Navigation path

Left navigation

Additional tools

Průmysl za Evropu – Evropa za průmysl

European Commission - IP/10/1434   28/10/2010

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

IP/10/1434

V Bruselu dne 28. října 2010

Průmysl za Evropu – Evropa za průmysl

Má-li Evropa i nadále zastávat čelní místo ve světovém hospodářství, musí se více soustředit na průmysl. Tak se dá shrnout hlavní poselství sdělení „Integrovaná průmyslová politika pro věk globalizace“, které dnes přijala Evropská komise na podnět místopředsedy Antonia Tajaniho. Toto sdělení, které je jednou ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, popisuje strategii, jejímž cílem je posílit růst a zaměstnanost tím, že se zachová a posílí silná, různorodá a kompetitivní evropská průmyslová základna, která bude nabízet dobře placená pracovní místa a bude mít menší nároky na spotřebu uhlíku. Součástí je rovněž zpráva o konkurenceschopnosti jednotlivých členských států (viz MEMO/10/533) a výroční Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy.

Místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, odpovědný za průmysl a podnikání, uvedl: „Průmysl je srdcem Evropy a chceme-li najít řešení současných i budoucích problémů naší společnosti, neobejdeme se bez něho. Evropa potřebuje průmysl a průmysl potřebuje Evropu. Musíme plně využít potenciálu jednotného trhu, který čítá 500 milionů spotřebitelů a 20 milionů podniků.“

V dnešní vysoce globalizované době se již nedá hovořit o národních odvětvích a národním průmyslu. Potřebujeme proto koordinovanou reakci evropských politik. Evropa rovněž potřebuje přístup, který zohlední celý hodnotový řetězec, od infrastruktury a surovin až po záruční servis. Průmyslová politika EU se musí soustředit především na podporu vytváření a růstu malých a středních podniků. Mimo to je třeba přechod na udržitelné hospodářství chápat jako příležitost k posílení konkurenceschopnosti. K úspěchu nám pomůže změna a dostatečná koordinace a těch lze dosáhnout jen prostřednictvím evropské průmyslové politiky zaměřené na konkurenceschopnost a udržitelnost. Antonio Tajani dále uvedl: „Udržitelnost není možná bez konkurenceschopnosti a dlouhodobá konkurenceschopnost nemůže existovat bez udržitelnosti. A žádné z nich nedosáhneme bez značného pokroku v oblasti inovací.“

Deset nejdůležitějších kroků v rámci průmyslové konkurenceschopnosti:

  • Bude se provádět explicitní „kontrola konkurenceschopnosti“ nových právních předpisů. Řádně se zanalyzují a zohlední a dopady všech návrhů politik na konkurenceschopnost.

  • Kontroly fungování stávajících právních předpisů zajistí jejich případné kumulativní účinky, a snížit tak náklady evropských podniků.

  • Vytváření a růst malých a středních podniků bude podpořen zjednodušením přístupu k úvěrům a budou podporovány při internacionalizaci.

  • Vytvoří se strategie upevnění evropské normalizace, která bude odrážet potřeby průmyslu.

  • Dojde k modernizaci evropské dopravní, energetické a komunikační infrastruktury tak, aby účinněji sloužila průmyslu a lépe zohlednila ovzduší hospodářské soutěže, které se dnes neustále mění.

  • Bude představena nová surovinová strategie, která vytvoří řádné rámcové podmínky pro udržitelné dodávky a spravování domácích surovin.

  • Prostřednictvím určitých kroků v sektorech, jako jsou moderní výrobní technologie, stavby, biopaliva a silniční a železniční přeprava, se bude sledovat provádění inovací v těchto odvětvích (zejména s ohledem na lepší využívání zdrojů v některých z nich).

  • Výzvy energeticky náročných odvětví se budou řešit prostřednictvím opatření na zlepšení rámcových podmínek a podpory v oblasti inovací.

  • Bude se pokračovat ve vesmírné politice, která byla vypracována ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a členskými státy. Komise vypracuje vesmírnou průmyslovou politiku, aby vytvořila pevnou průmyslovou základnu pokrývající celý dodavatelský řetězec.

  • Komise bude každoročně podávat zprávu o konkurenceschopnosti Evropy a jednotlivých členských států, jejich průmyslové politice a výkonnosti (viz Memo MEMO/10/533).

Abychom dostáli ctižádosti po silné, diverzifikované a soutěživé průmyslové základně v Evropě, potřebujeme strategie, které se budou vzájemně posilovat. To platí zejména pro různé stěžejní iniciativy vypracované v rámci strategie Evropa 2020 a jiných strategií, jako je například strategie týkající se jednotného trhu EU přijatá 27. října 2010 (viz IP/10/1390).

Antonio Tajani závěrem uvedl: „Evropa je více než jen souhrnem svých dílčích částí. V oblasti průmyslové politiky musíme spojit a zvýšit naše ambice, zlepšit úsilí a posílit řízení Evropy. Je načase změnit styl.“

Souvislosti

Evropský průmysl prochází postupným zotavením po finanční a hospodářské krizi minulých let a lze předpokládat, že bude schopen vyrovnat se s problémy, jež přináší měnící se globální podnikatelské prostředí. Úroveň průmyslové výroby však stále vykazuje 10% propad oproti době před krizí, a to navzdory rychlému zotavení téměř o 10 %, k němuž nedávno došlo. Průmyslová výroba zaměstnává čtvrtinu pracujících v soukromém sektoru a další čtvrtina je zaměstnána v souvisejících službách. V průmyslových odvětvích také probíhá 80 % veškerých aktivit výzkumu a vývoje prováděných v soukromém sektoru.

Další informace:

MEMO/10/532

„Integrovaná průmyslová politika pro věk globalizace“ – výběr ze strategie Komise

MEMO/10/533

Přehled konkurenceschopnosti 27 členských států

Zpráva o konkurenceschopnosti za rok 2010

Sdělení „Integrovaná průmyslová politika pro věk globalizace“ si můžete přečíst zde:

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/industrial-policy/index_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website