Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/10/1181

V Bruselu dne 27. září 2010

Představena konkrétní opatření, jež mají zabránit směšování geneticky modifikované a konvenční kukuřice

Konkrétní opatření v souvislosti se skladováním a dodržováním izolačních vzdáleností mohou pomoci omezit či zabránit směšování geneticky modifikované kukuřice s konvenční a biokukuřicí. To je závěr zprávy, kterou dnes na zasedání Rady ve složení pro zemědělství představil komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli. V tomto dokumentu o osvědčených postupech, který vypracoval Evropský úřad pro koexistenci (ECoB) a zveřejnilo Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise, se zejména uvádí, že nejlepšími způsoby, jak směšování omezit nebo zabránit, je náležité skladování semen a prostorová izolace. V některých zemích EU s vhodnými klimatickými podmínkami přicházejí v úvahu i alternativní postupy založené na časové izolaci (tzn. posouvání doby kvetení u polí s geneticky modifikovanými a nemodifikovanými plodinami).

Komisař John Dalli dnes zprávu na zasedání Rady ve složení pro zemědělství představil slovy: „Navrhované postupy, jež jsou v tomto významném dokumentu uvedeny, vyplývají z nového přístupu Komise ke konceptu koexistence a k pěstování geneticky modifikovaných organismů, který byl přijat v červenci. Jsou zcela v souladu s duchem a cíli návrhu, jenž členským státům dává větší volnost v tom, jakým způsobem budou upravovat koexistenci geneticky modifikovaných, konvenčních a ekologických plodin,“ a dodal: „Tento dokument obsahuje podrobný popis souboru nezávazných postupů, jež mají členským státům pomoci vypracovat a vyladit jejich národní či regionální politiky týkající se problematiky koexistence.“

Osvědčené postupy

Osvědčené postupy, které zpráva rozebírá, se týkají všech fází pěstování geneticky modifikované kukuřice až po první uvedení do prodeje. Dokument pokrývá tři různé druhy produkce – kukuřici na zrno, na siláž a sladkou kukuřici. Evropský úřad pro koexistenci provedl analýzu možných faktorů, kvůli nimž dochází ke směšování. Jejím výsledkem je obecně uznávaný soubor osvědčených postupů, které by měl zemědělský podnik přijmout, aby mohl zajistit produkci geneticky modifikovaných i nemodifikovaných plodin, aniž by ohrozil ekonomickou a agronomickou efektivitu výroby.

Mezi postupy, které Evropský úřad pro koexistenci navrhuje, patří například dodržování minimálních vzdáleností 15–50 m mezi geneticky modifikovanou a nemodifikovanou kukuřicí za účelem snížení rizika cizosprášení a omezení obsahu geneticky modifikovaných organismů (GMO) v konvenčních potravinách a krmivech na úroveň nižší než 0,9 % (tzn. pod předepsanou prahovou hodnotu pro označování). Pokud je cílem dosáhnout ještě nižší míry smíšení (např. 0,1 %, což je obvyklá mezní hodnota kvantifikace), doporučují se větší vzdálenosti (100–500 m).

Evropský úřad pro koexistenci

V roce 2006 vyzvala Rada Komisi, aby se dále zabývala problematikou koexistence s cílem zjistit technická opatření k zajištění segregace, jež se osvědčila, a vypracovat konkrétní pokyny pro zajištění koexistence pro jednotlivé plodiny. V návaznosti na to zřídila Komise v roce 2008 Evropský úřad pro koexistenci.

Tento úřad sdružuje odborníky, které jmenují zúčastněné členské státy (v současnosti je těchto států dvacet), a má k dispozici vědecký sekretariát, který zajišťuje Institut pro perspektivní technologické studie (IPTS) Společného výzkumného střediska.

Zmíněný dokument o osvědčených postupech byl vypracován v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami. Členským státům EU umožňuje flexibilitu nezbytnou k tomu, aby mohly přizpůsobovat opatření svým specifickým regionálním a místním podmínkám.

Fakta a čísla

V roce 2009 byly geneticky modifikované plodiny pěstovány v celém světě na 134 milionech hektarů. Mezi nejvýznamnější producenty patří USA (48 % celosvětové pěstební plochy GMO), Brazílie (16 %) a Argentina (16 %). Čtyřmi nejdůležitějšími geneticky modifikovanými plodinami, odolnými vůči škůdcům nebo tolerantními k herbicidům, jsou sója (77 % celosvětové pěstební plochy sóji), bavlna (49 % celosvětové pěstební plochy bavlny), kukuřice (26 % celosvětové pěstební plochy kukuřice) a řepka (21 % celosvětové pěstební plochy řepky).

V EU byly za účelem pěstování povoleny pouze tři druhy geneticky modifikovaných plodin:

  • dva druhy geneticky modifikované kukuřice, z nichž je v EU pěstována pouze Bt-kukuřice MON810 odolná vůči škůdcům,

  • jeden druh geneticky modifikované brambory (geneticky modifikovaná škrobová brambora, povolená v březnu 2010).

Souvislosti

Dne 13. července přijala Komise obsáhlý balíček návrhů, který členským státům dává volnost povolit, omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území, přičemž vědecky podložený systém EU pro povolování GMO zůstává beze změny. Přijatý balíček se skládá z nového doporučení o koexistenci geneticky modifikovaných plodin s konvenčními a/nebo ekologickými plodinami a z návrhu nařízení, jehož obsahem je jedna malá změna právních předpisů o GMO.

Cílem návrhu na změnu směrnice 2001/18/ES je zaručit právní jistotu pro členské státy při rozhodování o pěstování GMO na základě jiných než vědeckých důvodů. Bude přijat postupem spolurozhodování v Evropském parlamentu a Radě.

Dokument o osvědčených postupech je k dispozici na této stránce:

http://ecob.jrc.ec.europa.eu/documents.html

Více informací naleznete na stránce:

http://ec.europa.eu/food/food/biotechnology/index_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website