Navigation path

Left navigation

Additional tools

Výsledky celoevropského průzkumu veřejného mínění ukazují, že odpovědné inovace v oblasti biologických věd a biotechnologií mají podporu veřejnosti

European Commission - IP/10/1499   11/11/2010

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

IP/10/1499

V Bruselu dne 11. listopadu 2010

Výsledky celoevropského průzkumu veřejného mínění ukazují, že odpovědné inovace v oblasti biologických věd a biotechnologií mají podporu veřejnosti

Nový průzkum agentury Eurobarometer týkající se biologických věd a biotechnologií ukazuje, že Evropané jsou ve vztahu k biotechnologiím optimističtí. 53 % dotázaných se domnívá, že biotechnologie sehrají v budoucnu kladnou roli, zatímco pouze 20 % je přesvědčeno o opaku. Průzkum také odhalil závažné nedostatky v informovanosti a ukázal na potřebu větší komunikace – většina dotázaných nikdy neslyšela o některých oblastech, na které byl průzkum zaměřen, například nanotechnologiích (55 %), biobankách (67 %) a syntetické biologii (83 %), zatímco v některých oblastech, jako jsou geneticky modifikované potraviny, přetrvává skepse a obavy. Průzkum Eurobarometru, který probíhal v únoru 2010, je sedmým v řadě od roku 1991 a vychází z reprezentativních vzorků ze 32 evropských zemí.

Komisařka EU pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová k tomu uvedla: „Z provedeného průzkumu vyplývají tři závěry: za prvé, Evropané vnímají biotechnologie většinou spíše pozitivně, ačkoli některé oblasti v nich nadále vyvolávají znepokojení. Za druhé, mnoho lidí se domnívá, že nemá základní informace o důležitých otázkách týkajících se biotechnologií, takže je nutno se zaměřit na lepší komunikaci v této oblasti. Já se hodlám v tomto směru angažovat a vyzývám všechny zúčastněné strany, aby učinily totéž. Za třetí, veškerá rozhodnutí týkající se biotechnologií by měla být postavena na seriózním vědeckém základě a měla by náležitě zohledňovat etická, zdravotní a environmentální hlediska: nemůžeme se nechat unášet emocionálními reakcemi ani krátkodobými komerčními výhodami.

Biotechnologie mohou obrovským dílem přispět k cílům strategie Evropa 2020, pokud jde o udržitelný růst, lepší zdraví a kvalitu života, takže zůstanou klíčovou oblastí výzkumu v rámci našich rámcových programů EU.“

Stejně jako u předcházejících průzkumů agentury Eurobarometer týkajících se biotechnologií byl dotazník pro průzkum sestaven a analýza výsledků provedena nezávislým týmem sociologů, v tomto případě pod vedením univerzity London School of Economics. Tito odborníci dospěli k závěru, že Evropané se inovacím nebrání. Obecně lze říci, že upřednostňují odpovědné inovace s příslušnou regulací k vyvážení trhu a chtějí se podílet na rozhodnutích o nových technologiích, pokud jsou v sázce sociální hodnoty. Zároveň došlo od roku 2005 k nárůstu důvěry k většině zúčastněných v tomto procesu, jako jsou lékaři, vědci, EU, národní vlády a dané odvětví, v tom smyslu, že přijímají správná rozhodnutí v otázkách biotechnologií (viz tabulka 9 zprávy). Postupem doby nabyla důležitosti otázka udržitelnosti.

Z 53 % obyvatel EU, kteří jsou ve vztahu k biotechnologiím optimističtí (obr. 2 zprávy) bylo nejvíce lidí s tímto postojem v Estonsku (77 %), Švédsku (72 %) a Finsku (69 %). Jediným členským státem, kde počet těch, kteří se domnívají, že biotechnologie budou mít negativní dopady, je větší než počet optimistů, je Rakousko, kde je tento poměr 41 % ku 35 %.

V celé EU se silné podpoře těší biopaliva. 72 % respondentů podpořilo biopaliva vyráběná z potravinářských plodin a 83 % bylo pro biopaliva z nepotravinářských plodin (obr. 7 zprávy).

Naprostou podporu mají aplikace biotechnologií v medicíně za předpokladu, že budou podléhat přísným zákonům (obr. 21). 63 % dotázaných schvalovalo výzkum kmenových buněk pěstovaných z embryí, což je nárůst ve srovnání s rokem 2005, kdy jich bylo pouze 59 %. 69% podporovalo jiný výzkum kmenových buněk za určitých podmínek oproti 65 % v předchozím průzkumu a 63% se vyslovilo pro genovou terapii ve srovnání s 54 % před pěti lety. Dalších 15–18 % bylo připraveno akceptovat výše uvedené aplikace za zvláštních okolností. Mezi země, ve kterých většina dotázaných vyjádřila podporu těmto aplikacím jako celku, patří Spojené království, Španělsko a Dánsko.

Jasná většina Evropanů (61 %, což je nárůst oproti 57 % v roce 2005) zastává obecně negativní postoj ke geneticky modifikovaným potravinám (obr. 13). Respondenti uvádějí obavy týkající se bezpečnosti těchto potravin, pociťovanou absenci přínosů a obecnou nechuť. Avšak existuje opatrná podpora nových „lehkých“ aplikací geneticky modifikovaných potravin – např. přenos genů z planých jablek do konzumních jablek, kde je 46 % dotázaných pro a 38 % proti (obr. 18).

Průzkum rovněž ukázal na silný odpor proti klonování zvířat za účelem produkce potravin – klonování podporuje pouze 18 % dotázaných.

Analýza tohoto průzkumu agentury Eurobarometer je součástí výzkumného projektu Citlivé technologie a etika evropské veřejnosti (STEPE) financovaného z programu Věda ve společnosti sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (FP7). Stanoviska vyjádřená ve zprávě sociologů vyjadřují mínění autorů a nemusí nutně představovat názor Komise.

Zpráva včetně shrnutí a údajů podle jednotlivých zemí je k dispozici na internetových stránkách agentury Eurobarometer:

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb_special_en.htm#341


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website