Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/10/1493

V Bruselu dne 16. listopadu 2010

Cestování bez hranic: Komise navrhuje důsledněji kontrolovat dodržování schengenských pravidel

V EU mohou občané cestovat v rámci schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Jelikož však nejsou schengenská pravidla členskými státy vždy správně uplatňována, existuje stále mnoho překážek volného pohybu, mezi něž patří zachování překážek bránících plynulému provozu na silničních přechodech na vnitřních hranicích. Z toho důvodu chce Komise důkladněji prověřovat dodržování schengenských pravidel. Nový návrh, který dnes Komise přijala, si klade za cíl posílení mechanismu hodnocení správného uplatňování schengenských pravidel v členských státech. Umožní Komisi lépe prověřovat příslušné právní předpisy o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a provádět účinnější kontroly ve vnitrozemí členských států.

Komisařka Cecilia Malmströmová, která odpovídá za vnitřní věci, vysvětlila, že: „Schengenský prostor dává lidem možnost cestovat bez kontrol na hranicích. Aby však tento systém mohl fungovat, je velmi důležité účinné uplatňování všech schengenských ustanovení a vysoká míra vzájemné důvěry mezi všemi činiteli. Pouze pokud členské státy uplatňují schengenskou právní úpravu účinně, důsledně a transparentně, mohou občané Evropy plně využívat možnosti volného pohybu.“

K zajištění vzájemné důvěry mezi členskými státy a způsobilosti účinně a efektivně uplatňovat všechna schengenská ustanovení je nutný zvláštní mechanismus hodnocení. Tento mechanismus zavádí do života transparentní, účelná a jasná pravidla toho, jakou metodou se má hodnotit. Hodnocení by mělo zejména věnovat pozornost tomu, zda jsou při uplatňování schengenské právní úpravy dodržována základní práva. Návrh upravuje všechny aspekty schengenské spolupráce, zejména vnější hranice, vízovou politiku, policejní spolupráci a Schengenský informační systém.

Nový mechanismus zdokonaluje současný systém periodických kontrol na místě v členských státech a nově zavádí neohlášené návštěvy, aby se zajistilo správné a neustálé uplatňování schengenských pravidel. Návrh zahrnuje víceleté programy hodnocení pro návštěvy na místě a popisuje jasná pravidla toho, jak postupovat v návaznosti na závěry hodnocení.

V novém mechanismu se projevují změny právního stavu po začlenění schengenských pravidel do rámce EU a po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. O návrhu rozhodnou společně Evropský parlament a Rada.

Souvislosti

Prostor bez vnitřních hranic, tj. schengenský prostor, vznikl koncem 80. a počátkem 90. let minulého století po mezivládní dohodě členských států, které si přály zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Členské státy chtěly za tímto účelem provést také doprovodná opatření, například společná pravidla kontrol na vnějších hranicích, společnou vízovou politiku, spolupráci policejních a soudních orgánů a zřízení Schengenského informačního systému (SIS).

Schengenský prostor bez kontrol na hranicích tvoří v současnosti 25 smluvních stran Schengenské dohody, tj. 22 členských států EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko) a tři přidružené země: Island, Norsko a od prosince 2008 Švýcarsko.

Schengenský prostor je založen na vzájemné důvěře mezi členskými státy, pokud jde o jejich způsobilost plně provádět doprovodná opatření umožňující odstranit kontroly na vnitřních hranicích: např. kontroly na vnějších hranicích dělají členské státy nejen proto, aby chránily vlastní zájmy, ale také jménem všech ostatních členských států, do kterých mohou lidé přicestovat, jakmile překročí vnější hranice schengenského prostoru.

Současný systém hodnocení se používá od roku 1999. Plně však neodráží aktuální právní stav a vykazuje nedostatky, pokud jde o metodiku a využívání analýzy rizik.

V roce 2009 představila Komise dva návrhy na revizi mechanismu hodnocení (IP/09/359). Od té doby vstoupila v platnost Lisabonská smlouva a změnilo se uspořádání mezi institucemi EU. Tento revidovaný návrh proto odráží posílenou úlohu Evropského parlamentu a současně zohledňuje názory členských států na původní návrh. Návrh se týká pouze ověřování toho, zda schengenskou právní úpravu správně uplatňují členské státy, které už jsou v schengenském systému. Ověřování podmínek pro vstup do schengenského systému zůstává v plné pravomoci Rady. Rozhodnutí o vstupu do schengenského systému přijímá Rada po konzultaci s Evropským parlamentem.

Další informace

Internetové stránky Cecilie Malmströmové, evropské komisařky pro vnitřní věci:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/malmstrom/index_en.htm

MEMO/10/564


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website