Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

IP/10/1353

V Bruselu dne 20. října 2010

Komise představila plány nového rámce EU pro řízení krizí ve finančním sektoru

Krize jasně ukázala, že jakmile problémy zasáhnou jednu banku, mohou se rozšířit na celý finanční sektor i za hranice jedné země. Ukázala rovněž, že neexistují žádné systémy pro řízení finančních institucí, které se octly v potížích. Existuje jen několik málo pravidel, která stanoví, jaká opatření mají přijmout příslušné orgány v případě bankovní krize. Proto se skupina G20 dohodla, že je třeba vytvořit rámec pro předcházení krizím a jejich řešení. Evropská komise dnes v reakci na tento požadavek předkládá své plány na vytvoření rámce EU pro řízení krizí ve finančním sektoru. Razí tak cestu novým právním předpisům, které by měly být připraveny na jaře roku 2011 a vytvořit ucelený rámec pro řešení krizí v bankách a investičních společnostech.

Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier uvedl: „Především se musíme pokusit v budoucnosti krizím zabránit. Proto je naše úsilí o posílení bankovního sektoru a vytvoření reálného rámce pro dohled tak důležité. Přesto se ani v budoucnosti banky potížím nevyhnou. Mohou dokonce skončit v úpadku a to by jim mělo být umožněno. Musíme však zajistit, aby se to obešlo bez zhroucení celého finančního systému a bez rizika, že náklady budou muset platit daňoví poplatníci. Žádná banka není tak veliká, ani tak propojená s ostatními, aby se nemohla octnout v úpadku. Proto potřebujeme jasný rámec, který zajistí, aby příslušné orgány v celé Evropě byly dobře připraveny jednat s bankami, které se dostaly do problémů, a řešit jejich selhání náležitým způsobem. To je cílem plánů, které dnes předkládáme.“

Sdělení Komise stanoví hlavní prvky, které budou součástí legislativních návrhů Komise v příštím roce. Je výsledkem rozsáhlých konzultací v posledních měsících (viz IP/09/1549). Kromě naléhavé nutnosti zavést ve všech členských státech účinná opatření pro řešení krizí sdělení rovněž stanoví plán, který v dlouhodobém horizontu stanoví některé nejvýznamnější úkoly, které je třeba splnit, aby bylo možné zajistit hladké řešení krizí.

Nový rámec obsažený ve sdělení má širokou působnost a jeho cílem je poskytnout odpovědným orgánům společné a účinné nástroje a pravomoci pro zásah v případě bankovních krizí na samém počátku a zabránit tomu, aby náklady nesli daňoví poplatníci. Tento soubor opatření zahrnuje:

  • přípravná a preventivní opatření, jako je požadavek, aby se instituce a orgány připravily na ozdravení (tj. řešit vážné problémy, s nimiž se banka potýká), a plány na řešení krize s cílem zajistit odpovídající plánování pro případ finanční tísně nebo úpadku (takovým plánům se někdy říká „poslední vůle“);

  • pravomoci pro včasný zásah pro nápravu problémů dříve, než nabudou na závažnosti, např. pravomoc dohledu požadovat výměnu vedení, požadovat, aby instituce zavedla plány na ozdravení nebo se zbavila činností nebo oblastí podnikaní, které představují nadměrné riziko pro její dobrý finanční stav;

  • nástroje pro řešení krizí, jako jsou pravomoci provést převzetí banky nebo podniku v úpadku zdravou institucí nebo převést veškeré jejich podnikání nebo jeho část na dočasnou překlenovací banku, což by odpovědným orgánům umožnilo zajistit návaznost základních služeb a vyřešit úpadek řádným způsobem.

Žádná instituce není tak velká, aby se nemohla octnout v úpadku. Hlavním cílem bude zajistit, aby banky mohly prodělat úpadek, aniž by byla ohrožena širší finanční stabilita. To znamená řešit selhání bank takovým způsobem, aby se riziko šíření potíží snížilo na nejmenší možnou úroveň a aby byla zajištěna návaznost základních finančních služeb, včetně nepřetržitého přístupu majitelů bankovních účtů ke svým účtům. Rámec by měl poskytnout důvěryhodnou alternativu nákladných opatření pro záchranu bank, jichž jsme byli svědky v posledních několika letech.

Evropa rovněž čelí problému, že mnoho bank působí po celé Evropě, ale neexistuje systém pro řešení přeshraničních důsledků, pokud se taková banka s celoevropskou působností octne v úpadku. Klíčovým úkolem je zavést účinná opatření, která zajistí plnou koordinaci a spolupráci příslušných orgánů, aby bylo možné omezit škodlivé účinky úpadku banky s přeshraniční působností. Komise navrhuje vybudovat na základě stávajících kolegií orgánů dohledu (sdružení vnitrostátních orgánů dohledu) kolegia pro řešení krizí (sdružující orgány dohledu a vnitrostátní orgány odpovědné za řešení krize) za účelem přípravy na krizi a jejího řešení. Komise rovněž navrhne, aby nové evropské orgány dohledu (viz MEMO/10/434) a zejména Evropský orgán pro bankovnictví měly v krizových situacích koordinační a podpůrnou úlohu, aniž by zasahovaly do fiskální odpovědnosti členských států.

Jak již dříve uvedla ve svém sdělení o fondech pro řešení problémů bank z května 2010, Komise rovněž navrhuje vytvoření vnitrostátních fondů (viz IP/10/610) na základě příspěvků bank, z jejichž prostředků budou v budoucnosti hrazeny náklady na opatření k řešení krizí a které zajistí, aby se řešení problémů bank stalo věrohodnou alternativou. V současné době převládá v systému morální hazard, protože neexistuje žádná alternativa k vládním balíčkům na záchranu bank. Vytvoření společných finančních mechanismů, které zabrání využívání prostředků daňových poplatníků by mělo posílit přeshraniční spolupráci a umožnit předem plánovat, jak se rozdělí náklady na řešení potíží přeshraniční instituce.

A konečně sdělení stanoví plán opatření, které budou zváženy v dlouhodobé perspektivě s cílem zajistit ucelenější rámec pro řešení krizí, jenž by lépe vyhovoval integrovaným evropským bankovním skupinám (tj. bankám působícím na evropské úrovni). Komise má v úmyslu zkoumat potřebu další harmonizace režimů nesolventnosti bank a do konce roku 2012 o tom předložit zprávu. Spolu s přezkumem Evropského orgánu pro bankovnictví v roce 2014 posoudí, jak by bylo možné dosáhnout ucelenějšího rámce pro řešení krizí přeshraničních skupin.

Souvislosti:

Finanční krize poskytla jasný důkaz, že je třeba zavést důraznější opatření pro řešení krizí na vnitrostátní úrovni a selhání přeshraničních bankovních činností. V průběhu krize došlo k úpadku významných bankovních ústavů (Fortis, Lehman Brothers, islandských bank, Anglo Irish Bank), které odhalily závažné nedostatky stávajících opatření. Vzhledem k neexistenci nástrojů pro řádnou likvidaci neměly členské státy jinou možnost než opatření na záchranu svých bankovních sektorů. Státní podpora na záchranu bank dosáhla částky 13 % HDP. Komise již dříve zveřejnila dvě sdělení o způsobu řešení tohoto problému (viz IP/09/1549 a IP/10/610).

Viz také MEMO/10/506.

Více informací najdete na následujících stránkách:

http://ec.europa.eu/internal_market/bank/crisis_management/index_en.htm


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site