselu dne 17. května 2010

Digitální agenda: budoucí prosperita Evropy závisí na investicích do digitální ekonomiky, uvádí zpráva Komise

Podle dnešní zprávy Evropské komise o digitální konkurenceschopnosti je evropská digitální ekonomika stále silnější, proniká do všech hospodářských odvětví a zasahuje do všech oblastí našeho života. V uplynulých 15 letech stojí informační a komunikační technologie (IKT) za polovinou růstu produktivity v Evropě. Šest Evropanů z deseti pravidelně používá internet. Chce-li však Evropa plně využít potenciál přínosu digitální ekonomiky, musí „zařadit vyšší rychlost“, poskytnout rychlejší širokopásmové připojení a internet, kterému lidé důvěřují, zlepšit dovednosti občanů a ještě více podporovat inovace IKT. Evropská komise navrhne pro uvedené oblasti konkrétní opatření v rámci digitální agendy pro Evropu – jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, která bude brzy zahájena.

Komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová k tomu uvedla: „Evropská digitální ekonomika je rozhodujícím faktorem pro hospodářský růst a prosperitu. IKT a vysokorychlostní internet mají pro náš život stejně revoluční význam, jako mělo před více než sto lety zavedení elektřiny a dopravních sítí. Musíme však podporovat další rozvoj internetu, aby měli z digitální ekonomiky prospěch všichni občané.“

Zpráva analyzuje nejnovější vývoj v oblasti IKT. Poskytuje významné podklady pro koncepci digitální agendy pro Evropu, první stěžejní iniciativy Evropské komise, která bude brzy zahájena v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a nevylučující růst.

Hnací motor ekonomiky

Zpráva označuje odvětví IKT za jeden z hnacích motorů evropského hospodářství. Od roku 1995 stojí IKT díky technologickému pokroku a investicím do odvětví za polovinou nárůstu produktivity EU. Z údajů za období 2004–2007 vyplývá, že tyto investice začaly v poslední době přispívat ke zvýšené efektivitě i v ostatních hospodářských odvětvích. Přidaná hodnota odvětví IKT v evropském hospodářství představuje přibližně 600 miliard eur (4,8 % HDP). 25 % veškerých obchodních investic do výzkumu a vývoje v EU je zaměřeno do odvětví IKT. Příjmy plynoucí z IKT ve Spojených státech jsou však ještě vyšší. Pro dosažení podobných výsledků potřebuje Evropa strukturální reformy a soudržnou digitální agendu.

Šest z deseti Evropanů je online

Přibližně 60 % občanů Evropy používá internet pravidelně a 48 % z nich každý den. Tato čísla jsou srovnatelná se Spojenými státy, kde 56 % obyvatel používá internet každý den a 65 % jej použilo v posledních třech měsících. Avšak jak v Evropě (30 %), tak ve Spojených státech (32 %) přibližně třetina obyvatel internet nikdy nepoužila.

Ze socioekonomického a geografického hlediska existují hluboké rozdíly. Zejména starší občané, méně vzdělaní lidé a lidé s nízkými příjmy používají internet méně a k jeho používání mají méně dovedností. Zlepšování digitálních dovedností má pro vytváření evropské digitální společnosti zásadní význam. I v tomto ohledu snese EU srovnání se Spojenými státy, přestože pro starší Američany je používání internetu běžnější (v USA nikdy nepoužilo internet 46 % lidí ve věku nad 55 let ve srovnání s 59 % v EU). Naproti tomu v Koreji a v Japonsku nejsou rozdíly mezi socioekonomickými skupinami tak výrazné.

EU je největším světovým trhem širokopásmového připojení

I v roce 2009 představovala EU největší světový trh širokopásmového připojení. Téměř čtvrtina občanů EU (24,8 %) má předplacené pevné širokopásmové připojení. Přestože se rychlosti připojení zvyšují a 80 % pevných širokopásmových linek v EU nabízí rychlosti nad 2 Mbps, pouze 18 % z toho jsou rychlosti vyšší než 10 Mbps. Tyto rychlosti dostačují pro základní webové aplikace, ne však pro aplikace pokročilejší, jako je televize na vyžádání (VOD). Strategie Evropa 2020 stanoví ambiciózní cíle, podle nichž mají mít všichni Evropané přístup k širokopásmovému připojení o rychlosti 30 Mbps nebo vyšší. Vysokorychlostní připojení bude vyžadovat přechod na přístupové sítě nové generace (NGA). A pokud jde o zavádění těchto sítí, EU značně pokulhává za zeměmi, jako je Korea a Japonsko. Přechod na vyšší kapacitu širokopásmového připojení představuje významný strukturální úkol pro celé telekomunikační odvětví.

Jednotný trh online

Vedle významného přínosu k růstu evropského hospodářství nabízí internet obrovský potenciál posílení jednotného trhu. Úrovně využívání elektronického obchodu (eCommerce) a elektronického podnikání (eBusiness) se však v jednotlivých členských státech povážlivě liší a rozsah přeshraničních transakcí je omezený. Přestože 54 % uživatelů prostřednictvím internetu nakupuje a prodává zboží, pouze 22 % z nich využívá tyto služby z jiných zemí EU. Naproti tomu ve Spojených státech je elektronický obchod běžnější, 75 % uživatelů internetu nakupuje či prodává online. Z toho vyplývá, že Evropě chybí skutečný jednotný digitální trh, který je nezbytný pro stimulaci růstu evropských malých a středních podniků a který nabídne spotřebitelům širší výběr za konkurenční ceny.

Úplné znění zprávy, informační přehledy o jednotlivých zemích, související studie a zprávy jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=5789

Annex

Figure 1: ICT value added in % GDP (2007)

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Eurostat and IPTS-JRC

Figure 2: Contribution of ICT and non-ICT sectors to total BERD intensity (% GDP, 2007)

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: IPTS-JRC

Figure 3 Broadband penetration rate, January 2010

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Communication Committee

Figure 4: Fixed broadband lines by speed, January 2010

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Communication Committee

Figure 5: FTTx deployment in the EU, US, Japan and South Korea

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Commission Services on the basis of Point Topic

Figure 6: Domestic and cross-border Internet purchases, 2009 (in % of internet users during last year)

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Eurostat Community Survey on ICT Usage by Households and by Individuals

Figure 7: Trend in % regular internet users in the EU, Iceland, Norway and Croatia, 2008-2009

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Eurostat Community Survey on ICT Usage by Households and by Individuals

Figure 8: Internet use as a % of population (EU27) by usage frequency

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

Source: Eurostat Community Survey on ICT Usage by Households and by Individuals


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website